Příběhy z „husákovského“ normalizačního Československa na více než 750 školách

Program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni startuje už 8. ročník projektu Příběhy bezpráví, který seznamuje žáky základních a středních škol s moderními československými dějinami. Téma komunistického Československa je ve výuce na mnoha českých školách z časových důvodů opomíjeno. Přitom se jedná o období, které je v mnohém stále živé a ovlivňuje naši současnost. Proto se společnost Člověk v tísni, konkrétně program Jeden svět na školách v rámci projektu Příběhy bezpráví, zaměřuje na tuto etapu našich nedávných dějin. Slavnostní zahájení letošních Příběhů bezpráví se za účasti ministrů Karla Schwarzenberga a Petra Fialy uskuteční v pražském kině Lucerna ve čtvrtek 1. listopadu.


Jak ukázalo nedávno realizované šetření na reprezentativním vzorku středoškoláků, které uskutečnila společnost Člověk v tísni společně s výzkumnou agenturou Millward Brown, více než polovina studentů považuje život v socialistickém Československu ve srovnání se současností za lepší nebo srovnatelný. Ve srovnání s dva roky starým výzkumem přibylo těch, kteří ho takto hodnotí. „Nevyčítejme to mladým lidem, tedy generaci, která nemá s životem v předlistopadovém ČSSR osobní zkušenost. Obraz minulosti si skládají z toho, co se dozvědí ve škole, od rodičů a z médií. Selhává svět dospělých. Náš projekt nabízí náctiletým informace o životě v diktatuře, seznamuje je s osudy obětí totalitního režimu a také lidí, kteří mu aktivně vzdorovali. Považujeme za důležité zprostředkovat žákům a studentům zkušenost, že svoboda a demokracie není danost, že je lze ztratit, a proto je nutné o ně pečovat. Pokud někdo na období před rokem 1989 vzpomíná v dobrém, je to jeho volba. Nicméně mladí lidé mají být vychováváni k úctě k demokracii a právnímu státu,“ říká Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.

Audiovizuální pomůcky, které program Jeden svět na školách k výuce moderních československých dějin připravuje, hodnotí pozitivně i pedagogové. „Je nesmírně důležité připomínat mladé generaci tuto dobu. Nesmí se zapomínat na období, během nichž bylo na lidech pácháno bezpráví,“ říká pedagožka Zdena Petrová z Gymnázia a obchodní akademie Chodov, jejíž škola se v minulém roce zapojila do projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách.

V rámci Měsíce filmu na školách je pro studenty a pedagogy připravena nabídka dokumentárních filmů. Školy si jeden z nich vyberou a během listopadu zajistí jeho projekci. Po ní následuje beseda s hostem, zpravidla pamětníkem, historikem nebo filmařem. Letošní ročník Měsíce filmu na školách je zaměřen na téma normalizace. „Toto období jsme vybrali zejména s ohledem na to, že je v mnohém stále živé a výrazně ovlivňuje naši současnost. Diskuze o předlistopadových časech se rozmělňuje a nezřídka se na ně pohlíží jen jako na éru sociálních jistot. Přitom právě v normalizaci najdeme počátek mnoha našich potíží. Tehdy se rozšířila zásada, že každý se má starat sám o sebe, tehdy se rozmohla korupce a v praxi ujalo heslo „kdo nekrade, okrádá rodinu“. Každodenně jsme svědky toho, že normalizační návyky ze společnosti nevymizely,“ doplňuje Karel Strachota.

Školy si letos mohly vybrat ze tří nabízených dokumentů, které jim byly následně zdarma zaslány: film České děti se věnuje jednomu z výrazných nezávislých hnutí druhé poloviny 80. let, které zásadní měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989. Další snímek Hej Gusto představuje soudní proces s Pavlem Křivkou za složení parodické písně na tehdejšího prezidenta ČSSR Gustáva Husáka a dokument s názvem Nikomu jsem neublížil přináší výpovědi spolupracovníků StB, kteří otevřeně hovoří o tom, jaké motivy je vedly ke spolupráci se Státní bezpečností a tajnou policií. Do letošního ročníku Měsíce filmu na školách se přihlásilo již více než 750 škol a další budou přibývat.

