- V rámci programu One laptop per Child byl v Etiopii proveden následující experiment: Ve vesnici, jejíž obyvatelé jsou negramotní, zanechali výzkumníci laptopy a instrukci, že jsou určeny pro děti od 4 do 11 let. Ukázali vesničanům pouze, jak laptopy nabíjet sluneční energií. Žádný další návod nepodávali. Sledovali děti prostřednictvím kamer zabudovaných v počítači, prostřednictvím SIM karet a paměťových karet. Děti počítače rozbalily a pustily se do zkoumání. Během několika dní začaly používat nainstalované aplikace, hry, vzdělávací lekce. Pokus nebyl nezávisle přezkoumán, ale jeho autoři navrhli tři pracovní závěry: 1. dítě se dokáže vyznat v pokročilé technologii bez ohledu na to, v jak zaostalé společnosti žije, 2. technologie může být důležitá pro samovzdělávání, 3. přístup dětí k technologiím může být důležitější, než možnost chodit do školy. (830)
- Komentář M. Horna poukazuje na nedostatečný dosavadní přínos programu One laptop per Child, zejména na málo pozitivní výsledky v Peru. Autor zdůrazňuje, že technologie samotná změny ve vzdělávání nepřinese. (831)
- Odborník na technologie ve výuce shrnuje své zkušenosti s využitím iPadů na střední škole, kde každý žák a každý učitel měl k dispozici jeden. Vyvrací pět obecně přijímaných představ: 1. digitální generace potřebuje technologie – technologie mají být začleněny do výuky, ale žáci je při dalším studiu nemusí vůbec potřebovat, anebo jen v podobě e-mailů, textového editoru a využívání sociálních sítí, 2. iPad je jen nástroj – je to nástroj, který není úplně jednoduché používat, ale umožňuje plnění mnoha úkolů, 3. nerozptyluje od učení – aplikace, hry a další možnosti využití oslabují pozornost žáků, 4. tvorba nebo nákup učebnic pro iPad je velká inovace – nemá smysl využívat starý formát, lepší jsou webové aplikace a volně přístupný obsah, 5. v programu 1 iPad pro žáka se žáci naučí pracovat pouze s tímto zařízením – studenti se učí organizovat si práci, vyhledávat informace, sdílet obsahy bez ohledu na zařízení. (835)
- Rozšířená (augmented) realita poskytuje mnoho možností ve vzdělávání. Je definována jako učební technika, kde učební prostředí reaguje na potřeby a vstupy studenta. Obvykle využívané technologie jsou dotyková tabule, rozpoznávání hlasu, interakce, zprostředkování audio a video obsahu. Studenti si mohou řídit vlastní proces učení, zejména dobře je rozšířená realita využitelná v e-learningu. Umožňuje propojení teoretické a praktické výuky, dává studentům možnost vyzkoušet si praktické postupy bez obavy z případných fatálních chyb či nevratných důsledků. Ani trénink není tak nákladný. (839)
- Učitelé texaské školy 2. stupně (middle school) popisují, jak ve škole využívají technologie při výuce přírodních věd. Škola zakoupila webový program Adaptive Curriculum a žáci měli možnost samostatně prozkoumat jednotlivá témata s interaktivním vysvětlením. Poté referovali, že program jim pomáhá pochopit jevy, kterým dosud nerozuměli. Učitelé se mezitím vyškolili pro práci s programem a začali jej používat ve výuce. Program využívá vizualizace, simulace, zobrazování a manipulaci trojrozměrných předmětů. Žáci mohou vytvářet a ověřovat hypotézy. Díky simulacím mohou provádět pokusy, které by ve skutečnosti byly nebezpečné nebo drahé. Během pěti let využívání programu se zlepšily výsledky žáků v přírodních vědách. (834)
- Studie z Kanady, Německa, Anglie a USA se zabývají zkoumáním stavu, kdy se žáci ve třídě nudí. Kanadský profesor Eastwood definuje nudu jako stav, kdy se žáci nemohou soustředit. Příčinou je podle odborníků stres – z příliš obtížné látky nebo z toho, že se žák nemůže soustředit na monotónní výklad. Stres potom oslabuje pozornost, žáci jsou unavení, hůř se učí, mohou mít i zdravotní problémy. Zatěžuje navíc krátkodobou paměť. Podle odborníků by žáci i učitelé měli nudu ve třídě eliminovat nebo omezovat, být si vědomi negativního působení stavu nudy. (832)
