Scio: Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání

Společnost Scio nabízí přehled zajímavých informací ze zahraničních zdrojů. Z témat vybíráme: motivace studentů, blended learning, efektivita projektového vyučování, dovednosti pro 21. století, hodnocení vzdělávacích organizací.

1. eClassroom News přináší 5 návrhů odborníků, jak zvýšit motivaci studentů. Diskuse navazuje na zprávu o motivaci Centra pro vzdělávací politiku (ve Výběru pod č.719). Jsou uvedena následující doporučení pro učitele: 1. umožněte studentům přístup k nástrojům Webu 2.0, zapojte technologii do výuky, 2. učiňte studenty zodpovědnými za vlastní učení, posilujte vnitřní motivaci k učení, podporujte zkoumání problému podle volby studenta, 3. zkoumejte nové možnosti budování týmů a zvyšování motivace prostřednictvím spolupráce mezi pedagogy, 4. podporujte studenty, aby přijímali vedoucí role ve školní komunitě, 5. zajímejte se o žáky, navazujte s nimi dobré vztahy, komunikujte s nimi, snažte se je poznat (764).
2. Při zavádění smíšeného vyučování (blended learning) je nejdůležitější využít takové postupy, které žáky motivují. Na použitých nástrojích tolik nezáleží, není třeba nutně využívat iPady a digitální technologie. V Acton Academy v USA jsou ve třídě děti různého věku, od 1. do 5. třídy, při výuce matematiky využívají on-line kurzy a digitální hry. Ve třídě jsou přítomni učitelé „průvodci“, kteří pomáhají vysvětlovat, kde je třeba. Ke čtení motivují žáky tak, že mají prostor pro samostatné čtení knih, které si sami vyberou (včetně komiksů apod.), případně starší děti pomáhají mladším se čtením. V přírodních vědách provádějí žáci ve skupinkách vlastní pokusy. Žáky učení baví a ve standardizovaných testech většinou předčí vrstevníky z jiných škol o dva ročníky (769).
3. Dodržování školních prázdnin je praxe, která přetrvává z dob hospodaření v zemědělství, model současné školy je třeba změnit. Škola by mohla probíhat po celý rok nepřetržitě, čas strávený ve škole by se přizpůsobil potřebám rodiny. Žáci by měli individuální učební plány, využívala by se kombinace e-learningu a studia s učitelem a spolužáky. Prázdniny by si každá rodina vybírala individuálně, žáci by s poznatky z prázdnin seznamovali spolužáky (759).
4. Britský Národní statistický úřad (National Office for Statistics) zveřejnil zprávu, která se zabývá souvislostmi mezi vzděláváním a celoživotním učením a stavem well-being obyvatelstva. Zpráva vznikla v rámci programu, který zahájil D.Cameron v r. 2010 s cílem zjistit, na čem lidem záleží, o co usilují. Na základě zjištění zprávy chce lépe zacílit opatření státní politiky. Zpráva potvrzuje, že úroveň well-being je úzce spojená s úrovní vzdělání a získanými dovednostmi (760).
5. Odborník ve vzdělávání Will Richardson ve svém příspěvku na konferenci ISTE 2012 uvedl tři důležité věci, které jsou pokládány za neměnné a stálé, ale které by se měli učitelé odnaučit: 1. předávání: učitelé už nemohou jen předávat znalosti a informace jako dřív, žáci si vytvářejí vlastní kurikulum a učitel má působit jako rádce, pomáhat žákům rozvíjet důležité dovednosti, přenechat řízení žákům, 2. soutěžení: místo porovnávání výsledků testů je třeba soustředit se na spolupráci, sdílení dobré praxe, 3. hodnocení: testy a automatizované hodnocení esejů zužuje vzdělávání, je třeba zkoušet jiné způsoby hodnocení, diskusi (767).
6. Autor nabízí dimenze, ve kterých lze posuzovat efektivitu projektového vyučování: důvěra (řízení výuky), tvorba a kladení otázek, spolupráce, obsah, znalosti, účel. Každá z těchto dimenzí je popsána a může být rozvíjena na škále od tradičních postupů k projektovému přístupu (768).
7. 7.    Studenti, kteří pracují v létě jako vedoucí na táboře, získají cenné dovednosti a zkušenosti: naučí se odpovědnosti, vedení dětí, musejí umět děti motivovat, vyzkouší si různé strategie, jak děti zvládnout. Prostředí tábora je současně bezpečné a studenti postupně přebírají větší odpovědnost a úkoly. Zkušenost s prací vedoucího na táboře by měla být součástí životopisu uchazeče o zaměstnání, protože vedoucí musí zvládnout týmovou práci, jednání s nadřízenými i podřízenými, prokázat kreativitu, improvizaci, vystačit s použitím omezených prostředků (763).
8. Americká Národní rada pro výzkum (National Research Council) pověřila výbor odborníků v pedagogice, psychologii, ekonomice, aby se zaměřil na vymezení obsahu pojmu „dovednosti pro 21. století“, výsledkem práce výboru je publikovaná zpráva „Vzdělávání pro život a práci: rozvíjení přenositelných znalostí a dovedností v 21. století“. Autoři zprávy říkají, že tyto dovednosti nejsou nic nového, jen se rozvíjejí v jiném kontextu. Zdůrazňují to, že řada dovedností může být stále úzce vázaná na konkrétní specializaci. Výbor určil tři okruhy kompetencí: kognitivní doména, interpersonální a intrapersonální domény. Zpráva se zabývá definicí „hlubokého učení“ a dovedností pro 21. století, „hluboké učení (deeper learning) spojuje s využitím naučeného při řešení nových problémů. Zpráva pozitivně hodnotí nové soubory standardů Common Core Standards a nový rámec pro přírodovědné vzdělávání, poukazuje však na to, že u žáků musí být hodnocena nejen složka kognitivní, ale i inter- a intrapersonální (771).
9. V Austrálii představili návrh kurikula, podle kterého bude umělecká výchova povinná až do 10. ročníku (2. ročník SŠ). Školy budou muset povinně nabízet dramatickou výchovu, výtvarnou, mediální, hudební a taneční výchovu. V návrhu nejsou stanoveny podrobnosti o hodinové dotaci či přesném obsahu výuky. Výuka podle nového kurikula by měla začít v roce 2013 (766).
10. Anglická prestižní škola Sevenoaks začala připravovat vlastní zkoušky, které nahradí středoškolské zkoušky GCSE pro šestnáctileté. Zkoušky GCSE jsou kritizovány za to, že jejich kvalita se snižuje, v Sevenoaks letos nabízejí poprvé vlastní certifikát z anglické literatury. Počítají s tím, že by nadále studenti skládali zkoušky GCSE z angličtiny, matematiky a přírodních věd, vlastní kursy se zkouškou jsou připraveny pro technické předměty a umělecké předměty, do budoucna chtějí vyvinout vlastní zkoušku ze společenských věd a cizích jazyků. V kurzech chtějí rozvíjet kritické myšlení, kreativitu, postupy při řešení problémů a týmovou spolupráci. Formálně budou zkoušky akreditovány agenturou UCAS (Universities and Colleges Admission Service) (761).
11. Středisko pro americký pokrok (Center for American Progress) provedlo analýzu tří let výsledků dotazníků, které jsou součástí celonárodních testů. Podle zjištění Střediska připadá řadě žáků (ZŠ a SŠ) výuka příliš snadná, nejsou na ně kladeny odpovídající akademické nároky, není využíván jejich potenciál, žáci se potom často nudí. Zlepšení si odborníci slibují od výuky podle nových Společných standardů, které jsou náročnější než dosavadní standardy jednotlivých států (762).
12. Britská nezisková organizace Towards Maturity hodnotí vzdělávací organizace podle jejich výsledků a zaměřuje se zejména na to, jak využívají digitální technologie. Poskytuje výzkum a podporu organizacím ke sdílení dobré praxe, Byl zde vytvořen model Towards Maturity, který vychází z postupů nejúspěšnějších organizací. Index Towards Maturity pak každou organizaci ohodnotí vzhledem k modelu. Hodnocení Towards Maturity se dosud zúčastnilo 1800 organizací z celé Evropy (770).