Zjistěte, jak se žilo za císaře pána, na výstavě Monarchie v Nové budově Národního muzea!
Výstavní cyklus Monarchie vrcholí otevřením tří výstav v Nové budově Národního muzea. Od 13. prosince přenesou výstavy Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii návštěvníky do doby vlády císaře Františka Josefa I. Vůbec poprvé jsou v České republice vystaveny některé osobně dotýkané předměty, které patřily císaři a jeho ženě Alžbětě, zvané Sissi. Ovšen nejen luxusní předměty císařské rodiny a šlechty, ale i předměty každodenní potřeby obyvatel, představí, jak se vlastně žilo za rakousko-uherské monarchie. V Nové budově Národního muzea na návštěvníky dýchne atmosféra dávných časů a možná i nostalgie. Pro zájemce je připraven multimediální průvodce výstavami i zvýhodněné vstupné na další navštívenou výstavu v rámci výstavního cyklu Monarchie.
Jedinečná výstava Monarchie umožňuje nahlédnout do atmosféry 2. poloviny 19. a počátku 20. století. Téměř 70 let vlády císaře Františka Josefa I. bylo dobou překotných společenských proměn. Postupující modernizace se postupně dotkla celé společnosti ve všech odvětvích – průmyslu, vědy, kultury, legislativy i každodenního života. Kolem období rakousko-uherské monarchie vznikla řada mýtů a legend. Výstava Monarchie nahlíží na toto období bez předsudků a zažitých klišé a ukazuje, jak se opravdu žilo za císaře pána.
Šaty císařovny Sissi, uniforma císaře Františka Josefa I. i vycházková hůl Jana Nerudy Výstava představuje veřejnosti řadu unikátních exponátů, z nichž některé jsou vystaveny v České republice vůbec poprvé. Dobovou módu a odívání na výstavě dokumentují tmavomodré sametové šaty císařovny Alžběty (Sissi), vojenský kabátec polní uniformy císaře v uherské úpravě a generálský plášť, ale také honosné šperky včetně největšího diamantového náhrdelníku v České republice. „Výstava Monarchie vtáhne návštěvníky do děje. Díky interaktivní hře sami zjistí, jak těžké, nebo snadné bylo získat šlechtický titul. A pokud uspějí, mohou získat dokonce i vlastní erb,“ láká k návštěvě celou rodinu komisař výstavy Petr Landr.
Výstava neukazuje jen život na bohatém dvoře, ale zavede návštěvníka do nejrůznějších dobových sociálních prostorů. Může tak nahlédnout do atmosféry života na zámku, ve městě i na vesnici, ale také na nádraží, do továrny, poštovní úřadovny či moderní kuchyně. Uvidí tak předměty každodenní potřeby obyvatel monarchie, například i poštovní známky, peníze, telefon, ale také dobovou toaletu.
Sledujte reportáže a články o unikátních exponátech a výstavách z cyklu Monarchie na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum 3000.
Po úspěšné výstavě Republika Národní muzeum zvolilo jako další velké téma období vlády Františka Josefa I. „Období rakousko-uherské monarchie je jistě významným obdobím našich dějin, které známe z hodin dějepisu. Mnohdy však toto období vnímáme přes různá klišé, ideologické pohledy a legendy. Jaký ale byl opravdu život za císaře pána? Výstava Monarchie pomůže návštěvníkům Národního muzea tuto otázku zodpovědět. Přijďte se na ní nejen poučit, ale též trošku pobavit a nostalgicky se přenést do starých dobrých časů, “ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Jak vypadal život dětí v době rakousko-uherské monarchie?
Výstava Dětský svět za císaře pána přibližuje návštěvníkům období narození a péče o dítě, dětskou literaturu, vzdělávání ve školách, hry a hračky dětí v době vlády císaře Františka Josefa I., kdy však byly nedílnou součástí dětského života i nemoci, dětská práce a rodinné problémy. Jaké bylo dětství v rodině šlechtice, měšťana, sedláka nebo dělníka? Interaktivně pojatá výstava Dětský svět za císaře pána umožní návštěvníkům vyzkoušet řadu her a činností typických pro 2. polovinu 19. století. Nechte se vtáhnout do atmosféry dětské monarchie a vyzkoušejte si dobové hračky jako laterna magica nebo házení kroužků. Zapojte svou fantazii a zahrajte maňáskové divadlo nebo relaxujte u projekce Karafiátových Broučků. Nebo si vyzkoušejte namáhavou dětskou práci. Zábava pro celou rodinu je zaručená!