Dokument České děti bude uveden v premiéře na slavnostním zahájení Příběhů bezpráví v pražském kině Lucerna ve čtvrtek 1. listopadu od 18.30, kde bude rovněž předána Cena Příběhů bezpráví, která je letos věnována památce Olgy Havlové. Cena je udělována za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu a proběhne za účasti Olgy Peškové, neteře Olgy Havlové. „Udělovat tuto cenu má jistě smysl, protože by se nemělo na minulé časy zapomínat a je důležité o této době točit dokumenty, a pokud jsou ještě pamětníci, tak s nimi hovořit o jejich osobních zkušenostech. Olze by se tento projekt určitě zamlouval, protože věřila, že setkávání generací je velice důležité,“ říká Olga Pešková.

Osobnosti na Cenu Příběhů bezpráví nominují žáci základních a středních škol a o výběru laureátů rozhoduje studentská porota. Ceny budou předávat ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala. „Vítám každou aktivitu, která mladým lidem přibližuje naše nedávné dějiny ve všech jejich podobách a která je vede k diskusi, přemýšlení a tvorbě vlastního názoru. Proto si vážím možnosti být tím, kdo předá Cenu Příběhů bezpráví. Společně se studenty tak mohu oceněným osobnostem vyjádřit respekt za jejich činy a postoje v období komunismu,“ shrnuje přínos projektu pro studenty ministr školství Fiala.

Během listopadu je pro veřejnost také otevřená výstava fotografií, která vznikla jako vyústění týmových projektů Příběhy bezpráví – z místa, kde žijeme. Při nich se mladí lidé setkávají s pamětníky bezpráví minulého režimu. Úkolem žáků základních i středních škol bylo najít ve svém okolí osobnosti, jejichž život poznamenala zvůle komunistického režimu. Studentské týmy zaznamenávaly výpovědi pamětníků, hledaly fotografie a dobové materiály v archivech. Na jejich základě pak mnohdy velmi pohnuté životní příběhy zpracovaly do textových či audiovizuálních výstupů.

Výstava fotografií zachycuje jednotlivé pamětníky společně se žáky, kteří jejich příběhy zpracovávali. Ke každé fotografii je umístěn medailon popisující životní osud pamětníka. Setkání s takovým člověkem bylo pro mladé lidi obohacující a inspirativní. Potvrzuje to i žákyně loňského 8. ročníku ze Základní školy Litomyšl - Zámecká Denisa Janišová: „Rozhovor s pamětníkem mě velmi zaujal. Dozvěděla jsem se něco nového o životě a době, kterou jsem nezažila. Obdivuji lidi, kteří tehdy dokázali komunistickému režimu vzdorovat. Jsou to hrdinové! Neměli to štěstí jako my. Nemohli říct na veřejnosti nahlas, co si myslí. Neměli svobodu.“

O programu Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách nabízí školám dokumentární filmy a doprovodné metodické pomůcky k výuce aktuálních témat současného světa a novodobé historie. Jeho součástí je i projekt Příběhy bezpráví zaměřený výhradně na moderní československé dějiny.

Výukové sady programu Jeden svět na školách využívají pedagogové na více než 2 900 základních a středních školách v České republice. Program se již několik let realizuje i v zahraničí (na Slovensku, v Polsku, Estonsku, Rumunsku, Bosně, Gruzii, Německu, Libanonu aj.). Více informací na: www.jsns.cz

Všechny aktuální informace včetně seznamu zapojených škol či synopsí filmů vybraných do letošních Příběhů bezpráví naleznete na webových stránkách www.pribehybezpravi.cz.