Danuše Netolická: Změny v zákoně o pedagogických pracovnících

Co bychom měli vědět o novele zákona platné od 1. září 2012.

Jistě jsme všichni zaznamenali , že přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č.563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů došlo k zásadním změnám ve dvou důležitých oblastech a to je řízení škol a školských zařízení. Ráda bych se s Vámi podělila o několik důležitých postřehů ze změn, které nám novela zákona přináší.

Pro oblast školských zařízení je důležité si uvědomit tyto změny :

1) Pedagog zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků – (§ 13 zákona č.563/2004 Sb.,)

• Tady je třeba upozornit, že dosud byla praxe vyžadována jen u absolventů nepedagogických studijních programů. Nyní bude vyžadována vždy, tedy i u absolventů pedagogických vysokoškolských oborů.
• Délka požadované praxe se snížila ze 7 na 4 roky a není stanoveno, v jakém rozsahu týdenní pracovní doby (tj. tzv. pracovního úvazku) musel pedagog tuto praxi vykonávat.

2) Vychovatel – (§ 16 zákona č. 563/2004 Sb.,)

• Změny kterých si je nutné všimnout, se týkají způsobu získávání odborné kvalifikace vychovatele. Nyní jsou formulovány jednotně, bez ohledu na to, v jakém druhu školského zařízení má vychovatel působit. Vychovatel tedy může se stejným vzděláním pracovat jak ve školní družině, tak i ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních.
• Způsoby získávání kvalifikace vychovatele :
  a) Kvalifikace učitele 1. - 2. stupně ZŠ, učitele SŠ, učitele uměleckých předmětů, učitele jazykové školy - pokud ovšem bylo vždy dosaženo vysokoškolského vzdělání.
  b) Vysokoškolské (neučitelské) vzdělání zaměřené na jakoukoli pedagogickou odbornost - postačuje i bakalářský program. Do této doby bylo vyžadováno zaměření na vychovatelství nebo sociální pedagogiku.
  c) S účinností od 1. září 2012 je nově daná možnost získat kvalifikaci vychovatele i pro absolventy nepedagogických vysokoškolských oborů (i bakalářských) s podmínkou doplnění studia pedagogiky.
  d) Vyšší odborné vzdělání zaměřené na vychovatelství nebo další vyjmenované pedagogické odbornosti. Do této doby zákon umožnil na tomto stupni vzdělání jen zaměření na vychovatelství nebo sociální pedagogiku. Nově tedy je uznatelné i vzdělání v oboru pedagogika volného času a speciální pedagogika.
  e) Vyšší odborné vzdělání – jakékoliv doplněné alespoň studiem pedagogiky v akreditovaném zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s minimálním rozsahem tohoto studia – stanoví prováděcí předpis – Vyhláška č. 317/2005 Sb. Dříve byl tento minimální rozsah stanoven v počtu 80 hodin přímo v zákoně.
  f) Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na přípravu vychovatelů a od 1. září 2012 nově i pedagogů volného času. Tak nyní je možná vzájemná prostupnost těchto dvou maturitních oborů.
  g) Střední vzdělání s maturitní zkouškou – jakékoliv, doplněné vzděláním v programu celoživotního vzdělávání, který musí být uskutečňovaný VŠ. Novinkou od 1. září 2012 je rozšíření výběru specializace v rámci programu celoživotního vzdělávání na VŠ. Do této doby byl přípustný jen program celoživotního vzdělávání na VŠ zaměřený výhradně na přípravu vychovatelů.
• Specializované střední vzdělání s maturitní zkouškou určené pro vychovatele je tedy i nadále dostačující kvalifikací pro výkon práce vychovatele ve kterémkoli školském zařízení, pokud nejde o školské zařízení zřízené pro děti, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.
• Zákon od 1.září 2012 obsahuje ustanovení znamenající vzájemnou prostupnost absolventů maturitních oborů pro učitele MŠ a vychovatele - § 6odst. 1 písm.f a § 16 odst.1písm.g, a to vykonáním jednotlivé zkoušky v rámci profilové části maturitní zkoušky.

