Od doby zveřejnění žebříčku PISA probíhá v pedagogické akademické obci debata na téma, jak ti Finové učí a zda lze jejich „metodu“ aplikovat i jinde. Odpověď často zní ano, ale...
Z článku Anthony Tuna v BritskéListy.cz vybíráme:
Posuďte sami, co ve Finsku mají a v Čechách ne:
- Vnímání učitelského povolání jako nezávislé, tvůrčí a prestižní profese.
- Pedagogické studium ve stylu „učitelství jako poslání“, vedené v duchu pedagogického výzkumu i praktické zkušenosti.
- Fakultní školy včetně středního stupně, podobně jako fakultní nemocnice v Čechách.
- Neselektivní školní systém.
- Školní lékař, obědy a doprava do školy autobusy z vesnic zdarma do ukončení střední školy.
- Začátek školní docházky ve 7. letech na bázi - nač ten spěch, uč se, když jsi na učení zralý.
- Důraz na herní a tvůrčí aktivity, zejména na prvním stupni ZŠ.
- Začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do normálních škol.
- Důraz na včasné odhalení případných potíží s učením, před tím, než se objeví problém.
- Pedagogický tým zaměřený na speciální pedagogiku v každé škole.
10 komentářů:
Především ale normální, pracovití a cílevědomí řídící pracovníci ministerstev školství a financí, že?
Raději budeme hledat důvody, PROČ to u nás nejde (viz 12:33), než uvažovat o změně...
Jj. Ono by to šlo, ale dělat změny bez toho, abychom do škol nalili víc finančních prostředků, prostě nepůjde. Nebo si myslíte, že ten tým zaměřený na speciální pedagogiku na každé škole ve Finsku pracuje zadarmo? Nebo, že by ty autobusy a stravné dětem ve Finsku platili sami učitelé?
Naše školství se drží ještě jakž takž nad vodou jen díky nadšení mnohých učitelů, ale mám pocit, že těchto učitelů ubývá, a co bude pak? Potom pánbůh s námi!
jen díky nadšení mnohých učitelů,
Je to generace 45 let a více. Samozřejmě i mezi mladšími ročníky se najdou kvalitní učitelé. Je jich však málo. Stát dává do školství minimum, za námi je v EU již jen Bulharsko na Balkáně. Pan Nečas nám potom před volbami sdělí, že školství je prioritou a Kalousek oseká rozpočet školství o další miliony. Shrnutí: "Zadarmo ani kuře nehrabe" pane Nečasi. Ignorant
Já nevím proč bychom se měli srovnávat s Finskem. Kdysi jsem viděl analýzu výsledků v PISA testech a matně si vzpomínám, že do Finského vzorku narozdíl od třeba České republiky, nešel nějaký typ "praktických" škol. je potřeba vědět, jestli porovnáváme opravdu porovnatelné a jaká je statistická chyba. Ne, že bych nechtěl dát učitelům vyšší platy. Jen nesouhlasím s jaksi automaticky přijímaným tvrzením, že školství ve Finsku je kvalitnější, nebo lepší a je hodné následování. I kdyby bylo, nejsem si jist, zda lze třeba rodinnou výchovu a hodnotovou orientaci přenést ze země do země jen tak za pár let.
Jo ono to bude asi stejně jako s tím procentem nezaměstnaných mladých do 25 let ve Španělsku. Je vyšší než v ostatních zemích to ano, ale ve skutečnosti ne tak markantně jak se uvádí, protože oni do toho počítají i studující v této věkové kategorii, kdežto v ostatních zemích nikoliv.
Výsledkům v testech PISA se také nedá až tak do důsledků věřit. Kde máte zaručeno, že ve všech zemích to opravdu píše srovnatelný vzorek žáků? Co když je to opravdu tak, že např. ve Finsku je v průběhu testů určitá kategorie dětí jako naschvál nemocná?
jako naschvál nemocná
Hle, Čecháček promluvil a podle sebe soudí druhé. Ono by nebylo od věci si napřed o Finsku a Finech něco přečíst, než začnu mudrlovat. O historii, kultuře, ekonomice, politice. O tom, že přes 80% lidu je hluboce věřících luteránů, že výchova dětí v rodinách a z médií je hodně odlišná od středoevropské. O pokoře a vděčnosti člověka, že přežil tuhou zimu. A nejlíp bude se do země podívat. Možná vás zarazí, jak přimoděné tam děti chodí do škol i ve velkých městech, když cestují na saních, a nikdo by se nikomu nesmál za to, jak je oblečený nebo jakým dialektem mluví, jak divné zvyky dodržuje. Naše rozmazlené děti tamodtud často utíkají po pár dnech. To jenom k tomu vnějšímu, co našince šokuje.
Školy jsou tam opravdu skvěle vybavené, učitelé špičkoví profesionálové a veškeré vymoženosti slouží jejich co nejlepší práci a pracovnímu komfortu. Jenže Čecháček když slyší, co vše pro školu dělají a ještě rádi, tak rychle odjíždí. Ano, finské školství vytváří skvělé podmínky pro výborné učitele a jejich práci. Z našich kantorů by tam obstál málokdo. Raději nesrovnávejme.
Ano, anonym chytré (budu o anonymech psát ve středním rodu, když nemají dost odvahy zveřejnit své jméno pod své výplody a já se nebudu dopátrávat toho, jestli jde o pána, či dámu) se projevilo.
Cituji z odborného článku na téma PISA testů:
...málo sa hovorí o tom, že Fínsko bolo ešte pred pasovaním za víťaza šokované vyso-kou diferenciou medzi výkonmi chlapcov a dievčat. Fakt je taký, že Island, Dánskoa Nórsko dosahujú priemerné výsledky, porovnateľné s väčšinou kontinentálne európskych krajín (Wuttke 2009). Ukazuje sa, že faktor školského systému a štruktúryvzdelávania nemá zásadný vplyv na úspech v PISA, aj keď sa ten neodôvodnenepripisuje jednotnej škole v škandinávskych školských sústavách. Vplyvnými fak-tormi sú „bez ohľadu na školský systém“ štruktúra obyvateľstva, sociálny blahobyt,„kultúrnotechnický stav rozvoja“, „stupeň orientovania na výkon“ (Bender 2007).Navyše, Fínsko má „extrémne málo prisťahovalcov“ (ibid., s. 28) a tak sa do národného priemeru nepremietajú jazykové a školsky adaptačné problémy. Ak sa porovnajú výsledky žiakov narodených v danej krajine, tak lepšie výsledky ako Fínsko dosahuje Vlámske Belgicko, Holandsko, či nemecké Bavorsko (ibid.).Sú tu aj ďalšie závažné metodologické nezrovnalosti, a to najmä selektívny prístup niektorých krajín k výberu vzorky. Samotné Fínsko napr. vylúčilo z testovania žiakov s poruchami čítania a písania, čo mnohé krajiny neurobili. Obdobne postupovalo aj Dánsko, Grécko, Írsko, Poľsko. Dáni naviac vylúčili žiakov s poruchami počítania. Príkladov metodologických nezrovnalostí sú desiatky: nereprezentatívnosť zastúpenia žiakov odborných škôl (Rakúsko, testovanie v roku 2000); vylúčenie viac ako povolených 5% zo skupiny žiakov s postihnutím v Kanade, na Novom Zélande, Dánsku či Španielsku (v Nemecku sa žiaci špeciálnych škôl zúčastnili aj krátkeho testovania); v niektorých krajinách sa vysoké percento 15-ročnej populácie nachádza mimo školského systému a neboli teda súčasťou vzorky (v Turecku, Mexiku, Albánsku, Brazílii, Peru je to až takmer 50% predmetnej populácie) (Langfeldt 2007; Rindermann 2006); v niektorých krajinách dochádzalo k zámernému výberu škôl či k prezradeniu testových úloh. OECD napr. nereagovala na podozrenia, že Poľsko v roku 2003 distribuovalo neúplné testovacie zošity (Wuttke 2007). Výpočet mnohých nezrovnalostí v testovaní PISA vedie Olechowskeho (2007, s. 7) k záveru, že nejde len o náhodné chyby, ale o chyby, ktoré majú systémový charakter.
6. srpna 2012 17:43
Ještě bych dodal, že veřejné vysoké školství je ve Finsku zdarma.
Naše RVP zkopírovalo finské podklady ze 75%, dalším vzorem pak byla Francie.
V testech PISA za námi skončili takoví velikáni evropského školství jako jsou Rakousko, Švédsko.
Do školství jde u nás po Bulharsku nejméně peněz v EU. Školství je hluboce poddimenzované. "Školství je pro všechny vlády v ČR prioritou". Opravdu nejhorší stav nastal v posledních 6 letech. Dvouleté působení Dobeše bylo pak naprosto zničující. Ignorant
Okomentovat