Pedagog v roli manažera

Představujeme poslední  – a nejkomplexnější – publikační výstup Funkčního vzdělávání z projektu Klíče pro život: Pedagog = manažer?

Pedagog = manažer? Tahle rovnice může pro „normálního“ oddílového vedoucího či jiného pedagoga volného času znamenat skoro totéž co rudý hadr na býka. COŽE?!? – zaburácí jeho srdce vychovatele – já dělám s dětmi právě proto, že svět manažerů je mi naprosto cizí! S tím nechci mít nic společného! Sám jsem to zažíval celá devadesátá léta a pak ještě dost dlouho potom při stovkách setkání s ostřílenými praktiky skautských oddílů a později i s jejich kolegy z jiných sdružení. Tahle zkušenost mi ostatně ukázkově potvrdila, jak přijetí, či nepřijetí často závisí na jednom jediném slově. V tomhle případě manažer.

Do prostředí českých tradic mimoškolní  výchovy se tenhle „amerikánský“ výraz vedral podobně jako dnešní supermarkety na náměstí našich městeček. Na rozdíl od supermarketů ale nepředstavuje žádné skutečné ohrožení těch, kteří se věnují dětem a dopívajícím jako svému poslání a hledisko „ziskovosti“ je jim právem značně vzdálené. Právě o tom může čtenáře přesvědčit publikace s tímto provokativním názvem, kterou vydal Národní institut dětí a mládeže (NIDM) v rámci projektu Klíče pro život.

V části A této publikace vás budou provázet taji Funkčního studia její dva spoluautoři – každý z jiného úhlu pohledu: PhDr. Jaroslav Jindra je lektor, konzultant, supervizor Funkčního vzdělávání, ale zároveň také manažer s bohatými praktickými zkušenostmi. V odborných textech popisuje současnou strukturu a filozofii studia tvořící systém, na jehož vývoji se dlouhodobě podílejí členové realizačního týmu Ing. Milan Appel, Mgr. Jana Heřmanová, Mgr. Vlaďka Dvořáková a další lektoři a konzultanti, ale také samotní účastníci studia – svými reflexemi a náměty z praxe. Poutavý pohled „z druhé strany“ poskytuje jedna z účastnic studia Mgr. Romana Michaela Michalíková – vedoucí klubu mládeže a zástupkyně ředitele pro pedagogickou činnost Církevního střediska volného času v Havířově. Její popis a postřehy se prolínají odborným textem a doplňují jej. Společně s ní můžete sledovat, jak toto vzdělávání změnilo nejen ji, ale i její organizaci.

V současné době  mě čeká poslední modul Funkčního studia, dokončení  e-learningu za třetí ročník, napsání třetí závěrečné ročníkové práce, obhajoby, test, ústní zkoušení a bude konec.  Na naše místo nastoupí další kolegové z nejrůznějších středisek, školních družin nebo neziskových organizací. Podobně jako my, ani oni nebudou mnohdy tušit, k čemu jim to celé bude. Jisté je to, že na ně, podobně jako na mnoho lidí před nimi a mnoho dalších nováčků, čeká:       - Změna smýšlení – ať chceme, nebo ne, Funkční studium nám změnilo myšlení z chaotického a intuitivního na manažerské.       - Spousta užitečných dovedností – nejen pro pracovní život, ale také pro osobní život.       - Spousta jedinečných a neopakovatelných zážitků – při výuce, při benchmarkingu, při společných rituálech.       - Nové vztahy – po dobu studia poznáváme lidi ze čtyř různých jiných ročníků.       - Kvalitní lektorský tým, který nepředává jen „naučené věci,“ ale váže je na dlouholeté zkušenosti z praxe.       - Hodiny neformálních setkání – se spolužáky i lektory.       - Inspirace, inspirace a zase inspirace.       - Osobnostní růst – šance vyzkoušet si věci, do kterých bychom nikdy nešli, a objevit skryté talenty.       - Změna na pracovišti – pravděpodobně by se těžko hledal člověk, který by za celou dobu studia DOTO/Funkčního studia nic nezměnil na svém pracovišti nebo na svém stylu práce.        Na závěr nezbývá než poděkovat všem spolužákům ze všech ročníků, se kterými jsem se setkala, za vzájemné obohacení. Lektorskému týmu za vše, co mě naučil, a za hodiny a hodiny konzultací, které jsem strávila s Mikinem, Janou, Vlaďkou a Jardou. Věřím, že vše, co jsem na Funkčním studiu dostala, povede k trvalému rozvoji naší organizace, jež bude mít spokojené klienty i zaměstnance.                                                                                                                                                                      RoMi Michalíková

