Záznam projednávání novely školského zákona v Senátu 24. října 2012

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji odpolední jednání. A prvním bodem je Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 418

Audiozáznam k bodu schůze

Videozáznam k bodu schůze

Máme to jako tisk č. 418. A já bych poprosil pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialu, aby nám tento materiál přednesl.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vám představil novelu školského zákona, jejímž cílem je především stabilizovat situaci týkající se maturitních zkoušek a především dát jistotu maturujícím, jejich rodičům a učitelům.

Všichni jsme nepochybně zaznamenali vážnost situace, která nastala v souvislosti se státními maturitami letos v květnu, a která měla konkrétní negativní dopad na mnoho mladých lidí a má dozvuky až do dnešních dnů. V provedení státních maturit došlo k pochybením, která jsou a byla oprávněně kritizována odborníky i veřejností. A to pochybením nikoli pouze individuálním, ale bohužel do jisté míry i systémovým.

Výsledkem bylo, že si veřejnost z letošního průběhu maturit odnesla pocit, že nebyly v pořádku, a někteří maturanti také poznání, že se k nim stát nezachoval spravedlivě. Věřím, že je nám všem jasné, že tato situace se v žádném případě nesmí opakovat. Pokud bychom ale postupovali podle současného platného znění školského zákona, tak je tu nemalé riziko, že se opakovat bude a že může být ještě horší. Současná podoba zákona stanoví, jak dobře všichni víte, navíc zavedení povinné zkoušky z cizího jazyka a také z třetího předmětu od roku 2013. Maturita se má tedy ještě rozšířit. Ale to je skutečně možné teprve tehdy, když dobře a nezpochybnitelně zvládneme současný rozsah maturitní zkoušky.

Další otřes důvěry veřejnosti ve státní maturity si opravdu nemůžeme dovolit. Já jsem situaci kolem státních maturit řešil bezprostředně po svém nástupu do funkce ministra školství. Jedním z těch kroků bylo zřízení odborně, názorově, ideově komplexní pracovní skupiny pro revizi maturit, kterou jsem požádal o přípravu obou návrhů. Tato skupina velmi kompetentně a rychle jednala na začátku prázdnin. Je skutečně zapotřebí a na místě poděkovat všem jejím členkám a členům z řad asociací středních škol, gymnázií, z krajských úřadů a dalším odborníkům za velmi konstruktivní jednání. Školský výbor Senátu byl v této pracovní skupině zastoupen panem senátorem Marcelem Chládkem.

Na základě doporučení této pracovní skupiny připravilo ministerstvo komplexní pozměňovací návrh, který ve státních maturitách zachovává vše, co se osvědčilo, s čím žádný problém nenastal. Naopak odstraňuje nebo napravuje to, kde k chybnému provedení došlo nebo může znovu dojít. Konkrétně pozměňovací návrh obsahuje opatření, která povedou zejména ke zjednodušení maturitní zkoušky v následujících 3 bodech: Zachováváme dva povinné předměty, tedy český jazyk a literaturu; a matematiku, popřípadě cizí jazyk.

Tato změna je opravdu naléhavá, právě proto, co jsem říkal, že zákon od roku 2013 ukládá povinně maturovat z cizího jazyka a ještě ze třetího předmětu.

Dále zavádíme jednu úroveň obtížnosti zkoušek a také to, že písemné práce z českého jazyka a literatury budou nadále hodnoceny přímo na školách, tedy hodnotiteli jmenovanými ředitelem školy. Struktura maturitní zkoušky z povinných předmětů bude přitom zachována taková jako v předcházejících letech, to znamená didaktický test, písemná práce a ústní zkouška u českého a cizího jazyka a didaktický test v případě matematiky.

Jsem velmi rád, že mohu konstatovat, že s tímto návrhem se ztotožnila Poslanecká sněmovna naprostou většinou 142 ze 158 přítomných a že nikdo nehlasoval proti. Návrh podpořili jednomyslně i členové výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice zde v Senátu, za což bych jim chtěl také poděkovat.

Je podstatné zdůraznit, že toto není nová koncepce státní maturity. Je to snaha obnovit důvěru studentů, učitelů i veřejnosti ve stát a jeho schopnost připravit maturitní zkoušku bez potíží. Je to řešení na 2 roky, kdy věříme, že budeme mít na základě dosavadních zkušeností možnost a prostor připravit skutečně funkční, rozumný a definitivní model maturitní zkoušky do budoucnosti.

