Před prázdninami jsem tady čtenáře lákal na výlet do Sudet. Pak jsem se tam sám vydal. Od té doby myslím na to, že je nutno začít se co nejdřív vážně bavit o rušení škol. Je totiž třeba rušit školy tak, aby se některé mohly zachránit.
Co je jasné:
- České školství (a nejspíš skoro každý sektor) se v příštích letech bude muset naučit podávat o něco lepší výkony s o něco nižšími zdroji. Rozpočet školství bude nominálně a možná i reálně klesat, navzdory tomu, že je smutně nízký už teď.
- Momentálně máme ve srovnání se světem velice malé školy, zejména pokud jde o počet žáků druhého stupně. Částečně za to může struktura sídel v Česku, příliš mnoho samostatných obcí, v některých oblastech řídké osídlení. Třídy jsou leckde málo naplněny. Díky tomu je taky vzdělávání této skupiny žáků relativně drahé třeba ve srovnání s náklady na žáka na prvním stupni, a při tom z těchto peněz k učitelům dorazí jen poměrně málo (třída musí být vytopena pro 10 žáků stejně jako pro 30). Do škol sice přichází populační vlna, ale ta nebude trvat dlouho. Určitě se znovu vynoří nápad „optimalizovat“, rušit, ušetřit. A bude to správně.
- Kvalita vzdělání se nedosahuje nižším počtem žáků ve třídě, aspoň u starších žáků. To je poměrně dobře doloženo daty. Je to složitější u menších dětí, ale taky jsem teď mluvil s žáčkem čtvrťáčkem ze soukromé kvalitní školy z Tokia, ve třídě jich je 38, a Japonsko stále patří k špičce ve vzdělávání.
- Vliv počtu žáků ve škole na kvalitu výsledků a života ve škole není jednoznačný. Velké školy pro teenagery s několika tisíci dětmi nejsou dobré, ale na druhou stranu školy, kde jsou žáků na druhém stupni jen desítky nebo první stovky, mají také problémy se zajištěním kvality vzdělávání, aprobovanosti sboru, vybavení odborných učeben apod.
Zdroj: EDUin.cz
38 komentářů:
Něco na tom je. Síť našich vesnických škol tak, jak ji provozujeme dnes, vznikla v 70. letech v době husákových dětí. Do té doby byly ve většině obcí 1. stupně či malotřídky a na 2. stupeň se dojíždělo do střediskové obce. V 70. letech se v těchto střediskových obcích postavily megaškoly pro 500 až 1 000 žáků mimo jiné právě kvůli babyboomu, protože stávající budovy nestačily. Malotřídky v obcích se zrušily a do těchto megaškol začaly dojíždět i děti z 1. stupně. V 80. letech se ve třídách mačkalo 40 dětí. Počet žáků pak klesal a klesal. Dnes většina těchto škol kvůli nedostaku žáků zeje prázdnotou. Uvednu příklad z mého okolí - 1. škola 70. léta 550 žáků, dnes 210 žáků, 2. škola 70. léta 800 žáků, dnes 350 žáků, 3. škola 70. léta 360 žáků, dnes 160 žáků. Tento stav se skutečně jeví jako neudržitelný.
Kolega říká: Udělejme z těch škol věznice, těch je málo a přetékají. Učitele rekvalifikujme na bachaře, aspoň budou mít práci a zřejmě i za vyšší plat.
Velmi rozumná úvaha. O nevyvážených počtech žáků ve školách vím, bývalé pohraničí je toho důkazem, možná i jinde ve vnitrozemí. Je právě pouze otázkou, kdo se zpracování racionální a přitom dostatečně citlivé koncepce ujme. Od řadových učitelů to nemůžete chtít.
Napadla mě hned myšlenka, kolik asi stojí jeden Pandur, kolik Gripen, kolik ProMoPro,.... Zda zbraní opravdu tolik potřebujeme.
Kde zanikne škola, tam začne chátrat celá vesnice. Stačí mrknout do Španělska. Mladí odejdou a starších začne rychle ubývat. Je v zájmu tohoto státu vylidnit Sudety a jiné oblasti? Zároveň však přiznávám, že některé školy samy zaniknou pro nedostatek žáků. V žádném případě by tato akce neměla mít plošný charakter. To se dělo v sedmdesátých letech a byly centrálně zrušeny stovky vesnických škol. A taky to tak v některých odlehlých obcích dnes vypadá. Vyplývá z toho jisté ponaučení.
Dále si nedovedu představit dvanáctileté dítě, které by cestovalo do školy a ze školy několik hodin. V těchto odlehlých obcích navíc jede jeden autobus ráno a druhý večer. Školní autobusy jsou v našem prostředí velmi drahou záležitostí. To potom raději tu školu ponechejme. Ve městech si zřizovatel rozhodne sám, kterou školu zruší. Tento proces probíhá a probíhat bude. Totéž bych ponechal na obecních zastupitelstvech příslušných obcí dejme tomu v Sudetech. Stát se bude muset rozhodnout. Doufám, že to rozhodnutí bude odpovědné a nepovede k devastaci rozsáhlých území.
Ano, velmi rozumné. Bohužel rušení či zachování škol zůstane politikum i na místní úrovni... Nicméně mít připravené argumenty, kritéria, koncepci jistě může v mnoha případech pomoci nalézt racionální nebo alespoň racionálnější řešení.
Šetřit na vzdělání, vzdělávání? Stát snad musí zajistit povinnou školní docházku v přijatelné formě. Je jedna škola někde v horách pro 500 - 600 žáků řešením? Jedna škola v okruhu desítek kilometrů?
Možná se ušetří za topení a elektřinu, ale nedají se ty peníze zase řidičům školních autobusů a benzínkám. Co budou obce dělat s prázdnými budovami? Nedávno se rušily a levně rozprodávaly mateřské školky a teď se zase draze stavějí... Ty počty jsou mnohem složitější, než píše autor článku! Naštěstí to není téma, které bychom dnes museli řešit a snad ho nebudeme muset řešit ani v budoucnu. Regionální politici to nedopustí - jsou ze stejných stran jako ti parlamentní. ;-)
Nikdo nechce za každou cenu brát školu obcím, kde jejím zrušením opravdu chcípne pes. Kde je škola posledním ostrůvkem kultury, života society.
Na druhou stranu - víte, jaká na malých obcích může být kvalifikovanost učitelů a technické zajištění výuky? Vím o školách v okolí, kde angličtinu učí pár narychlo překvalifikovaných, mimo své předměty. Aprobovaně se učí snad jen pár předmětů.
Pojďme rušit školy
NE! Pojďme Zrušit školy.
Konečně prostor pro technologie jdnadvacátého století. Těch pět, šest dětí, které nemají doma internet lze při správně zvoleném tarifu ošetřit mobilem.
Žádný problém. Tempo, rozsah, hloubka výuky lze přizpůsobit individuálním možnostem jednoho každého dítěte. Jednotné testy kdykoli se nám zamane. Stačí pár metodických příruček "Jak uspět...".
Pokud by se snad vývojově zaostalí rodiče domáhali klasické školy, nechť si ráčí založit družstvo a nějaké ty pedagogické mastodonty najmout formou dnes běžného outsourcingu i s pohádkou na dobrou noc.
Nezaměstnaných učitelů a absolventů již dávno nejsou desítky, ale jsou to stovky. Stačí se podívat třeba na www.prace.cz. Nenajdete zde ani jedno volné učitelské místo (ani vyučující AJ).
Bavíme se zde o vesnických školách, kde by výuku měl a musí (povinná školní docházka) zajistit stát.
Bavme se se taky o přebytečných středních školách.
Petr Gazdík ze STAN, mimochodem učitel, by na toto dojel.
Takové "šetření" na venkovských školách je asociální akt.
Takže pozastavíme činnost PedF, takto získaný čas využijeme k její vnitřní rekonstrukci, a až budou učitelé zase potřeba z důvodu vymírání, může nastartovat v novém duchu... ;)
18. srpna 2012 7:55
Pěkná nadsázka, ale nerealizovatelná. S těmi učitelskými mrtvolkami taky opatrně, protože nikdy nevíme, kdy nám "rupne v bedně" nebo "praskne cévka" v kebuli. Ignorant
V dotazníkovém šetření projektu Pohoda jsme zjistili (není to mezi zásadními poznatky, ale dá se to najít v podrobné analytické zprávě) - že žáci z menších tříd se cítí ve škole lépe než žáci z větších tříd, ale jejich vztah s třídním učitelem je relativně horší (patrně proto, že v menší třídě se žák hůř schová).
A teď je před dokončením další naše analýza, která říká, že výsledky v didaktických testech 6. i 9. r. jsou ve větších školách lepší než v menších (a to i po vyloučení vlivu kraje a velikosti obce).
pro p. Hučína:
A průnik těchto množin je kde? Tedy: v jaké škole se žáci cítí lépe a zároveň mají lepší výsledky v didaktických testech?
pro ostatní: Co je důležitější - aby se žák cítil lépe, nebo aby měl lepší výsledky v didakltických testech? (O jiných výsledcích se tu nehovoří.)
"se žáci cítí lépe"
Mělo by se objasnit, co se ve výzkumu zkoumalo. Teď je moderní vyzdvihovat tzv. wellbeing ve školách stejně jako v životním stylu... Jde o to, co žák cítí jako pohodu. Jestli úspěch v učení, dosažení cíle a výsledku s vynaložením úsilí a učitelovy podpory, nebo prostě jen možnost spát (hrát si s mobilem) při hodině a nebýt při tom nikým rušen.
Bohužel se spíše kloním k druhé variantě. U nás na škole se dělá každé pololetí průzkum, co se žákům ve škole líbí. Jednoznačně vede: humor, blbnutí s kamarády, legrace při hodinách, že mu kamarádi pomůžou (když se ovšem zeptáte, v čem, dozvíte se ve většině připadů, že v opisování, zatloukání průšvihů atd.).
Náš žák se cítí dobře, když se: nepíše žádná písemka, nezkouší se, odpadne nějaká hodina, na PC se můžou dívat na Simpsonovy... Ale možná že se mýlím.
Pane Hučíne, díval jsem se na vaše materiály k uvedenému projektu, ale nikde jsem nenašel ani tvrdá data, ani modely, z nichž vaše tvrzení vycházejí. Víte, já jsem poněkud opatrný u podobných interpretací. Pokud chcete na odborné úrovni něco tvrdit, musíte k tomu také dodat veškeré podklady z nichž vycházíte. Tedy v tomto případě patrně odhady koeficientů v random effect modelu (vy tomu říkáte smíšený lineární model), včetně jejich vlastností a testů hypotéz jejich nulovostí, korelační matici prediktorů a nějaké testy robustnosti a stability vámi vyvinutých modelů. Rozdělovali jste vzorek na vývojový a validační a jak? Zkoušeli jste použít klasifikační stromy? Jaká je predikční síla vámi vyvinutých modelů? Asi víte, že pokud nejsou splněny základní předpoklady pro použití lineárního modelu, pak může tento vést k chybným závěrům. Jak se vybíraly školy, na nichž dotazování probíhalo? Jde o stratifikovaný náhodný výběr? Očišťovali jste výstupy i o to, kdo dotazníky zadával (pokud tam třeba byl nějaký váš pracovník)? Pokud nebyl, jak jste zajistili jednotnost zadání? Těch otázek je celá řada a odpovědi na ně nejsou k dispozici. To si pak můžete tvrdit prakticky cokoliv.
"A teď je před dokončením další naše analýza, která říká, že výsledky v didaktických testech 6. i 9. r. jsou ve větších školách lepší než v menších (a to i po vyloučení vlivu kraje a velikosti obce)."
To je ta letošní generálka? Vzpomínáte si, jak chaoticky probíhala a jak nic nefungovalo? To přece nelze nijak dál zpracovávat, protože samotná získaná data jsou naprosto nekvalitní!!!
Souvislost je patrná možná až na druhý pohled...
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=17261
Anonymní ze 17.8. 19:11 psal(a), cituji "Kde zanikne škola, tam začne chátrat celá vesnice." Veliká pravda. Alespoň děti na 1. stupni by měly mít školu tak daleko, aby tam mohly sami dojít (pěšky), což prý bylo stanoveno už za Rakouska-Uherska.
