Otevřený dopis prof. PhDr. Petru Fialovi, Ph.D., ministru školství České republiky

Otevřený dopis prof. PhDr. Petru Fialovi, Ph.D., ministru školství České republiky, je výrazem snahy přispět ke konstruktivnímu řešení situace kolem maturit. Kritické výhrady k výstupům maturitní komise jsou pouze doplňkem našich aktivit, které směřují k vytvoření skutečně kvalitního maturitního modelu.

V nejbližší době učitelské veřejnosti představíme návrh na úpravu týkající se písemné práce, zejména kritérií hodnocení. Připravujeme také návrh na úpravu pravidel pro vytváření pracovních listů a pravidel pro vytváření školního seznamu literárních děl.

Další naše návrhy směřují k možnosti využít centrálního hodnocení, tentokrát výhradně jako metodického nástroje, jenž by pomohl školám srovnat vlastní hodnocení písemných prací s objektivizovaným vnějším hodnocením a jehož prostřednictvím by bylo možné získat konkrétní fakta o úrovni opravování na školách, a utvořit si tak mnohem přesnější představu o dané problematice. Nejlepší ze stávajících hodnotitelů by paralelně se školou a nezávisle na ní opravili určitý počet náhodně vybraných maturitních prací (cca 5–10 procent), přičemž výsledky by byly přísně anonymní a veřejně dostupný by zůstal pouze celkový souhrn (míra shody centrálního hodnocení a hodnocení ze všech škol a doprovodná analýza). Školy by – i na základě „dohadovacího řízení“ s centrálními hodnotiteli – získaly cenné metodické poznatky a ověřily by si, nakolik je jejich hodnocení objektivní. O maturitním hodnocení by rozhodly samy. Stát by měl v rukou „tvrdá“ data týkající se hodnocení, což by výrazně usnadňovalo volbu dalších maturitních cest.

Na závěr uvádíme, že veškeré ohlasy na otevřený dopis a konkrétní návrhy budeme analyzovat. Výsledky analýzy ministru školství a veřejnosti předložíme na konci září.

Otevřený dopis prof. PhDr. Petru Fialovi, Ph.D., ministru školství České republiky

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás v souvislosti s vývojem situace kolem státní maturity. Jsme znepokojeni některými návrhy maturitní komise na změnu zkoušky pro příští dva roky i v dalším období a také tím, že jsou tyto návrhy prezentovány jako samozřejmé.

Kriticky se stavíme ke koncepci jednoúrovňové zkoušky a k tomu, že centrální hodnocení písemných prací z českého jazyka bylo zrušeno bez náhrady, přičemž se zjevně nepočítá s kritickou reflexí tohoto projektu a s jeho případnou modifikací v příštích letech.

Návrhy komise byly přijaty i přesto, že se – slovy jednoho z jejích členů – jedná spíše o komisi „zúčastněných stran“ (nikoli expertů) a že v ní nebyl ani jeden praktikující středoškolský češtinář, ačkoli právě českého jazyka a literatury se změny dotýkají nejvíce.

Jsme udiveni, když se dočítáme, že členové komise se soustředili především na to, aby maturita „neuškodila“. Považujeme takto formulovaný cíl za vágní a s ohledem na význam maturitní zkoušky málo důstojný.

Vyjádřil jste přesvědčení, že „maturita musí být založena především na důvěře v učitele, ředitele, školu“. Váš názor plně sdílíme a vnímáme skutečnosti, kvůli nimž je nutné zdůraznit tento aspekt zkoušky. Důvěra je podmíněna i tím, do jaké míry je zkouška objektivní a spravedlivá, a respektováním její hodnoty ze strany studentů a veřejnosti. Jak se tyto premisy slučují s výše uvedenými návrhy?

Pro řadu maturantů, převážně (ale nejen) z gymnázií, bude maturita z českého jazyka v následujících dvou letech příliš lehká, minimálně v testové a písemné části. Nesporně ztratí na efektivitě a na prestiži u studentů i veřejnosti.

Centrální hodnocení písemné práce jasně ukázalo, jak vážné nedostatky v písemném projevu část středoškoláků má. Hodnocení v předchozích letech tento fakt nesignalizovalo, a to ani v roce 2011, kdy poprvé došlo ke sjednocení hodnotících kritérií. Návrhy maturitní komise nejenže nereagují na tyto skutečnosti, ale znovu vytvářejí prostor pro to, aby zcela zásadní výukový problém nebyl řešen, ale „zmizel“.