Zakládací kapsa v části B této publikace ukrývá „zlatý poklad“ Funkčního studia. Na volně  vložených kartách najdete 37 metod, které vám mohou pomoci při zvládání manažerské role. Jedinečnost tohoto souboru metodických listů spočívá v rozpracování do jednotlivých dílčích kroků. Řada z nich se již běžně používá ve střediscích volného času a v dalších organizacích pracujících s dětmi a mládeží v celé naší republice, na čemž mají lví podíl desítky úspěšných absolventů tohoto manažerského vzdělávání.
Publikace Pedagog = manažer? pro vás může být zdrojem inspirace a informací ke studiu, ale hlavně pomocníkem při výkonu řídících (manažerských) činností ředitele nebo vedoucího pracovníka školského zařízení pro zájmové vzdělávání či nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží. Je posledním z výstupů klíčové aktivity Funkční vzdělávání národního projektu Klíče pro život, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Jeho cílem je podpora vzdělávání lidí pracujících s dětmi a mládeží a zkvalitnění zájmového a neformálního vzdělávání v České republice.

Kristýna Králíčková: „Nelituji jediné minuty, kdy jsem mohla být se spolužáky, s lektory, s ostatními. Předtím jsem byla na nějaké koleji, studium mě hodilo úplně jinam, na tu správnou kolej. Mám pocit, že nad mou hlavou je obrovský trychtýř, zatím je plný, postupně se to vstřebává a ještě dlouho bude. Toto studium mi otevřelo obzory o věcech, o kterých jsem neměla ani zdání. Teď vím, že nic nevím.“ Libor Macák: „Pro mě bylo hlavní zjištění, že se dá vzdělávat i zábavnou a efektivní formou. Studium mi přineslo setkávání s lidmi, informace, vztahy, hodně mi přinesly benchmarkingy. I když FS nemá v očích ministerstva a některých lidí tu pravou váhu, je to přínosný a dobře koncipovaný program.“ Jindřich Honěk: „Tohle manažerské studium považuji za nejlepší v republice. Hlavně je to o lidech, kteří to připravují, lektorují i studují. Teorii si mohu někde nastudovat, ale nedá mi to ten společný zážitek.“ Konrad Heczko: „Začal jsem vnímat sám sebe. Pokud člověk není schopen vnímat sám sebe, nedokáže vnímat ani ostatní.“ Filip Mareš: „Na rozdíl od ostatních jsem sem nešel dobrovolně. Jsem rád, že jsem zůstal. Potkal jsem spoustu velkých osobností. Zjistil jsem, že nad věcmi se musí přemýšlet.“ Jiří Caha: „Důležitá byla propojenost teorie s praxí. Při přípravě závěrečné práce jsem znovu objevil spoustu věcí, které jsem se učil. Teď je přede mnou hromada práce, abych to všechno zužitkoval.“ Andrea Kulichová: „Dala jsem věcem pravé jméno. Management jsme dříve dělali intuitivně. Musíme víc pracovat s externími pracovníky, tady mi došlo, jak je důležité s nimi pracovat. Vidím úkol vtáhnout lidi, kteří tímhle studiem neprošli. Mně to dalo víc než celá vysoká škola.“ Zdeňka Učíková: „Nejvíc mi dala možnost srovnání různých ‚domečků‘ z mnoha úhlů. Přínosem byla zpětná vazba od jiných lidí při benchmarkingu. Jsem ráda, že jsem poznala skvělé lektory.“ Lída Procházková: „Pro mě je na prvním místě setkání s lidmi. Přínosem byly hlavně personální otázky, vedení porad, jednání s lidmi. Teď mě čeká uvádět to do praxe.