Poslední ročníky dětí, které nastoupily na základní školy, dělají učitelům větší vrásky než dřív. Takové problémy s prvňáky prý nepamatují. Často se neumějí vyjadřovat, někdy dokonce nemají ani základní hygienické návyky.
Z článku Jiřího Macha v Novinky.cz vybíráme:
„Ony se vyjadřují jednoslovnými větami, chtějí mi něco říct, něco mi povykládat, ale nevědí, jak by to měly říct. Všechny mají obrovskou tendenci o přestávce přijít za učitelkou a sdělovat jí všechno možné. Mají potřebu si s někým povídat, protože doma na to čas prostě není,“ popsala Nordová.
Děti prý často ani neumějí držet příbor, což dříve bylo nepředstavitelné. Kvůli dalším nedostatkům rozšířili pedagogové instrukce pro rodiče nastávajících školáků, aby věděli, jak dítě na školu připravit.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
17 komentářů:
Ano, děti se změnily, ale ne ve všem mají oslovené paní učitelky pravdu. Např. to, že děti chodí ke stolku paní učitelky, aby jí něco důležitého vylíčily, není primárně vinou rodičů, že si s nimi nepovídají, ale souvisí to s věkovým obdobím, kdy dítě má učitelku v první třídě jako novou autoritu, mnohdy důležitější než rodiče, proto jí chce všechno sdělovat. To už se dělo i za nás, před 23 lety... V mnohých školách zavedli z toho důvodu ranní kruh, kde se děti mohou dostatečně vypovídat a v průběhu vyučování se pak lépe soustředí.
Ovšem právě v tom bude zřejmě jádro problému - zmiňované paní učitelky se zřejmě nenaučily na "nové děti" reagovat. Chtějí klidně sedící a poslouchající děti, oproti tomu by měly dětem nabízet podněty, aby je škola nenudila. A tím nemyslím počíteč a interaktivní tabuli (mnohdy stačí papír, kniha a tužka)- spíše náročnější úkoly k přemýšlení, nebazírovat na formě, ale na obsahu (viz to psaní a držení tužky), učit děti být aktivní, nést odpovědnost za svoje jednání apod.
Navíc učitelky na prvním stupni ještě hodně vychvávají, tak proč by děti nemohly naučit smrkat nebo jíst příborem? Tyto dovednosti rozhodně dítě upotřebí víc, než dovednost vyjmenovat části těla ježka :-)
(taky učitelka)
Učím 30 let a mohu říci, že zažívám rostoucí potřebu dětí popovídat si s učitelem - a to i na 2. stupni. Mám kabinet sousedící s třídou, a kdykoli tam jsem, je kabinet neustále navštěvován jednotlivci, kteří chtějí "pořešit" hlavně rodinné novinky a problémy. Proto si také myslím, že věci rodinné namají mnozí s kým sdílet - s vrtstevníky se mluví jinak a o jiných věcech, než o těch intimnějších, většinou. Hodně za mnou chodí chlapci, to je dost zajímavé, děvčata si většinou snáze najdou kamarádku, které se mohou posvěřovat.
Mnozí rodiče si buď neumí udělat čas na dospívající dítě, nebo s ním neumí promluvit. A začíná to už v raném dětství.
Z příspěvku mám pocit, že by paní učitelky z příspěvku byly nejraději, kdyby už děti uměly číst, psát a počítat.Velmi mi to připomíná dobu před 30 lety...Také byly kladeny stejné požadavky na učitelky v mateřinkách a stejně učitelky ze škol základnícch lkaly nad nepřipraveností.
Realita je taková, že nikdo a nic není dokonalé, ani děti nejsou všechny stejné, i když většina učitelek v mateřinkách dělá co umí, aby děti do škol připravila, protože si to rodiče přejí a přestože to není jejich povinnost.
A tak budou muset paní učitelky více přemýšlet nad obsahem, více praovat individálně s dětmi, které ještě něco prozatím neumějí, držení tužky je sice důležité, ale rozhodně se podle něj nedá určovat přioravenost na školu.
Doporučuji těmto paním učitelkám, aby se zašly podívat do mateřských škol, jak se s dětmi pracuje. Navíc příprava dětí na povinou školní docházku je záležitostí rodiny (matka učí dítě rodnému jazyku).
Děkujme těm, které pracují s dětmi v mateřinách, zaslouží s to víc než všichni, kterří se podílejí na vzdělávání vyšších stupňů. Učitelky v MŠ jsou pracovité, kreativní, laskavé a děti si od nich odnášejí touhu po poznání, kterou však ve škole tyto nadšené děti postupně ztrácejí. A tak přemýšlejme, než vyřkneme něco, co pravda není.
A začněmě každý sám u sebe a ponechte ty, které se většinou nebrání, ale velmi je tyto výpady mrzí!
Je pravda, že některé děti do mateřských škol nechodí. U zápisu do 1. ročníku se ale zkoumá školní zralost. Dítě může chodit i do přípravného ročníku. Chápu, že to některé učitelky vnímají jako práci navíc, kterou dřív tolik dělat nemusely. Ale to i úřednice za poštovní přepážkou se musely v posledních 20 letech naučit mnohým novinkám!
Zdá se, že sociálně nepřizpůsobení na školy hlavního proudu už dorazili, aniž by se rušily školy praktické.
Tak je nerušme, přesměrujme na ně zbytky přizpůsobených dětí a přejmenujme je třeba na školy vyjímečné.
V každém případě jsem si pro jistotu ověřil, že se stále ještě nejedná o první ročníky středních škol.
Jak je možné, že se nedostatečně připravené děti do 1. ročníku dostaly? K čemu je tedy zápis? Připomíná mi to nářek nad tím, že žáci na střední škole nic neumějí.
Samozřejmě, hlavní je sehnat co nejvíc žáků, protože na ně přicházejí peníze. Zda jsou připraveni, to zatím řešit nebudeme, třeba se to přes prázdniny vyřeší samo, že?
Učitelky v MŠ jsou pracovité, kreativní, laskavé a děti si od nich odnášejí touhu po poznání, kterou však ve škole tyto nadšené děti postupně ztrácejí.
Zajímavé, má dcera právě dnes popisovala, jak ji paní učitelka MŠ kudlila a trhala za ucho. Na vedlejší MŠ zase zavíraly paní učitelky "nezbedníky" do sklepa. Tedy prosím, příště napište, že to platí třeba pro 75% učitelek MŠ. A o té touze po vědění víme všichni své. Když po někom nic nechci, tak jsem nejoblíbenější. Pokud chci naučit základy čtení, psaní, počítání jsem zlobr.
Pane Hučíne, nástup do ZŠ je povinný a odklad lze udělit pouze při prokazatelné nezralosti (a podle nových úmyslů MŠMT téměř ani to ne). A to, že dítě neumí držet tužku nebo se vysmrkat, není dostatečný projev nezralosti (zatímco neschopnost souvisle vyjádřit třemi větami motivaci, proč chci právě na tuto SŠ, už by mělo být jasnou kontraindikací).
Každá učitelka (každý učitel) dozajista potvrdí, že situace se zhoršila. Nyní je důležité popsat příčiny a tuto situaci řešit. Dozajista to nevyřeší 30 žáků v první třídě a jeden schvácený učitel. České školství je hluboce podfinancované a mám obavy, že i přes nezměrné úsilí kantorů na prvním stupni to časem dobře nedopadne.
Paní obyčejná učitelko, formálně máte pravdu, ale jak plyne ze statistik, v září 2011 získalo odklad přibližně 20 % žáků. Že by bylo tolik prokázaných nezralostí? Nemůžu uvěřit tomu, že by situace těch přibližně 24 tisíc dětí s odkladem byla ještě horší než to, co se popisuje v článku - spíš si myslím, že odklad nedostaly ty správné děti.
Že se dítě neumí vyjadřovat nebo že neumí držet tužku, se dá u zápisu poznat. Zda dítě dokáže samo v klidu udělat úkol, dokážeme odhadnout a na hygienické návyky se zeptat můžeme také. Vím, že je to na prvním stupni leckdy těžké, mám dcery v 1. a 3. třídě. Ale nezlobte se, řadě problémů by bylo možné předejít už u zápisu.
Odklad školní docházky sice mohou učitelky u zápisu navrhnout, ale to je tak asi vše. Pokud žádost o odklad nepožádají rodiče a nedoloží tuto žádost 2 doklady - např. doporučení od dětského lékaře, logopeda a z pedagogicko-psychologické poradny, nikdo jim odklad nemůže nařídit. Naopak rodiče, kteří chtějí "ochránit" své dítě od školní docházky, většinou již k zápisu přicházejí potvrzeními vybaveni - a tady pro změnu nepomůže doporučení zapisující učitelky, že dítě by to 1. třídy mohlo bez problémů nastoupit.
A další informace - skutečně si myslíte, že rodiče zapisovaných žáků respektují doporučení učitelky, která jim u zápisu ukáže, jak se např. drží tužka, co je potřeba s dítětem trénovat, že je potřeba docházet na logopedii?
Odklad školní docházky neřeší fakt, že mnohé děti dnes v určitém věku nezvládají úkony, které dříve zvládaly bez větších problémů. Ten rok odkladu jim zpravidla nijak zvlášť velkým přínosem nebývá.
Spíš se zabývám otázkou, jestli by nebylo lepší, začít mládeži o rok dva odkládat nástup na střední školy a totéž aplikovat u maturitních zkoušek. Počítám, že v pětadvaceti by žáci mohli být tak vyzrálí, aby se začali chovat dostatečně zodpovědně.
Pokud se to osvědčilo, mohli by státnice absolvovat až v třicetipěti letech. Aspoň by se ulehčilo úřadům práce.
Čtyřicetileté matky už nejsou ani dnes zvláštností a je prokázáno, že starší otcové plodí inteligentnější děti. Tím by se možná i zcela přirozeným způsobem vyřešil problém hloupnutí populace.
Mám návrh. ZŠ zejí prázdnotou a v mateřinkách je narváno a děti odmítají. Což to vyřešit tak, že se pro těch 20 % dětí s odkladem zřídí na základkách přípravné třídy, které budou něco mezi mateřinkou a základkou. Učitelky či vychovatelky (ty mají koneckonců většinou stejné vzdělání, jako učitelky v MŠ) by to jistě zvládly, základky by nemusely propouštět a vyřešil by se částečně i nedostatek míst pro děti ve městech v mateřinkách.
Tak geniálně jednoduché, že to ještě nikoho nenapadlo.
ad přípravné nulté ročníky
No vždyť ano, přípravných tříd prý v Praze přibývá jako hub po dešti.
Lepší by bylo proškolit rodiče, jak své děti vychovat k základním školním kompetencím - jak jíst, obléct se a mluvit. Možná by na to poskytl Brusel dotaci.
Jenže jak vídám na ulicích mladé maminky, pro ně je nejdůležitější správně mobilovat. S přístrojem u ucha se to těžko vychovává mrňousy. Minulý týden u nás došlo ke třem nehodám, kdy se dítě málem zabilo, když maminka telefonovala.
Trošku mi vrtá hlavou, kolik asi tak dnes trvá let civilizovanému sociálně přizpůsobenému dítěti, než od svého okolí pochytí základní hygienické návyky.
Což takhle do základních škol z nějaké šablony pořídit nočníky a stvořit pár vkusných DUMů o aplikaci toaletního papíru.
Nechci se darmo obracet k Pánu, ale kam až tohle povede?
Děti, které ještě v srpnu vybíraly popelnice a toulaly se bezprizorně ulicemi již chodí do 1. třídy ZŠ!
Jejich rodiče sice neumí psát, znají jen cestu pro dávky, ale mají v plánu rodit děti, dokud to půjde . Tito rodiče na děti nepromluví jinak než nadávkou. Chudák dítě příjde do školy a učitelka mu pracně vysvětluje, že oslovovat spolužáky názvem pánského či dámského pohlaví se nehodí. Dokonce po něm chce, aby používalo papír na WC! Dříve takové děti ZŠ odkláněly do Speciálních škol, kde se jim věnovali speciální pedagogové. Dnes je inkluduje ZŠ ve třídách po 30 žácích. Jak myslíte, že to dopadne?
Okomentovat