V žádném případě nezakrýváme, že letošní hodnocení provázely chyby, zejména neschopnost vedení Cermatu komunikovat se studenty; pro některé byl výsledek zkoušky nepříjemným překvapením, ba šokem. Přitom jak se postupně ukázalo, někteří hodnotitelé nezvládli svou práci. Rozhodně však v úhrnu nešlo o hodnocení „zpackané“, jak bez ohledu na skutečný stav věci tvrdili někteří kritici státní maturity a skandáluchtiví či v dané problematice diletující novináři. Počet špatně opravených prací v poměru k celkovému počtu maturitních písemek po přezkumu nepřesáhl půl procenta a ani odhad zohledňující možnost, že části chybných hodnocení se přezkum netýkal, nezpochybňuje konstatování, že drtivá většina prací byla opravena správně.

Výhledově se počítá s tím, že z konceptu jednotné maturity zbude torzo v podobě testu. Proč? Je možné reagovat na individuální selhání tím, že rozložíme celý maturitní systém? Už dnes je dosti decentralizována výuka – rezignuje stát napříště na svoji zodpovědnost a možnost kontrolovat většinu vzdělávacích výstupů? Jak zajistí, aby maturitní zkoušku určovala výhradně odborná hlediska, a nikoli např. snaha „nepoškodit“ školu?

Z hlediska češtiny je principiální slabinou výhledových záměrů s maturitou předpoklad, že stát prostřednictvím testu uhlídá „nepodkročitelné minimum“. Takto lze pravděpodobně bez problémů postupovat v matematice, ale nikoli v předmětu, jenž se zaměřuje primárně na rozvoj písemného a ústního projevu. Zde se absence praktikujících češtinářů v komisi projevila obzvlášť výrazně.

Předmět český jazyk a literatura byl na středních školách po dlouhá desetiletí poznamenán strnulostí, výrazným preferováním literární historie, příliš úzce pojatou a časově poddimenzovanou výukou jazyka a slohu. Tento stav se v polistopadovém období měnil jen zvolna. Státní maturita ve své stávající podobě, jako komplexně pojatá zkouška zdůrazňující schopnost porozumět textu, přinášela naději na zásadnější proměnu výukových stereotypů. Reakce nemalé části češtinářů ukazují, že její metodický přínos se projevuje už nyní. Konstatujeme, že jsme v maturitní diskusi letos ani v předchozích letech nezaznamenali alternativní návrh, který by závěrečnou zkoušku řešil kvalitativně srovnatelným způsobem. Demontáž promyšleného projektu je z tohoto hlediska nepochopitelná.

Velmi vítáme metodický aspekt diskuse, kterou státní maturita vyvolala. Rádi bychom ale zůstali na poli argumentů, nikoli nedoložených či pochybených tvrzení. Jen takováto diskuse nám umožní dobrat se maturitního modelu, který respektuje moderní trendy i celistvost daného vyučovacího předmětu a „zastřeší“ rozličné výukové formy a metody, na jejichž svobodnou volbu mají učitelé nepochybně právo. K tomu bychom rádi přispěli.

Projekt státní maturity bezesporu vyžaduje výrazně zkvalitnit a zefektivnit. Nikoli ovšem pohřbít. Domníváme se, že námi uvedené skutečnosti ukazují, že je nejen životaschopný, ale přímo nutný.

Vážený pane ministře, věříme, že naše argumenty vezmete v potaz, a tudíž jednak znovu zvážíte možnost zachování víceúrovňové maturity, jednak se ve vztahu k písemné a ústní zkoušce zasadíte nikoli o postupné zrušení metodických aktivit, ale naopak o jejich prohloubení.

S důvěrou ve vaši rozvahu

Mgr. Josef Soukal

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.

Sdělení pro veřejnost:

Otevřený dopis prof. PhDr. Petru Fialovi, Ph.D., ministru školství České republiky, je možno signovat oznámením na následující e-mailovou adresu:

podporamaturite@seznam.cz

Na tuto adresu prosím zasílejte i jakákoli další sdělení (komentáře, hodnocení apod.) k dopisu.