Scio: Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání

Výzkumné oddělení společnosti Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: Common Core State Standards (Společné státní základní standardy), gamifikace, hodnocení životních podmínek (well-being), International Baccaleaureat...

1. Začínající společnost Insight Learning Technology vyvinula 3 on-line moduly pro výuku matematiky, které se zaměřují na učení cestou rozpoznávání vzorců, nikoli tím, že se napřed žáci naučí pravidla a pak je aplikují. Autoři programů poukazují na to, že žáci se musí naučit vyhledávat podstatné znaky a vzorce, což je vede k lepšímu a rychlejšímu pochopení problému. Součástí modulů je průběžné formativní hodnocení. Moduly se zaměřují na to, jak vyřešit problém, spíš než na správný výsledek. Nabytou dovednost studenti nezapomínají. (777)
2. Studie Oxfordské univerzity ukázala, že žáci, kteří rozumějí matematickým postupům a umějí je vysvětlit v 8 letech, budou úspěšnější na konci základní školy v matematice než žáci, kteří se dokonale naučí násobilku a budou excelovat v aritmetice. Nový návrh kurikula klade důraz na aritmetické dovednosti, odborníci poukazují na to, že už na prvním stupni by se dítě mělo učit, jak řešit matematické problémy. (781)
3. Společné státní základní standardy (Common Core State Standards) zaváděné v amerických školách se v některých důležitých aspektech odlišují od předešlých standardů. V matematice: 1. zaměření na méně témat a probírání více do hloubky zejména na prvním stupni, probírání dat a statistiky je odsunuto až do 6. třídy, 2. postupné navazování nových témat a propojování s již osvojeným učivem, 3. stejný důraz je kladen na dovednosti, porozumění problému i konkrétní aplikaci, 4. důraz je kladen na osvojení matematických postupů s využitím různých přístupů a pomůcek, až druhotně na konečný výsledek. V angličtině: 5. větší důraz věnován literatuře faktu (50% na prvním stupni, 75% v dalších stupních), 6. studenti budou porozumění textu dokládat důkazy z textu, nikoli jen svými názory, 7. studenti budou číst postupně stále složitější texty, 8. mluvený projev a naslouchání bude hodnoceno, 9. bude sledována čtenářská gramotnost v jednolitvých předmětech a dovednost porozumět odbornému textu a zpracovat jej. Se všemi těmito změnami je třeba učitele seznámit. (785)
4. Jedno ze dvou uskupení států USA, které vyvíjejí novou generaci testů z matematiky a angličtiny, představilo příklady konkrétních úloh. Testy by měly být připraveny pro použití ve školách ve školním roce 2014-15. Nový způsob testování bude probíhat online a měl by obsahovat minimum úloh s výběrem jedné správné odpovědi. Příklady úloh vyžadují přetažení čísel na obrazovce, čtení grafů, shrnutí přečteného. Konsorcium států PARCC zadalo vývoj testů např. společnostem ETS a Pearson, spolupracovalo i s řadou univerzit. (795)
5. Hraní počítačových her a účast v sociálních sítích přináší dětem intenzivní a efektivní vzdělávací zkušenost. Tato zkušenost má čtyři důležité kvality: 1. každá akce a rozhodnutí přináší konkrétní zpětnou vazbu, je v ní obsaženo hodnocení, 2. vyzývá ke konverzaci, často je konverzace pro úspěch ve hře nezbytná, 3. podporuje osobní zaujetí a nasazení ve hře, 4. dtěi využívají prostředí, kde mohou dělat chyby a poučit se z nich. Vzdělávání ve školách je třeba přiblížit těmto kvalitám. (774)
6. Organizace GameDesk otevřela v Los Angeles školu PlayMaker School, kde bude výuka založena na principu her. Každý student bude hledat svou individuální cestu učení, zároveň však výuka umožňuje týmovou práci. Žáci budou vedeni také k osvojování sociálních a emočních dovedností. Učitelé budou mít roli zprostředkovatelů a konzultantů. Společnost GameDesk chce rozšiřovat síť škol, vyvíjí nové digitální nástroje a podporuje vzdělávání učitelů. Dalšími produkty GameDesk jsou hry na učení matematiky a hra Dojo, zaměřená na regulaci emocí. (793)