Smyslem je na základě dosavadních zkušeností upravit maturitu tak, aby odpovídala tomu, co se od státu jako od garanta vzdělávací soustavy očekává, aby dala letošním maturantkám a maturantům a také jejich vyučujícím a ředitelům středních škol jistotu a čas na přípravu.

Vedlejším, ale jak taky dobře víte, ne nepodstatným efektem popsaných změn budou úspory. Ty úspory odhadujeme ve výši 50 milionů korun v příštím roce. Kromě změn týkajících se maturity nebo společné části maturitní zkoušky obsahuje předkládaná novela školského zákona také drobné změny, které navazují na vládní novelu zákona o rozpočtovém určení daní, respektive tedy na novelu, která vstoupí v platnost od 1. ledna 2013. A ze které vyplývá, že 7 % podílu obcí na sdílení daní se bude vypočítávat na základě počtu dětí a žáků v mateřských a základních školách zřizovaných obcí.

Změny v rozpočtovém určení daní je proto nutné promítnout do několika ustanovení školského zákona. Respektive je potřeba zrušit nadbytečná ustanovení, podle kterých musí nyní domovská obec hradit neinvestiční náklady za dojíždějící žáky obci, která zřizuje školu.

Části týkající se úpravy maturitní zkoušky v předkládané novele školského zákona by měly nabýt účinnosti dnem vyhlášení. A vyhlášena by měla být nejpozději do 14. listopadu, protože následující den začíná časově a technicky velmi náročný proces přípravy maturitní zkoušky v roce 2013.

Vážené senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi vás proto požádat o schválení předkládané novely školského zákona. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Přijal usnesení, které máme jako tisk 418/1. Zpravodajem je pan senátor Marcel Chládek, který má slovo.

Senátor Marcel Chládek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navázal na pana ministra, který popsal návrh školského zákona. Ta historie školského zákona je ale přesně obrácená, kdy v podstatě se nejprve řešilo ve školském zákoně právě rozpočtové určení daní, které tady popsal pan ministr. V podstatě, zjednodušeně řečeno, to funguje tak, že dříve chodily finanční prostředky obci za děti, které jsou tam trvalým bydlištěm. Nyní je ta změna, že dochází k tomu, že finanční prostředky jdou tam, kde je škola, na počet žáků.

Bylo to z toho důvodu, že byly v minulosti problémy, že některé obce nechtěly finanční prostředky přesunout tam, kde ta škola byla. Jediný problém, který tam je a nemůžeme ho řešit a neumíme ho řešit, je, že podle toho rozpočtového určení nejsou tyto prostředky vázané na oblast školství a záleží na starostovi, jestli tyto prostředky té škole dá nebo nedá.

Vzhledem k tomu, že nastala velmi problematická situace se státními maturitami, tak ministerstvo využilo té možnosti, aby se nemusel dávat nový návrh, využilo otevřeného návrhu, který byl v PS, a přiložil tam změnu, která byla přijata napříč politickým spektrem, napříč odbornou veřejností, byla to i práce té pracovní skupiny, o které hovořil tady pan ministr.

Ta varianta, která nám leží na stole, má 3 zásadní změny. První je zafixování podoby maturity tak, že máme povinnou zkoušku z českého jazyka a druhou povinnou zkoušku výběrem buď z matematiky, nebo z cizího jazyka. Druhá věc, která byla velmi problematická, v tom původním ročníku a v druhém ročníku byly ty dvě úrovně maturity. Tu vyšší úroveň si téměř nikdo nevybíral a dopadlo to i tak, že vyšší úroveň z matematiky skončila v tomto ročníku katastrofou. Takže se přistoupilo k jedné úrovni jako takové. A ta třetí změna se týká slohových prací, které se vrací k hodnocení opět nazpátek do škol.

Nyní máme na stole v ČR několik soudních rozhodnutí, která právě pramenila i z odvolání proti hodnocení slohových prací jako takových. Řada z vás, kteří působíte na krajích, tak jistě víte, že kraje jsou zahlceny různými stížnostmi a odvoláními. A je to velmi problematické.

