Popis výukové aktivity v podobě výroby počítačové animace uskutečněné studentkami UK PedF v rámci pedagogické praxe na ZUŠ.
Následující příspěvek pojednává o mé zkušenosti s realizací výtvarné aktivity - animace z fotografií v rámci výuky výtvarné výchovy. Může Vás inspirovat pro uskutečnění obdobné práce s dětmi. Aktivita je určena pro žáky ve věku 9 až 13 let (3. až 7. třída). Zadání tématu a obtížnost lze však přizpůsobit i pro starší žáky. Je tedy ideální pro žáky ZŠ a ZUŠ. Lze krásně průřezově propojit s předměty jako je mediální výchova, výtvarná výchova, přírodopis nebo dějepis - záleží na zaměření úkolu např. na přírodu, historický příběh apod. Učitel, který by chtěl tuto aktivitu realizovat, by však měl mít potřebnou schopnost zpracovávat video na počítači (třeba v programu Windows Movie Maker), umět pracovat s digitálním fotoaparátem a předem si nastudovat principy animovaného filmu.
Já sama jsem tuto aktivitu uskutečnila ve spolupráci s mojí spolužačkou v květnu loňského roku na ZUŠ v Praze Čakovicích. Dělali jsme animaci z fotografií na téma pohyb rostlin. Výuka proběhla v rámci naší povinné pedagogické praxe při studiu navazujícího magisterského studia (obor výtvarná výchova).
Cílem bylo, aby žáci pochopili základní principy animovaného filmu a osvojili si práci s digitálním fotoaparátem a programem Windows Movie Maker. Zároveň měli také citlivě výtvarně pracovat s materiálem, který jsme pro tvorbu animace připravily, jednalo se o kousky látek, přízí, knoflíky, barevné papíry, ovoce apod. Jako motivaci jsme žákům pustily několik krátkých videí obsahujících časoměrné záznamy rostlin a přírody. O tématu jsme společně diskutovali. Také jsme se vyptávaly žáků, jaké znají animované filmy a jestli vědí, jak vznikají. Někteří zmínili jen známé snímky zahraniční produkce (např. z dílen jako je Walt Disney či Pixar), jiní si vzpomněli i na české pohádky, jako je Krteček či Mach a Šebestová. Mluvili jsme o tvorbě filmů kreslených, loutkových či animovaných na počítači a vysvětlily jsme základní principy jejich tvorby. Myslím si, že lépe si to děti dokázaly představit až u samotné práce na jejich vlastní animaci.
Žáci pracovali ve dvou skupinkách po 6 dětech. Jednu skupinku jsem vedla já a druhou skupinku moje spolužačka. Když to zpětně zhodnotím, tak se domnívám, že by bylo vhodnější pracovat s menší skupinkou, tak po 3-4 žácích. Během společné tvorby animace je totiž důležitá vzájemná komunikace a také to, aby se všechny děti zapojily a udržely pozornost. My jsme však měly k dispozici pouze dva digitální fotoaparáty se stativy, vytvořili jsme tedy dva pracovní „tábory“. Naše práce však byla určitě intenzivnější, než kdybychom musely přebíhat mezi více skupinkami.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat