Letos na podzim byla v České republice zveřejněna zpráva OECD týkající se spravedlivosti ve vzdělávání. Experti v ní doporučují tvůrcům vzdělávacích politik, jak zabránit školní neúspěšnosti a jak pomoci znevýhodněným školám a žákům k lepším vzdělávacím výsledkům. Doporučení vycházejí z poznatků, že je z mnoha důvodů důležité pečovat o to, jak vzdělaná je ta nejméně vzdělaná část společnosti, a jsou velmi relevantní i pro nás.
Z článku Jany Strakové v Zprávy.E15.cz vybíráme:
Zahraniční odborníci opakovaně upozorňují na skutečnost, že Česká republika příliš časně rozděluje žáky do výběrových a nevýběrových tříd a škol. Tento systém nevede k efektivnějšímu vzdělávání všech dětí, jak se často mylně předpokládá, ale doplácejí na něj žáci z méně podnětného rodinného prostředí – bez ohledu na své studijní předpoklady a motivaci.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
20 komentářů:
A kolikátina má vědomosti potřebné pro další studium?
Experti v ní doporučují
Neměli by tedy rodiče posílat děti jen do těch nejlepších škol? Stačí na web vyvěsit, které to jsou.
Tento systém nevede k efektivnějšímu vzdělávání všech dětí, jak se často mylně předpokládá, ale doplácejí na něj žáci z méně podnětného rodinného prostředí – bez ohledu na své studijní předpoklady a motivaci.
Z jakého výzkumu v České republice vyplývá tento závěr? Já o žádném nevím. Naopak vím o datech českých žáků, ze kterých vyplývá opak.
V každé zemi to může být jinak a co platí v zahraničí, nemusí platit u nás. A doporučení zahraničních expertů je třeba brát obecně s rezervou.
A co na to říká pan Fulghum?
Až budou brát učitelé dvojnásobný plat, až bude v každé třídě alespoň jeden asistent (a ne za 9000,-), až půjde do škol na pomůcky a jinou podporu dvojnásobek peněz, až na PedF půjde elita národa (po složení osobnostního testu), pak nás někdo může porovnávat. Do té doby jakékoli srovnání působí jako závod mezi Mercedesem a Trabantem.
Němci rozdělují všechny děti už po čtvrté třídě do tří typů škol, z nichž pouze na gymnáziu se dá udělat maturita. Učitelé tam mají plat mnohem vyšší, než je průměrná mzda. Praktikují to tak už mnohá desetiletí a celá Evropa jim závidí jejich životní úroveň. Proč tento očividně úspěšný model neokopírujeme?
"Experti" mohou mít vcelku pravdu, ale problém je, že to vyjde mnohem dráž.
Doposud jsme provozovali systém(prý) "odděleného vzdělávání", protože to bylo levnější, nežli platit vzdělání inkluzivní.
Ono upravit deset škol na bezbariérové, je poněkud dražší, nežli zřídit jednu krajskou školu pro žáky "se speciálními potřebami". Stejně tak platit deset asistentů na běžných základkách, je mnohem dražší, nežli zaměstnat dva speciální pedagogy ve "zvláštní škole".
Teď ovšem pod vnějším tlakem přišlo MŠMT s ještě "dokonalejším" řešením. Seskupit všechny děti bez rozdílu hendikepu či IQ do běžných škol, ale prostředky nepřidat.
Vyjde to určitě ještě levněji. :-(
Současně jiní experti mluví o tom, že vzdělání má být co nejvíce všeobecné a všeobsažné.
Adoptuji tedy návrh kolegy Blahy a navrhuji ještě další zlepšení.
Všechny děti, bez rozdílu, na osmiletá gymnázia!
Převeďme (přejmenujme) spádové základky na gymnázia, z malotřídek udělejme jejich detašovaná pracoviště. Všem dětem bez rozdílu se tak dostane toho nejepšího vzdělání a problém bude vyřešen.
Všem dětem bez rozdílu se tak dostane toho nejepšího vzdělání
A pro jistotu je všechny považujme za Romčata, kdyby se náhodou některé z nich jimi samy necítily být.
