Ivana Málková je tak trochu celebrita. Když řeknete její jméno před někým, kdo se pohybuje ve školství, pravděpodobně si je hned spojí s jednou z prvních, nejstabilnějších a pravděpodobně nejlepších soukromých základních škol v Česku. Ivana Málková neuznává školu v tradičním pojetí a taky tvrdí, že dítě samo nejlíp ví, jak se vyvíjet.
Z článku Radky Kvačkové v Lidovky.cz vybíráme:
LN Co si vůbec myslíte o testování vzdělávacích výsledků?
Jsme zvyklí se porovnávat. Srovnáváme nesrovnatelné. Četla jsem příběh o zvířátkách, která se rozhodla založit si školu. Veverka hlasovala, že tam musí být předmět skákání ze stromu na strom, a zajíc říkal, no to ani náhodou, tam bude hloubení nor. A takhle se dohadovali měsíce. A my lidi jsme taky jeden veverka, druhý zajíc, třetí třeba beruška. A jenom proto, že naše tělesná schránka je mnohem podobnější než u těch zvířat, srovnáváme se. Na všechno máme normy. Co mají děti umět, jak mají vypadat, co mají jíst, nebo která zaměstnání jsou prestižní. A potom neseženete kvalitního elektrikáře. U mě ve škole jsme vždycky hodnotili jen pokrok vůči sobě samému. Tohle jsem uměl před měsícem, teď už umím víc.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Školství řídit netřeba. Stačí jen být v nějaké té funkci. Školství samo ví všechno nejlépe.
P.S.
A teď si přečtu ten článek.
Ta ženská je normální šílenec. A ještě větší šílenci jsou rodiče, které své děti do její školy dávají. Promiňte, ale tohle přece není normální. Hana
Jestli se těch prezentovaných principů drží důsledně, tak je to pro děti, které se nechtějí naučit nic (jaké vídám denně), fakt ideální škola. Koneckonců, na nějakou střední je pak stejně vezmou, tak co si rvát žíly.
Chtěl bych vidět ty její patnáctileté berušky! To snad lze aplikovat v MŠ nebo první třídě při počtu maximálně pěti žáků v ročníku.
Podotýkám, že článek vyšel před dvěma roky. Tehdy se to ještě učilo... Ani ty kompetence tolik nestrašily.
Podezírám paní ředitelku, že měla ve sboru jedince, kteří potají pedagogicky působili a vyučovali. Protože jinak by dětem ty poznatky, s nimiž skvěle absolvovaly testy, do hlav samy nenaskákaly.
potají pedagogicky působili a vyučovali
Jsem přesvědčen, že pořád ještě mnozí učitelé v mezírkách mezi všemi těmi projekty a vůbec zkompetentňovacími aktivitami občas, když se nikdo nedívá, dětičky něco nenápadně naučí.
My prostě učíme noty jen v případě, že máme na škole učitele muzikanta, s nímž děti mohou každou notu ozkoušet, a dokonce se pokoušejí i samy komponovat. Učit noty jen tak, aby je uměly, mi připadá jako nesmysl.
No, nevím. Snad. Možná.
Ale když si představím větu:
"My prostě učíme vyjmenovaná slova jen v případě, že máme na škole učitele, který umí česky, a upravit mnohočlen, jen v případě, že máme na škole učitele, který umí počítat...",
tak už mi to nějak nesedí.
Jsem tolerantní člověk.
Když chce někdo žít alternativním způsobem života a nijak tím ostatní neomezuje, nemám s tím problém.
Bylo by ale hlubokým omylem myslet si, že "alternativnost" je řešením pro všechny.
už mi to nějak nesedí
Pak je ovšem ještě otázka, jaký je nakonec výbavový rozdíl mezi "jejich" a "našimi" dětmi.
Možná, že je to tak, že alternativci jsou na rozdíl od nás v klidu.
Okomentovat