Radka Buryánková: Co jsem se dozvěděla na závěrečné konferenci IPn PTPO

Zpráva studentky UK Praha PedF o závěrečné konferenci individuálního projektu národního Podpora technických a přírodovědných oborů, která se konala 7. a 8. listopadu v Praze vypracovaná v rámci předmětu Vzdělávací technologie 21. století.

Individuální projekt národní Podpora technických a přírodovědných oborů funguje pod záštitou Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, a to v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Cílem projektu je popularizace a přiblížení technických a přírodovědných oborů jak novým zájemcům o studium, tak fanouškům těchto oborů (Bi, Ch, M, F, …). Po 4 letech provázených nejrůznějšími přednáškami, konferencemi, projekty a akcemi se projekt dostal do své závěrečné fáze, v níž předložil výsledky svých aktivit v rámci Závěrečné konference.

Konference se konala 7. a 8. listopadu v prostorách Tyršova domu v Praze. První den byl určen spíše pro seznámení a shrnutí celého počínání, druhý pak byl nabytý přednáškami a ukázkami převážně zahraničních hostů. Velice mile mě překvapila vstřícnost a ochota pořadatelů, kteří byli stále ochotni zodpovídat nejrůznější dotazy po celou dobu konference. Ačkoliv registrace byla uzavřena už na konci října, nebyl problém se domluvit na místě a  přijít třeba jen na druhý den konference.

Den první

Jako první dostal slovo Radim Chmelík, hlavní odborný garant projektu. Uvedl cíle aktivit, hlavní myšlenky stojící za realizací a k čemu řešitelé ve zkratce dospěli. Projekt se zaměřil především na to, jak zlepšit výuku technických a přírodovědných oborů (dále jen TPO) a podpořit učitele těchto předmětů. Ověřoval náměty pomocí pilotních projektů, přinášel příklady dobré praxe jak z ČR, tak ze zahraničí a snažil se oslovit tvůrce školské politiky.

Uvozující otázkou řešenou v projevu R. Chmelíka bylo, proč vlastně podporovat výuku TPO?

• Při výuce nejen TPO je potřeba využívat v rozumné míře badatelsky orientované metody. Samozřejmě je stále důležité předávat poznatky, ale ozvláštnění motivuje k samostatné práci.
• Je žádoucí vypracovat vzorové osnovy (ŠVP, standardy) pro ZŠ a SŠ, které není vhodné vnucovat, ale spíše je nabídnout pro srovnání nebo inspiraci. Mělo by zde být uvedeno např. to, co je schopen žák řešit, jaké úkoly jsou vhodné atd.
• Testování vědomostí, dovedností nebo kompetence v klíčových bodech vzdělávání je možné, pokud je také umožněno nadaným žákům a školám vyniknout a přesto nedeprimovat ty méně úspěšné. Ty je naopak potřeba povzbudit. Vzorem pro takové ověřování mohou být třeba úlohy typu PISA.

Další zmíněný problém je nízký zájem o studium učitelství. Tím pádem se také snižuje úroveň uchazečů. Mezi hlavní důvody nezájmu, které se musí vyřešit, se řadí finanční ohodnocení učitelů a jejich postavení ve společnosti. Je tedy potřeba veřejně vyjádřit otevřenou podporu učitelské profesi, a také je nutné hledat učitelské vzory (především v přírodovědných oborech, aby se zlepšilo jejich renomé) a zveřejňovat je dostatečně v médiích.

V rámci přípravy na profesi doporučují řešitelé projektu striktně oddělit budoucí učitele 2. a 3. stupně. Jednotlivé stupně by měly mít samostatnou přípravu z důvodu značné odlišnosti. V TPO vyžadovat nejen teoretické znalosti, ale také související praktickou přípravu pod dohledem zkušených praktiků. Zavést do výuky učitelů badatelsky orientované vzdělání a motivační seminář s dostatkem praktických příkladů „ze života“ souvisejících s probíranou látkou.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz