Opět několik úvah na téma: Jaké železo do škol? 2.

úterý 4. prosince 2012 ·

Před deseti lety vrcholily dodávky v projektu Internet do škol, který více než polovině českých základních a středních škol přinesl neefektivní, z hlediska didaktiky nepříliš promyšlené, unifikované počítačové řešení. Jaká je situace dnes po nákupech v rámci projektů EU peníze školám či EU peníze středním školám? Jaké jsou aktuální trendy a zachytily je české školy?

Přechod od PC k mobilním klientům

Aktuální statistiky ukazují na mohutný nástup mobilních klientů: chytrých telefonů a tabletů. Prodeje tabletů pak víceméně vyrovnávají pokles prodeje osobních počítačů. V USA v kategorii PC překonaly notebooky polovinu prodaných kusů.




Prodaných
kusů
3Q 2011

Prodaných
kusů
3Q 2012

3Q12/3Q11
Změna

Smartphone

123,7

179,7

45,3 %

PC

95,4

87,5

-8,3 %

Tablety

17,2

24,7

42,8 %

Zdroj: IDC Worldwide Quarterly Mobile Phone Tracker, Gartner, Strategy Analytics 

(údaje v milionech kusů)

Nástup nové generace mobilních klientů změnil i poměry na poli operačních systémů: 75 % smartphone má OS Android, 15 % pak používá Apple iOS, 57 % tabletů používá iOS a 41 % tabletů OS Android, přičemž  počet prodaných tabletů s OS Android se ve 3. kvartálu meziročně zdvojnásobil.

Zde je třeba připomenout, že Android využívá linuxové jádro a jádro iOS vychází z OS UNIX. To samozřejmě ovlivňuje i poptávku na znalosti a kompetence vývojářů. Stejně tak se mění požadavky na uživatelské kompetence, protože se smartphone i tablety začínají používat i ve firemním sektoru. Absolventi škol již evidentně nevystačí se znalostí MS Windows a desktopového kancelářského balíku.

Českých škol, které nasadily tablety do výuky, je zatím jen několik desítek, jedinou šancí asi tedy bude pokles cen a penetrace tabletů v rodinách žáků.

Dotykové ovládání jako standard

Pokusy o ovládání počítačů všeho druhu dotykem ruky nebo pera na obrazovce se objevily již v 60. a 70. letech minulého století. Interaktivní tabule s projektorem jsou nabízeny již dvacet let, první kapesní počítače s dotykovým ovládáním se objevily na počátku 90. let minulého století a masově se dotykové ovládání rozšířilo až koncem 90. let díky rozšíření PDA (Personal Digital Assistent) a prvních mobilních telefonů s dotykovým displaem. V roce 2001 se objevil koncept Tablet PC, tedy notebooků/tabletů s dotykovou obrazovkou ovládanou perem a operačním systémem na bázi MS Windows. Zlomem v používání dotykového ovládání bylo zahájení prodeje chytrých telefonů iPhone s technologií multitouch a ovládání gesty v polovině roku 2007. Právě multitouch, čili zpracování více dotyků, a ovládání gesty se stalo de facto standardem pro všechny kategorie klientských zařízení od PC, přes tablety a chytré telefony, po navigace a spotřební elektroniku.

Na podzim 2009 uvedený operační systém MS Windows 7 obsahuje přímou podporu multitouch a gest, které mohou využívat i běžné aplikace. V posledních letech se objevila celá řada all-in-one PC i dotykových monitorů, které tyto technologie podporují. V novém systému MS Windows 8/8RT je dotykové ovládání standardem a jeho uvedení na trh přineslo kromě tabletů Microsoft Surface i novou generaci notebooků s dotykovým displayem.

Kvalita obrazu 

Zatímco byly před deseti lety v Internetu do škol dodávány CRT monitory se standardním rozlišením 1024*768 bodu, standardem dnešních monitorů se stává rozlišení 1366*768 u notebooků (špičkové notebooky mají 1920*1080) a 1440*900-1920*1080 u stolních monitorů. Špičkové stolní monitory s úhlopříčkou 27"-30" pak mají často i rozlišení 2560*1600 bodu, přitom jejich cena začíná na cca 13 000 Kč. Podobná situace je i u tabletů, kde je standardem rozlišení 1024*600-1280*800, ale nové 10" modely Apple iPad mají rozlišení 2096*1536 bodu a nový Google Nexus 10 dokonce 2560*1600 bodu. Velkoplošné displaye a televize s úhlopříčkou 46"-65" pak mají standardně rozlišení 1920*1080, tedy Full HD.