Co se týká státní maturity, pan ministr tady hovořil o tom šetření. Já bych to chtěl zdůraznit. Hovořili jsme o tom také na výboru. Vezměte si, že několik málo jednoduchých změn ušetří ročně 50 milionů Kč. Dobře si můžeme spočítat, kolik peněz stála státní maturita – nyní už to máme potvrzeno auditem, že bezmála 1,5 miliardy. Musíme si říct, že se nepovedla a pan ministr určitě nás v budoucnu, protože výbor by to chtěl slyšet, tak seznámí určitě s auditem maturit, protože bude velmi zajímavý. A já bych byl rád, abychom s tím byli seznámeni i všichni tady v Senátu Parlamentu ČR.

Co říci závěrem? Senát byl možná jedinou institucí, který nesouhlasil se zavedením této podoby státní maturity. Kdo z vás si vzpomíná, jak jsme hlasovali napříč politickým spektrem tady v Senátu, že jsme nechtěli tuto podobu spustit. Bohužel historie nám dala v krátké době zapravdu, byl to předražený moloch, administrativně náročný a neplnil svůj účel. Ani nemohl. Není možné chytat několik zajíců, kteří se vám rozběhnou na všechny strany, a chytat je jednou zkouškou najednou.

Tímto návrhem aspoň napravujeme některé chyby. Je to kompromisní řešení. Ačkoli chytáme kočku za ocas, tak i já žádám Senát PČR o urychlené schválení, protože studenti, učitelé už se nemůžou stát rukojmími státní maturity. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego, vaše místo je u stolku zpravodajů. Ještě vstoupím do projednávaného bodu. Z dnešního jednání se omlouvají senátoři a senátorka Petr Šilar, Tomáš Jirsa, Miluše Horská. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí... Hlásí – pan senátor Martin Tesařík.

Senátor Martin Tesařík: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, skutečně vystoupím jenom krátce. Můj předřečník kolega Chládek hovořil o tom, že kraje měly jakožto zřizovatelé středních škol v letošním roce velmi složitou úlohu. A především v okamžiku, kdy studenti obdrželi výsledky maturit. Zejména v okamžiku, kdy dostali ty negativní výsledky maturit.

Musím říct, že jako stávající hejtman Olomouckého kraje jsem si uvědomoval při čtení těch životních osudů studentů, kteří na svých gymnáziích byli premianti, jejichž slohovou práci hodnotil někdo z druhé strany České republiky a ohodnotil ji nedostatečně, že to muselo být velké zklamání.

Já z tohoto místa chci poděkovat za to, že tady tato novela školského zákona byla předložena. Samozřejmě, že ji podpořím, protože si myslíme, že ty kroky, které vedou k nápravě, které tady byly prezentovány a jichž se týká hodnocení slohových prací přímo na škole, kde ten student studuje, popřípadě zrušení těch dvou typů složitosti, že skutečně povede k jakési normalizaci státních maturit. A že nejen studenti, ale zejména i jejich rodiče budou mít důvěru ke státním maturitám.

Když říkám "státním maturitám", chtěl bych podtrhnout to slovo "státní". My jsme tady především proto, aby zákony a naše rozhodnutí vnímala veřejnost, že jsou ku prospěchu, nikoli ke škodě. Tak si dovolím i na závěr vyslovit i mé vyslovení, nebo moji podporu tady této novele. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Asi všichni máme ze svých volebních obvodů zkušenosti se státní maturitou. Na mě se obrátili dva studenti, kteří skládali státní zkoušku z češtiny, a v té písemné části pohořeli, včetně té opravy.