7. Využití digitálních her ve výuce již není žádná novinka, autor článku upozorňuje na to, že je užitečné rozlišovat produkty podle toho, zda se jedná o gamifikaci, simulaci nebo prostě hru. Tyto přístupy se do jisté míry překrývají, ale mají určité charakteristiky. Gamifikace je zde chápána jako postup, kdy jsou prvky a principy hry dodávány k obsahu, který není původně určen pro hru. Jako příklad je uváděna Khan Academy, kde jsou k matematickému obsahu přidávány body, odznaky a zástupní hráči. Odborníci vyjadřují pochyby o tom, že pouze systém odměn může „hráče“ vtáhnout. Simulace se vyznačuje konsistentními vnitřními pravidly a tím, že se snaží napodobit reálnou situaci nebo prostředí. Výuková simulace vůbec nemusí mít podobu hry, typicky se hráč musí vyrovnat se situací a simulace ho navádí ke správnému způsobu uvažování. Samotné hry jsou založeny na pravidlech a je zde silná složka výhry. Špatná vzdělávací hra pouze řetězí herní a vzdělávací prvky, dobrá je nepozorovatelně propojí. (794)
8. Výzkumný tým na University of Cincinnati zahájil projekt, který se soustředí na zkoumání toho, jak a kde se projevuje kreativita. Tým bude zkoumat "kolektivní moudrost" jako výsledek interakcí na sociálních sítích a zjišťovat, zda některé vzorce interakcí víc přispívají ke kreativitě. Záměrem je také najít nástroje, jak kreativitu měřit. (775)
9. Myšlenka Projektu 20% vznikla ve společnost 3M a Google, kde měli zaměstnanci možnost 20% pracovní doby věnovat vymýšlení a vytváření nových nápadů. Autorka článku rozebírá, jak lze tuto myšlenku využít ve vzdělávání, konkrétně ve třídě posledního ročníku SŠ. Nabízí osnovu, podle které mohou studenti postupovat, i představu o výsledném produktu. (783)
10. Inovační myšlení a kreativita je významnou součástí vzdělávacích cílů v 21. století. K inovacím a kreativitě je třeba žáky vést a vychovávat, ideální jsou pro to postupy projektového vyučování. Učitelům je jako vodítko nabízeno následujích osm zásad do výuky: 1. vítejte otázky, které žáky skutečně zajímají, jsou spojeny s reálným světem, 2. podporujte účinnou týmovou práci, 3. podporujte studenty, aby své nápady sdíleli, 4. učte studenty pohledu z různých perspektiv, vyhledávání různých názorů, 5. pomozte studentům najít jejich téma, něco, o co se silně zajímají, 6. podporujte kvalitní myšlenky, učte studenty hodnotit myšlenky jiných a případně je zapracovat do projektu, 7. učte studenty zavrhnout myšlenky, které nemají velký potenciál, 8. seznamujte studenty s inovačními projekty a myšlenkami, podporujte je při stanovení náročných cílů. (790)
11. Podle výsledků studie Oregonské státní univerzity děti, které ve čtyřech letech dokáží soustředit pozornost a dokončit načatý úkol, mají o 50% větší pravděpodobnost, že absolvují VŠ, než děti, které se nesoustředí. Obdobnou vypovídací hodnotu nemají výsledky v matematice ani v angličtině. Odborníci se shodují v tom, že těmto dovednostem lze děti naučit. (786)
12. Profesorka psychologie A. Duckworth se zaměřuje na sledování vytrvalosti (grit) ve studiu a toho, jakou roli hraje pro úspěšné studium. Její studie ukazují, že vytrvalost má přinejmenším stejně velkou důležitost jako inteligence. Ve své práci se zabývá tím, zda výdrži a vytrvalosti lze naučit a jakým způsobem toho dosáhnout. (791)