V rámci EU peníze do škol školy překvapivě nakoupily velké množství interaktivních tabulí s projektory, které výše uvedené parametry nenabízejí. Nepochopitelně častým požadavkem v řadě prefabrikovaných výběrových řízení je požadavek na formát interaktivní tabule 4:3 a požadavek na rozlišení projektoru 1024*768 bodu. To spolu s dodávanými zastaralými technologiemi snímání dotyku u interaktivních tabulí nebo interaktivních projektorů, které neumožňují zpracovávat multitouch, znamená, že vybavení našich škol je opět přinejmenším zaostalé. Přitom za cenu některých dodávaných systémů interaktivních tabulí s projektory (případně i s  hlasovacím zařízením), bylo možné vybavit všechny žáky ve třídě slušnými tablety s výrazně širšími možnostmi využití.

Proprietární nebo nevhodný software a hardware

Problémem dodávek interaktivních tabulí s projektory je i uzavřenost těchto systémů: proprietární software a hardware s řadou licenčních omezení omezují možnosti rozvoje vybavení škol. Universální software pro více typů tabulí není prakticky nabízen a ani využíván. Prodejci jednotlivých značek pak školám vnucují  řadu hardwarových doplňků, které jsou na první pohled předražené. "Značkové" plastové reprobedny za 5-8 000 Kč nebo "značkové" vizualizéry za 20-30 000 Kč v době, kdy velmi kvalitní digitální fotoaparát nebo videokamera s výrazně lepšími parametry a mnohem širšími možnostmi stojí 5-10 000 Kč, jsou doslova výsměchem zdravému rozumu.

Při podrobném průzkumu některých ICT dodávek v projektu EU peníze školám jsme narazili i na další absurdity: například malotřídka s necelými dvaceti žáky na radu prodejce zakoupila výkonný server s licencemi za několik desítek tisíc korun a k němu i dálkovou správu za další tisíce ročně. Tato škola přitom mohla za dotaci vybavit každého žáka špičkovým tabletem...















15 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
4. prosince 2012 v 15:04  

Víte, já bych to SIPVZ zas až tak nezavrhoval. Po celou dobu deseti let nám síť, kterou nám dal dohromady Autocont, šlapala jako hodinky. Nyní nám síť ve škole spravuje malá firma z regionu za meší peníz, ale neustále jsou se sítí nějaké problémy. S Autocontem jsme ani nevěděli, že nějakou síť máme. Prostě to jsou profesionálové na úrovni, kteří si ovšem nechají za svou práci dobře zaplatit. Musím tedy konstatovat, že odchod od Autocontu byl pro naši školu po této stránce chybou.

Anonymní řekl(a)...
4. prosince 2012 v 17:31  

Než se neobratný, i když silný a chytrý slon otočí, rozkouká, který trs banánů by utrhl, zacouvá pod strom, přešlápne a natáhne chobot, už si malé a obratné opičky natrhají banány samy a pochutnávají si na nich. Tato alegorie jenom ukazuje, že než se Školství rozhoupá, většina dětí nebo rodin už má doma vlastní techniku a naučí se s ní pracovat a normálně a běžně ji používat ke svému prospěchu a hlavně zábavě.

A pokud by snad školství chtělo přejít na dotykáče, tak vůbec nebude zapotřebí mít klávesnici, natož umění psát všemi deseti nebo se učit nový Komenius Script, bude stačit ťukání zahnutým ukazováčkem jako háčkem na protéze piráta, nebo spíš moderně šmejdějí palcem po displeji.

Žáci nebo uživatelé tabletů jsou jenom jedlíci knedlíků, spotřebitelé. Pro normální práci s IKT je stále zapotřebí klávesnice a další ovládací zařízení (myš a pod), zvláště při psaní textů (alfanumerických znaků obecně - texty, číslice a jejich kombinace) u technických oborů i kreslení a ovládání navigace po displeji (stránkování, nahoru, dolů, vpravo vlevo, další list, atd, atd.)

Anonymní řekl(a)...
4. prosince 2012 v 20:45  

Nyní jsou ředitelé kritizováni za to, že nakoupili za EU peníze příliš mnoho šrotu. Jsou to však poslední "velké" peníze, které přitekly do regionálního školství a mám obavy, že na tomto "šrotu" budeme pracovat ještě dalších deset let. Už nyní není na toner. Za chvíli nebude ani na křídy, kterými píšeme na zapomenuté zelené tabule.