Tajemství nejstarší daguerrotypie ze sbírek Národního muzea
Výstava Člověk ve fotografii zobrazuje prostřednictvím dobových fotografií každodenní život v období konce 19. století a počátku 20. století, a to v různých podobách a situacích. Počátky fotografie zastupuje na výstavě unikátní daguerrotypie neznámého muže s exotickými rysy již ze 40. let 19. století. Kdo byl ve skutečnosti muž na nejstarší daguerrotypii ze sbírek Národního muzea? Kat, potulný komediant, exotický sluha nebo obyčejný řemeslník? Pomoci vyřešit toto tajemství mohou i návštěvníci výstavy. Pátrání mohou zájemci sledovat, ale i se do něj sami zapojit na portálu Muzeum 3000. Na konci 19. století se nové médium stalo poměrně rozšířeným. Fotografie se rozšířila do všech vrstev společnosti a portrétní fotografie jedinců i skupin, zachycení sportovních výkonů, divadelních představení či staveb tak dokumentuje dobovou atmosféru konce 19. a počátku 20. století.
Uchovejte rodinnou historii v Národním muzeu
Součástí výstavy Člověk ve fotografii se může stát i vaše rodinná fotografie! Stačí nahrát naskenovanou rodinnou fotografii z období 1848 – 1918 ve formátu jpg prostřednictvím formuláře na webových stránkách výstavního cyklu Monarchie v sekci Moje monarchie. Vybrané fotografie se stanou součástí výstavy a budou pravidelně obměňovány.
Multimediální průvodce provede návštěvníky výstavami v Nové budově Národního muzea
Národní muzeum přináší návštěvníkům Nové budovy multimediálního průvodce určeného pro mobilní zařízení, který provede novými výstavami Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii a doplní je o unikátní informace a herní aplikaci. Multimediálního průvodce doplnila svými obrázky i výtvarnice Lucie Seifertová, jejíž humorné kresby oživují i výstavu Monarchie.
Výstavní cyklus Monarchie nabízí při zakoupení vstupenky slevu 50 % na další výstavu
Výstavy Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii jsou součástí výstavního cyklu Národního muzea na sezónu 2012/2013. Návštěvníci mohou v jeho rámci navštívit celkem osm výstav v pěti pražských objektech Národního muzea a poznat tak život v období rakousko-uherské monarchie z různých úhlů pohledu. Návštěvníci výstav z cyklu Monarchie získají při zakoupení vstupenky slevu 50 % na vstupné na další výstavu v rámci tohoto cyklu nebo 10% slevu na vybrané produkty v muzejních prodejnách a kavárnách, včetně nově otevřené kavárny Muzeum v Nové budově Národního muzea. Více informací na webových stránkách výstavního cyklu Monarchie.
Již probíhá:
Kouzelné hrací strojky (České muzeum hudby) – od 29. června 2012
Sportsmeni v zemích českých (Národní památník na Vítkově) – od 7. září 2012
Krmě – jídlo – žrádlo (Národopisné muzeum – Musaion) – od 5. října 2012
Po stopě Karla Maye (Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur) – od 25. října 2012
Monarchie (Nová budova Národního muzea) – od 13. prosince 2012
Dětský svět za císaře pána (Nová budova Národního muzea) – od 13. prosince 2012
Člověk ve fotografii (Nová budova Národního muzea) – od 13. prosince 2012
Připravujeme:
Století valčíku a polky (České muzeum hudby) – od 9. března 2013
Národní muzeum připravuje k výstavám bohatý doprovodný program
Od začátku roku 2013 obohatí výstavy Monarchie, Dětský svět za císaře pána a Člověk ve fotografii naučný i zábavný doprovodný program. Těšit se můžete na komentované prohlídky i hravé víkendy, které vás přenesou do doby rakousko-uherské monarchie.
Nejvzácnější předměty
Na výstavu Monarchie láká množství unikátních exponátů dokumentujících život v druhé polovině 19. a počátku 20. století.
