Publikujeme dopis Oldřicha Botlíka redaktorům Lidových novin Tomáši Němečkovi a Petrovi Kamberskému, kterým reaguje na maturitní data zveřejněná v Lidových novinách.
Vážení pánové,
nejprve bych rád panu Němečkovi složil poklonu za to, že data z Cermatu vyrazil. V roce 2001 jsem podle stejného zákona požádal ministerstvo školství o údaje o do té doby vynaložených prostředcích na státní maturitu a také jsem je dostal — nejspíš dokonce s menšími obtížemi. Proto mě také údaj o ceně 1,45 mld. Kč nijak nepřekvapil. Co jsme za ty peníze zatím získali?
A.
Nejspolehlivější informací je, že Zelený s Dobešem vodili veřejnost za nos. A že ta jim na to, za přispění většiny médií, skočila. Prostě proto, že členové naší společnost, která se tak pyšní svým kladným vztahem ke vzdělání, nejsou zpravidla zvyklí ani trochu kriticky přemýšlet o tom, co jim kdo servíruje. A možná to ani neumějí.
B.
Lidovky nyní mají spoustu čísel. Vzhledem ke kvalitě práce Cermatu není vůbec zřejmé, že agregovaná data o školách byla správně spočítána z individuálních výsledků jednotlivých maturantů. O vydání anonymizovaných záznamů o jednotlivých maturantech usiluje SCIO (myslím, že také musí uspět) a já bych se vůbec nedivil, kdyby tam data přepočítali a vyšlo jim něco jiného, než LN právě zveřejňují.
Navíc, i když budeme předpokládat, že Cermat spočítal výsledky škol správně, jsou špatně individuální výsledky jednotlivých maturantů v obou ročnících. Navzdory tomu, že například podobu testů a „správných“ odpovědí pro výpočet posvětila nějaká tajemná validační komise. Letos zůstaly neopraveny chyby například v testech ČJL nižší úroveň, Ma vyšší úroveň a F. Pokud jde o loňský test ČJL nižší úroveň, dosáhli maturanti žalující ministerstvo soudního rozhodnutí (zatím nepravomocného), že se ministerstvo musí věcně vypořádat s námitkami proti devíti (!) úlohám testu. A že názor Cermatu na správnost těchto úloh je irelevantní. Test ČJL nižší úroveň psalo v každém z obou ročníků cca 90 tisíc maturantů.
C.
Nevíme nic o statistických ukazatelích charakterizujících kvalitu provedených měření – ať jde o testy nebo o hodnocení písemných prací. Jak každý fyzik ví, naměřená hodnota je bez údajů o chybovosti použité metody bezcenná. U měření fyzikálních veličin (například hmotnosti zboží v supermarketu či rychlosti motorových vozidel) předepisuje zákon o metrologii pravidelnou kalibraci používaných měřidel (zde tedy vah a radarů). Používá-li například obchodník či policie takové měřidlo bez dokladu o platné kalibraci, vystavuje se mj. hrozbě vysoké pokuty.
U pedagogických a psychometrických měření se ze stejného důvodu zjišťuje tzv. reliabilita (a validita) použitých nástrojů. U hodnocení písemných prací odmítl Cermat provést tzv. slepou zkoušku, tj. druhé nezávislé hodnocení reprezentativního vzorku slohových prací. Na základě podrobného rozboru se domnívám, že chybovost hodnocení byla kolem 20 % (více ZDE). Podobně jsem přesvědčen, že tzv. reliabilita testů ČJL nižší obtížnosti se pohybovala na samé hranici použitelnosti těchto testů k danému účelu, případně pod ní.
D.
Nevíme vůbec nic o tom, kdo vlastně rozhodl o obtížnosti jednotlivých testů. Tvz. katalogy požadavků jsou z tohoto hlediska bezcenné — ty jen stanoví rozsah požadovaných znalostí a dovedností, nikoli jejich hloubku. A Cermat navíc nedodržel katalogy ani v tomhle. Víme také, že obtížnost jednotlivých testů nejspíš nebyla stanovena stejně (například lehčí čeština vs. lehčí matika). Kdo ale rozhodl například o tom, že v lehčí matice propadne tolik a tolik procent maturantů? Zelený? Dobeš? A kde k tomu dostal mandát? Vždyť jde o plošné rozhodnutí, které má přímý dopad na životní osudy tisíců mladých lidí!
