Česká škola: Scio: Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání

Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: jak zaujmout matematikou, žáci v roli učitele či použití otevřených zdrojů.

Učitel matematiky na 2. stupni se zamýšlí nad tím, jak důležitý je způsob výuky matematiky, a nabízí pět zásad, kterými se řídí ve své praxi: 1. Umožněte žákům, aby dělali chyby, které si sami najdou a napraví. Nechte je, aby opravili vaši chybu na tabuli. 2. Podporujte žáky, aby se snažili sami pochopit a vyřešit problém, zasahujte jen v nezbytném případě a nezbytné míře. 3. Nechte žáky vyučovat a vysvětlovat si problémy navzájem, nemluvte celou hodinu jen sám/sama. 4. Na žákovou otázku odpovězte další otázkou, která žákovi pomůže najít odpověď vlastními silami. 5. V úlohách užívejte jmen žáků ve třídě. Žáci získají pocit, že se jich problém osobně dotýká. Tyto postupy vyžadují jiný přístup ze strany učitele než pouhou přípravu k testům. Směřují však k výchově žáka pro celoživotní učení. (841)
Skupina škol v Kalifornii sdružená v projektu Envision Education ve spolupráci s Khan Academy a Puzzle School vytvořila novou webovou platformu Upside Down Academy. Ta byla zapojena do výuky matematiky v 9. třídách dvou škol a umožnila žákům postavit se do role učitele. Projekt byl zaměřen na to, aby žáci pochopili proces výuky a seznámili se s učebními styly. Žáci nejprve zkoumali výukové postupy a strategie, diskutovali s učitelem o učebních stylech a možnostech výkladu látky. Dále si zvolili určité téma a vytvořili videozáznam učební hodiny. Jednotlivé hodiny si žáci navzájem komentovali a hodnotili. Záznamy byly hodnoceny učiteli. Žáci se naučili nahlížet postupy výuky ze strany toho, kdo učí, zároveň mohli porovnávat různé přístupy u videa svých spolužáků. Práce jim pomohla ujasnit si i vlastní preferovaný učební styl. (842)
Přijetí Společných základních státních standardů (Common Core State Standards - CCSS) ve většině států USA přineslo školám silný impuls pro využívání otevřených vzdělávacích zdrojů (open educational resources – OER) ve výuce. Ty nevyžadují finanční náklady, lze je kombinovat a modifikovat, reagují na potřebu nově uchopit obsah výuky v souladu se standardy. Existence historicky prvních společných standardů také učitelům nově umožňuje sdílení zdrojů a spolupráci při vytváření výukových hodin. Odborníci poukazují na to, že učitelé potřebují školení a odbornou podporu, aby se naučili s otevřenými zdroji zacházet a využívat je. Ne všechny zdroje jsou stejně kvalitní a navázané na standardy, existuje však několik úložišť zdrojů, kde jsou popsány, ohodnoceny a roztříděny. Ve státě Utah je jejich využití podporováno i legislativně, vznikly zde i učebnice, které jsou celé založeny na otevřených zdrojích. Do tvorby zdrojů se zapojují i učitelé. (843)
Známky, které studenti získají při absolvování kurzu na vysoké škole v USA, nepostihují dostatečně to, co studenti ve skutečnosti zvládají. Vysokoškolský učitel na Purdue University B. Watson bude ve svém letošním online kurzu hodnotit dosažené dovednosti prostřednictvím „odznaků“ (badges) současně se známkováním podle předpisů Purdue U. Studenti budou mít možnost získat 8 až 10 odznaků. Každý bude znamenat dosažení jednoho klíčového vzdělávacího cíle. Odznaky mohou představovat konkrétní dovednosti získané v rámci kurzu. Studenti si mohou také výběrem odznaků (dovedností) vytvořit ojedinělou specializaci, která ve škole neexistuje jako samostatný kurz. Odznaky mohou sloužit i k ohodnocení „soft skills“, jako je týmová spolupráce apod. (845)
Americké podniky nejsou spokojeny s tím, jak jsou absolventi terciárního vzdělávání připraveni pro praxi. Podle průzkumu z roku 2009 zaměstnavatelé požadují, aby absolventi byli schopni efektivně komunikovat, eticky rozhodovat a byli kreativní a inovativní. Univerzity a vyšší školy naproti tomu poukazují na to, že podniky nejsou schopny dostatečně přesně vymezit své požadavky na to, co absolventi musejí zvládat. Podniky také věnují v průměru méně času zaškolování nových pracovníků. Řešením se jeví spolupráce podniků s vyššími odbornými školami, kdy studenti kromě odborných kurzů získají i praxi v konkrétním oboru. Vyšší odborné školy poskytují dostatečnou kvalifikaci v řadě oborů, kde není nutné bakalářské studium. Ředitelé podniků, kteří sami absolvovali čtyřleté bakalářské studium, však často s absolventy vyšších odborných škol nepočítají. (844)
„Marshmallow test“ (Česky "Žužu test") byl poprvé vyzkoušen v USA na konci 60. let minulého století a stal se klasickým testem používaným pro zkoumání sebeovládání a silné vůle. Výzkumníci nabídli čtyřletým dětem pěnové bonbóny s tím, že když vydrží nevzít si bonbón hned, dostanou za 15 minut dva. Některé děti nevydržely ani chvilku, jiné déle, další se snažily na bonbón nedívat. Asi čtvrtina dětí vydržela celou čtvrthodinu. Z dalších longitudinálních výzkumů vyplynulo, že děti, které dokázaly nejdéle odolat okamžité touze po sladkosti, měly v dalším životě významně méně problémů s chováním, drogami nebo obezitou, byly zdravější a dosahovaly lepších studijních výsledků. Výzkumníci na University of Rochester se v nejnovější studii (uveřejněné v časopise Cognition) si položili otázku, jestli chování dětí v tomto testu ovlivňují genetické dispozice nebo naučené chování či jiné okolnosti. V experimentu se skupinou tří- až pětiletých dětí zjistili, že děti, které slíbenou druhou cukrovinku nedostanou ani po uplynutí stanovené doby, při dalším pokusu už nečekají (podle českého přísloví: Lepší vrabec v hrsti …) a s další odměnou nepočítají. Tyto výsledky podle výzkumníků ukazují na to, jak může život ve špatných sociálně ekonomických podmínkách ovlivňovat rozvoj dětí – děti ze zkušenosti vědí, že žádná další odměna nepřijde, a proto nečekají se spotřebou. Další výzkum se zaměří na to, zda lze schopnost ovládnutí okamžitého impulsu ke spotřebě u dětí vypěstovat a posilovat. (840)
Psychiatři z univerzity Yale vyvinuli program C8-Kids, který pomáhá dětem na základní škole posilovat kognitivní dovednosti, jako je paměť, soustředění a udržení pozornosti. Program je určen pro děti ze znevýhodněných sociálně ekonomických poměrů nebo hyperaktivní děti s poruchou pozornosti (ADHD), působí však pozitivně i na ostatní děti. Program se skládá z aktivity u počítače, při níž děti klikají na barevné balónky nebo řadí čísla, a fyzické aktivity, jako je např. napodobování tanečních kroků. Oba typy aktivit stimulují činnost mozku, což je důležité zejména u dětí ze znevýhodněných podmínek. Program byl poprvé testován v Číně v roce 2010 a je využíván v řadě škol v USA. U žáků se po zapojení do programu zlepšila krátkodobá paměť a výsledky v testech čtenářské gramotnosti. (846)