Na začátku 6. třídy nebo primy osmiletého gymnázia dosahují současní žáci lepších výsledků než jejich předchůdci ve stejném věku v roce 2009. Společnost Scio to zjistila na základě analýzy výsledků projektu Stonožka. Testování v rámci projektu Stonožka se v roce 2009 zúčastnilo přes 10 tisíc žáků 6. tříd ZŠ a prim osmiletých gymnázií, v roce 2012 to bylo 6,5 tisíce žáků ze stejného ročníku. Do letošních podzimních testů jsme zařadili několik stejných úloh z roku 2009, čímž bylo možné výsledky žáků v obou letech plnohodnotně porovnat.
Zlepšení na základních školách i víceletých gymnáziích? Výsledek předchozího vzdělávání …
Současní žáci řeší oproti žákům z roku 2009 lépe testy z češtiny, matematiky i obecných studijních předpokladů (OSP), míra zlepšení je u všech tří testů přibližně stejná. V míře zlepšení se neliší základní školy a osmiletá gymnázia, což je logické, neboť žáci absolvovali testy na začátku školního roku, kdy se ještě rozdíly ve výuce na ZŠ a na gymnáziích nestačily rozvinout. Úspěšnější v řešení testů jsou oproti minulosti jak chlapci, tak dívky, zlepšení je však v matematice výraznější u chlapců než u dívek, u testu OSP je naopak zlepšení výraznější u dívek než u chlapců.
Následující tabulky a grafy uvádějí průměry standardizovaného skóre podle typu školy a pohlaví.
Zjištění společnosti Scio je možné dát do souvislostí s aktuálně publikovanými výsledky mezinárodního projektu TIMSS. Je třeba si však uvědomit, co mají společného a v čem se liší:
- projektu TIMSS se z ČR zúčastnili žáci na konci 4. třídy v letech 2007 a 2011, projektu Stonožka žáci na začátku 6. třídy v letech 2009 a 2012,
- v rámci projektu TIMSS jsou testovány školní znalosti v matematice a přírodovědě, v rámci projektu Stonožka též školní znalosti v češtině a matematice, avšak navíc obecné studijní předpoklady.
6 komentářů:
Jsem zvědavý, co zjistí "nové výzkumy" třeba za měsíc.
Jiří
Výsledek může být ovlivněn jiným způsobem výběru testovaného vzorku. A to jak u výzkumu SCIO i TIMMS. Jde o to, jestli náhodou neporovnáváme neporovnatelné. Jenže do toho vidí jen pár lidí. Moc těm číslům nevěřím, protože, když vidím, co se teď děje ve školách, ani jim moc věřit nejde.
Výsledek může být ovlivněn jiným způsobem výběru testovaného vzorku.
O výběru vzorku škol ve výzkumech OECD (PISA, TIMSS, PIAAC) zrovna náhodou něco vím. Dělá to Statistics Of Canada stratifikovaným náhodným výběrem na základě zaslaných dat o školách tak, aby byly zachovány proporce podle typu školy, kraje a zpravidla velikosti školy. Ke každé vybrané škole je přiřazena náhradní škola. Jsem si dost jistý, že vzorky v letech 2007 i 2011 byly vybrány korektně.
Jo jenže ony jsou ty typy škol v jednotlivých státech dost neporovnatelné. Docela by mne zajímalo, když o tom tedy tolik víte, jak se při výběru vzorků vyrovnala Statistics
Of Canada např. se skutečností, že se u nás ze všech zvláštních škol udělaly šmahem školy základní. A jestli se takové kejkle dějí i v jiných státech, tak moc na nějaké zachované proporce moc nevěřím.
Jde o to, aby se zachovaly proporce podle typů škol v rámci každé země, ne mezi zeměmi navzájem. Vybraný vzorek má reprezentovat celou žákovskou populaci v dané zemi. O proporcionalitu žáků se SVP mezi ostatními se postará náhodnost výběru a pak ještě přiřazení vah tak, aby to odpovídalo stavu v celé populaci. Tohle je fakt ošetřeno. Ale pokud apriori nevěříte, že by TIMSS, PIRLS, PISA apod. věrohodně odrážely skutečný stav, pak nemá smysl vůbec diskutovat.
Mám trošku obavu o tu "náhodnost výběru".
To, že např. PISA je schopná zkoumat skutečný stav je ještě docela uvěřitelné. Jenže se jedná o skutečný stav jakéhosi vybraného vzorku. A bohužel není dost dobře uvěřitelné, že by v dnešním podfukářském světě, některé státy nedělaly vše pro to, aby jejich vzorek byl pokud možno "vybrán dobře". Tomu fakt uvěřím až naprší a neuschne.
Okomentovat