Lukáš Kotek: Raspberry Pi a možnosti jeho praktického použití

Pokračování zprávy o miniaturním počítači vyvinutém s cílem podpořit výuku programování na všech stupních škol.

V předcházejícím článku o 25 dolarovém počítači velikosti kreditní karty – Raspberry Pi – jsem se zaměřil hlavně na stručné představení a popis tohoto projektu, na jehož počátku byla snaha Cambridgeské počítačové laboratoře podpořit schopnost studentů programovat. Samotný počítač jsem tehdy ještě neměl k dispozici. To se však již před časem změnilo a nyní jsem hrdým vlastníkem modelu B (se dvěma USB, ethernetovým portem a 256 MB operační paměti).

Jaké jsou tedy mé zkušenosti po několika měsících používání minipočítače? Opravdu dokáže Raspberry Pi dostát cílům projektu, možnostem a použití, které byly nastíněny v minulém článku? Na co se z hlediska školního použití hodí, a kde má naopak své limity a omezení? To vše je obsahem následujícího článku.

Oživení počítače

Raspberry Pi se dodává ve formě osazeného plošného spoje bez dalšího příslušenství. Paměťovou SDHC kartu si musíte dokoupit sami (postačí 4GB, ale lépe 8GB kapacita), stejně jako HDMI (nebo RCA) kabel, popř. s příslušnými redukcemi. K napájení pak postačuje prakticky libovolný adaptér dodávaný k mobilním telefonům, jež disponuje micro USB konektorem. Vždy je nicméně rozumné nahlédnout do seznamu podporovaného hardwaru.

Z webu posléze stáhnete vhodný linuxový operační systém (tzv. distribuci – výchozí a doporučenou je) Raspbian, kterou nahrajete na zakoupenou SDHC kartu např. pomocí nástroje Win32diskImager (používáte-li Windows, v Linuxu např. pomocí programu dd). Po zapojení do elektrické sítě Raspberry Pi obživne a během několika desítek sekund máte před sebou (po základní konfiguraci) funkční systém.

Obr. 1: Výchozí grafické prostředí Raspbinanu na Raspberry Pi

V další části článku budu předpokládat použití Raspbianu jako hlavního operačního systému. Je sice možné pracovat i s jinou linuxovou distribuci (např. Fedora), ale pro začínajícího uživatele je Raspbian pravděpodobně nejschůdnější možností (už kvůli množství předinstalovaného softwaru).

Programování

Hlavním cílem tvůrců Raspberry Pi bylo vyvinout levný počítač vhodný pro výuku programování. I proto hned na ploše uvidíte zástupce několika předinstalovaných prostředí pro výuku programování. Je to jak Python (resp. jeho výchozí editor IDLE) se sadou hotových ukázek, tak Scratch – prostředí, které akcentuje problematiku algoritmizace a budování logického myšlení ve výuce. Samozřejmě se jedná pouze o předinstalovaný software, nic vám nebrání programovat v C, Pascalu, nebo v dalších jazycích dle libosti.

Obr. 2: Scratch – prostředí pro výuku programování

Vzhledem k hardwarovým parametrům pro mě byla rychlost reakcí Scratche velmi příjemným překvapením. Samotné prostředí se spouští prakticky okamžitě a práce s ním je rovněž velmi svižná. Lokalizace do češtiny také více než potěší (to se však týká prakticky celého operačního systému a většiny aplikací).V tomto směru autoři svým cílům dostáli naplno.

Za zmínku stojí, jaké soutěžní práce (soutěž byla pořádána The Raspberry Pi Foundation) již žáci na Raspberry Pi vytvořili. Potvrzuje to použitelnost Scratche v prostředí základní školy, ostatně nasazení Scratche ve výuce již ani u nás není výjimkou. Níže můžete shlédnout video představující práci sedmiletého Philipa (i s jeho vlastním komentářem). [1]

Grafika a multimédia

První věc, kterou zmíním, je programování ve 3D. Pro Raspberry Pi a Python vznikl modul (termín pro knihovnu v Pythonu) Pi3D, který zjednodušuje použití grafické knihovny OpenGL na Raspberry Pi do té míry, že vytvořit elegantní program se 3D výstupem je záležitostí na několik řádek. Výsledky jsou velmi kvalitní také proto, že Raspberry Pi obsahuje grafický čip s poměrně slušným výkonem. Nechme však mluvit ukázky tvůrců samy za sebe. [2]

Na Raspberry Pi spustíte i grafické editory jako jsou GIMP (bitmapový) a Inkscape (vektorový). Z pohledu výkonu tohoto počítače se jedná už o velmi náročné aplikace, a je nutné k nim tak přistupovat. I když je spustit v obou případech lze, celková kvalita práce s nimi je už však značně diskutabilní.

Obr. 3: Bitmapový editor GIMP 2.8

Věcí, která bývá často zmiňována, je podpora videa v HD rozlišení. To Raspberry Pi pomocí předinstalovaného přehrávače opravdu zvládá. Jeho ovládání ale není příliš přívětivé. Pokud byste zamýšleli na tomto počítači často přehrávat video, je vhodné použít specializovanou distribuci, která pak nabídne neporovnatelně větší uživatelský komfort.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz