Na jaře roku 2011 se uskutečnilo hlavní šetření projektu PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) a projektu TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study). Jde o projekty Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA, která působí v oblasti měření výsledků vzdělávání již více než padesát let.
Hlavním cílem obou šetření je poskytovat tvůrcům vzdělávací politiky, učitelům a dalším odborníkům ve školství informace, které jim mohou pomoci ve snaze zvýšit úroveň čtenářské gramotnosti žáků a jejich vědomostí a dovedností v matematice a v přírodovědě.
PIRLS 2011 a TIMSS 2011
Šetření PIRLS se zúčastnili žáci 4. ročníku ze 45 zemí, do šetření TIMSS se zapojili žáci z 52 zemí. V České republice se do hlavního šetření zapojilo 177 základních škol, více než 4 500 žáků a jejich rodičů, téměř 500 učitelů a ředitelů škol. V roce 2011, kdy se cykly obou šetření sešly, využila Česká republika možnost testovat čtenářskou gramotnost, matematiku a přírodovědu na stejném vzorku žáků.
Výsledky
Čtenářská gramotnost: Nejlepších výsledků v celkovém hodnocení dosáhly Hongkong, Rusko, Finsko a Singapur, první desítku dále doplnily státy jako Severní Irsko, USA, Dánsko, Chorvatsko, Tchaj-wan a Irsko. Výsledek českých žáků je nadprůměrný a jeho hodnota je 545 bodů. Statisticky významně lepšího výsledku než Česká republika dosáhlo devět zemí, (s výjimkou Irska všechny země první desítky). Srovnatelné výsledky měli čeští žáci se žáky z devíti evropských zemí a se žáky z Kanady.
Vedle celkové škály se výsledky prezentují na dvou dílčích škálách podle účelu čtení (literární a informační) a na dvou dílčích škálách podle postupů porozumění (vyhledávání informací a interpretace textu). V porovnání s celkovou škálou si čeští žáci vedli statisticky významně lépe pouze na dílčí škále vyhledávání informací. Na všech ostatních škálách jsou jejich výsledky vyrovnané.
Matematika: Výrazně nejlepších výsledků v matematice již tradičně dosáhli žáci asijských zemí. Z evropských zemí si nejlépe vedli žáci Severního Irska. Výsledek českých žáků 4. ročníků v matematice je nadprůměrný a jeho hodnota je 511 bodů. Čeští žáci přitom zaostali za žáky deseti členských zemí EU, které se do šetření zapojily. Srovnatelné výsledky měli se žáky z Austrálie, z Maďarska, ze Slovinska, z Rakouska, z Itálie a ze Slovenska.
V matematice byly sledovány tři oblasti učiva (čísla, geometrie, data) a tři okruhy dovedností (prokazování znalostí, používání znalostí, uvažování). Čeští žáci dosáhli relativně lepšího výsledku při práci s daty, v oblasti čísla a v geometrii mají výsledek srovnatelný s celkovým poradili s úlohami na uvažování.
Přírodověda: Také v přírodovědě mají čeští žáci nadprůměrný výsledek, jeho hodnota je 536 bodů, což je více než v matematice. Statisticky významně lepší výsledek než čeští žáci měli žáci sedmi zemí, mezi které se zařadily pouze dvě evropské země Finsko a Rusko, s dalšími pěti evropskými zeměmi měli čeští žáci srovnatelný výsledek. Vůbec nejlépe si vedla Korejská republika.
V přírodovědě byly sledovány tři oblasti učiva (živá příroda, neživá příroda, nauka o Zemi) a stejné tři okruhy dovedností jako v matematice. Čeští žáci byli relativně úspěšnější při řešení úloh z okruhu živá příroda, naopak relativně méně úspěšní v úlohách z tematického okruhu neživá příroda. Z okruhů dovedností si vedli relativně lépe při prokazování znalostí a naopak hůře v uvažování.
Vývoj výsledků v čase
PIRLS: Česká republika se do šetření zapojila v roce 2001 a v roce 2011. K největšímu zlepšení (kolem 40 bodů) od roku 2001 došlo v Íránu, v Hongkongu, v Rusku a v Singapuru. Česká republika patří k zemím, jejichž žáci se na celkové škále od roku 2001 statisticky významně zlepšili (o 9 bodů). Z dílčích škál největší zlepšení bylo zaznamenáno na škále interpretace textu (o 12 bodů). Jedinou dílčí škálou, kde ke změně nedošlo, byla škála vyhledávání informací.
V České republice se zvýšil podíl žáků na vysoké a na střední úrovni. V roce 2001 dosáhlo alespoň vysoké úrovně 45 % žáků a minimálně střední úrovně 83 % žáků, v roce 2011 činil tento podíl na vysoké úrovni 50 % a na střední úrovni 87 % žáků.
