MŠMT zveřejňuje Záměr rozvoje čtenářské a matematické gramotnosti v základním vzdělávání, který si klade za cíl vytvořit předpoklady pro zvýšení úrovně čtenářské a matematické gramotnosti žáků v České republice.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
14 komentářů:
Předchozí diskuze k tomuto textu: http://diskuze.rvp.cz/viewforum.php?f=687
Zajímalo by mě, co bude po tomto elaborátu následovat...
Nic nebo plno dalších keců, které k ničemu nepovedou. Ono je totiž si potřeba uvědomit, že v roce 1995 byla čeština i matematika v učebních plánech ukotvena tak, že tyto předměty se oba vyučovaly 5 hodin týdně v každém ročníku na 2. stupni ZŠ. Jak je to dnes? Na mnoha školách se tyto předměty učí jen 4 hodiny týdně ve více ročnících, na některých dokonce ve všech ročnících 2. stupně ZŠ. Výuka matematiky byla nahrazena různými výchovami a nesmyslnými volitelnými předměty. Dá se tedy předpokládat, že děti na tom budou dnes v matematické či čtenářské gramotnosti líp? Nikoliv.
Myslím, že ani tak nejde o počet hodin z češtiny, ale spíše o to, jak často žáci čtenářkou gramotnost rozvíjejí v jiných předmětch. Jestliže se však už na druhém stupni mnohde pracuje metodou "já vykládám, vy si zapište/poslouchejte", pak tu mnoho prostoru nezbývá. Vždyť přece předměty jako je dějepis, výchova k občanství, ale i přírodovědné předměty vybízejí k různorodé práci s textem.
A ještě jeden poznatek z Německa - učitelé tam bez ohledu na předmět žáky učí, jak zpracovávat texty (viz program Lernen lernen), což mi u nás velmi chybí...
předměty jako je dějepis, výchova k občanství, ale i přírodovědné předměty vybízejí k různorodé práci s textem
Zatímco tyto předměty vybízejí, tak v přihřátě polívčičkové vzdělávací oblasti ICT se s textem po obsahové i formální stránce pracuje dnes a denně. O matematice už ani nehovořím.
A tak je podle rvp hodinová dotace informatiky po jedné hodině na obou stupních zš. Nu což.
Asi teď řeknu nejspíš hloupost, za kterou mne pedagogičtí odborníci právem zkritizují.
Když slyším slovo gramotnost, dosadím si u původního významu překlad "číst a psát". Tak nějak jsem si myslel, že škola je od toho, aby žáka naučila psát a on pak bude svou nabytou gramotnost rozvíjet tak, že sám bude psát. Obdobně bych očekával, že čtenářská gramotnost jaksi znamená, že žáka naučíme číst a on pak bude tuto gramotnost rozvíjet tím, že bude nejspíš sám číst. Dobré jsou k tomuto účelu třeba knihy. Sám s nimi mám tu nejlepší zkušenost.
S takovým žákem pak může češtinář zavést rozhovor na oblíbené téma: "co tím chtěl básník říci".
Stejně tak bych to viděl s matematickou gramotností na spočítání hodně a hodně příkladů, které matikář předem a někdy i dodatečně vysvětlí.
Všechy tyto činnosti se žákům zhusta provádět nechce a tak generace pedagogů vymýšlely finty, jak k tomu žáky přimět - dobrovolně, případně nedobrovolně přímo donutit. To prý ale během posledních dvaceti let bylo shledáno jako úplně špatný postup.
Ale asi tomu jen nerozumím a tak se rád nechám poučit.
Poučit o čtenářské gramotnosti se můžete například zde: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/
28. září 2012 23:23
Poste.restante
Máte pravdu. Škola hrou v současném pojetí přímo vede učitele i žáky k myšlence - nedělat pokud možno nic. Takové myšlenky jako státem garantované minimum u "maturitních zkoušek" je toho zářným příkladem.
No já si myslím, že to je i o tom počtu hodin. Mám-li k dispozici 5 hodin češtiny či matematiky, mám také víc prostoru k rozvíjení gramotnosti, ať té či oné. Mám-li k dispozici jen 4 hodiny, mám vše ve výuce nadupané tak, že sotva stíhám základní. V ostatních předmětech se samozřejmě s texty také pracuje. Jenže nechtějte prosím po fyzikářovi, aby učil děti v 6. třídě číst. A stav je skutečně takový, že přečíst s porozuměním zadání na tři řádky je pro 50 % žáků nepředstavitelný problém. On je totiž zakopaný pes na 1. stupni, kde se děti učí čít tak, aby četly nahlas "na krásu". Bohužel se však neučí číst potichu se soustředěním tak, aby procvičovaly porozumění textu.
Další věc, která děti v 6. třídě velmi překvapuje je ústní zkoušení v dějepise, zeměpise, přírodopise a fyzice. Z 1. stupně přijdou děti jako telátka, která umí říct celou větu jen, když potřebují žalovat na spolužáka. Odpovědět srozumitelně na danou otázku celou větou je na 1. stupni nikdo neučí, a to ani ve vlastivědě a přírodovědě!! Hubičky jim sice jedou, jenže většinou ne tím správným směrem a k věci.
Souhlasím, je to tak. Kdo a jak zatlačí na 1. stupeň? Co si asi dali do těch svých ŠVP?
A proč nezatlačíte na své škole? U nás tento problém nemáme.
(ad 11:57 a 13:11)
Tak teď vážně. Myslím, že rozvoj čtenářské gramotnosti je v podstatě jedním ze stěžejních úkolů školy jako takové. Vždyť co jiného je řešení slovní úlohy v matematice, nežli pochopení zadání a jeho následná matematizace. Výuka biologie přece není o nabiflování stohu dat o zvířatech, ale o pochopení vztahů mezi organismy i neživou přírodou a jejich vzájemném ovlivňování v průběhu vývoje. Stejně tak literaturu se přece neučíme proto, abychom u maturity odrecitovali seznam děl, ale proto, abychom skrze umělcovo ztvárnění chápali odraz světa, či jeho myšlenek.
K tomu všemu je pak ale kromě úsilí učitele potřeba také hodně žákovy práce. A to měl naznačit můj první, poněkud ironický, příspěvek.
Ministerské záměry jsou v tomto směru zajímavým zpestřením, ale pokud chtějí nějak zásadně měnit výuku, pak mi to přijde jako vyhlášení, že od teď začneme dýchat vzduch.
Panu Sarközimu děkuji za odkaz, ale poslouží spíše ostatním. Web www.ctenarska-gramotnost.cz znám již delší dobu a myslím, že autoři na něm odvedli kus dobré práce. Paralelně se vede diskuse o politice ve škole a já si hned vybavím práci kolegy Broma o smyslu a účelu médií.
Anonymní 28. září 2012 23:23
Máte pravdu. Škola hrou v současném pojetí přímo vede učitele i žáky k myšlence - nedělat pokud možno nic. Takové myšlenky jako státem garantované minimum u "maturitních zkoušek" je toho zářným příkladem.
Buďto jsem Vás nepochopil, anebo nechápete Vy, oč se jedná. "Minimální maturita" je prostě takový minimální garantovaný okruh znalostí maturanta v klíčových předmětech, který je zárukou, že absolvent každého oboru, který končí maturitou, tuto výuku absolvoval a svou znalost prokázal v příslušné zkoušce. Jak vysoko bude laťka, to přece záleží na nás. Něco jako kvalifikační minimum pro účast na olympiádě. Musí být tak vysoko, aby i absolvent maturitního oboru, který je primárně zaměřený na praktickou výuku, měl šanci uspět. Ale nemusí být tak nízko, aby se stačilo přes ni "svalit z gauče". :-)
Já si kromě toho myslím, že by pro gymnazisty a spol měla být laťka automaticky ještě výše. Aby měli také motivaci pracovat.
Anonymní 30. září 2012 13:11
Kdo a jak zatlačí na 1. stupeň? Co si asi dali do těch svých ŠVP?
Já si nemyslím, že je třeba na někoho tlačit. Možná by jen stačilo nechat učitele dělat svou práci. A nenutit je místo příprav na hodinu k patnácté aktualizaci ŠVP.
A souvisí to pochopitelně i s hodinovou dotací. Místo šesti různých "výchov", které v důsledku jen odebírají hodiny jiným předmětům, by stačilo rozvíjet příslušné gramotnosti v běžných předmětech, jak to zmiňoval příspěvek z 11:57.
Obyčejné učitelce: "cha, cha, cha". Nevím o škole, kde by učitelé 2. stupně byli ze způsobu výuky vlastivědy a přírodovědy, kde by měla proběhnout propedeutika tzn. příprava na výuku na 2. stupni ve všeoběcně vzdělávacích předmětech, nadšení. Přehled učitelů na 1. stupni v informacích dějepisných, přírodopisných a zeměpisných je dost mizerný. Stačí si uvědomit proč jde člověk studovat učitelství 1. stupně! Důvodem většinou je, že ho nic ve středoškolském vzdělání nezaujalo natolik, aby to chtěl studovat alespoň na úrovni dvouoborového učitelského studia pro 2. stupeň. Natožpak odborného. Většina učitelek je schopná nahustit do dětí gramatiku v češtině, ale kupříkladu výuka matematiky je na 1. stupni hrozná ba přímo zoufalá.
Docela mne mrzí, že se nemohu k výuce na prvním stupni zš vyjadřovat stejně zasvěceně.
A tak mne napadlo: proč vlastně nejsou gymnázia i dvanáctiletá, a nejlépe pak rovnou šestnáctiletá?
Že bychom s testy studijních předpokladů odchytávali žáčky přímo u bran porodnic.
Okomentovat