Závěr: Novela zákona účinná od 1.září 2012 rozšířila možnost získání odborné kvalifikace absolvováním jakéhokoli vysokoškolského studijního oboru speciální pedagogiky.

3) Pedagog volného času - § 17zákona č.563/2004 Sb.,

• Kvalifikační předpoklady pedagoga volného času jsou srovnatelné s těmi, které předpis stanoví pro vychovatele s malými změnami. V důsledku novely zákona od 1.září 2012 rozeznává ustanovení §17 dvě kategorie pedagogů volného času:
  a) Pedagogové vykonávající komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání;
  b) Pedagogové vykonávající dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání;
  
  Tady je třeba vědět, co je dílčí a co komplexní pedagogická činnost. Můžeme tedy jen odhadovat, že se jedná: V bodě a) o pedagogy volného času, kteří vykonávají svoji činnost v plném nebo převažujícím pracovním úvazku v rámci školského zařízení pro zájmové vzdělávání.
  V bodě b) jsou to tzv. externisté tj. vedoucí jednotlivých zájmových útvarů, kteří vykonávají svoji činnost ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání zpravidla jen v rozsahu několika hodin týdně vedle svého hlavního zaměstnání.

• Způsoby získávání odborné kvalifikace pedagoga volného času :
  a) Kvalifikace učitele 1. - 2. stupně ZŠ,učitele SŠ (všechny kategorie), učitele uměleckých předmětů, učitele jazykové školy - pokud ovšem bylo vždy dosaženo vysokoškolského vzdělání
  b) Vysokoškolské (neučitelské) vzdělání zaměřené na jakoukoli pedagogickou odbornost- postačuje i bakalářský program. Do této doby bylo vyžadováno zaměření na pedagogiku volného času nebo sociální pedagogiku.
  c) S účinností od 1. září 2012 je nově daná možnost získat kvalifikaci Pedagoga volného času i pro absolventy nepedagogických vysokoškolských oborů (i bakalářských) s podmínkou doplnění studia pedagogiky.
  d) Vyšší odborné vzdělání zaměřené na studium jakékoli pedagogického oboru. Dříve zákon připouštěl jen zaměření na pedagogiku volného času nebo vychovatelství nebo sociální pedagogiku.
  e) Vyšší odborné vzdělání – jakékoliv doplněné alespoň studiem pedagogiky v akreditovaném zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků s minimálním rozsahem tohoto studia – stanoví prováděcí předpis – Vyhláška č. 317/2005 Sb. Dříve byl tento minimální rozsah stanoven v počtu 80 hodin přímo v zákoně.
  f) Střední vzdělání s maturitní zkouškou v jakémkoli pedagogickém oboru. Dosud zákon připouštěl jen zaměření na pedagogiku volného času nebo vychovatelství.
  g) Střední vzdělání s maturitní zkouškou – jakékoliv, doplněné alespoň studium pedagogiky v akreditovaném zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Minimální rozsah studia stanoví nově prováděcí Vyhláška č. 317/2005 Sb.

Závěr : Pro externí pracovníky vedoucí jednotlivé zájmové útvary zákon připouští kromě výše uvedených způsobů získání odborné kvalifikace také jen střední vzdělání s výučním listem (jakýkoli obor) s podmínkou doplnění studia pedagogiky.

Zajímavost :

Metodik prevence v pedagogicko – psychologické poradně - §19a zákona. 563/2004 Sb. -
získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným v akreditovaném studijním programu.
Jde o nově uváděnou profesní pozici – viz §2odst.2,písm. I.
Co je tedy zajímavé? U tohoto pedagogického pracovníka se nevyžaduje pedagogické vzdělání. Platné znění připouští získání jakéhokoli VŠ vzdělání i bez pedagogického zaměření. Možná, že to je pouze nedopatření.

Mgr. Danuše Netolická
odborný pracovník MŠMT NIDM
garantka Průřezových témat projektu KPŽ