Závěr
Pokud se ukáže, že výsledky zveřejněné v Lidovkách nejsou správné, pak zřejmě poškodily řadu škol. Jsem opravdu zvědav, zda budete stejné úsilí věnovat také jejich opravení. Zdá se mi, že i nastávající dvouletá přechodná fáze státní maturity staví před uvažující lidi důležité otázky:
1.
Jak bude nastavena jednotná náročnost jediného testu v každém předmětu? A kdo o tom rozhodne a ponese za své rozhodnutí politickou i lidskou odpovědnost?
Odpověď netuším, ale jsem přesvědčen, že současný stav je neúnosný.
2.
Jak budou řešeny příští odborné spory o správnost jednotlivých testových úloh a jejich „správného“ řešení v pojetí Cermatu?Je zjevné, že je třeba narušit uzavřený kruh „Cermat test připravil, administroval a schválil jeho správnost“. I když se správní soud odbornými spory nezabýval, otevřel podle mého názoru cestu k tomu, aby se nakonec řešily ve správním řízení (pokud ministerstvo nedá maturantům za pravdu).
3.
Jak zajistit, aby se kdokoli mohl přesvědčit o tom, že kvalita měření prováděných Cermatem vyhovuje alespoň elementárním nárokům?Zde je podle mého názoru odpověď snadná. Zákon by měl Cermatu uložit povinnost vypočítat z pořízených dat přesně specifikované ukazatele včetně statistických charakteristik použitých testů a výsledků hodnocení písemných prací. A poté je zveřejnit. Současně s tím by měl Cermat zveřejnit úplnou anonymizovanou verzi prvotních záznamů o jednotlivých žácích. Aby si každý, kdo o to stojí, mohl zveřejněné hodnoty ukazatelů zkontrolovat a případně spočítat cokoli dalšího.
Zabývám se hodnocením výsledků vzdělávání a klimatu školy už 18 let. Díky tomu vím, že průměrný výsledek v testu, i maturitním, vypovídá o škole jen velmi málo. A ta výpověď navíc může být velmi zavádějící, i kdyby se podařilo odstranit všechny nedostatky uvedené výše. I z toho důvodu vůbec nemám zájem podívat se na detaily výsledků v tabulkách, které Lidovky dnes začaly zveřejňovat. Ani v případě škol, které docela dobře znám.
S přáním klidného víkendu
Oldřich Botlík
Zdroj: EDUin.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
Vážený pane Botlíku, reagovat na vaše agrese většinou nemá smysl, mějte za radostné, že si dnes z tohoto pravidla dávám výjimku.
K vaší první otázce bych ráda znala odpověď na svou první: Jak stanovili ředitelé škol obtížnost jimi realizovaných zkoušek, jak zajistili její plošnou srovnatelnost s jinými školami, když si to každý dělal po svém a kdo jim k tomu dal mandát? V druhé otázce připomínáte umanutého člena zkušební komise ze Švejka, který také stále trval na otázce... Vy byste se rád přiživil a protože nemůžete, tak aspoň kopete do konceptu, kdy „Cermat test připravil, administroval a schválil jeho správnost“, jak jste to ráčil označit. Tedy podkud dostal Cermat zákonem mandát, tak ho má a vy ne. Konečně za třetí, to je taky pěkné:"Zákon by měl Cermatu uložit povinnost vypočítat z pořízených dat přesně specifikované ukazatele včetně statistických charakteristik použitých testů a výsledků hodnocení písemných prací. A až by se tak stalo, tak byste přišel s tím, že nelze Cermatu věřit, že to vypočetl správně. Z vašeho textu neprýští nic ubožejšího, než špatně skrývaná nenávist k organizaci. To je možná lékařská diagnoza, ale co hůř, kdybyste si to nechal pro sebe a neotravoval lidi. Takhle je to srovnatelné s bacilonosičstvím. Doporučuji léčbu.
No, když si vaše dvě argumentace položím vedle sebe, tak páně Botlíkova má o několik tříd vyšší úroveň.
Vypořádat se s připomínkou k (ne)srovnatelnosti pořízené za hromady peněz výrokem, že to v jiném případě (kde se ovšem ty tuny peněz nevydávají) může být i horší...?
A argument, že když je něco ustanoveno zákonem, tak je to určitě dobře a nemá to nikdo co připomínkovat, je také "na úrovni", ovšem běloruské věrchušky.
Nemluvě o dehonestaci protivníka spekulacemi o tom, co si myslí nebo co by chtěl.
Pevně doufám, že paní Carcy není učitelka a že nemá možnost v tomto duchu formovat nějaké žáky.
Pane Botlíku, mohl jste si ušetřit čas a rovnou napsat, že uděláte vše pro to, aby celé naše školství bylo co nejdřív zprivatizováno.
Podle Vás učitelé učí špatně, tak je prostě vyhodíme a dáme si tam naše, absolventy kurzů našich kamarádů. Místo učení se bude testovat až se bude prášit, firmy Kalibro a Scio budou mít zase zlatý důl. Kdepak stát, to je břídil. Ať žije soukromé školství a zdravotnictví!
Pro 17:29
Asi jste si dosud neráčil všimnout že náš stát (ne jakýkoli obecný stát, je spousta států, které si jejich občani dokážou uřídit a které to dělají dobře) je skutečně břídil a ještě k tomu mírně řečeno rozhazovačný.
BTW, v těch státech, které to dělají lépe, nikdo soukromým firmám nenadává. Místo toho si od nich stát levně a výhodně kupuje co potřebuje, protože si jejich občané vybrali takové představitele, kteří kopou za ně za všechny a ne za sebe a kteří umějí formulovat, co stát chce a pak to od těch soukromných firem dostat bez plýtvání a odklánění (místo aby se to pokoušel všechno provozovat sám svými úředníky a jinými zaměstnanci).
pro 17:29
"Místo učení se bude testovat až se bude prášit"
No to ano, ale organizuje to stát. A říká tomu celoplošné testy v 5. a 9. třídách a státní maturita. Vy jste si vážně nevšiml?
stát levně a výhodně kupuje co potřebuje
Proč jen do těch lépe to dělajících států ti naši ouřadové nejezdí na stáže.
U nás si takové služby státní instituce ustavičně pořizují draze a nevýhodně. Asi netuší, jak se to dělá správně. Údajně ztráty činí mnoho a mnoho miliard. Přesunutí vydaných peněz z jedné kolonky do jiné je pak prohlášeno za nezpochybnitelnou úsporu a milí činovníci si navíc i tučné odměny rozdělí. Rozfofrované penízky se zaplátují nejlépe zvýšením všelijakých daní a říká se tomu zodpovědná, neřecká politika. Johohó...
To, co provedly Lidovky, je šílenost. Horší však je, jak si v těch číslech rochní (zvláště zmínění redaktoři, kterým nejde o zlepšení školství a o jeho fungování, ale o prodání Lidovek). To, co předvedl Botlík je také šílené, ale na jeho úlety jsme aspoň zvyklí. Je mně z toho smutno. Páni redaktoři a Botlíku, takto se to nedělá!
jak si v těch číslech rochní
To bych tedy chtěl vidět.
Přemítám, co asi tak přibližně se dá z těch údajů vyčíst. Snad jen u škol, kde se vůbec nikdo neodhodlal k žádné vyšší úrovni, lze posoudit, že si vedly více či méně úspěšně.
Ať si v čísílkách rochní kdo chce a jak chce. Jen si říkám, proč by komukoli, a zrovna nějakým redaktorům, mělo jít o zlepšení našeho školství.
Tedy kromě žáků, možná jejich rodičů a ještě možněji jejich možných budoucích zaměstnavatelů.
Okomentovat