Tmavomodré sametové šaty Jejího Veličenstva císařovny Alžběty, zvané Sissi
Tmavě modré sametové šaty pocházejí z období kolem roku 1860. Jsou to jedny z mála šatů mladé císařovny na světě vůbec, které dávaly na odiv pověstný štíhlý pas. Šaty tvoří korzet s krátkými balónovými rukávky a bohatá sukně s působivou vlečkou. Spodní část sukně je po obvodu zdobená bohatě řasenými pruhy ze stejného materiálu. Šaty lze považovat za nejcennější exponát na výstavě – pojištěny jsou na 20 miliónů Kč.
O císařovně bylo známo, že velmi dbala o svůj vzhled – po celý život si udržovala štíhlou postavu, pečovala o pleť a krásné dlouhé vlasy. Pravidelně držela velmi přísné diety, podnikala četné projížďky na koni a pěší výlety. Mnoho času také trávila v domácí tělocvičně, kterou si nechala zřídit v paláci. Po sebevraždě svého jediného syna, korunního prince Rudolfa v roce 1889, nosila pouze černé šaty s černými doplňky (kloboukem, rukavicemi a vějířem).
Samet, 2. pol. 19. stol., Kunsthistorisches Museum Wien, Monturdepot
Uniforma a generálský plášť Františka Josefa I.
Císař František Josef I. po celý život obdivoval uniformy. A právě uniformy byly také jedinou věcí, na které jinak abnormálně šetrný panovník nikdy nešetřil. Civilní oblečení používal zřídka, většinou pouze u příležitosti soukromých zahraničních cest. Uniformy, ve kterých se téměř výhradně na veřejnosti objevoval, musely být vždy naprosto perfektně upraveny. Jeho Veličenstvo si mezi poddanými dokonce vysloužilo přezdívku „Poručík červená nohavice“, a to díky rudým kalhotám, které byly součástí jeho oblíbené uniformy.
Plášť rakousko-uherského generála, exemplář nošený císařem Františkem Josefem I. Zhotovil Anton Uzel & Sohn, Vídeň, 1909, Kunsthistorisches Museum Wien, Monturdepot
Uniforma, Národní muzeum
Kapesník se stopami krve Františka Ferdinanda d`Este ze sarajevského atentátu
Sarajevský atentát, ke kterému došlo 28. června 1914 a jenž se stal bezprostřední záminkou k rozpoutání první světové války (1914 – 1918), si vyžádal dvě oběti. Byli jimi následník trůnu František Ferdinand d`Este a jeho choť Žofie roz. Chotková. Srbský student Gavrilo Princip vystřelil dvě rány z poloautomatické pistole Fabrique Nationale FN Model 1910 ráže 7, 65 mm Browning. První střela zasáhla Františka Ferdinanda do krční tepny, druhá těžce zranila Žofii v oblasti žaludku. Dle výpovědi pachatele se neměla stát druhou obětí atentátu ona, ale guvernér Bosny a Hercegoviny Oskar Potiorek. Poslední slova arcivévody byla: „Sopherl! Sopherl! Sterbe nicht! Bleibe am Leben für unsere Kinder!“ („Žofinko, Žofinko, neumírej! Zůstaň na živu pro naše děti!“). Muzeum Velké Meziříčí
Skleněný nápojový i porcelánový jídelní a toaletní soubor mexického císaře Ferdinanda Maxmiliána Habsburského a jeho choti Charlotty
Unikátní sbírka ze soukromé domácnosti bratra císaře Františka Josefa I. Maxmiliána, který byl díky podpoře Napoleaona III. prohlášen mexickým císařem a v roce 1867 po svržení císařství popraven. Soubor byl objednán pravděpodobně v letech 1864 – 1867. Porcelánovou soupravu vyrobila anglická porcelánka Minton a na císařský dvůr ji dodala londýnská firma T. Goode & Co. Skleněný nápojový soubor byl asi rovněž vyroben v 60. letech 19. století. Jedná se patrně o sklo české produkce a rafinace. Do sbírek Národního muzea se předměty dostaly z pozůstalosti českého rodáka a mexického lékárníka Františka Kasky (1834 – 1907), který zastával funkci Maxmiliánova osobního lékaře.
