Josef Soukal: Maturitní ledaři a hrobaři

Tento článek je polemikou s komentářem Tomáše Feřteka Maturita u ledu, jenž reagoval na dokumenty a rozhovory uveřejněné poprvé vždy na Aktuálně.cz.


Komentář vyšel v Mladé frontě Dnes 11. září, následně se objevil i na webu EDUin.cz a České škole.

Předchozí nezáživný výčet uvádím ze dvou důvodů:

1. Chci připomenout, že bývá znakem serióznosti polemizovat s názory tam, kde byly zveřejněny. Tím spíše, že jak vyplynulo z jinak velmi korektní korespondence s redaktorkou MfD, tento deník v dané rubrice polemiky netiskne; náhradou nám byl nabídnut prostor na jiné straně (mezi inzercí) a poloviční rozsah oproti Feřtekovu textu. Myslím, že T. Feřtek jako vcelku pravidelný mladofrontovní přispěvatel o zvyklostech tohoto listu něco ví. A že si všiml, že MfD jím kritizované materiály nepřetiskla ani o nich neinformovala a že jejich autoři nepatří k těm, s jejichž názory se širší veřejnost běžně seznamuje. Přesto argumenty uvedené mnou, Jiřím Kostečkou a Martinem Mikulášem, lektorem angličtiny z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, nejen komentoval, ale pro čtenáře MfD místy po svém převyprávěl, nebo je před nimi dokonce zamlčel. Jistě, nežijeme v dobách Charty 77, kdo má čas, texty si vyhledá (ale kdo má dnes čas…), ovšem podobné více či méně nápadné etické „přešlapy“ jsou pro T. Feřteka typické.
2. Předchozí odstavec vysvětlil, proč polemiku neuveřejňuji na stránkách MfD či Aktuálně.cz. EDUinský web vypadá z úvah automaticky, protože jediný článek, který jsem pro něj kdy připravil, vyšel „péčí“ T. Feřteka pod názvem, jenž byl pro mne jako autora velkým a nemilým překvapením, a tato zkušenost mi bohatě stačila.

Komise prý není rada moudrých, je složena ze zástupců „uživatelů“ a „objednatelů“ státní maturity. Chápu tedy, že se v ní objevují i zástupci vysokých škol, byť většina z nich o státní maturitu příliš zájmu nejeví. Co však v komisi pohledávají např. Tomáš Feřtek nebo Ondřej Hausenblas? Koho zastupují? Snad neoficiální Asociaci hrobařů dobré státní maturity? Jejich aktivity by tomu nasvědčovaly.

Odborníci až na výjimky v komisi nejsou, ovšem ředitel Cermatu ing. Jiří Zíka si je může kdykoli na jednání přizvat. Netuším, zda pan Jiří Zíka o této velkorysé možnosti ví, ale překvapuje mne, že toho, kdo se necítí odborníkem, automaticky nenapadne konfrontovat své představy, jejichž realizace může každoročně zasáhnout sto tisíc lidí, s názory specialistů-praktiků v daném oboru. Podle Feřtekovy logiky to vypadá, že nekvalifikované návrhy týkající se českého jazyka a literatury sice podepsal T. Feřtek a další členové komise, ale zodpovědný je za ně ředitel Cermatu, sám pouze přizvaný k jednání.

Není mi jasné, zda T. Feřtek svému poslání v komisi vůbec rozumí. Prof. Fiala ji totiž opakovaně představuje jako sbor odborníků, pod textem komentáře se uvádí, že „autor je odborným konzultantem EDUin o.p.s. a členem expertní komise pro reformu maturitní zkoušky“. Možná je ale autor jen sebekritický a naznačuje, že vůbec není expert, jen takový radil.

Ostatně kdyby nebylo poznámky pod textem, nezasvěcený čtenář by ani nevěděl, že jeho autorem je jeden z členů komise. Jako by se dotyčný ke spoluotcovství maturitních změn ani nehlásil, ve stylu já nic já muzikant.
Předpokládám, že většina členů v komisi má k maturitě skutečně co říct, třeba jejich rozhodování ovlivnily i obavy, aby nakonec nepřevládly názory radikálů typu O. Hausenblase, pro kterého není objektivně měřitelné takřka nic. Koneckonců z jejích návrhů kritizujeme jen zrušení dvou úrovní pro příští dva roky a ovšem výhledy do budoucna. Ty totiž mj. stojí na odborně neudržitelné premise o možnosti ověřovat v češtině pouhým testem „spodní laťku“ či (chceme-li hyzdit češtinu) „nepodkročitelné minimum“. O tomto fundamentálním problému se ovšem v komentáři nedočteme.

Omezit maturitu na cíl „neuškodit“ prý není ve srovnání s letošními pochybení nedůstojné; právě tato pochybení snížila autoritu a respekt státní maturity a je dobré rozlišovat příčinu a následek. Nu, k pochybením došlo, a jak jsme s J. Kostečkou opakovaně konstatovali, byla to pochybení trestuhodná.

Současně se ale ukázalo - a to T. Feřtek v našem dopise opět nějak „přehlédl“ -, jak mizerná je úroveň části maturantů, a především to, že bez centrálního hodnocení by tuto skutečnost nebylo možno prokázat, protože školy „svým“ studentům z různých důvodů přilepšují. A některé nedokážou práce správně opravit: Vloni, kdy se opravovalo na školách a žádný centrální sbor hodnotitelů neexistoval, bylo kladně vyřízeno mnohonásobně více odvolání proti hodnocení písemné práce než letos. Nesrovnatelné je i hodnocení ústních zkoušek, kde se především na SOU a SOŠ mnohdy milosrdně přidává. Poškozuje to samozřejmě studenty těch škol, kde se toto neděje, neboť jedni i druzí dostávají do rukou vysvědčení stejné právní síly, a poškozuje to všechny, z hlediska poznání a srovnání vlastních schopností a z hlediska hodnotového. Zatímco však excesy jednotlivců řešíme radikálně, tedy místo lepší prevence raději projektu rovnou začneme kopat hrob, vady nesrovnatelně častější a dnes už zjevně systémové přehlížíme, ba dokonce napříště je ani nechceme vidět.

Nezaujatým pohledem najdeme na letošní maturitě nejen minusy, ale i plusy. Veřejnost byla ovšem za zásadního přispění T. Feřteka a jeho eduinského týmu tak intenzivně masírována pojmy „zpackaná“ a „skandální“, až nemohla neuvěřit, že vše bylo špatně. Dochází tak k paradoxu - ti, kteří pomohli snížit prestiž maturity, ji teď zachraňují, tedy „zachraňují“. Příčiny a následky se poněkud zamlžují.

Především zásluhou maturitních hrobařů jsme došli do stadia, kdy slovy T. Feřteka „nikdo už nečeká, že by se na základě téhle maturity přijímalo na vysoké školy nebo že by spasila kvalitu těch středních“. Ano, kvalita maturity půjde dolů. Komu to slouží, nechť si poctivě zváží každý, kdo si myslí, že maturita tu není pro pokusnictví T. Feřteka, ale pro studenty. Ti z nich, kteří uvažovali o vyšší úrovni zkoušky, budou mít komisí navrženou a úředně zřejmě potvrzenou smůlu. Koneckonců náš expert-neexpert ví lépe než oni, co je pro ně dobré. Dokonce pro jistotu zařídil i to, aby maturita pro vysoké školy nic neznamenala. V tomhle ohledu projevuje nejen on, ale třeba i M. Chládek o maturitu až dojemnou starost. Co kdyby se pánové raději starali o její kvalitu a případné pozitivní vedlejší efekty (být jedním z kritérií pro přijetí na VŠ) nechali na studentech a školách?

T. Feřtekovi přijde zajímavé to, že s J. Kostečkou připravujeme návrhy na vylepšení státní maturity. Asi se domnívá, že projekt bude postaven jednou provždy a že nebude potřebovat údržbu a drobná vylepšení, tak jak si je vynutí praxe. Samozřejmě nechceme rušit podstatu zkoušky, protože ji považujeme za kvalitní. Naše návrhy neznamenají, že bychom např. přijali tvrzení o závadnosti kritérií pro hodnocení písemné práce, když jsme si ověřili a v mém případě v těchto dnech znovu se studenty ověřujeme, že fungují. Úpravy s nimi nejsou v rozporu, pouze je konkretizují a upřesňují. V případě ústní zkoušky je pak třeba také reagovat právě na návrh maturitní komise - pracovní listy mají totiž pro obě úrovně rozdílnou podobu.

Zatímco v předchozím případě jde spíše o nedorozumění, Feřtekovo vyjádření vztahující se k ochotě diskutovat je opět nenápadnou manipulací. S J. Kostečkou jsme vloni diskutovali ostošest a myslím, že mnohem více, než to bylo našim oponentům milé. Kdo si naše texty najde, snadno zjistí, že ztotožňovat nás s Cermatem jako s institucí, či dokonce s J. Dobešem tak docela nejde. Loňské dobešovské a přetrvávající eduinské manýry nás znechucovaly a znechucují, nikdy nebylo naším cílem oponenty všemi prostředky „přetlačit“. Ostatně o vyjádření k otevřenému dopisu jsme požádali i ty kolegyně a kolegy, kteří se profilovali jako zásadní kritici nynějšího maturitního modelu. Jak jsme uvedli, vítáme především metodický aspekt diskuse, protože pokud státní maturita v něčem uspěla, tak v tom, že mnohým češtinářům dala možnost a chuť opustit zavedené koleje. Tohle už naštěstí žádná komise zrušit nemůže.

Na závěr pak T. Feřtek kritikům přeje „vstřícnější zacházení“. Z pera člověka, který se do dějin „bojů o maturitu“ už dnes zapsal mj. jako nechutný manipulátor a občas přímo lhář (viz např. aféra se lživými tvrzeními zhrzené adeptky na trenérku CEHOPP a Feřtekem z kontextu vytrženými citacemi z dopisu vedoucí tohoto projektu), maturitního „ledaře“ a hrobaře, to nezní zrovna upřímně.