- Profesor Hamilton College v USA shrnuje pět základních dovedností, které by měli studenti zvládat v rámci pěstování kritického myšlení: 1. schopnost uvažovat na základě empirických výzkumů, ne pouze teoreticky – např. umět změnit názor na základě nových poznatků, 2. zvažovat vždy více než jeden faktor, příčinu, důvod, 3. schopnost přemýšlet vždy o rozměrech změn, politických kroků, zásahů do systému, ne pouze o směru, 4. schopnost uvažovat jako liška, a ne jako ježek – liška zná mnoho drobných poznatků, které pragmaticky uplatňuje v malém měřítku, ježek má jednu velkou znalost, kterou uplatňuje všude šmahem, 5. schopnost vyznat se ve vlastních předsudcích – nevybírat poznatky podle toho, zda odpovídají naší předem utvořené představě. (837)
- Americké výzkumné středisko Child Trends zveřejnilo zprávu o pilotním projektu Flourishing Children Project zaměřeném na definování pozitivních ukazatelů u dospívajících. Středisko vypracovalo soubor indikátorů v roce 2003 a letos zveřejnilo výsledky pilotování přijatých indikátorů u dětí a rodičů. Ověřovala se validita pozitivních konstruktů, které ovlivňují život a rozvoj dětí. Konstrukty byly rozděleny do následujících skupin: 1. prospívání, rozkvět (flourishing) osobnosti, 2. prospívání, rozvoj ve škole a v práci, 3. prospívání ve vztazích, 4. vztahové dovednosti, 5. pomoc ostatním k rozkvětu, 6. správa životního prostředí. Konstrukty a jednotlivé položky byly ověřovány v pohovorech s dětmi a rodiči a v pilotním testu. (836)
- Výkonný ředitel Americké asociace školních administrátorů shrnul před volbami problémové body amerického školství a poukázal na to, jak dosáhnout skutečné transformace: poskytnout každému studentu personalizovaný studijní plán. Učit se k dosažení standardů, ne kvůli testu. Neměřit vzdělávání počtem hodin odsezených ve třídě, ale výkonem. Nedržet se rozdělení na ročníky. Využívat technologie a učinit vzdělávání všudypřítomné. Smazat přetrvávající rozdíly mezi výsledky žáků podle rasové příslušnosti a podle sociálně ekonomické situace rodiny. Vzdělávání má být prioritou americké politiky. Je potřeba podporovat střední odborné vzdělávání. Všichni žáci mají mít příležitost studovat v terciárním vzdělávání, ale ne všichni musejí tuto možnost zvolit. Je třeba investovat do předškolního vzdělávání. (833)
- Vzdělávání může být chápáno jako základní prostředek k dosažení společenského pokroku a reforem (Dewey). Další reformátoři vidí školy jako místa, kde se musí řešit a vyřešit problémy národní ekonomiky a globální soutěže. Politici chtějí, aby školy sloužily hospodářství a národním zájmům. V diskusi o cíli vzdělávání mají různé skupiny různé názory (zlepšování výsledků testů, příprava pro dospělý život, rozvoj potenciálu jednotlivce, příprava na pracovní proces). Rodiče chtějí, aby školy připravily děti pro všestranný a spokojený život, ředitelé chtějí klidné období beze změn, učitelé si přejí být vnímáni jako profesionálové. Vzdělávání lze chápat jako cíl sám o sobě, např. podle slov kardinála Newmana: „Independence of minds, rather than compliance with socio-economic expectations, is the goal of education.“ (Cílem vzdělávání je nezávislá mysl, nikoliv naplňování sociálně-ekonomických očekávání.) (838)
(830) When tablet turns teacher
(831) No Shock as Peru's One-to-One Laptops Miss Mark
(832) Studies Link Students' Boredom to Stress
(833) How to achieve true educational transformation
(834) Making gains with real-world science connections
(835) Dispelling the Myths About 1:1 Environments
(836) POSITIVE INDICATORS
(837) What Exactly Is Critical Thinking?
(838) WHAT IS EDUCATION FOR? AND WHY IS IT SUCH A POLITICAL BATTLEGROUND?
(839) Augmented Reality: A new way of augmented learning
0 komentářů:
Okomentovat