Anonymní řekl(a)...
4. prosince 2012 v 23:29  

Anonymní pisatel ví o sítích starou belu. Za několik desítek tisíc korun si pořídí menší server se sw a s instalací, rozhodně ne nic bombastického. Stěží bude stačit pro žáky se Smartphony a tablety, pokud začnou dělat něco skutečně náročného na výkon, čili to, co se o nějaký odstavec výše propaguje. Dálková správa také něco stojí. Bez správy se brzy stane ze serveru mrtvý kus železa.
Škola rozhodně postupovala správně. Koupila nejdražší část, na kterou se jen tak nezmůže. Podle možností školy a rodičů můžou za podstatně levnější peníz postupně vybavovat žáky.
Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
5. prosince 2012 v 0:33  

Bečeve, opět tady strašíš? Pro malotřídku s 20 žáky může doporučit server za 60 000 jen opravdový odborník jako ty. A čím asi pomůže žákům prvního stupně? Copak asi dělají náročného na výkon, chytrolíne?

Anonymní řekl(a)...
5. prosince 2012 v 9:52  

Opět anonym. Ach jo, komentátoři se ke svému jménu raději nehlásí.
Když dáte pouze součet, tak se starou belu dozvíme, co to všechno obsahovalo. Příklad: Server (hw) za cca 20000,- UPS 17000,- WinServer + CALy 15000,- instalace 10000,- Sečíst si to snad umíte sám. A to jsem se držel dost zpátky, žádné vymyšlenosti.
Server pro 20, 40, nebo 100 žáků je totiž stejný, jestli jste to ještě nezjistil.
Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
5. prosince 2012 v 12:23  

Lidi, kde po skončení EU OPVK na to vezmete?

Anonymní řekl(a)...
5. prosince 2012 v 15:35  

Papír snad ještě bude:
http://www.root.cz/clanky/papirovy-pocitac-cgs/
http://www.uloz.to/xQ6frrE/papirovy-pocitac-abc-7z

A teď si, žáci, na víko krabice od bot nakreslíme tablet. Protože jsme mezitím zrušili dílny, tak si ho ze dřeva nevyřežeme, alespoň si ho nakreslíme.
Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
5. prosince 2012 v 15:44  

Pane Beceve, k serveru za 20000 date UPSku za 17000?
Winserver + CALy za 15000?

Jinak 20000 Kc za server neni moc, s tim bych souhlasil.

PN

Anonymní řekl(a)...
5. prosince 2012 v 16:18  

Bohužel, ta UPSka na venkově musí být XL, aby to přežilo výpadky. To je realita. Správně by měla být ještě větší, než 1000VA, se kterou jsem počítal v rozpočtu.
Windows na serveru nemusím, ale snažím se dopátrat položek jejich nákupu. Když je položka "server se sw", tak si představím Windows Server. Jinak je to stejně celé postaveno na pohledu do kusu křišťálu.
Miroslav Bečev

Janek Wagner řekl(a)...
5. prosince 2012 v 16:28  

Pane Bečeve, pro venkovskou malotřídku s 20 žáky a deseti PC snad postačí jednoúčelový a prakticky bezúdržbový NAS střední třídy s Linuxem a s přiměřenou UPS. Vámi uváděná nákladová cena 62 000 je neskutečným plýtváním.

Anonymní řekl(a)...
5. prosince 2012 v 22:44  

To máte pravdu, pokud nechtějí používat výukový program jako MountBlue, který vyžaduje Windows Server.
Jako pouhý fileserver by pochopitelně byl Windows Server na takovémhle železe přepychem. Bez znalostí toho, jaké služby chtějí na serveru provozovat, je dohadování o vhodnosti či nevhodnosti irelevantní.
Miroslav Bečev

Karel Vlášek řekl(a)...
6. prosince 2012 v 4:07  

Pane Bečeve, na rozdíl od vás asi pan Wagner i autor článku o zmíněných školách vědí vše podstatné. Takže vaše doporučení i úvahy jsou opravdu na dvě věci.

Anonymní řekl(a)...
6. prosince 2012 v 6:20  

Tak proč nám to neřeknou? Jediné, co jsem se dočetl, je rozhořčení nad tím, že si nějaká venkovská malotřídka dovolila koupit pořádný kus železa. Pokud jste si nevšiml, tak sám uvádím, že bez znalostí souvislostí je to čistá duchařina. Třeba se rozhodli jít cestou tenkých klientů. V tom případě je výkonný server nutností, ušetří se na ceně stanic a na ceně servisu. Prodraží se licencování, pokud půjdou cestou M$.
Odsuzovat jedinou položku bez znalosti kontextu je holý nesmysl. Pranýřovat takto rozhodnutí ředitele školy je zcela zcestné. Hlavně tohle jsem chtěl vypíchnout ve svém příspěvku.
Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
6. prosince 2012 v 7:09  

Jedna kapsa prázdná a druhá děravá. Takto dnes vypadá většina základních škol. Na těch železných ořích co nyní máme budeme pracovat ještě hodně dlouho.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.