13. Autor článku nabízí sedm zásad, které je dobré mít na paměti, chceme-li podpořit u rizikových studentů odolnost vůči neúspěchu: 1. neoznačujte žáky jako "rizikové", zaměřte se na rizikové situace, jsou situace, které i problematický žák zvládne dobře, 2. osoba vyučujícího je důležitější než obsah programu, pro žáky je důležitý vztah s pedagogem, 3. někdy padá jablko daleko od stromu - žáci se naučí chápat, že záleží na jejich snaze a píli a že nemusí být omezeni rodinnou historií a situací, 4. nezabývejte se pouze žákovými nedostatky, rozpoznávejte a podporujte jeho silné stránky, 5. studenti musejí být zapojeni do života školy a zainteresování na vlastním učení, musí si vytvářet vlastní cíle, spojit se s ostatními se stejnými zájmy apod., 6. škola může působit chladně a neosobně, učitel musí najít ke studentům cestu, školu jim přiblížit, 7. odolnost není stále na stejné hladině, slábne a posiluje, je třeba se vyrovnat i s obtížnými situacemi. (773)
14. Autorka článku uvádí pět dovedností důležitých pro život, které se děti nenaučí ve škole a kterým by je měli naučit rodiče: 1. umět se obhájit, říci si o spravedlivé hodnocení nebo o zajímavý úkol, 2. naučit se vyrovnat se selháním a využít jej jako cestu k poučení, 3. naučit se empatii, umět se vcítit do pocitů druhých, být ohleduplní, 4. naučit se soustředit na jediný úkol a dotáhnout jej do konce, 5. naučit se jednat s dospělými, hovořit zdvořile. (787)
15. Americká nadace Annie E. Casey zveřejnila každoroční hodnocení životních podmínek (well-being) dětí v USA. Hodnotilo se podle 16 kritérií z oblasti zdraví, vzdělání, ekonomické situace a podpory rodiny a komunity. Výsledná zjištění hovoří o zvýšení úrovně ve vzdělávání i ve zdravotních podmínkách. Stále zůstává rozdíl mezi výsledky pro různé rasové skupiny a pro geografické oblasti USA. Za největší nebezpečí pro kvalitní rozvoj a život dětí bylo označeno vyrůstání v chudobě. (776)
16. Studie odborníků z Lucemburské univerzity se zabývá tím, zda děti ze sociálně ekonomicky znevýhodněných rodin, které jsou bilingvní (typicky imigranti), mají lepší šance překonat své znevýhodnění ve vzdělávání právě díky ovládnutí dvou jazyků. Ve studii zjišťují, že dvojjazyčné děti mají oproti monolingvním menší slovní zásobu, ale dokáží se lépe soustředit a vytrvat u úkolu, což jim dáva lepší předpoklady pro úspěch ve vzdělávání. (792)
17. Americká asociace Northwest Evaluation Association (NWEA) provedla průzkum mezi rodiči, učiteli a školskými pracovníky a zjišťovala jejich názory na hodnocení. Všechny tři skupiny se shodly v nutnosti detailního hodnocení každého žáka. Všechny tři skupiny se shodly na důležitosti hodnocení přístupu k řešení problémů, kritického myšlení a komunikace, na které v současném hodnocení nejsou připraveny vhodné nástroje. Rodiče pokládají za velmi důležité formativní hodnocení a včasnou zpětnou vazbu. Více než 70% rodičů vyžaduje srovnávání výsledků studentů buď v rámci školního okresu nebo v širším srovnání. Naopak učitelé a školští pracovníci to nepokládají za důležité. (782)
18. V prestižní střední škole King Edward's v Birminghamu se před dvěma lety rozhodli přejít na systém zakončení SŠ studia certifikátem International Baccaleaureat (IB) oproti běžně ve Velké Británii užívaným A-levels. Ke změně přikročili proto, že zkoušky A-levels nebyly dostatečně náročné pro žáky. Kurz IB vyžaduje zkoušky ze šesti předmětů a zaručuje i poměrně široký záběr. Absolventi s dobrými výsledky ze zkoušky IB jsou patrně lépe připraveni na další univerzitní studium než absolventi zkoušek A-levels. (789)