Já jsem chtěl, pane ministře, také podpořit tuto novelu, protože se domnívám, že bude vhodnější, když tuto část maturity budou skutečně kontrolovat na té střední škole, kde ten žák dlouhodobě studuje, kde dlouhodobě, když nic jiného, tak tam aspoň hovoří česky a vyjadřuje se i písemně v češtině. A chtěl jsem poděkovat vaším náměstkům a ředitelům odborů a také kolegům z CERMATu, že když jsem se na ně obrátil a požádal je o dodatečné vysvětlení, tak byť tedy se ten konečný verdikt nezměnil, tak skutečně ty odpovědi jsem dostal v mimořádně krátké době. A za to vám děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, s právem přednosti paní místopředsedkyně... Bez přednosti, omlouvám se... Senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský: Dobré odpoledne. Děkuji za udělení slova. Já bych také chtěl poděkovat panu ministrovi převážně za to, že předvedl, že určitá kultivace může být a že zapojit do expertního týmu i experta z opozice, potom samozřejmě ten výsledek se projeví, a i když máme ještě plno věcí, co v tomto resortu dělat a měnit, tak možná je nastavena určitá linie dialogu, kdy se ve prospěch občanů naší země bude víc dařit. Ten resort je velmi důležitý. Já vám, pane ministře, děkuji a panu kolegovi také. A podporuji samozřejmě včasné přijetí tohoto zákona bez vracení, abychom stačili maturity připravit v řádných termínech, tak jak očekává veřejnost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Slovo má místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom velmi krátce. Dopředu musím říct, že tento návrh zákona také podpořím, protože jsem přesvědčena o tom, že to, co potřebují v této chvíli nejenom maturitní ročníky, ale celý systém školství, je jakási stabilizace. Školství je běh na dlouhou trať, vzdělávání, úroveň vzdělanosti národa je běh na ještě další trať. Samozřejmě nejenom běh, ale potřebuje také jakýsi zdravý rozum a velké úsilí.

Přihlásila jsem se ale o slovo proto, že se chci pana ministra zeptat, jak se budou věci vyvíjet dál. Protože debata kolem státních maturit byla samozřejmě nejenom o tom, že to stojí moře peněz, já vždycky říkám, že to muselo dát hodně práce těm, kteří vymýšleli, jak by ty peníze z toho dostali, ale byla také o úrovni vzdělanosti jako takové. A byl to požadavek středních škol a učňovských škol v první fázi, aby byly dvě úrovně maturity. Protože je faktem, jestliže to nastavíme na jednu úroveň, tak holt musíme jít přece jenom trošku níže. Takže otázka je, jak budeme řešit tuto záležitost do budoucna, nebo – my máme představu, ale jakou představu má současné ministerstvo a současný pan ministr.

S tím související záležitost je záležitost pohledu vysokých škol na úroveň maturit. Já se setkávám při debatách s rektory, s děkany nejrůznějších fakult zejména technických s tím, že si velmi a velmi stěžují na úroveň znalostí především z matematiky, ale i třeba z dalších přírodovědných oborů. Mají s tím skutečně velký a velký problém, protože říkají: No, my musíme první ročník věnovat tomu, abychom studenty doučili tomu, na co budou moci navázat při vysokoškolském studiu.

Měla jsem zde v Senátu možnost organizovat jednání, jakýsi kulatý stůl mezi zástupci technických vysokých škol, CERMATu a středních škol, kde byla docela i vůle k tomu, aby se vysoké školy a střední školy prostřednictvím ministerstva dohodly na nějaké představě, jak by maturita měla vypadat, tak aby skutečně absolvent, maturant byl připraven na vstup na vysokou školu a aby také třeba ta maturita, o tom ta debata také byla, byla i vstupenkou na vysokou školu. Což by mělo smysl, což by mělo hlavu a patu, pokud bychom řekli, že je to v této úrovni.

Takže znovu – podporuji tento návrh, děkuji za to, za stabilizaci celé situace, ale myslím si, že je tady moře a moře otazníků, které budeme muset zodpovědět, a nejlépe společně. Já také děkuji, že byl přizván zástupce opozice, protože si myslím, na vzdělávání se musíme domluvit. Je to národní zájem jako takový. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Senátorka Daniela Filipiová má slovo.

Senátorka Daniela Filipiová: Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já mám jenom takový dotaz na pana ministra. Jistě všichni víme, nebo jsme zaregistrovali, že mnozí naši studenti, a většinou to byli premianti, kteří letos maturovali, měli třeba podmínečné přijetí na zahraniční univerzity. Právě neúspěch, a většinou to bylo ve slohových pracích v českém jazyce, jim toto přijetí nesmírně zkomplikoval. Vím, o čem mluvím, protože moje dcera zrovna byla mezi nimi, ale nicméně podařilo se to vyřešit.

