Základní školu Přerov, U Tenisu 4, navštěvuje více než 570 žáků. V ŠVP přerovské základní školy nalezneme mj.: „Žáci a učitelé pracují s počítači, na nichž je instalován svobodný operační systém se svobodnými aplikacemi. Je to způsob, jak zabezpečit nediskriminační přístup žáků k výpočetní technice.“
Z článku Jaroslava Krejčího v LinuxEXPRES.cz vybíráme:
Více než půlmilionová částka, kterou jsme ušetřili za software ve srovnání s ryze proprietární školou, je určitě podhodnocená. Jsou to pouze počáteční náklady na software, ve kterých nejsou zahrnuty softwarové upgrady a další – např. uvedená licence AVG je pouze na dva roky a po dvou letech se musí obnovit (zaplatit). Celkem lze odhadnout, že za devět let provozu se náklady na licence vyšplhají minimálně na dvojnásobek uvedených částek.
Je třeba zdůraznit, že kromě zjevné finanční nevýhodnosti je používání uzavřeného softwaru v takové míře, jak je uvedeno v příkladu proprietární školy, velmi nebezpečné pro celou společnost.
Vytváří v ní zcela zbytečnou závislost na softwarových produktech většinou nadnárodních firem. Stejně nebezpečné je dodávat proprietární software nějakým způsobem zdarma, například s pomocí dotací. Obojí je v českých školách bohužel více než běžné.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
10 komentářů:
I já při výuce používám výhradně "svobodné" aplikace, čímž zabezpečuji svůj nediskriminační přístup k výpočetní technice.
1. No a?
2. Nic jako svobodný software neexistuje. V češtině se pojem svobodný vztahuje pouze na konání bytostí obdařených vlastní vůlí a vlastním vědomím. Pár řádků programového kódu není ani bytost ani nemá žádnou vlastní vůli čí vědomí. Tudíž termín svobodný software nebo svobodné aplikace je nebo jsou naprostá blbost.
Co je to prosím proprietární škola?
Proč je nebezpečné pro celou společnost používán např. Wordu a v čem ta nebezpečnost spočívá. Není mnohem více nebezpečné používání proprietárního benzínu nebo pojídání proprietárních housek?
Proč je dodávání proprietárního softwaru zdarma nebezpečné?
V čem je skryta zjevná finanční nevýhodnosti proprietárního softwaru dodávaného zdarma?
Proč jsou špatné nadnárodní firmy?
Co je to prosím proprietární škola?
Rád bych Vám odpověděl beodkladně, ale moc se v tom nevyznám, jsemť prostým učitelem informatiky.
K nějakým informacím se lze pročíst třeba na www.gnu.org/ a následně si dovodit význam použitých slovních spojení. Například "proprietární škola" by mohla být taková, která není svobodná nebo částečně svobodná. Podle některých zdrojů by to mohla být dokonce škola jedné straně patřící. Patrně skrzevá většinovým zřizovatelem jmenovaného ředitele.
K programům používaným ve výuce mohu říci dvě věci:
1. Používám takové, které splňují požadavky pro byť částečné zgramotnění a posléze i zkompetentnění žactva a které jsou bez rizika rozporu s autorskými právy dostupné všem zúčastněným.
2. Tvůrci programů, když už nám neplatí za to, že jim školíme případné budoucí zákazníky, mohli by nám i žákům aspoň svoje produkty poskytovat pro studijní účely bezplatně.
"Nic jako svobodný sw neexistuje..."
Svobodný software, někdy také nazývaný free software (z angličtiny), je software, ke kterému je k dispozici také zdrojový kód, spolu s právem tento software používat, modifikovat a distribuovat.
The first formal definition of free software was published by FSF in February 1986.
Doporučuji českou a především anglickou verzi wikipedie, kde můžete vesele studovat.
Mimochodem, wikipedie patří také mezi svobodné - otevřené technologie - a to jak tvorbou a šířením informací, tak i sw na kterém je postavena.
"Není mnohem více nebezpečné používání proprietárního benzínu nebo pojídání proprietárních housek?"
"Proč jsou špatné nadnárodní firmy?"
Nejprve jsem chtěl napsat reakci na téma jak můžete srovnávat tělesa s nehmotným světem informací.
Pak mě ovšem zaujala proprietární houska. Jak by se vám to líbilo: žádné informace o jejím složení, zakoupenou housku smíte sníst jen vy, pokud se chcete s někým rozdělit musíte si připlatit. Housku musíte sníst tak jak je - je zakázáno ji např. rozříznout a vložit do ní sálám, sýr, či namazat ji máslem. Dále je zakázáno studovat složení housky, co kdyby se vám doma podařilo upéct něco podobného.
Housky do celého světa dodává nadnárodní firma (vozí je zmrazené v obrovských kontejnerech). Zkrachovaly místní pekárny - nemají peníze na to, aby platily drahé právníky v hrozících patentových sporech (nadnárodní společnost má patentovaný tvar, chuť, křupavost, propečenost, vláčnost,... housky). Navíc všechny chutnají a vypadají naprosto stejně. Lidé jsou stále chudší, protože peníze, které vydali za housky nezůstávají v naší zemi, ale putují do sídla nadnárodní společnosti.
"V čem je skryta zjevná finanční nevýhodnosti proprietárního softwaru dodávaného zdarma?"
Někteří producenti sw přemýšlí stejně jako distributoři drog. Rozdávají dávky - software zadarmo dokud v uživateli nevypěstují závislost.
Ze škol tak odchází absolventi srostlí s konkrétním sw - firmy a stát se tomu přizpůsobuje - platí. Pestrá sw strava tomu (závislosti) však může zabránit.
Výborně! Houska! To je příkladná paralela.
Také ji používám, ovšem poněkud v jiné souvislosti. Žákům a především pak žákyním, které se o přestávce povaluji po zemi před učebnou se snažím vysvětlit, že z roztomilé houstičky, která spadne z regálu na zem, jakkoli se nezmění ani její vzhled, chuť, nutriční hodnoty i cena, se stane prachobyčejný "vohnětek".
Tuším, že bez bílého pečiva by se naše školství neobešlo.
Abych řekl pravdu, také jsem uvažoval o nasazení Linux u nás ve škole. Problém jsem ovšem viděl v tom, že na většině SŠ, popř. v doma nebo v budoucím zaměstnání je Windows. Řeším to tedy tak, že ve škole je Win, ale užíváme Gimp, Inkscape, Open Office atp. Vidím to jako kompromis - úspora za MS Office, grafické programy, ale na druhou stranu OS, který bude na 99% v budoucích počítačích uživatelů.
Trend je ale jasný: Linux/UNIX je nyní na více zařízeních než Windows.
je nyní na více zařízeních
Tedy ne že by nebylo dobře vědět o současných trendech, ale fakt je, že to pro moje úvahy o nástrojích používach ve výuce není až tak rozhodující faktor, protože se žáci do praxe dostávají, jde-li všechno dobře, až tak za osm, deset let a to už ty trendy mohou být všelijaké.
Klidně mohu při výuce společenského stolování použít jako bílé pečivo svobodnou housku, jakkoli se více prodá proprietárních rohlíků.
Okomentovat