Přečtěte si: Rozbíječi strojů II

Hrozbou pro školství není internet, ale lidé, kteří internet pokládají za hrozbu.


Z článku Ondřeje Šteffla v BritskéListy.cz vybíráme:

Bohužel lidí s názorem, že podoba školy, jak ji známe z 18., 19. i z poloviny 20. století, je ta správná, a že nejlepší by bylo se k ní vrátit, je mnoho. A bohužel i mezi učiteli je jich většina (říkám-li většina, myslím většina, a dobře vím, že je i menšina těch, kteří smýšlejí úplně jinak nebo i opačně). A ještě jednou bohužel, právě tito lidé svými postoji i činy brání tomu, aby se škola probíhajícím změnám přizpůsobila. A tím jen přispívají k jejímu zániku.

A proto je úvodní citát vlastně správný, jen s jednou výhradou: Internet není hrozbou pro vzdělávání, ale pro (nepřizpůsobivé) školství. Naopak je těžké nevidět, že pro vzdělání a vzdělávání je internet velkým přínosem, a to mj. proto, že je „legální, ne-volitelný, zdarma a všude dostupný“. Samozřejmě, že není všespasitelný a jen hlupák by si mohl myslet, že stačí posadit dítě k obrazovce a bude umět totéž, jako by se učilo ve škole. Je třeba jednak přemýšlet nad tím, jak usměrnit to, co děti u obrazovky (počítače, tabletu, mobilu, televize) dělají, tak aby je to co nejlépe vzdělávalo, a jednak je také třeba přehodnotit, zda to, co je škola učila dosud, je tou správnou přípravou na měnící se svět, Co ponechat, co vypustit a čím to nahradit.