Michael Polák: 3D tisk a budoucnost výroby

Tuesday, September 11, 2012 ·

Všeobecně dostupné kopírky, počítačové tiskárny a digitální média všeho druhu postupně společně zlikvidovala celou řadu oborů a profesí. Bude tento proces pokračovat 3D tiskárnami?


Obávám se, že v tomto článku se asi budu lehce opakovat a opisovat úplně stejné fráze, které se vyskytly i ve dvou starších článcích, na které odkazuji. Prosím, považujte to za něco jako textový "remix": přeci jen při každém omílání stejné myšlenky je ekvalizér nastavený trochu jinak: někdy více duní basy, jindy je vypíchlá zas melodická linka... no občas se do toho podaří přimíchat něco úplně originálního.

Současný stav 3D tiskáren, jak jsem je měl možnost pozorovat např. v pražském hackerspacu Brmlab, ve mě vyvolal nostalgické vzpomínky na pozdní dětství a začátek dospívání v 80. letech 20. století, kdy se vzhledem k (pečlivě promyšlenému) nedostatku jakýchkoliv použitelných tiskáren k prvním dostupným domácím 8-bitovým počítačům (protože by byly použitelné i k šíření pro režim nepohodlného samizdatu) začaly jako houby po dešti rojit různé samo-domo designy plotterů - ať už vyrobených ze stavebnice Merkur, nebo produkovaných různými "družstvy", které v té době už vytvářely základy budoucího českého IT v 90tých letech. "Samoreplikující" (ehm, ehm) Rep-rap není myšlenkově (a bohužel ani technologicky) příliš vzdálen tehdejším (v podstatě úspěšným) pokusům proměnit de-facto herní konzole s klávesnicemi (pripojené k PAL analogovým barevným televizím!) v první textové procesory. Složitější je u 3D tisku především asi ovládací software - složitá je ale taky výroba z jiných materiálů, než jen z plastu.

Dá se předpokládat, že to neskončí u experimentů kutilů a že po DTP revoluci 80-tých (u nás pak spíše 90-tých) let bude plynule následovat revoluce malosériové automatizované výroby předmětů každodenní spotřeby. Úvahy nad tím k čemu to asi povede, se ve světě neustále množí - i když na titulní stránky médií se zatím obvykle nedostanou:

Plná automatizace výroby sama o sobě není nic nového - některé japonské automobilky kompletně robotizovaly výrobu už v 80.letech 20.století - ale novinkou je myšlenka, že roboti by nemuseli být soustředěni v konvenčních továrnách u konvenčních běžících pásů - ale že by automatizovanou výrobu šlo zcela decentralizovat (tak jako k tomu už došlo např. u tisku). Ale konečné důsledky takového kroku mohou být velice nepředvídatelné: noviny si dnes také netiskneme každý sám doma (i když by to technicky bylo možné) - ale spíše si je čteme na Internetu... a to nemluvím o (pirátském) vypalování CD/DVD, které bylo zcela vytlačeno velkokapacitní médií další generace snad ještě rychleji, než jakou rychlostí se původně rozšířilo...

Jak prozrazuje následující článek, tak 3D tisk nemusí být do budoucna zdaleka jen o hrbolatých plastových slepencích - ale může se týkat i kovových výrobků: Now it is possible to print your model in stainless steel on Shapeways [www.shapeways.com]

The process lays down a thin layer of stainless steel powder, this is bound by a binding material. Layer after layer is applied and the resulting model is then lifted out of the powder. The model is then heated, cured and infused with bronze. Then in this case it is polished. This is a very new process and we're taking it straight out of the lab and bringing it to you.


Malosériová výroba má ještě jednu zvláštní vlastnost: její provozovatel jí může snadno přizpůsobit momentální "energetické sezóně" a spustit jí v okamžiku, kdy má přebytek vlastní energie, pro kterou nemá využití (extrémní případ tohoto uspořádání jsem už dříve zmiňoval v článku Pouštní 3D tiskárna: pohání ji slunce, zpracovává písek). V této souvislosti je zajímavé si povšimnout, že třeba USA zavedly dovozní cla na čínské solární panely [yro.slashdot.org] - jistě, trochu se to asi bude podobat místní "solární dani" v tom smyslu, že jde o obranu před "zneužíváním" jejich místních systémů dotací, daňových úlev či garantovaných výkupních cen solární energie - přesný stav panující v jednotlivých členských státech USA nastudovaný nemám - ale v širším smyslu je tato zpráva děsivá: dovoz levného spotřebního zboží z Číny je ok a před zatížením dovozními cly ho chrání mocné mezinárodní organizace - ale dovoz technologií, potenciálně umožňující větší ekonomickou autonomii už nikoliv? Budou takovýmito dovozními cly zatíženy i budoucí "levné desktopové" 3D tiskárny?

Současná ekonomika je do značné míry postavená na investicích do masové, energeticky náročné velkosériové a centralizované výroby spotřebního zboží, které je pak spekulativně drženo skladem, dokud není prodáno za tržní cenu. Přechod k malosériové výrobě pouze toho, co je opravdu potřeba, by mohl přinést skutečnou "postindustriální revoluci" - a znamenat tak stejný předěl, jaký před několika stovkami let představovala revoluce průmyslová. A mohlo by s tím souviset taky podobně velké nepochopení dnešních elit, jaké předváděly až do začátku 20.století někdejší elity aristokratické - extrémním a velice pozdním příkladem tohoto byl hrabě Zeppelin, který prý pociťoval jako ponižující, že by svůj vznešený a z vojenského hlediska strategický vývoj vzducholodí měl financovat něčím tak nízkým, jako byl provoz komerčních aerolinek :-)

Člověk je tvor neuvěřitelně schopný oklamat sám sebe v tom smyslu, že je ochoten vynaložit prakticky neomezené úsilí, pokud mu někdo slíbí, že už nikdy v životě nebude muset pracovat ("líný se strhal"). Jako velkého kritika práce mě pochopitelně zajímá cokoliv, co by teoreticky mohlo vést ke zkrácení pracovní doby, snížení potřeby práce nebo dokonce k "plné nezaměstnanosti". Dosavadní zkušenosti s informačními a mediálními technologiemi ale nasvědčují spíše tomu, že 3D tisk paradoxně spoustu nových "pracovních míst" naopak vytvoří. Koneckonců - smyslem většiny středostavovské spotřeby je nakonec stejně předvést ostatním, že na to mám. Omezit svojí spotřebu jen na nejzákladnější přežití by bylo nesmírně nudné a naprostá většina z nás se tomu není schopná ani vzdáleně přiblížit.

Co mě nakonec doopravdy zajímá je, není výroba ještě méně kvalitních imitací spotřebního zboží (které je samo o sobě často jen nekvalitní imitací, nekvalitní napodobeninou původních trvanlivých užitkových předmětů) - ale třeba to, jak si 3D tisk přizpůsobí k obrazu svému tvořivě založení lidé, umělci, kutilové, snílci...

Zdroj: tečkaCZ

Text článku je chráněn GNU Free Documentation License


0 comments:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.