MŠMT: Stanovisko k úspěšnému ukončení posledního ročníku středního vzdělávání jako podmínce připuštění k maturitní zkoušce

Dokument ke stažení

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

V Praze dne 4. prosince 2012

Č.j.: MSMT-53471/2012-20

Stanovisko k úspěšnému ukončení posledního ročníku středního vzdělávání jako podmínce připuštění k maturitní zkoušce

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v květnu 2011 stanovisko ke sjednocení výkladové praxe v otázce podmínek připuštění žáka k maturitní zkoušce. Vzhledem k pochybnostem škol o významu změny § 78a odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, MŠMT nyní potvrzuje dřívější výklad a doplňuje jej o další vysvětlení:

Pravidla konání maturitní zkoušky vycházejí z pojetí maturit jako zkoušek konaných zásadně až po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání. Klasifikace za poslední ročník je významným ukazatelem způsobilosti žáka konat maturitní zkoušku a logická návaznost ukončování středního vzdělávání vylučuje, aby žák dále konal maturitní zkoušku, pokud neukončil úspěšně poslední ročník.

V § 81 odst. 5 školského zákona se stanovuje:

„Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole.“

Ustanovení § 81 odst. 5 je úsporným vyjádřením pravidel přístupu k maturitní zkoušce v době před uzavřením klasifikace žáka za poslední ročník a po jejím uzavření a dále v době, kdy již žák není žákem střední školy.

Uzavřená klasifikace za druhé pololetí, z níž vyplývá, že žák prospěl, popř. prospěl s vyznamenáním, je jednou z podmínek pro vykonání maturitní zkoušky. K výkladu § 81 odst. 5 přistupuje otázka splnitelnosti účelu konání maturitní zkoušky („lze vykonat“).

Ustanovením § 81 odst. 5 se nevylučuje zahájit samotné konání maturitní zkoušky v době, kdy ještě není uzavřena klasifikace za druhé pololetí posledního ročníku vzdělávání, a tedy na účel konání maturitní zkoušky daného žáka ještě nutno pohlížet jako na zachovaný.

Teprve uzavřením klasifikace se staví najisto, zda v daném zkušebním období lze účel konání maturitní zkoušky naplnit. V případě žáka, který na konci posledního ročníku neprospěl, se k tomuto okamžiku s ohledem na účelnost konání maturitní zkoušky zastavuje posloupnost úkonů směřujících k vykonání maturitní zkoušky. Jakmile byla uzavřena klasifikace a je pro daný okamžik jisté, že žák neukončil úspěšně poslední ročník středního vzdělávání, nemůže již žák maturitní zkoušku vykonat a nelze jej ani připustit k jejímu konání.

MŠMT také v souvislosti s povahou maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období jako zkoušky konané v řádném termínu, jedná-li se o žáky, kteří nebyli připuštěni k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období, posuzovalo podmínky platnosti přihlášky k maturitní zkoušce.

Přihlášku musí žák v rámci povinnosti řádně se vzdělávat podat již na jarní zkušební období do 1. prosince, tedy v době, kdy ještě zdaleka nemá ukončené hodnocení vzdělávání za poslední ročník. Podmínkou konání maturitní zkoušky je však v souladu s § 81 odst. 5 školského zákona úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Pokud žák v posledním ročníku středního vzdělávání neprospěje,  nemůže maturitní zkoušku v jarním zkušebním období vykonat. Lze tedy tvrdit, že předmět přihlášky, jímž je konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období, zanikl, resp. stal se protiprávním, a na přihlášku by se mělo pohlížet jako na neplatnou. Podává-li tedy žák následně do 25. června přihlášku k maturitní zkoušce v podzimním termínu, hlásí se na řádný termín, což odpovídá také vymezení tohoto pojmu v § 1 písm. a) vyhlášky č. 177/2009 Sb. K původní přihlášce se proto po neúspěšném ukončení posledního ročníku nepřihlíží a žák jejím obsahem (na rozdíl od opravných a náhradních zkoušek) není vázán.

Z výše uvedeného je patrné pojetí maturitní zkoušky jako celku, jehož jednotlivé části nemají samy o sobě význam. Přípustnost konání určitých částí zkoušky před úspěšným ukončením posledního ročníku (která se navíc dovozuje pouze a contrario od podmínky úspěšného ukončení posledního ročníku u ostatních částí maturitní zkoušky dle § 78a odst. 4 a § 79 odst. 5) je proto důvodná jen tehdy, je-li vhodné nebo nutné předřadit určitou zkoušku před termín uzavření klasifikace, a tedy konat ji v době, kdy ještě není zřejmé, zda žák na konci posledního ročníku prospěje. V okamžiku, kdy žák na konci posledního ročníku neprospěl, je naopak již jisté, že podmínky k vykonání maturitní zkoušky v nadcházejícím zkušebním období nesplňuje. Možnost následného konání pouze některých částí maturitní zkoušky nebyla účelem právní úpravy a nemá ani logické věcné opodstatnění.

PhDr. Jindřich Fryč v.r.

náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy