Někteří žáci nevkročili na střední školu ani se základem matematických dovedností. Neumí třeba procenta nebo zlomky. Známky tak mají až o dva stupně horší než na základní škole. Učitelé vidí příčinu problému v chybném systému přijímacích řízení a rozvolnění vyučovacích osnov.
Z článku Kláry Bílé a Kateřiny Kozmové v Zprávy.Rozhlas.cz vybíráme:
Podle předsedy Jednoty matematiků a fyziků Josefa Kubáta panuje ve školství zmatek. „Není to dobré. Ten velký skok, potom ten neúspěch tomu žákovi taky nepřidá. Ale my bychom se měli podívat na ty příčiny. Já bych zkrátka znovu zavedl jednotné osnovy,“ soudí.
Zástupci ministerstva školství slibují, že střední školy budou mít garanci znalostí žáků po celoplošném testování dětí v pátých a devátých třídách. To ověřuje minimum toho, co žáci mají umět. Učitelé ale ani těmto testům moc nevěří.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
62 komentářů:
Zástupci ministerstva školství slibují, že střední školy budou mít garanci znalostí žáků po celoplošném testování dětí v pátých a devátých třídách
Aha. Kdy probíhá přijímací zíření? Kdy se bude testovat?
Dokud budou na střední školy brát každého, kdo se přihlásí, nehne se to kupředu.
Dokud budou na střední školy brát každého, kdo se přihlásí, nehne se to kupředu.
Dokud bude financování škol založeno na normativu za hlavu studenta, pak bereme každého, kdo se umí podepsat. Vybírat si mohou leda tak gymnázia. Některá.
Neznám ředitele, který v zájmu "udržení kvality" neotevře třídu prvního ročníku a vzápětí napíše třem kantorům výpovědi, jen proto, že uchazeči nesplňují ani základní znalostní předpoklady.
Vše ostatní jsou jen teoretické cancy.
V 9. ročníku žáci na základkách vlivem systému přijímání na SŠ nedělají nic (a to nejenom v matematice). Přesvědčení, že se dostanou všude, jen stačí ukázat prstem na příslušnou sřední školu a na určitý maturitní obor, z nich během jednoho školního roku udělá unylé tupce. A už to prosáklo i do 8. ročníku, co si budeme povídat.
Z naší školy šli loni na gymnázium čtverkaři, takže při zhoršení o dva či tři stupně by museli mít z matematiky šestky a sedmičky.
Mám obdobnou zkušenost. Přitom si dovoluji tvrdit, že známkování je už tak neúměrně mírné. Když totiž "ta kráva učitelka" známkuje "moc přísně", tak si na ni papínek pěkně došlápne, aby "nepokazila" jeho ratolesti možnost bezproblémového přijetí.
P.S. Nevím proč, ale můj předchozí příspěvek se vložil dvakrát. Takže jsem jeden výskyt odmáznul.
http://praha.idnes.cz/dve-skoly-v-praze-3-nebudou-davat-detem-domaci-ukoly-fxc-/praha-zpravy.aspx?c=A121011_1839366_praha-zpravy_sfo
Chybu vidím i v učebním plánu, na ZŠ 4 hodiny týdně (v roce 1992 to bylo 5 hodin+povinná matematická cvičení), na průmyslovce máme model 4-3-2-3 hodiny matematiky. Dále neúměrný tlak ze strany rodičů na ZŠ, aby se jejich bobátko dostalo na co nejlepší SŠ. Docela slušná ztráta vyučovacích hodin kvůli mnohdy nesmyslným projektům, sportovním soutěžím, kulturním akcím. Další kapitolou jsou osmiletá gymnázia. Ty vyluxují v páté třídě ZŠ a na SŠ jde již naprosto nemotivovaná parta žáků. Ignorant
Já bych zkrátka znovu zavedl jednotné osnovy,“ soudí.
