Přečtěte si: Desatero o tom, jak zastavit úpadek vzdělání

ak konečně i pracovníci ve školství si všimli, že vzdělání upadá a rozhodli se s tím něco rázného udělat. Shodli se na tom „kantoři napříč školami“, jak o tom píše 29. 8. 2012 iDnes.cz. A aby se s tím konečně začalo něco dělat, sepsali pro politiky desatero, které by mělo klesající úroveň vzdělání v Česku zastavit. „Vzdělání účelné pro život, změnit je potřeba hlavně přístup k matematice a českému jazyku“, říká první bod desatera. Úžasný objev, že se člověk učí pro život a ne pro školu. Ano, přístup k matematice a českému jazyku je nutno radikálně změnit, a to vyššími nároky. Nebo je to myšleno opačně – snížením požadavků, tj. redukováním „matematiky“ na základní početní úkony a zavést pravopis rezignující na vše, co by mohlo žákům dělat potíže?


Z článku Aleše Uhlíře v BritskéListy.cz vybíráme:

Je toho dost co se má „rozvíjet“ : „rozvíjejme náročné myšlení, rozvíjejme kvalitu učitele“, hlásají další body desatera.

Aby se toho všeho dosáhlo, jsou mezi požadavky – jak se ve zprávě píše – i peníze do školství. To, že se zde skutečně něco děje, že vzdělání takřka před našima očima rok od roku upadá, nejde popřít. Je jen divné, že si toho pedagogové takhle všimli až nyní. Skoro by to mohlo vypadat tak, že jim víc než o vzdělání jde o vlastní existenci. Další reformy, další peníze atd. Při čtení zprávy o desateru, které by klesající úroveň vzdělání mělo zastavit, jsem si vzpomněl na nedávno čtenou knihu německého ekonoma a politika Thilo Sarrazina (nar. 1945) Německo páchá sebevraždu - Jak dáváme svou zemi všanc, vydanou v překladu Františka Štíchy v nakl. Academia, Praha 2011 (pozn.: název originálu Deutschland schafft sich ab. Wie wir unser Land aufs Spiel setzen – Německo se ruší…. není tak emotivní jako název knihy v českém překladu).(...)

Celá ta akce kolem desatera může mít ale jiný důvod. Žáků valem ubývá, školy se slučují, nadaní žáci často odcházejí do soukromých škol, školy se začínají o žáky přetahovat (může to u nás dojít tak daleko jako v Německu, kde údajně až 40% žáků pokračuje ve studiu na gymnáziích?) a s tím vzniknou pro učitele existenční problémy. Nějaká reforma by se tedy hodila. Vzít to ve vzdělávaní „nějak jinak“. Přestat memorovat a učit se věci pro život…

Poznámka redakce:

Je neuvěřitelné, že si autor neověřil tvrzení z článku v iDNES. Žádní "kantoři napříč školami" se na ničem neshodli, jde jen o fabulaci autorky, která o školství ví jen minimum a dělá PR několika jedincům před jejich jednáním s novým ministrem, který má stejně jako ona o regionálním školství  také jen minimální znalosti. Autorovy dedukce jsou proto přinejmenším směšné.