TIMSS: Do šetření zaměřeného na žáky 4. ročníku se Česká republika zapojila v letech 1995, 2007 a 2011. V roce 1995 dosáhli čeští žáci velmi dobrých výsledků a byli nadprůměrní v matematice i v přírodovědě. V roce 2007 byl zaznamenán statisticky významný pokles v obou předmětech, v matematice šlo o největší zhoršení ze všech zemí. Od té doby se čeští žáci jak v matematice, tak v přírodovědě statisticky významně zlepšili. Zatímco v matematice zůstáváme zemí s největším propadem v průměrném výsledku od roku 1995, v přírodovědě jsme dosáhli srovnatelného výsledku s rokem 1995.
Čeští žáci se v matematice zlepšili ve všech oblastech učiva i ve všech dovednostech, největší zlepšení prokázali při práci s daty. Obdobně tomu bylo také v přírodovědě s výjimkou úloh na uvažování, kde rozdíl nebyl statisticky významný.
V matematice pozorujeme největší rozdíly v podílu českých žáků s nejlepšími výsledky. Zatímco v roce 1995 dosáhlo velmi vysoké úrovně 16 % žáků a vysoké úrovně dalších 30 % žáků, činilo v roce 2011 zastoupení v obou těchto úrovních dohromady pouze 30 % žáků. V přírodovědě se od roku 1995 zvýšil podíl českých žáků u nízké a střední vědomostní úrovně. Znamená to, že za uplynulých šestnáct let se snížil podíl žáků, kteří v přírodovědě dosahují nejslabších výsledků.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
15 komentářů:
A tak nás svět v tom strmém pádu úrovně školství konečně dohonil! A netrvalo to ani příliš dlouho. Ovšem štěstí, ano obyčejné štěstí a též spokojenost, vypadá úplně, ale úplně, ale opravdu úplně jinak.
VM
Nerozumím tomu, proč je hlavní sdělení schované: žáci 4. ročníku z ČR dosáhli v roce 2011 v matematice, přírodních vědách i čtenářské gramtnosti významně lepšího výsledku než v roce 2007. Mluvit o pádu našeho školství tedy rozhodně nemůžeme.
Shodou okolností jsme právě teď ve společnosti Scio porovnávali výsledky žáků 6. tříd mezi roky 2009 a 2012. Vyšlo nám také významné zlepšení, a to stejné v češtině, matematice i obecných studijních předpokladech (OSP). Přečtěte si o tom víc.
Takže se zdá, že toho současní žáci umějí obecně víc než před třemi roky. Zda je to kvůli kurikulární reformě (přechodu k výuce podle ŠVP), kvůli vyššímu věku či vyššímu vzdělání jejich rodičů (ví se, že starší rodiče mají inteligentnější děti), kvůli nástupu počítačů nebo kvůli ještě něčemu jinému, zatím nevíme. Máme se pustit do podrobnější analýzy?
Určitě! Moc nás všechny zajímá, proč se zlepšili ti, kteří si koupili vaše testy :)
Anonymní 14:45: No přesně :-) Nemám vůbec nic proti tomu, aby soukromá fírma SCIO vydělávala na školách tím, že jim prodává testy. Když školy platí, je to standardní podnikatelská činnost. Ale SCIO by mělo mít dost soudnosti na to, aby se přestali vandrovat do vzdělávací politiky a házet kolem sebe svými moudry.
aby soukromá fírma SCIO vydělávala na školách
Ojojoj. To zní, jako že pekaří na mně vydělávají.
Nakonec ani to vandrování bych nikomu až tak moc nezazlíval. Dnes vandruje třeba právě do školství kde kdo a v nesrovnatelně větší míře ovlivňovávatelnosti.
Jde spíš o to kdo, komu, jakého sluchu dopřeje.
Pro Jan Hučín
Nerozumím tomu, proč je hlavní sdělení schované: žáci 4. ročníku z ČR dosáhli v roce 2011 v matematice, přírodních vědách i čtenářské gramtnosti významně lepšího výsledku než v roce 2007. Mluvit o pádu našeho školství tedy rozhodně nemůžeme.
To si fakt myslíte? U mě jste propadl a nejen z logiky!
VM
Je sklenice napůl plná, či napůl prázdná? Významně jsme se zlepšili proti roku 2007 ve všem, ale v matematice pořád je náš pokles proti roku 1995 největší ze zúčastněných zemí.
Je to kvůli tomu, že začala fungovat reforma, nebo kvůli tomu, že v roce 2011 už školy nemusely tvořit ŠVP a mohly zase normálně učit?
A jak dopadnou 15letí v PISA 2012 - co tipujete?
D. Dvořák
"v roce 2011 už školy nemusely tvořit ŠVP a mohly zase normálně učit?" - Vy jste snad to na nějaké škole zažil, že takhle plácáte?
Tak hlavně, že jsme před Slováky, Poláky, Rakušáky a... a Maročáky. Chtělo by se říci. Ale neřekne se, protože by se bylo za blba.
Popravdě, je mi v tom prvním přiblížení se k otázce jakési průměrné úrovně našich žáků úplně jedno, na jaké jsou příčce. Mne především zajímá, jestli se moji žáci chtějí nebo nechtějí něčemu učit. Všimněte si, že nepíšu naučit. Zkraje stačí především chtít.
A když tak na tu výsledkovou listinu koukám, napadlo mne, jestli třeba naši vzdělávací vizionáři neuvažují o výletu do Ruska. Dřív než začnou i tam dosahovat našich výsledků.
Evžen Mayer řekl(a)..., že plácám. Já jsem spáíš jen kladl otázky. Na některé možná existují snadné odpovědi. Budu tedy panu Evženu Mayerovi vděčný, když mě poučí, jak si myslí, že to je, a proč si to myslí.
Evžen Mayer řekl(a)..., že plácám. Já jsem spáíš jen kladl otázky. Na některé možná existují snadné odpovědi. Budu tedy panu Evženu Mayerovi vděčný, když mě poučí, jak si myslí, že to je, a proč si to myslí.
Tolik milých slov, to jsem ani nečekal :) Tak pár reakcí.
Moc nás všechny zajímá, proč se zlepšili ti, kteří si koupili vaše testy :)
No přece protože si je koupili :) Ale to asi nebude jediný důvod, protože jako na potvoru se zlepšili nejspíš všichni. Aspoň z TIMSSu a PIRLSu to tak vychází.
Ale SCIO by mělo mít dost soudnosti na to, aby se přestali vandrovat do vzdělávací politiky a házet kolem sebe svými moudry.
Jaká moudra máte konkrétně na mysli? Vadí vám, že si dovolujeme analyzovat výsledky testování a seznamovat s tím veřejnost? To Scio je ale drzé.
VM: U mě jste propadl a nejen z logiky!
Asi vám nerozumím, poučte mě, prosím. Trend zlepšování je podle mě důležitý, a pokud srovnatelné testy řeší žáci v roce 2011 úspěšněji než v roce 2007, kde je ten pád úrovně školství?
Dominik Dvořák: Je sklenice napůl plná, či napůl prázdná? Významně jsme se zlepšili proti roku 2007 ve všem, ale v matematice pořád je náš pokles proti roku 1995 největší ze zúčastněných zemí.
Ono se za 4 roky těžko dá dohnat dvanáctiletý propad. Ale když si na to vezmeme trojčlenku, není to tak špatné - propad byl tempem cca 4 body na rok, zlepšení nyní tempem 5-6 bodů na rok.
Je to kvůli tomu, že začala fungovat reforma, nebo kvůli tomu, že v roce 2011 už školy nemusely tvořit ŠVP a mohly zase normálně učit?
Nevíme :)
A jak dopadnou 15letí v PISA 2012 - co tipujete?
Nevíme, ale jelikož budeme mít podobné srovnání 1. ročníků SŠ 2009-2012, brzo to dokážeme odhadnout.
Asi vám nerozumím, poučte mě, prosím. Trend zlepšování je podle mě důležitý, a pokud srovnatelné testy řeší žáci v roce 2011 úspěšněji než v roce 2007, kde je ten pád úrovně školství?
No, když jinak nedáte …
Výsledek žáků 4. ročníků je zanedbatelný, vůbec nic nevypovídá o stavu českého školství, jehož úroveň evidentně významně klesá. Nemůžeme se ani spolehnout, že testování proběhlo korektně. Žijeme přeci v Čechách! Bez nezávislé analýzy nelze výsledek kvalifikovaně interpretovat. My v praxi, co ještě pamatujeme, vidíme a slyšíme, jsme si opravdu nevšimli, že by se někde v republice stal zázrak a rodiče by začali řádně a zodpovědně vychovávat své děti v poslušnosti a úctě ke spravedlnosti, pravdě a autoritě, že by dokonce požadovali kvalitní a spravedlivé vzdělávání pro své děti, že by alespoň jistá pedagogická fakulta začala chrlit skvělé morálně a odborně připravené učitele, že by naše rozmazlené děti byly alespoň v jistém místě poslušné a chtěly se učit, že by MŠMT začalo vytvářet funkční systém výchovy a vzdělávání, že by vytvářelo mzdové a materiální podmínky pro efektivní práci učitelů, že by učitelé začali učit s nadšením, že by … Pravý opak vidíme, o pravém opaku slyšíme! Bez naznačených celospolečenských změn nelze pád zmírnit natož zastavit. Jásání, pokud není za pomoci fetu či alkoholu, je jistě lepší než brečení, ale bez pravdivého důvodu je stejně patologické jako lež.
VM
Absolutní souhlas. Výsledky žáků 4. ročníku nám toho moc neřeknou. Na 1. stupni to totiž ještě s děckama nějak jde. Ovšem jejich zájem o učení rapidně klesá v 8. ročníku, kde k nim dorazí echo, že na SŠ s maturitou se dostanou aniž by hnuli prstem. Bohužel toto echo dorazí i k rodičům a vše jde do háje. Na SŠ to je pak už úplná katastrofa. Učil jsem na průmyslovce před 15 lety a teď jsem se tam v důchodu vrátil. Lezou mi oči z důlků. Většinu žáků bych před 15 lety nechal propadnout.
Jen by mě zajímalo, kolik dětí ze 4. ročníků zůstalo v den testování doma, nebo šly nacvičovat besídku. Jistě byl "všeobecný zájem", aby se výsledky testů zlepšily... a když se chce, všechno jde.
Okomentovat