Pravda o školství, že vám z ní zvadnou pugety a u slavnostního oběda zaskočí v ústech.
Z článku Michala Kašpárka ve FINMAG.cz vybíráme:
Své čerstvé diplomy můžete považovat za úspěch v případě, že je pro vás měřítkem výuční list vaší babičky z koželužské školy v Lanškrouně. Mezi třemi stovkami nejlepších vysokých škol světa nenajdete žádnou českou, takže ani tu naši. Moc se nedivte! Většinu předmětů vás odučili mizerně placení doktorandi v pauze mezi psaním dizertace a brigádou. Věhlasní profesoři tu možná odvykládali pár přednášek. Jejich věhlas ale ohraničuje Ostrava a Plzeň a vaše testy a eseje stejně známkovali zase doktorandi, protože profesoři pospíchali učit do jiného města. Sami si spočítejte, kolikrát během studia jste dostali hlubší zpětnou vazbu své práce než jen zelené či červené políčko v informačním systému.
Stejně jako ostatní české školy, i ta naše raději než za lidi utrácí za opravy budov a stavění kampusu na periferii. Líp se na to získávají evropské dotace a vypadá to pak dobře na letáčcích. A co si budeme povídat: veletrhy vysokých škol jsou pro naše přežití důležitější než schopnosti absolventů. Jedeme na kvantitu, ne na kvalitu. Musíme.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 komentářů:
Ta narážka na Ostravu (spíše urážka) byla dost trapná, srovnávat ji s Plzní je opravdu mimo mísu. :/ Jinak hezké čtení. Náš děkan měl při promoci veršovaný projev o stavu společnosti. Publiku se líbil, panu prorektorovi ovšem tuhl úsměv na tváři. :)
Co víte o Plzni, tedy místní univerzitě, kromě medializovaného megaprůseru na celkem okrajové (pseudo)právnické fakultě?
Dobrý den, sice nemáme naše univerzity na čelních místech světového žebříčku, ale co říci na toto:Syn se přihlásil jako pomocník programu Erasmus.Měl se starat o zahraničního studenta a používat při tom angličtinu.Studentů dorazilo asi 50 a z nich se nechalo anglicky hovořit(a to moc nepřeháním) asi se třemi.Byli to 2 Angličani a jedna Američanka.Tak nevím, máme si z nich brát příklad?
Myslím si, že Ostava a Plzeň jsou jmenovány proto, že se jedná o nejvýchodnější a nejzápadnější univerzity u nás. Nenaráží se zde na jejich úroveň
se jedná o nejvýchodnější a nejzápadnější univerzity
A proč ne i severní Liberec a jižní České Budějovice?
Co to je zase za móresy!
Po přečtení původního článku mne napadla jen jediná otázka.
Kolego Blaho, to jsem netušil, že na vedlejšák děláte děkana? :-)
Text je to jinak krásný a bohužel tak pravdivý, až je z toho člověku smutno.
Jááák na vedlejšááák? On se maskuje za učitele, přecééé! :))
Mimochodem, ten text je tak pravdivý, že mi chvíli trvalo, než mi došlo, že ani dnes by si tohle žádný děkan nedovolil. :(
70 % absolventů SŠ na VŠ. Dokáží někteří absolventi pracovat s procenty a trojčlenkou? To asi bude mluvit za vše.
se maskuje za učitele
Za svoji padagogickou praxi jsem se setkal z mnoha případy, kdy se chytrý člověk maskoval za hlupáka, třeba proto aby získal nějaké výhody. A nebo naopak. Tedy ne proto, aby získal nevýhody, ale "naopak" v tom smyslu, že se hlupák maskuje za inteligenta. Občas chvíli trvá, než se obé provalí.
No, a je to konečně tady. Akademik Pytlik maskovaný za učitýlka. Blahopřeji, trefa. Ale abyste si, paní obyčejná kolegyně moc nemyslela, prvenství Vám v tomto šokujícím odhalení uniklo. Už nevím kdo, nevím kde a ani kdy, uvedl, že mnozí akademičtí pracovníci už dávno upozorňovali třeba na fakt, že výsledky dvou obtížně souměřitelných úrovní maturitních zkoušek nelze srovnat do nějakého žebříčku úspěšnosti škol. Už tehdy mi bylo jasné, že se to prostě dál tutlat nedá a moje podstata bude záhy odhalena.
Čekají mne ovšem krušní dnové. Ne každý snese ve svém okolí děkana, byť bez 'portefeuille'.
70 % absolventů SŠ na VŠ. Dokáží někteří absolventi pracovat s procenty a trojčlenkou?
To si ale musejí ohlídat vysoké školy, buď vlastními přijímacími zkouškami, anebo spolehnutím na to, že trojčlenkově nekompetentní osoba nedostane maturitu. Bohužel oba filtry jsou velmi děravé.
No jo, ale ony mnohdy z počtu VŠ studentů profitují. Nebo si myslíte, že vysoké procento SŠ s maturitou má na ni? Vím, co tam ze ZŠ posíláme a učitelé jsou rádi a prosí dětičky, aby jejich školu neopomněly.
Hodnotitel nesmí být ekonomicky závislý na výsledku hodnoceného.
Bohužel tvůrcům všech dosavadních školských "reforem" toto jednoduché pravidlo poněkud uniklo.
Takže my žáky nepřijímáme. My si jen hrajeme na přijímací řízení, protože bereme absolutně každého.
Na mnohých školách už se "přihlíží" k aktuálnímu počtu žáků při opravných zkouškách.
Okomentovat