Počet žáků ve třídě je optimálně 30 (tři řady, resp.sloupce po 5 lavicích se žáky po dvou). Menší počet žáků ve třídě je zdůvodnitelný pouze při dělení na pracovní skupiny specializovaných odborných předmětů na středních školách - laboratorní práce, výuka hardware, intenzivní výuka jazyků, praktické vyučování na dílnách a obdobných pracovištích. Jinak jsou třídy s pěti až deseti žáky na jednohu učitele ukázka špatné organizace výuky ve škole. Lze sloučit například všeobecně vzdělávací předměty nebo společné odborné předměty žáků různých oborů nebo stejných oborů s rozdílnou specializací. Samozřejmě bude stačit menší počet vyučujících.
samy (oprava)
Vidíte, a já si myslím, že optimální počet je 24. Z páté lavice už skoro není vidět na tabuli, resp. kantor do ní jen těžko "dosáhne". Dokonce i pro skupinovou práci je čtyřiadvacítka lepší ;)
20. srpna 2012 21:34
Ještě před rokem Dobeš operoval s číslem 26 žáků na třídu. Zřejmě se snažil ušetřit za každou cenu. Stanoveno je do 30 žáků na třídu a na vyjímku do 34. Taky nevím zda ještě platí číslo pro výuku jazyků a to nedělit třídu při počtu do 24. To je diktováno nadřazenosti ekonomiky nad vzdělávacím procesem.
Pán ve věku 62 let skočil z okna, neboť trpěl depresemi. Zemřel. To je diktováno nadřazeností fyziky nad etikou.
Obyčejná učitelka řekla, cituji "Vidíte, a já si myslím, že optimální počet je 24".
V odborném školství je. Třídu lze dělit na poloviny po 12 na laboratorní práce a další výuku v menších skupinách, nebo na třetiny pro odborný výcvik, kde je optimální počet žáků ve skupině 8.
Ve třídě s menším počtem žáků vzniká struktura s jednou dominantní skupinou a ostatními v jejich vlivu a několika vybočujími jedinci; u velkého počtu žáků se drobí na malé zájmové skupinky nebo menší party, které už ostatní mezi sebe nebeou a zůstávají osamocení jedinci nebo dvojice méně průbojných dětí, na okraji zdánlivě jednotně působící třídy.
20. srpna 2012 23:40
Vidím, že o regionálním školství víte .....Doplňte si sám. Možná rozumíte matematice, ale běžný život Vám uniká mezi prsty.
Byv osloven, pokusím se reagovat. Chci předeslat, že jako soukromá firma děláme analýzy tak trochu "z pilnosti" proto, že státní instituce v tomto podle našeho názoru zaostávají.
Paní obyčejná učitelko, Váš podnět je učritě zajímavý. Oba vzorky se u žáků 9. ročníků v tuto chvíli protínají ve 43 školách, z toho by se jistě něco usoudit dalo. Protože projekt Pohoda bude ještě pokračovat na podzim, rozhodli jsme se, že porovnání dotazníků o školním klimatu s výsledky v didaktických testech uděláme až v příštím školním roce. Předchozí zkušenosti ovšem říkají, že souvislost školního klimatu a výsledků je dána konkrétními podmínkami na té které škole.
K Vaší otázce "pro ostatní" si dovolím podotknout, že podle mého osobního názoru ani jedno není pro uplatnění v životě zcela určující. Chceme ovšem, aby žák docházku do školy snesl a něco se naučil, zmíněné dvě dimenze to jakžtakž popisují, lepší data nemáme.
Pane či paní Anonymní z 20. srpna 15:05, seznam otázek v dotaznících je na konci kompletní analytické zprávy. Tu najdete na stránce http://scio.cz/vyzkum/analyza_pohoda.asp (na kterou jsem hypertextově odkazoval i ve svém příspěvku).