Teprve pak bude problém vyřešen i v evropském měřítku.
Pánové P.R. a P.B., slyšíte, jak tleskám???
Autorka uvažuje ze svého úhlu pohledu vzdělané ženy, viz "... V České republice se zvyšuje podíl absolventů povinného vzdělávání, kteří nedosahují vědomostí a dovedností nezbytných pro řešení matematických a čtenářských úkolů každodenního společenského a pracovního života. Teď jich máme plnou jednu čtvrtinu. K posilování skupiny nedostatečně vzdělaných přispívá diferencovaný a málo spravedlivý vzdělávací systém", jakoby lidé s výučním listem nebo i nekvalifikovaní nebyli schopní samostatného života v dnešní úrovni civilizace.
Titulek "Čtvrtina českých žáků nemá vědomosti potřebné pro běžný život" téma ještě víc překrucuje. I vyučení absolventi učebních oborů jsou schopni ve svém oboru pracovat a mají možná lepší sociální a hlavně pracovní návyky pro nástup a uplatnění v zaměstnání, než žáci vychovávaní ve sterilním prostředí čistě teoretického vyučování.
Má pravdu v tom, že záleží na volbě typu školy, podle schopností žáka, ale to už opět sklouzává k úrovni maturity.
Tomu říkám zlepšováky!!! Nebo vydávat maturitní vysvědčení zároveň s rodným listem, jak kdysi navrhoval můj kolega, to by se ušetřilo prostředků...
Co je to běžný život?
Proč tento očividně úspěšný model neokopírujeme?
Problém vidím jeden, jsou to peníze. Zadarmo se to prostě nepovede. Ignorant
Náhodou má článek v hlavních věcech pravdu. Už nejmíň pátý rok neumí naši deváťáci pořádně číst a dobrá čtvrtina nerozumí, co četli. Neslepí souvětí, aby dávalo smysl. Vyjmenovaná slova se jim pletou s rapem, násobilka je sprosté slovo, spočítat čistou výplatu z hrubé nedovedou. Co s nimi?! Zaměstnavatelé, připravte doučovací kurzy.
Beneš
Pořád mi chybí hezky naplno řečené, že škola přece nemůže suplovat funkci rodiny! Jestliže učitel stráví 1/2 času vychováváním 25 "osobností", aby spolu vůbec mohly existovat v jedné místnosti, pak holt chybí čas na procvičení vědomostí a jejich uvedení do praxe.
aby spolu vůbec mohly existovat
No právě, vždyť to každý učitel vidí dnes a denně. Jenže moudrým hlavám, co rozhodují o našem školství, se to musí dávkovat pozpátku. Tak ať tedy napřed zjistí stav, tedy důsledky. Pak je mooožná časem začnou zajímat i příčiny. Jenže když jim začne docvakávat, přijde befel u Unie a oni zase začnou s inkluzí. Nějaké důvody se pro ni vždycky najdou. A tak se to mele v jednom kruhu.
A tady si snad někdo myslí, že na západ od naších hranic je to o tolik lepší. Proč Rakousko a Švédsko skončily v PISA až za ČR. Byl snad někdo na některých veřejných školách v Berlíně? Turecké děti tam dodnes neumí číst a psát německy. Viděli jste někdy některé veřejné školy ve Francii?
Mně ale maminka vždycky říkala, že se nemám srovnávat s těmi horšími spolužáky. Že to jsou jen výmluvy, že většína napsala písemku hůře, nežli já.
Ještě žijí kantoři, kteří si pamatují, že ve škole to může vypadat i jinak. Měli bychom si jejich vzpomínky nahrát na video.
A dost mizerně jsou na tom i učitelé s finanční gramotností...
A dost mizerně jsou na tom i učitelé s finanční gramotností...
Pochopitelně. Každý, kdo myslí jinak, nežli my, kteří myslíme správně, myslí zákonitě špatně.
Podle fyzikálních zákonů a aerodynamiky by těžký, bachratý čmelák s malými křidélky vůbec nemohl létat. A přesto létá.
Podle názvu článku Čtvrtina českých žáků nemá vědomosti potřebné pro běžný život. A přesto žijí.
Okomentovat