19. V Anglii plánují založit 15 "studiových škol" pro mládež ve věku 14-19 let. První dvě byly otevřeny v roce 2010, dalších 11 bude následovat v příštích dvou letech. Žáci budou skládat středoškolské zkoušky GCSE (v 16 letech) z angličtiny, matematiky a přírodních věd, dále zkoušky A-levels na závěr studia z uvedených tří základních předmětů a z odborných předmětů. Odborný výcvik bude probíhat v úzké součinnosti s místními podniky. Žáci do 16 let musí strávit v odborném výcviku nejméně 4 hodiny týdně, starší žáci dva dny v týdnu, za tuto práci budou pobírat odměnu, ve škole je budou vést mentoři. Školy se mají zaměřit na praktičtější výuku, nemají konkurovat University Technical College, které jsou více technicky zaměřené. Kritici poukazují na to, že dojde k další roztříštěnosti systému a že školy donutí žáky k příliš časné specializaci. (772)
20. Společnost ALISON (Advanced Learning Interactive Systems Online) se sídlem v Irsku nabízí otevřené kurzy zaměřené na praktickou přípravu na povolání, má cca 1 milión registrovaných studentů. Nabízí odborné kurzy ve dvou úrovních v oborech jako projektové řízení, účetnictví, zákaznický servis, lidské zdroje, Microsoft Excell, zdravotnické služby, studijní dovednosti, psychologie. Poskytuje certifikáty a diplomy, kurzy jsou zdarma, platí se jen malá částka za osvědčení, případně rychlejší přístup k obsahu. Mezi kurzu jsou také jazykové kurzy a společnost plánuje také jazykové varianty kurzů. Obsah je vybírán podle kvality, společnost spolupracuje s podniky i nakladateli, kurzy jsou využívány na pracovních úřadech 18 států USA. (780)
21. Společnost Coursera oznámila, že do programu otevřených on-line kurzů se zapojí další řada výzkumných univerzit v USA i některé další, jako např. University of Edinburgh, University of Toronto a EPF Lausanne. Některé z nich budou nabízet i možnost získat kredit. Masivní otevřené online kurzy (MOOC) byly dosud omezeny na převážně technické předměty, nově se nabízejí i kurzy v oblasti medicíny, poezie a historie. Univerzity zatím neposkytovaly kredity, pouze prohlášení o absolvování, ale University of Washington plánuje i nabízení kreditů. Univerzity poskytují materiál online, mají podíl na případných ziscích společnosti Coursera. Mezi profesory panují obavy z podvádění, společnost Udacity chce zavést zkušební centra po světě, kde budou zkoušky skládány pod kontrolou. Coursera pro hodnocení využívá způsob peer-to-peer (vzájemné mezi spolužáky). Řada profesorů nevidí v kurzech konkurenci tradičních univerzit, ale jejich doplnění - možnost pro absolventy, pro další vzdělávání. Další poukazují na to, že stále není jasně zjištěno, zda online vzdělávání je stejně hodnotné jako tradiční. (778)
22. Školství v Jižní Koreji je zaměřeno na výchovu technologicky vzdělané populace, technické obory studuje každý čtvrtý VŠ student oproti jednomu z dvaceti v USA. Dosažení vysoce vzdělané populace je chápáno jako konkurenční výhoda proti velkým sousedům. Více než 80% absolventů SŠ pokračuje v terciárním vzdělávání. Korejská vláda stanovuje kvóty pro VŠ a reguluje university. (779)
23. Výzkumná zpráva ACER (Australian Council for Educational Research) uvádí, že v počtu absolventů bakalářského studia převyšuje Austrálie průměr zemí OECD. Tohoto výsledku bylo dosaženo přesto, že výdaje na terciární vzdělávání jako podíl HDP v posledních dvou desetiletích klesaly. Další zjištění jsou, že terciární vzdělávání zvyšuje šanci na zaměstnanost a dále významná diskrepance mezi platy VŠ vzdělaných mužů a žen. (784)
24. Údaje z přijímacího řízení na anglické univerzity ukazují, že se zvýšil podíl studentů hlásících se na matematické, technické a přírodovědné obory a snížil se zájem o obory humanitní. Univerzity mají zájem také o udržení zkoušek A-levels, protože jejich výsledky jsou dobrým ukazatelem dalšího úspěchu studentů na VŠ. (788)