Nechápu, co jednotné osnovy vyřeší. Zvláště u zlomků a procent. Dnes je již zcela jasně stanoveno v očekávaných výstupech "žák provádí početní operace s racionálními čísly" a v dalších týkajících se procent, co má žák umět. Navíc je toto doplněno standardy základního vzdělávání.
Proč tedy "JEDNOTNÉ OSNOVY"? Představuje si pán, že bude mít i jednotné známkování? Vzorové příklady, které musí umět na 1, na 2, na 3, atd... Ale to je jednotná škola z dob před cca 50 lety?
Neohánějte se rozvolněnými osnovami. Je přece věcí středních škol, aby si vybrali takové žáky, kteří na danou školu patří. Ať mají velmi ostré přijímačky a neberou v úvahu známky ze základky. Holt dětí je stále méně (na střední školy) škol stále stejně a tk ti, co se s bídou dostaly před 20 lety na průmyslovku, tak nyní po nich skáčou bez přijímaček gymnázia atd... Problém bych nehledal tedy na ZŠ (i když tam to určitě není ideální a ne všichni se skvěle naučí zlomky), ale spíše ve volném způsobu přijímaná na SŠ.
Neohánějte se rozvolněnými osnovami. Je přece věcí středních škol, aby si vybrali takové žáky, kteří na danou školu patří.
Hm. Kladu si otázky.
Čím to, že když tedy jsou výstupy RVP tak jasné a každému učiteli zřejmé, tak jak je možné, že letošní prváci už zase nezvládají opakované dělení dvěma, či dělení dvouciferným dělitelem?
Čím to, že v době těch zatracovaných jednotných osnov k tomuto jevu nedocházelo?
A čím to, že to před lety fungovalo a teď po novu a se skvěle sestavenými ŠVP nefunguje?
Jestli nám kraj povolí otevřít třídu s těmi třemi žáky, kteří by v ní podle dříve používaných kritérií měli být?
A jestli tedy problém není v něčem jiném?
na ZŠ 4 hodiny týdně
Pardon, nevstupuji do konfrontace, ale pokud by se mělo jednat o základní NEznalosti, tak větší hodinová dotace nic moc nevyřeší.
Ale to je jednotná škola z dob před cca 50 lety?
Na jednotnosti škol nevidím nic až tak nevhodného. Buďme radši připraveni.
Čekají nás standardy nejen pro jednotlivé předměty, ale i pro kvalitu naší práce. O jednotných testech už ani nehovořím.
1) Jak už zde bylo řečeno, díky nastavenému systému - na SŠ vezmou každého kvůli normativu na žáka - nebudou dělat žáci na ZŠ nic
2) Více hodin matematiky tedy kvůli tomu nepomůže
3) Rádi bychom na ZŠ učili více češtiny, matematiky i cizího jazyka, ale kvůli povinnosti učit samé výchovy - k občanství, k národní hrdosti, etická, enviromentální, před mimořádnými jevy,... na to prostě není čas.
4) Opět bylo řečeno - pouze zopakuji - dokud nám budou rodiče chodit nadávat za každou dvojku svého dítěte, tak se na to můžeme co? no a příště dáme raději jedničku
5) V současné době je snaha narvat do tříd děti "všechny" - normální, intelektově podprůměrné, intelektově nadprůměrné, tělesně a smyslově handicapované, autisty, sociálně znevýhodněné - a ty učiteli ke každému individuálně přistupuj (a to vše v rámci 45 minut), pak utíkej na dozor, pak zase hodina, pak supl, pak inventarizace, pak vyber od žáky peníze a pak se z toho pos....
Ale to my dobře víme. Kdysy se nemohl žák dostat na 2. st. ZŠ pokud neuměl malou násobilku a vyjmenovaná slova. Na vině je špatná školská politika zaměřená jen na počty studentů a liberální přístup ke vzdělání. Žák může na 1. stupni propadnout jen jednou, na II. taktéž. A to ještě někteří apoštolové pokroku ve školství odmítají zadávání domácích úkolů. Já být rodičem, své dítě na takovou školu nedám, poněvadž již toto o ní něco vypovídá.
Zase kdysy!
Ne tzv. jednotné osnovy, ale jednotné učebnice a striktně ministerstvem stanovené výstupy na konci každého pololetí. A to nejen v matematice, ale i v češtině, angličtině a možná i v dalších předmětech. Dále jednotné přijímačky na SŠ a omezení gymnázií, aby část těch, kdo se hlásí na gymnazia, šla studovat odborné školy. Pokud škola vezme na maturitní obor žáka, který v pololetí 9 roč. propadl v matematice, co si mám myslet? A tuto situaci jsem vloni zažil na naší ZŠ.
Omlouvám se za chybu: ...v 9.roč... To kvůli rozčilení.
Vůbec nechápu, co zlepší "jednotné učebnice", budou-li jasně stanovené (a ověřitelné) výstupy. Na Slovensku je mají (vytvářené jako státní zakázku) a sami už několik let konstatují že je to to nejhorší, co mohli udělat a že je to jedna z příčin, proč jsou se vzděláváním tam kde jsou (= ještě o něco víc v riti než my). Teď běhají po světě a hledají, z které ciziny by si něco nalicencovali. Protože si zničili základnu lidí (resp. firem), kteří by uměli moderní učebnici udělat.
Celkově mě tahle diskuse děsí, protože - jestli si to neuvědomujete - všichni v ní svorně tvrdíte, že vzdělání v ČR se zlepší, když budete učit děti ještě míň než teď. Protože když vám jen vrchnost zavede ty hromadně vzývané "přísné přijímačky na SŠ", tak se nestane nic víc, než že spousta dětí neprojde a spousta středních škol se na základě toho zruší (a hned budou tolik žádané úspory). VŠ totéž v bledě modrém.
Nechce se mi věřit, že naši učitelé nevědí, že na celém světě je mnohokrát a mnoha způsoby opravdu bezpečně ověřeno, že strach není dobrá motivace pro lepší vzdělávání.
Nezdá se vám, že je hlavně třeba začít počínaje první třídou líp učit? Jasně, nemáte prachy na nic, máte malé výplaty. Ale léta si to v podstatě necháváte pro sebe, leda brbláte po sborovnách, po hospodách a po obskurních internetových fórech. Semtam nějaká ta sranda-stávka za zvýšení platů, "následkem" které vám je pak ještě sníží.
Rodiče se k vám chovají hulvátsky a drze. Ale není hlavní problém v tom, že se vždycky najde dost jiných učitelů, kteří děťátku místo toho poctivého kolegy klidně nezasloužené hodnocení dají? Fakt se ani "elita národa" - učitelé - nedokáže spolu o ničem domluvit a táhnout za jeden provaz?
Fakt se ani "elita národa" - učitelé - nedokáže spolu o ničem domluvit a táhnout za jeden provaz?
Fakt.
Jen si pročtěte třeba zdejší diskusi. My si totiž, a jeden každý zcela oprávněně, myslíme, že právě my jsme ti kovaní a nepostradfatelní poslanci české vzdělanosti.
Už dřívávěc mě napadlo, což takhle se dětí a mládeže vždycky na začátku školního roku zeptat, kdo se chce vzdělávat a kdo nikoli. Já bych se třeba těm vzdělání chtivým velice rád věnoval až do roztrhání těla a rozervání duše. Ty ostatní by mohli čas trávit na fejsbůku či jinými aktivitami charakteru hlídacího.
Kdoví, nakonec by toho možná uměli víc, než ti moji.
Velkým problémem je, že se v ZŠ objevuje stále více žáků s IQ 70-80. Dříve končili na ZŠ praktických, dnes jsou z nich studenti SŠ. Uvědomil si někdo to, že do půllitrového hrnku nenaliji jeden litr? Tito studenti nezvládnou ani to státem garantované minimum (státní maturitu). Tady evidentně cesta nevede. Tady jsme již narazili na mantinel přebytku SŠ. Ignorant
Je zvláštní, že v zahraničí žádné přijímačky na SŠ nejsou, ale žáci mají matematickou gramotnost vyšší než u nás. Čím to je?
11. října 2012 20:22
Zas bych do učitelů tolik nekopal, většina dělá co může a mnohdy ještě více. Lemply máme ve zdravotnictví, stavebnictví (padají mosty a umírají lidé),...Týká se to všech oborů. Ignorant
11. října 2012 21:03
Těžko posoudit, ale v testech PISA za námi skončili i takoví velikáni evropského školství jako je Rakousko, Švédsko,..Ignorant
Problém je v tom, že zatímco po nás rodiče "dupali", zkoušeli nás před každou hodinou a snažili se dohnat i to, co se ve škole říkat nesmělo, teď rodiče na děti prdí! A kde mají tím pádem žáci vzít motivaci?
Navíc , s prominutím, blbne celý svět, jak už tu bylo několikrát dokazováno (nejen panem Ignorantem, ale i třeba Liessmannem). Je třeba se zamýšlet nad tím, zda nejsme na dekadentním sestupu jako kdysi římská kultura - a smířit se s tím (?).
Obyčejná učitelka
Nechce se mi věřit, že naši učitelé nevědí, že na celém světě je mnohokrát a mnoha způsoby opravdu bezpečně ověřeno, že strach není dobrá motivace pro lepší vzdělávání.
A tohle říká kdo? a čím to dokládá? Není to zase jen jeden z výkřiků dr. Nováčkové aspol.?
Luxus vlídné, přísné a pozitivně motivované výuky si dnes dovolí pouze nejbohtší státy, pro něž není problém ukrojit pořádný kus HDP na školství. Parádně zaplacení učitelé se nezdráhají občas se přivzdělat, obětovat něco málo ze svého času navíc... ale rozhodně ne žádné blbosti typu správa kabinetu, dozor na chodbách... na to jsou pomocné síly. Takže i když máknou pro dítě navíc, formou odpoledního doučování, apod., stále ještě zdaleka nejsou vytíženi jako český sluha-učitel. A jejich práce je JEDINĚ A POUZE odborná, nikoli pomocně administrativní.
Všechny ostatní národy, které mají skvělé vzdělávací výsledky (Korea, Singapur, Čína, Japonsko...) toho dosahují naopak velmi tvrdou restriktivní výchovou a přísným vzděláváním, práva individua jsou jim k smíchu.
My jsme chudí, ale chtěli bychom, aby se naše děti měly jako princátka, opečovávaná a hýčkaná. Zničenými, upachtěnými kantory-sluhy.
Chce to sundat růžové brýle mámení a dát se do práce. Milé děti. A hlavně - milí rodičové. Učitelé vám z těch rozmazlenců vzdělané, hrdé a sebevědomé bytosti neudělají, takže se račte vzpamatovat a pomozte jim, nebo nechte být.
Nezdá se vám, že je hlavně třeba začít počínaje první třídou líp učit?
Nezdá. Alespoň mně ne.
Tak nějak totiž nechápu, jak mám učit LÍP.
Místo křídou píšu fixem. Prezentace předělávám pomalu pro interaktivní tabuli, materiály poskytuju v elektronické formě, přidávám do nich videa a snažím se je udělat atraktivně a zábavně.
Ale dítka každým rokem zvládají méně, nežli jejich předchůdci. Zato jsou stále více přesvědčeni o své vlastní jedinečnosti a právech, která jsem jim já povinen zajistit.
Uvažuju, že bych se naučil třeba žonglovat... :-)
Ale pořád se nemohu zbavit utkvělé myšlenky, že pracovat by snad měli především sami žáci. Mýlím se snad?
Příspěvek z 21:21 mohu podepsat.
Dost řečí. Zajdu se podívat na trénink žáčků ve fotbale, hokeji, besketu, atletice, plavání, tenise... Jestli se nějak změnili metody v tom našem 21. století.
Hlavně tatíci jsou štěpní: "Jak to hraješ, debile! Ježiš, to je blbec. Poď si pro pár facek!"
změnily ty metody
Tak jsem nějak v tomto týdnu našel v kabinetu matematiky učebnici pro deváté třídy z roku 1965. Byly tam běžně příklady s lomenými výrazy a vzorci na třetí. Lze to porovnat třeba se současným Bělounem? V nárocích jsme šli opravdu velmi dolů. Srovnatelné příklady používám při výuce na průmyslovce ve Sbírce úloh pro SŠ z roku 1995. To co dříve spočítali žáci deváté třídy, nespočítá dnes středoškolák. Ignorant
Problém je v tom, že zatímco po nás rodiče "dupali", zkoušeli nás před každou hodinou ...
Taky jsem se rozpomenul. Bylo to tak a rodičům za to děkuji. Sice jsem to tehdy nějak neocenil, ale namotivován jsem byl až až. Ignorant
11. října 2012 21:21
Souhlas. Ignorant
V nárocích jsme šli opravdu velmi dolů.
Ne, ne!
Přizpůsobili jsme tempo individuálním možnostem žáků. To je správná interpretace stavu.
Kdo z nás je hrdina?!?
Nevím, jestli to víte, ale v ředitelnách se štosují žádosti maturantů, diplomovaných specialistů a bakalářů o přijetí do pracovního poměru.
Pokud jsme předběhli Rakousko v matematice, znamená to, že tam žáci neumějí ani sčítat, když naši středoškoláci neumějí dělit? A zavázat tkaničku u boty si v Rakousku umí alespoň každý druhý bakalář? Jak to tedy vlastně je? Jsem zmatený...
11. října 2012 22:26
A což teprve R-U. Žáci po absolvování obecné byli schopni běžně používat trojčlenku, procenta, zlomky,..Zdůvodněním při zavádění RVP bylo, že přece nemůžeme používat staré rakouské metody zaváděné do povinné výuky od roku 1774. A pak se divíme, že šestnáctiletý "student" řekne : "Trojčlenka? To je jako co?" A samozřejmě s příkladem vůbec nepohne. Ignorant
A za Karla IV. žáci běžně hovořili plynně latinsky a možná ve volném čase integrovali..
Na druhou stranu se na to podívejte takto: záleží špatně placené uklízečce na tom, jak je vytřeno? záleží špatně placené prodavačce, jak moc salámu se prodá? záleží dělníkovi, jak něco zamontuje? No záleží, ale pouze a jenom pokud se něčeho bojí - propuštění, srážek ze mzdy,.... A pak že strach není dobrá motivace.
Jo, ještě mě napadá jedna motivace - prachy. Ale ty ve školství taky nejsou.
Tak proč mám, jako učitel, vyvíjet nějakou aktivitu a snažit se učit lépe, atraktivněji...
11. října 2012 22:47
A to už zase pravda není, latinsky uměl maximálně písař Karla IV. a sem tam někdo další, především mniši v klášterech. 98% obyvatel bylo tehdy negramotných. Možná se k tomuto cíli budeme rychleji přibližovat. Čert ví.
11. října 2012 22:57
Na to Vám poradní orgán vlády NERV odpoví, že učit není povolání, ale poslání.
11. října 2012 22:47
Opravdu si nedělám prču, je to ve výkazech přezkoušení žáků z roku 1904. Našel jsem to v archivu. Ignorant
ještě mě napadá jedna motivace - prachy
Kolikrát by stačilo pár upřimných, hřejivých slov:
"Díky, pane učiteli..."
Božínku, úplně mne ta představa dojala.
Myslím, že mezi strachem a současným rozpoložením našich dětí (já nic nemusím, vzdělání se získává bez námahy) je mnoho různých mezistupňů, které jsou pro vzdělávání daleko přiznivější než tyto dva extrémy. Tvrdit, že děti by neměly mít všechno zdarma, neznamená, že by se měly bát. Stačilo by, kdyby bylo zcela jasné, že kdo chce titul nebo studovat, musí něco předvést. Tvrdit, že nikde se nedělají přijímačky na střední školy je hodně odvážné a pokud vím od lidí, kteří byli v tom neustále vysnívaném Finsku, temní studenti jsou zvyklí makat. Jestli je k tomu nutí atmosféra ve společnosti nebo skutečnost, že je mohou ze školy vyhodit, nevím. Ale rozhodně to není jenom kvalitnější prací finských učitelů.
Když ještě část našich studentů dělala přijímačky, byli Ti vystrašení o 18% lepší než Ti, kteří se vyhli strachu a vzali jsme je bez přijímaček (očekával bych opačný výsledek).
Marně přemýšlím o tom, kdy se naposledy někomu podařilo vymyslet tak dokonalý systém na mrhání talenty.
Zasvěcené komentáře o tom, jak žáci ve světě nedělají přijímačky na SŠ mne dojímají. Ona to totiž u mnoha zemí není pravda. Ale např. ve Francii se opravdu nedělají, jenže k jejich maturitě se dopracuje jen cca polovina dětí, které na SŠ nastoupí!! U nás se do čtvrťáku dotáhnou kvůli penězům všichni a teprve nyní si někteří z nich u státních maturit nabili ústa. Celá léta dostal maturitu skoro každý.
Ještě jeden drobeček hraje významnou roli. Dnes opravdu každý s IQ na bodem mrazu ví, že vzdělání (včetně matematiky) k úspěchu (prachům) v naší společnosti nevede. Dokud se tento fenomén nezmění, můžeme tak akorát žvanit.
Tak jsem si tu zase znova x-krát přečetl, že líp se učit nedá a že nejlepší motivace je negativní motivace všeho druhu, zkrátka práskání bičem.
Mám pocit, že to co dále stručně popíšu, jsem asi viděl ve snu.
Obyčejná základní škola, kde se učitelky na prvním stupni "jen" rozhodly, že začnou učit matematiku podle metodiky prof. Hejného. Která je z drtivé většiny o pozitivní motivaci a o účinném (tj. k požadovaným výstupům vedoucím) poskytování prostoru k vlastnímu objevování a tvořivému myšlení.
Všechny, podtrhuji všechny děti v dotyčných třídách matematika baví. To nejhorší z nich dosahuje lepších výsledků, než je běžný průměr. Nadpoloviční většina třídy je schopna uspět v soutěži (Matematický klokan), kde z jiných tříd uspívá zlomek.
Děti se výrazně zlepšily i v dalších předmětech, zejména v češtině, protože při matematice při práci ve skupinách a společném objevování byly intenzivně motivovány se naučit spolu kvalitně komunikovat.
Ale to se mi určitě jen zdálo, ve skutečnosti je určitě nejlepší učit stejně jako před padesáti nebo i sto lety a stěžovat si, že schází pravomoc mlátit děti rákoskou a že rodiče po nich doma málo "dupou".
učit matematiku podle metodiky prof. Hejného
Co jen to ministerstvo proti panu profesorovi má. Kdyby to dali befélem, kde už jsme mohli být.
Pár projektů, školení... Finové by se k nám jezdili učit. O Singapurcích ani nemluvě.
Befél ministerstva je v našich podmínkách opravdu to poslední, co by stav zlepšilo. Maximum pozitivního, co pro takovéhle věci může udělat, je nebránit jim a dávat školám a učitelům rozumné množství peněz. Jinak pokud vím (ale je to pohled "zdálky"), tak přímo proti panu profesorovi nic nemá, jen se raději zabývá věcmi, kde se toho dá více "odklonit".
