U každého důležitého kroku v oblasti školství je třeba zvažovat, zda odpovídá cílům vzdělávání, jak jsme si je stanovili. Platí to například i pro státní maturitu a plošné testování.
V souvislosti s debatou o zavedení plošných testů na základních školách a změnách ve státní maturitě upozorňuje EDUin na důležitost stanovení cílů vzdělávání. Této oblasti se věnuje jen stručně školský zákon. V porovnání s ním jsou cíle ve srovnatelných vzdělávacích systémech stanoveny s jasnější orientací na sebevědomí, vlastní aktivitu a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.
Jak své cíle vzdělávání definují jiné vzdělávací systémy:
Nový Zéland: Cíle jsou definovány čtyřmi pojmy: Celoživotně učící se, Sebevědomý, Angažovaný, Propojený.
Austrálie: Používá trojlístek pojmů – Úspěšný učící se, Sebevědomý a tvořivý jedinec, Aktivní informovaný občan.
Skotsko: Sebevědomý jedinec, Tvůrce (funkční) hodnoty, Odpovědný občan.
Singapur: Řídící své učení, Sebevědomá osoba, Dobrý pracovník, Zapálený občan.
V podrobnějším popisu těchto cílů je často kladen důraz na proměnlivou budoucnost, na níž musí školství člověka připravit. Proto je tak častý důraz na sebevědomí, sebepoznání, vlastní aktivitu a samostatnost při studiu. Častý je i důraz na životní pohodu a duchovní hodnoty.
(Zdroj: Výstup z komparace cílů vzdělávání zemí: Nový Zéland, Austrálie, Skotsko, Singapur, Švédsko, zpracovalo Scio 2012)
Náš školský zákon říká, že obecnými cíli vzdělávání jsou (kráceno):
- rozvoj osobnosti pro osobní a občanský život a výkon povolání,
- získání všeobecného vzdělání a odborného vzdělání,
- pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu,
- uplatňování principů sociální soudržnosti a rovnosti žen a mužů,
- utváření vědomí vlastní národní a státní příslušnosti a respektu identitě druhých,
- poznání kulturních hodnot a uplatňování znalostí o životním prostředí a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
Celé znění najdete v paragrafu 2 Školského zákona ZDE.
Zdeněk Slejška, výkonný ředitel EDUin, řekl: „Asi nejzajímavější položkou při srovnání cílů vzdělávání u nás a ve vybraných zemích je sebevědomí. To v našem konceptu cílů zcela chybí. Podobně jako jasná orientace na budoucnost a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám světa. Nejde jen o samoúčelné slovíčkaření. Jasné pojmenování cílů pomáhá posoudit efektivitu zaváděných vzdělávacích nástrojů. Můžeme přemýšlet například o tom, jestli zaváděné testování na základních školách přispěje k aktivnější a samostatnější práci učitelů a žáků, nebo naopak povede spíš k pasivitě a poslušnému naslouchání, čehož si žádá stát prostřednictvím centrálně zadávaných testů.“
2 komentářů:
"Sebevědomý" bez "odpovědný" je cesta do horoucích pekel.
Ono "self-confident" je od našeho "sebevědomý" o významový odstín jinde (to české v sobě zahrnuje a běžně se užívá i ve smyslu "bezdůvodně sebejistý", to anglické v tomto smyslu spíš ne).
Takže bych byl pro, když už se inspirovat, tak hlavně ve Skotsku. :)
Souhlasím s předřečníkem, překlady adjektiv jsou z pohledu češtiny nepřesné, až zavádějící. Samy o sobě, vytržené z kontextu, ani nemají význam - spíše jak se to má projevit? A budeme zase u našich slavných kompetencí. A že žák neumí na střední odborné škole vyjmenovaná slova ani malou násobilku, je už tak nějak fuk. Hlavně že je sebevědomý.
Vždělání a výchova mají jít společně, a pokud by učitel měl podmínky, aby normálně učil motivované děti, věděl by, jak jim pochvalou, humorem, příklady ze života aj. zvednout sebevědomí a vychovávat z nich dobré lidi. Ale první a základní podmínka splněna není, takže finito.
Okomentovat