Národní muzeum
Největší diamantový šperk v ČR – náhrdelník Naděždy Kramářové
Šperk o celkové hmotnosti 63 až 65 karátů patřil manželce budoucího prvního ministerského předsedy Československa Naděždě Kramářové (1862 – 1936). Inspirací pro hvězdu náhrdelníku se pravděpodobně staly šperkové hvězdy rakouské císařovny Alžběty nebo diadém britské královny Viktorie. Náhrdelník nevznikl najednou. Zatímco s hvězdou se nechala Naděžda vyfotografovat již na oslavách padesátin svého manžela v roce 1910, řetěz pochází z mladší doby. Autoři šperku nejsou známi. Hodnota šperku je vyčíslena na 10 miliónů.
1910 – 1920, Národní muzeum
Pokladnička Sboru pro postavení Národního divadla
Kovová pokladnička ve tvaru budovy Národního divadla v Praze sloužila k vybírání peněžních darů na jeho výstavbu. Dlouholeté snahy českého národa o vybudování vlastního reprezentativního svatostánku české kultury se podařilo nakonec dovést do zdárného konce také díky celonárodní sbírce. K slavnostnímu otevření Národního divadla došlo dne 11. června 1881 premiérou opery Bedřicha Smetany „Libuše“. Toto dílo, původně komponované pro příležitost korunovace Františka Josefa I. českým králem, určil její autor po nenaplněných státoprávních očekáváních právě pro příležitost otevření této budovy. Pravděpodobně 1881, Národní muzeum
Vycházková hůl Jana Nerudy
Vycházková hůl – tzv. špacírka, byla důležitým mužským oděvním doplňkem.
Jan Neruda (1834 – 1891) – český básník a prozaik, člen družiny tzv. májovců, byl vynikajícím novinářem a ve své době vyhledávaným fejetonistou. Ve své publicistické práci se osvědčil jako výborný pozorovatel tehdejší české národní společnosti. V roce 1888 utrpěl nepříjemný úraz – uklouzl v zimě na náledí a přivodil si roztříštění čéšky. Zranění se již nikdy zcela nezahojilo. Autor „Povídek malostranských“ zemřel v létě roku 1891, v době konání Zemské jubilejní výstavy.
Čechy, dřevěná hůl, stříbrný prstenec, 19. stol., Národní muzeum
První pražský telefonní seznam z roku 1883
Telefonní přístroj patřil k nejvýznamnějším technickým vynálezům 19. století. Ačkoliv za jeho vynálezce bývá označován Američan Graham Bell, který svůj telefonní přístroj představil roku 1876, faktické prvenství podle všeho patří italskému vynálezci Antonio Meuccimu, jenž svůj telefon předvedl již v roce 1849. Císař František Josef I., který byl pověstný svým konzervatismem a odmítal tak všechny vymoženosti moderní doby, se také zasazoval proti zavedení telefonního přístroje do paláce a své pracovny. „První úředník v říši“ tak evidentně nedokázal ocenit služby telefonního přístroje při výkonu úřednické práce.
První telefon na území dnešního Česka, který byl zřízen 10. dubna 1881, spojoval budovu dolu Hartmann v Ledvicích s nádražím v Duchcově u Teplic. Ve stejném roce byla zavedena též první telefonní linka v Praze. První pražský telefonní seznam z roku 1883 obsahoval jména 98 účastníků.
Poštovní muzeum
První rakouské poštovní známky z roku 1850
První poštovní známky na světě se objevily ve Velké Británii. Začaly se prodávat roku 1840 a byla na nich vyobrazena královna Viktorie (známka černé barvy v hodnotě 1 penny – tzv. Penny Black). První rakouské známky zobrazovaly habsburský znak a představovaly hodnoty 1, 2, 3, 6 a 9 krejcarů. Současně byly vydány také známky pro rakouská území v Itálii (Benátsko, Lombardie), které však byly označeny cenou v centesimech. Uhry vydaly první známku až v roce 1871.
První emise rakouských neražených poštovních známek, 10 ks, 1. června 1850, Poštovní muzeum
Fotografie jsou připraveny ke stažení zde.
Sledujte Národní muzeum na:
Webových stránkách Národního muzea www.nm.cz
Webových stránkách výstavního cyklu Monarchie monarchie.nm.cz
Zpravodajském portálu Muzeum3000 www.muzeum3000.cz
Facebooku Národního muzea www.facebook.com/narodnimuzeum
0 komentářů:
Okomentovat