Já mám dotaz, jestli vůbec ministerstvo mělo možnost, nebo má možnost nějakým způsobem těmto studentům pomoci, protože přijetí eventuálně na prestižní zahraniční fakultu, to není úplně záležitost, kterou lze opomenout, nemusí se to ten další rok podařit. Takže spíš je to takový dotaz, jestli vůbec ministerstvo má možnost těmto studentům, kteří evidentně neuspěli díky selhání systému, nějakým způsobem pomoci. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, tento návrh je určitě krok dobrým směrem, i když teprve jeho praktická aplikace, praktické užití ukáže, jestli tam nebude potřeba ještě něco korigovat a vyladit, aby v podstatě dobrá myšlenka měla i správné provedení.

Jenom bych si dovolil jednu obecnější poznámku. Školský zákon má jednu drobnou vadu na kráse. Dneska jej novelizujeme již po třicáté. To znamená, během osmi let 30 novel tak základního a zásadního předpisu, který by měl být stabilní a měl by být na dlouhé roky dopředu. Spousta novel a spousta změn z něho dělá v praxi velice obtížně použitelný předpis a velice špatně se s ním skutečně na školách pracuje. Takže chtělo by to i toto nějakým způsobem zohlednit do budoucna. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Někdo další? Končím rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Máme slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Ano, děkuji. Já se pokusím velmi stručně reagovat hlavně na ty otázky, které byly položeny, ale pokusím se postupně, tak jak jste vystupovali. Pan senátor Tesařík zmínil poškození konkretních studentů, kteří vlastně neměli šanci se připravit, protože neměli žádný signál o tom, že něco je špatně. To byl jeden z důvodů, velmi vážných důvodů, proč jsme museli maturitu změnit

Panu senátoru Sefzigovi děkuji za ocenění fungování ministerstva. Je to jedna z věcí, o které se snažím, aby ministerstvo bylo otevřené, komunikovalo s veřejností, obnovila se důvěra veřejnosti. Jsem rád, že se to i na tomto příkladu potvrzuje.

Pokud jde o otázky paní místopředsedkyně Gajdůškové, tady snad bych odpověděl takto: Komise, kterou jsem sestavil, pracuje dál a jejím úkolem je připravit dlouhodobou koncepci maturitní zkoušky. Ty diskuse probíhají. Poslední zasedání komise se konalo v úterý. V tuto chvíli třeba debatujeme o tom, jaká by měla být skladba povinných předmětů, zda je opravdu – a je to v tuto chvíli převládající názor – rozumné, aby se matematika stala povinnou součástí maturitní zkoušky atd. Je potřeba si uvědomit, že všechny tyto kroky, i když se na nich domluvíme a budeme je prosazovat, budou vyžadovat přípravu školské vzdělávací soustavy. Protože nemůžeme už udělat to, čeho jsme se dopustili v minulosti, že jsme prostě spustili nějaký proces, např. proces státní maturity, aniž na to byla praxe dostatečným způsobem připravena. Problém, který jste tady zmínila, to je problém určité snižující se úrovně studentů, nebo gramotnosti matematické a přírodovědné, ten je velmi vážný, ale tomu nemůžeme napomoci jenom tím, jakou zvolíme podobu maturitní zkoušky. Tam je potřeba dělat. My už na nich pracujeme. Realizujeme už celou řadu kroků, které mění přístup studentů k přírodovědnému a technickému vzdělání už od základní školy, protože jinak ten problém nejsme schopni vyřešit.

Pokud jde o dotaz paní senátorky Filipiové, tam bohužel musím říci, že ač jsme si byli vědomi toho problému i té nespravedlnosti, která vznikla, tak nástroje, které má díky legislativní úpravě ministerstvo v ruce, jsou prakticky nulové, nebo jsou spíše nepřímé. Protože na rozdíl od odvolání v případě didaktických testů, tak o těch ostatních částech rozhodují krajské úřady. My jsme udělali, a samozřejmě my nemůžeme ani žádným způsobem ovlivnit přijímací proces na vysokých školách, my jsme udělali několik kroků, které ale, jak říkám, jsou nepřímé, abychom těm studentům pomohli. První byl, že jsem zadal vedení CERMATu to, aby součinnost s krajskými úřady při odvoláních byla co nejrychlejší a co nejkvalitnější. A také to, aby v případě hodnotitelů to byli jiní hodnotitelé než ti, kteří hodnotili v té první fázi.