Opět několik úvah na téma: Jaké železo do škol? 1.

Před deseti lety vrcholily dodávky v projektu Internet do škol, který více než polovině českých základních a středních škol přinesl neefektivní, z hlediska didaktiky nepříliš promyšlené, unifikované počítačové řešení. Jaká je situace dnes po nákupech v rámci projektů EU peníze školám či EU peníze středním školám? Jaké jsou aktuální trendy a zachytily je české školy?

Železo je stále lacinější

Hlavní změnou v oblasti osobních počítačů a informačních a komunikačních technologií vůbec je v posledních deseti letech výrazný pokles cen a výrazný nárůst výkonu či kapacity. Pokles cen kromě příslovečného běžného poklesu cen novinek o 50 % během půl roku po uvedení u nás navíc popoháněl rapidní pokles kursu koruny vůči dolaru. Dolar za devatenáct korun je pro nákup elektroniky a počítačových komponent všeho druhu skutečně vynikající.

Nárůst dostupného výkonu si můžeme snadno a rychle demonstrovat na nabídce procesorů, před deseti lety prakticky pro PC neexistující dvoujádrové procesory s frekvencemi kolem 3 GHz jsou dnes standardem a jejich ceny začínají hluboko pod tisícovkou. Přitom na trhu jsou běžně dostupné i šesti- či dokonce osmijádrové procesory s výkonem odpovídajícím vysoce výkonným pracovním stanicím či serverům před pouhými pár lety. A i dnešní běžné tablety či chytré telefony mají i čtyřjádrové procesory... V kancelářích nebo školách jsme přitom v dobách Indoše vystačili s osobními počítači s 1GHz procesory Intel Pentium III a dnes nabízené několik let staré repasované počítače mají obvykle 3GHz procesory Intel Pentium 4 (jejich cena se navíc díky rychlosti vývoje blíží nule).

Kromě ceny a výkonu nesmíme zapomenout ani na změnu v poměru počtu prodaných notebooků a desktopů a na nové formáty počítačů. Objevily se malé a lehké netbooky a nettopy, v posledních letech prudce akceleruje počet prodaných tabletů či e-čteček a objevila se i nová generace nových tenkých a ultra-tenkých klientů.

Pokles cen se netýká jen cen počítačů, ale i periférií. Výrazný pokles ceny se projevil i u ve školách potřebných dataprojektorů a síťových komponent. A v neposlední řadě musíme zmínit i zvýšení kapacity paměťových médií spojený s neuvěřitelným poklesem ceny za jednotku kapacity. Jestliže před deseti lety se do škol v Indoši  dodávaly PC s 20GB disky, dnes jsou běžné disky s kapacitou v řádu TB. A jestli se před deseti lety používaly diskety s kapacitou 1,44 MB a 650MB CD-R disky, dnes jsou běžné USB flash disky či titěrné paměťové karty s kapacitou v řádu desítek GB. Navíc jsou k dispozici online úložiště s kapacitou od bezplatných několika GB (ale někdy i několika desítek) po placené desítky TB. Školy navíc mohou využívat bezplatná cloudová řešení od konkurujících si gigantů Microsoft a Google a získat i desítky TB v online úložištích zdarma.

Ve většině škol je ale stále moderního ICT vybavení nedostatek, značná část počítačů je starší 5 let a řada škol stále řeší dlouhodobě situaci nákupem levných repasovaných počítačů. Učitelé sice na řadě škol mají k dispozici notebooky, ale na řadě škol jsou v kabinetech jen vykopávky a kapacita serverů a především internetového připojení je stále nedostatečná. V nákupech v rámci projektů EU peníze školám bezesporu dominovaly klasické interaktivní tabule s projektorem nebo laciné a přesto předražené interaktivní projektory, ty jsou však dnes z hlediska dalšího vývoje již passé a většinou nebudou vyhovovat pro další generaci operačních systémů vyžadujících multitouch.