Pane Doležele, těší mě váš odborný zájem. Chápu Vaši opatrnost, já sám jsem za svou dvacetiletou praxi viděl celou řadu chybně sestavených modelů (např. chybějící váhy, klasická ANOVA místo smíšených modelů, použití číselných kódů místo kategorií apod.). Testy hypotéz a korelační matice mám shodou okolností právě na monitoru, o problematice spojené s reprezentativitou vzorku samozřejmě víme. Analytickou práci dotujeme z vlastních prostředků, proto není zpráva tak vyčerpávající, jak by - měřeno přísně vědeckým okem - měla být. Děkuji každopádně za Vaše připomínky. Zveřejnění dat není v mé kompetenci, nicméně máte pravdu, že to patří k dobrému vychování, propříště se to pokusím prosadit. Pokud máte zájem s námi po odborné stránce spolupracovat, napište mi na honzahucin@gmail.com - budu-li oprávněn, data Vám rád poskytnu.
Pane či paní Anonymní z 20. srpna 16:06, nejedná se o žádnou generálku, tu dělá ČŠI a naše společnost s ní nemá nic společného. Výsledky didaktických testů pocházejí z projektu STZŠ (tzv. Stonožka) z let 2005-2011, prošlo jimi přibližně čtvrt milionu žáků.
to anonym: Víte, na regionálním školství není nic složitého, jak se snažíte předstíral. Matematika je dostatečně obecná k vytvářením libovolného modelu, narozdíl od nějakých pedagogických disciplín, psychologie, či lingvistiky. Ve své praxi už jsem řešil spoustu problemů, od modelování v oblasti psychologie, psychologického poradenství, přes medicínu až po složité finanční a ekonomické modely. Spolupracoval jsem na medicínských grantech, grantech v oblasti navrhování volebních systémů a bežně v práci vytvářím tzv. skóringové modely. Nepotřebuji kvůli tomu býti lékařem, či politologem. V tom právě tkví krása a duležitost matematiky. Domnívám se, že by hodně pomohlo, kdyby modely financování i modely řízení vytvářeli k tomu kompetentní odborníci a ne v medicíně lékaři, ve školství učitelé a co já vím, v policii policisté. Tito odborníci mají dávat podklady a informace o fungování. Fungující model ale sami vytvoří těžko.
Omlouvám se za překlepy a diakritiku, píši na iPadu.
21. srpna 2012 19:30
Stejně se divím, že Vás ještě nesetřel místní pan "Češtinář".
optimální počet
Nemohu si pomoci, snad je to nějaká deformace, ale líbí se mi počty žáků rovnající se mocninám dvou.
Dvacet čtyři je také pěkné číslo. Dělitelné dvěma, třemi, čtyřmi.
Velmi se ovšem přimlouvám za počet šedesáti dětí ve třídě. Dělitelné dvěma, třemi, čtyřmi, pěti, šesti...
Ve své praxi už jsem řešil spoustu problemů, od modelování v oblasti psychologie, psychologického poradenství, přes medicínu až po složité finanční a ekonomické modely.
O.K. pane Doležele, blahopřeji! Současné celosvětové potíže jenom dokazují, že modelování je pouze jedním z nástrojů, které možná dokáží popsat, jak věci spolu souvisejí, což umožňuje lépe pochopit to, co pozorujeme, nicméně co udělají lidé (trh) stejně nikdo neví. Dokonce mám za to, že přílišná slepá víra ve všemocnost a pravdivost matematického modelování, kterou jsou dnes posedlí celosvětově hlavně politici všech názorových proudů, je jedním z hlavních příčin neradostného vývoje současného světa. Při vší úctě. Tož tak!
VM
modelování je pouze jedním z nástrojů
Nicméně se domnívám, že hlediska efektivnosti, tedy ekonomičnosti ve školství, úspornosti v organizaci a fungování škol, atd., které tady p. Doležel často předkládá a kterému stále mnozí nechtějí rozumět, je potřeba brát na zřetel mnohem víc, než jak jsme u nás zvyklí.
než jak jsme u nás zvyklí
Když začalo to optimalizační třeštění, nabyl jsem oprávněného dojmu, že beze mne se to neobejde, prostě. Vyslovil jsem tedy na jednom místním webu reorganizační myšlenku:
- V místním gymnáziu zrušit šestileté a osmileté gymnázium a místo toho otevírat třetí třídu čtyřletého. Do uvolněných učeben nastěhovat dvě třídy obchodní akademie a všechno sloučit do jedné školy.
- Ze zkomírající zemědělské školy stvořit jeden z oborů školy lesnické.
