Obecně prospěšná společnost EDUin zahajuje 17. ledna 2013 půlroční veřejnou debatu Česko mluví o vzdělávání (ČMoV). Web projektu bude v provozu od 1. ledna. Prostřednictvím praktických a často diskutovaných otázek chce debata zdůraznit nutnost jasně formulovat cíle vzdělávacího systému. Součástí kampaně budou semináře v regionech upozorňující na možné scénáře vývoje Česka a jeho vzdělávací soustavy, kulaté stoly k odborným tématům i mediální debaty. Projekt ČMoV podpořili finančně Nadace Open Society Fund Praha, Google ČR, IBM ČR a spolupracuje na něm řada firem, neziskových organizací a jednotlivců.
Kampaň Česko mluví o vzdělávání si klade za cíl prodiskutovat a prosadit řešení dvou klíčových problémů vzdělávání v České republice:
Potřebujeme znova formulovat cíle vzdělávání.
Zdůvodnění: Cíle formulované ve „školském“ zákoně jsou příliš obsáhlé a nekonkrétní, proto je fakticky nikdo nepoužívá a nevztahuje k nim připravovaná opatření typu vzdělávacích standardů, revize vzdělávacích programů, plošného testování či státní maturity. Nejasná představa, k čemu by tato opatření měla sloužit, pak způsobuje časté bloudění a neefektivní investice. Nejkřiklavějším případem je státní maturita.
Je nutné zajistit, aby každý nový ministr či ministryně nezačínali znova od nuly.
Zdůvodnění: Neexistence jasně formulovaných cílů a jakéhokoli opatření, které by zajistilo kontinuitu vzdělávací politiky, způsobuje, že mnoho práce, kterou ministerstvo školství a jemu podřízené organizace vykonají, spadne pod stůl s nástupem nového ministra. Typickým příkladem je například kariérní řád, který se objevuje, případně mizí s každým novým ministrem či ministryní. Hledejme způsoby, jak tuto nahodilost ve vzdělávací politice odstranit.
V debatě, která odstartuje 17. ledna budeme využívat široký rejstřík způsobů komunikace – od webu přes sociální média, videa, reálné akce po články a inzerci v médiích. Zároveň EDUin vyzve další subjekty, které se věnují tématu vzdělávání, aby se zúčastnily debaty vlastními akcemi podle svého uvážení. Takto bude vypadat logo debaty:
Ke spolupráci na debatě Česko mluví o vzdělávání se zatím přihlásili:
CEDU – Centrum pro demokratické učení, SKAV – Stálá konference asociací ve vzdělávání, Science cafe, Yinachi s.r.o. – komunikační studio, Pomáháme školám k úspěchu, o. p. s., Svaz průmyslu a dopravy, sdružení Tereza, projekt Odyssea, Jeden svět na školách, Neziskovky.cz, DOX – Centrum současného umění, Centrum občanského vzdělávání, Česká rada dětí a mládeže, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Microsoft, Perfekt Crowd s.r.o., Scio.cz, s.r.o., Koučink akademie, PricewaterhouseCoopers Česká republika s.r.o., Marek Prchal, Jiří Sekera, Moderní vyučování, Rodina a škola
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Chceme využít toho, že přibývá subjektů – médií, firem, státních úřadů a neziskových organizací, které považují vzdělávání za důležité téma k diskusi. Těm všem včetně ministerstva školství chceme nabídnout prostor k půlroční intenzivní debatě s konkrétním cílem – pojmenovat, proč se vzděláváme a co přesně od vzdělávání požadujeme. Kromě akcí, které budeme pořádat či spolupořádat, nabízíme web ceskomluvi.cz všem, kteří na něm chtějí zveřejnit závěry diskusí na téma vzdělávání, které sami pořádají bez přímé návaznosti na ČMoV. Považujeme za důležité, aby se výsledky podobných debat a konferencí neztratily v běhu času a byly na jednom místě dostupné těm, kteří o ně stojí.“
8 komentářů:
I když je asi státní maturita nejkřiklavějším příkladem, problémů je mnohem víc a narůstají, protože se neřeší. Obávám se ale, že zase někdo přijde na něco převratného a bude chtít bez jakýchkoli investic a finančních prostředků zázraky. Bez toho, že se striktně a jasně nastaví jednotná kritéria, se nic nezmění. A mimochodem: bez efektivně vynaložených peněz to také nepůjde. Můžeme vést debaty, ale bude to k ničemu, když nebudeme mít aktivní a dobře zaplacené učitele. Naše společnost uznává peníze jako motivační nástroj. Je to tak v bánkách, v nemocnicích, v dalších podnicích. Proč si pořád někdo myslí, že ve školách to bude jinak? Jenom proto, že se kdysi říkalo, že být učitelem je poslání? Posláním by mohlo být i to, že je někdo poslancem, lékařem, uklízečkou, zámečníkem, policistou, pekařem...Vedou se řeči. A školství upadá a upadá a upadá. Přestaňme řečnit a dejme školství dvě základní věci: řád a peníze.
Česko obvykle o všem jenom mluví...
Ke spolupráci ... se zatím přihlásili:
Franta od nás z baráku, to je ten, co zahvízdá na prsty marsejézu, říkal, že by se klidně taky přihlásil. Že prý dobrých třiadvacet let s nikým nespolupracoval a že by vzal i Libunu z kantýny, protože má nejasné představy, k čemu by měla sloužit, způsobuje si časté bloudění a kolikrát spadne pod stůl ještě před nástupem nového ministra. Poslední dva roky je víc pod stolem než za pultem, ženská.
Ale prý taky záleží na tom, co se bude při té debatě čepovat.
Dokud bude bordel ve všem, bude - a dvojnásobný - i ve školství, protože tam se vždycky všechno odrazí nejvíc. Bodejť by ne, když naše práce sahá až do rodin a jejich potomstva.
Žádným okecáváním se to nespraví. Jestli se chce eduin vokázat, ať promluví do duše rodičům, aby dělali, co mají, hlavně ve výchově.
Čistě teoreticky je možné, že se v té debatě nebude hlavně přihřívat obchodní polívčička zúčastněných firem, ale opravdu hledat konkrétnější dlouhodobé cíle vzdělávání a efektivní organizační a finanční opatření, jak se k nim dostat.
Ale jen čistě teoreticky.
Ale nakonec ve školství ztroskotalo mnoho dobrých myšlenek na nedostatku financí. Nebude to stejné? Obávám se, že bude. Můžeme vymýšlet, debatovat, inovovat... ale ...
Jo jo. Našemu školství teď nejvíc vadí, že feťátko (pardon kouzlo nechtěného - měl jsem samozřejmě na mysli děťátko) je na trhu školství cennější zboží jak učitel. Takže stačí vlétnout do ředitelny, pohrozit odebráním děcka ze školy, protože tamten učitel toho po nich chce moc či onen zase málo, a učitelé se ve třídách a školách mění jako na běžícím pásu. V městských základkách a na středních školách už to začíná být běžná praxe, že každý půlrok je učí někdo jiný. Dokonce vím o jednom gymnáziu, kde mají učitelé zakázáno v prvních ročnících dávat na vysvědčení horší známky než trojky, a už jich kvůli tomu několik odešlo. Myslíte si, že toto povede k něčemu pozitivnímu?
že toto povede k něčemu pozitivnímu?
Tak teď už zbývá jen dobrat se v té debatní kampani odpovědi na otázku, kdo za takový stav, a vlastně stav veškerého školství, z výše uvedených subjektů nese odpopovědnost:
děťátko, rodič, učitel nebo ředitelna?
Okomentovat