Pomáhá jen to chtění učitelů. Které je ovšem v daném případě pro ně spojeno se spoustou práce navíc, na začátku hlavně na sobě.
A, jen tak na okraj, pro učitele je tahle metoda výuky matematiky nejnáročněší na komunikaci s rodiči. Když se zanedbá, chodí učiteli a řediteli nadávat, že obsahu učebnice hned v první třídě nerozumějí a na rozdíl od svých dětí mnohé úlohy nejen nedokážou řešit, ale ani nechápou "vo co go".
Na učení matematiky (a nejen matematiky) musí být vždy dva: ten, kdo učí, a ten, kdo se nechá učit a stojí o to. Bohužel,dnes často (samozřemě ne vždy) jeden z této dvojice chybí.
Výbornou metodiku výuky matematiky má rovněž pedagogika montessori! I tam matematika děti baví a pochopí ji a mnohé se naučí.
Tak jednoduché to z Hejného matematikou určitě nebude. Ale docela by mě zajímalo, o které škole se tu píše. Zajel bych se tam o jarních prázdninách podívat.
Výbornou metodiku výuky matematiky má rovněž pedagogika montessori
Co jen to ministerstvo proti pedagogice montessori má. Kdyby to dali befélem, kde už jsme mohli být.
Pár projektů, školení... Lichtenštejnci by se k nám jezdili učit. O Honkongžanech ani nemluvě.
Ministerstvo je podle mě bezradné. Úředníci si tam čtou Kafku, aby věděli, jak se chovat...
Zajel bych se tam o jarních prázdninách podívat.
Jel bych s dovolením s Vámi.
Když se tvořily švp, hodně jsem se chtěl podívat na nějakou pilotní školu, jak se ta informatika vlastně učí nově. Nezbylo tenkrát pro mne v autobuse místo. Úplně se mi zhroutil svět.
Ono se sice nakonec až tak moc nestalo, ale člověk se má pořád co učit.
Pokud vím, pilotní školou matematiky prof. Hejného je ZŠ v Neratovicích. První ji učila Jitka Michnová. Teď už jich (snad) bude víc.
Obyčejná učitelka
"Pokud vím, pilotní školou matematiky prof. Hejného je ZŠ v Neratovicích. První ji učila Jitka Michnová. Teď už jich (snad) bude víc."
Už teď paní učitelku Michnovou lituji, bude tam mít nával.
A jen několik poznámek k výuce matematiky na 1. stupni. Ony ji tam bohužel, ke škodě národa, učí kantorky, které k matematice nikdy neměly bůhvíjaký vztah. Zkuste zapátrat v paměti, jaké výsledky měly vaše spolužačky na gymplu, které šly studovat 1. stupeň, v matematice, a musí vám to být jasné. Jsou schopné děti naučit písemně sčítat a násobit, ale logicky uvažovat už stěží. Omlouvám se výjimkám, ale těch moc nebude.
Druhá poznámka se týká náplně výuky matematiky v 5. ročníku. Mnohé školy vypustily desetinná čísla a v podstatě přistoupily k tomu, že celý 5. ročník opakují. Děti se učí furt to samé dokola, jenomže ne do 10 000, ale do 1 000 000, což inteligentnějším z nich musí připadat nudné až na půdu. A rozhodně je to neposunuje nikam kupředu. Do 6. třídy pak nastoupí grupy dětí, které v 5. třídě ztratily schopnost se v matematice soustředit na vysvětlování a chápání náročnějších věcí. Je to bohužel dost smutný fakt.
Matematika podle metodiky prof. Hejného se učí asi na 5 % českých škol a číslo se postupně zvyšuje. Učitelky ale nejprve musejí projít školením, aby tuto metodu učili správně. Takže záleží jen na učitelkách, jestli si to školení absolvují... Jeho metoda začala pronikat i do sousedních zemí. Možná tu máme nového učitele národů, aniž bychom o tom věděli. Není příliš časté, aby v zahraničí někdo něco přebíral z českého školství!