- Děvčata ze zdravotnické školy nastěhovat do průmyslovky, což by citově okoralí elektrotechnici jistě oceněli a děvčata by to měla do praxe přes ulici.
- Celkově by se ušetřilo na provozu tří budov.
Od té doby se ... kolem mne ... začaly dít ... divné ... věci ... Zaregistroval zvýšený výskyt neznámých lidí v bílých pláštích se sítěmi.
Možná ale, že to ale souviselo s tím, jak jsem tenkrát napadl zrod bujarého okresního technologického centra světového významu za hezoušké evropejské peníšky.
21. srpna 2012 22:33
Nyní budu vulgární. Ve všech oblastech lidského dění převážilo "hovno" zabalené v pozlacené fólii. Nadřadila se forma nad obsahem. Přestal se používat zdravý "selský rozum". Odborníků na ekonomiku, ekonomické a matematické modely máme tisíce, ale krizi hypoteční, finanční, dluhovou,...nedokáží pomalu ani popsat. A navrhnout správná řešení? To už vůbec ne. Ve školství je to obdobné, reforem (okopírovaných) máme přehršel, ale výsledky jdou dolů.
No tak finanční a dluhové krize jsou přímým důsledkem demokratického státoprávního uspořádání. Problémem je v zásadě demokratická politika politických stran a osobní odpovědnost politiků, tedy v zásadě je problémem rozdělení moci, které politikům umožňuje přímou odpovědnost nenést. Je to o nastavení základních institucí právního státu. Bankovní krize jsou v konečném důsledku také projevem morálního hazardu. To nemá co dělat s ekonomickou teorií, nebo matematikou. Matematický model není nikdy špatný, jen může být pochopitelně špatně použit a chybně interpretován. K tomu dochází zejména tehdy, kdy jej používají a interpretují ti, kteří sice zajisté mají "zdravý selský rozum" (alespoň si to myslí), ale jinak neumějí ani vydělit dva zlomky.
Matematické modely společenského kvasu zejména pak ty, o kterých spolurozhodují i politici, vyloženě miluju.
Podávají ucelenou informaci o tom, jak to určitě nedopadne.
Matematický model není nikdy špatný, jen může být pochopitelně špatně použit a chybně interpretován.
Jako vtip velmi dobré! Jinak s dalším v podstatě souhlasím. Morální stav společnosti rozhoduje! Sociologickopsychologické modelování je obtížně realizovatelné už jenom kvůli vahám jednotlivých vztahů a rozhodně na jejich základě nelze s jistotou tvrdit např., koho zvolíme za presidenta, či která zkorumpovaná politická strana zase vyhraje volby. Uhodnout či strefit se, to jistě lze. V r. 1989 se de facto nestalo nic jiného než to, že lidé ve východní Evropě už měli konečně socialismu plné zuby, že míra trpělivosti přetekla. Pak se věci pohnuly. Je docela možné, že něco podobného nás v dohledné době čeká. Bude to za 5, 10, 15, 20 i více let? Nebo bude impulsem a spouštěcím mechanismem něco úplně jiného, o čem ještě v tuto chvíli nemáme nejmenší tušení? Tož tak. Při vší úctě.
VM
Představa, že matematický model bude přesně předvídat chování nějakého složitého systému je dost naivní. My v zásadě neumíme analyticky popsat ani chování relativně malého počtu dokonalých koulí v gravitačním poli. Matematika je v některých aspektech velmi silná a v některých prakticky nepoužitelná (z čehož ovšem ani náhodou neplyne, že něco jiného použitelné je). Podstatné je vědět přesně, co nám "říká" a na co naopak nestačí. Pochopitelně k tomu, abychom mohli nějaký systém přesně předvídat o něm musíme shromáždit veškeré relevantní informace a to v případě jakéhokoliv ekonomického, či sociálního děje není možné. Ono to není úplně možné ani v případě dějů "fundamentálnějších" (chemie, fyzika), ale tam ty odchylky jsou zanedbatelné a je možné se spoléhat na zákony velkých čísel.
Pro Pavla Doležela
Děkuji za dobrou diskuzi. Bylo mě opravdovým potěšením. Mějte se dobře!
VM
Okomentovat