Dospělí Češi mají zájem o studium jazyků

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky prvního šetření o vzdělávání dospělých. Z rozsáhlého šetření například vyplývá, že se vzrůstajícím dosaženým vzděláním roste zájem o další vzdělávání. Nejčastěji jsou navštěvovány jazykové kurzy a 78 % vzdělávacích aktivit probíhalo z pracovních důvodů.


Šetření o vzdělávání dospělých je realizováno ve všech zemích EU. Z jeho výsledků vyplývá, že osm z deseti studentů starších 25 let navštěvovalo vyšší odbornou nebo vysokou školu. Tato forma studia je zároveň finančně nejnákladnější, čtvrtinu studentů tohoto stupně vzdělávání stojí dvanáctiměsíční náklady více než 20 tisíc korun. Téměř 40 % středoškoláků si naopak za stejné období vystačí s částkou do 2 000 Kč.

Neformálního vzdělávání (jde především o kurzy, semináře, školení nebo soukromé lekce) se účastní třetina dospělých. Lidé se podle šetření vzdělávají především z pracovních důvodů (78 %), 88 % tohoto studia bylo plně nebo částečně hrazeno zaměstnavatelem a 79 % aktivit probíhalo v placené pracovní době. Téměř polovina lidí přiznává, že kurzy a školení navštěvuje z podnětu zaměstnavatele. „Vzdělávací systém prošel v posledních dvou desetiletích významnými změnami. Vzdělání se stalo dostupným pro široký okruh zájemců. A je velký prostor pro diskuzi, zda změny ve školství, jako rychlý nárůst počtu vysokých škol, stejně jako studentů, byl a je pro naši společnost jako celek, tím správným krokem správným směrem,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Více než poloviční podíl aktivit, vykonávaných ze soukromých důvodů, byl zjištěn u humanitních věd (především umění) a cizích jazyků. Cizí jazyky jsou i oblíbenou a nejčastější formou sebevzdělávání, a téměř pětina se učí z pracovních důvodů. Důvodem může být fakt, že 30 % lidí přiznává, že neovládá žádný cizí jazyk. Jen o něco málo vyšší počet ve sledované populaci má navíc jen základní znalosti. Pouze zcela výjimečně se jazykově vzdělávají právě lidé, kteří neovládají žádný jazyk. Na základě zjištěných informací lze předpokládat, že lidé, kteří neovládají žádný cizí jazyk, o jazykové vzdělávání nemají zájem.

Plných 42 % dospělých Čechů si myslí, že další vzdělávání nepotřebuje. Tento argument používají zejména muži, ženy svou neúčast ve vzdělávání odůvodňují spíše rodinnými povinnostmi. Naopak zájem o další vzdělání má především věková skupina 25 – 34 let.

Stupeň vzdělání úzce souvisí i aktivitami ve volném čase. Čím vyšší vzdělání, tím větší je zájem o kulturní akce, četbu denního tisku nebo knih. „Skoro třetina Čechů nepřečetla za posledních 12 měsíců jedinou knihu, nejméně čtou lidé středního věku,“ upozorňuje na výsledky šetření statistik Petr Nosál.