Pro učitele matematiky na I. stupni:
Zde si můžete stáhnout knihu v PDF o metodě prof. Hejného: http://class.pedf.cuni.cz/NewSUMA/Default.aspx?PorZobr=4&PolozkaID=-1&ClanekID=66
A zde je rozhovor s panem profesorem: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/113799-cvicme-v-cislech-skoly-zkousi-atraktivnejsi-pocty/
A tady jsou jeho učebnice: http://ucebnice.fraus.cz/matematika-prof-hejny/
bohužel, ke škodě národa
A co katedry matematiky pedagogických fakult, také mají něco proti metodice profesora Hejného nebo montessori?
A co inspektorstvo? Ono odbornictvo ve věcech pedagogických?
A co ředitelé škol? Nevědí o těchto metodikách, nezajímá je kvalita školních procesů nebo si nevědí rady s pozitivní motivací pedagogických sborů? Aby pro učitele bylo zkompetentňování dětí a mládeže dostatečně zábavné, aby se do školy, stejně jako jejich žáci, těšili a aby tak společně dosahovali lepších výsledků?
Milý pane Blaho. Ono se do toho především nechce těm kantorkám. Nechce se jim učit cokoli nového. Jako je problém s jejich počítačovou gramotnostní, je problém i s využíváním jakékoliv nové metody. Už roky říkám na poradách, že nechápu, jak mohou děti učit nové věci lidé, kteří se sami nejsou ochotni naučit něco nového.
Podobný je postoj i metodice výuky. Neustálé řeči některých, že tvorba materiálů v EU PES, je zbytečná, mi připadají trapné. Jsem fyzikář a vytvářím si v rámci různých projektů nové prezentace do výuky už řadu let. A každá ta prezentace obohatí mne i mou výuku o něco nového. Samozřejmě, že vycházím ze stejného základu, ale při tvorbě przezentace mne to přece jenom láká přidat něco navíc, což mi teď technologie a unternet umožňují. Přiznám se, že některé učitele nechápu. Zřejmě je jejich práce nebaví.
Neházejte všechny učitelky do jednoho pytle. Jsme malá škola s 13učitelkami a školení IT se vždy účastní celý ped. sbor. Musím říct, že všechny učitelky zvládají používání PC ve výuce - tvoří si své materiály na interaktivní tabule, prezentace do různých předmětů. Dělaly jsme dumy a PL k projektu EU PŠ, jinak bychom totiž nezískaly peníze na vybavení školy pomůckami. Jsme zapojeni v dalších projektech, je to prostě nutnost.
Možná tu máme nového učitele národů,...
Nadpoloviční většina třídy je schopna uspět v soutěži (Matematický klokan)...
Jen pro Vaši zajímavost. V projektu Comenius jsem se zástupců Itálie, Rakouska a Polska ptal na Komenského a jeho dílo. Světe div se, nikdo ze zahraničních kantorů ho neznal.
Rád se podívám jak aplikovat tuto metodu na 32 žáků, které se běžně na naší škole vyskytují. Při školeních NIDV k RVP-ŠVP se taky pro skupinovou práci počítalo s 20 žáky.A jaká je skutečnost? Tady je opravdu potřeba přimět tuto vládu k tomu, aby školství dostávalo větší finanční obnos. Ekonomika školy je díky finančnímu podhodnocení školství nadřazena pedagogické činnosti.
U soutěží ve vyšších ročnících doporučuji matematickou olympiádu. Tam se ukáže.
Nechce se jim učit cokoli nového.
Vytrženo ze souvislosti nemuselo by být zřejmé o koho tu vlastně jde. Jestli o učitele nebo o jejich žáky.
O nutnosti pozitivní motiváce žáků slýcháváme leccos, ale jak je to s motivací u jejich učitelů?
Okomentovat