Příběh o 9leté Martě ze Skotska, která díky veřejné podpoře odvrátila zákaz publikovat fotky jídla ze školní jídelny na svém blogu a kritizovat ho.
Příběh, s nímž se rozejdeme na prázdniny, stojí za zamyšlení. Twít,
který ho uvozuje, jsem jménem Spomocníka vysílal do počítačových mraků
ráno 16. června během závěrečné konference projektu ELDOŠ - eLearning do škol v Ostravici (wifi v hotelu Sepetná bylo opravdu dokonalé). Měl jsem tam přednášku Proč je otevřenost pro vzdělávání nezbytná
a tuto aktualitu jsem použil jako ilustraci, jak by mohla otevřenost ve
školách vypadat a jaké důsledky by to mohlo mít. Od té doby (tj. za
poslední 2 týdny) došlo v příběhu o Martě ještě k dalšímu významnému
pokroku. Ale začněme hezky od začátku.
Na samém konci dubna se 9letá Martha Payne (budu jí říkat Marta) ze skotského Lochgilpheadu
ovlivněna nalezením vlasů v jídle ve školní jídelně rozhodla, že
v rámci školního projektu vytvoří blog, v němž bude každý den
zveřejňovat fotku oběda spolu s hodnocením a vlastním komentářem.
Inspirovala se v Británii velmi populárním šéfkuchařem Jamie Oliverem, který se proslavil mimo jiné též televizním seriálem Jamie's School Dinners,
který v roce 2006 ve spojení s kampaní za zdravější jídlo ve školách
donutil britskou vládu podpořit školní jídelny mimořádnou investicí 280
milionů liber a dodnes se opakovaně k této problematice vrací.
S tematickým zaměřením obsahu a se založením blogu s názvem Never Seconds
Martě pomáhal tatínek. On to byl, kdo dal na základě latinského
sousloví Veritas Ex Gustu (pravda chuti) Martě přezdívku Veg, kterou na
internetu používá. Po počátečních technických potížích s foťákem se blog
na počátku května rozjel. Martino hodnocení obědů bylo z počátku
poměrně kritické. Za všechny alespoň komentář z 8. května: „Dobrá věc na
tomto blogu je to, že táta konečně pochopil, proč chodím domů hladová.“
10. května se o blogu Never Seconds
poprvé na Twitteru osobně zmínil Jamie Oliver. Když to pak zopakoval
ještě v televizi, počet návštěvníků blogu začal prudce stoupat.
14. května vysílal rozhlas BBC s Martou interview, v němž svou
iniciativu, jejímž cílem je zlepšení kvality školních obědů, popsala. Po
prvních dvou týdnech měla na svém blogu přes 300 tisíc návštěv. Pak
Marta vyzvala děti, aby jí posílaly fotografie svých vlastních obědů
a začala zveřejňovat kromě vlastních též další zajímavé ukázky jídel
z jiných škol v různých zemích.
18. května se Marta poprvé zmiňuje o skotské charitativní organizaci Mary's Meals,
pro niž již rok předtím s přáteli vybrali 70£. Jedná o pozoruhodnou
aktivitu, která jménem Marie – matky boží organizuje teplý výživný
školní oběd pro děti na nejchudších místech světa. Tak např. v Malawi
to celé pro jednoho vychází na 7£ za rok. Realita je taková, že mnoho
z afrických žáků chodí do školy hlavně kvůli jídlu. Děti v Lochgilpheadu
jsou tak konfrontovány se skutečností, která je docela šokující,
protože oni platí za každý státem dotovaný oběd ve školní jídelně 2£.
Martin otec je farmářem a matka lékařkou. Zdá se, že je celkem jasné,
kde se zájem této rodiny o zdravou výživu dětí ve školní jídelně bere.
Pan Payne si dokonce našel oficiální státní vyhlášku (zřejmě pozůstatek
kampaně Jamie Olivera) nařizující školním jídelnám, že je jejich
povinností umožnit dětem sníst tolik ovoce a zeleniny, kolik samy
chtějí. Skutečnost si ověřil na místním úřadě (okres Argyll and Bute
je zřizovatelem tamních veřejných škol) a své dcery (jsou 2) vybavil
kopií potvrzujícího mailu. 28. května se Marta zmiňuje o tom, že
tištěnou kopii mailu ve škole použily a že po určitých dohadech dostaly
ovoce podle svého přání. Z pozdějších zpráv se pak dozvídáme, že byla
přijata politika umožňující dětem brát si ovoce pouze v případě, že
dojedly celé hlavní jídlo. 29. května Martino hodnocení oběda poprvé
dosáhlo maximálního počtu 10 bodů (10 i 9 se pak vyskytuje ještě
vícekrát). Tuto skutečnost uvádím hlavně proto, aby bylo jasné, že blog Never Seconds nelze považovat vůči školní jídelně za nepřiměřeně kritický.
1. června Marta reaguje na komentáře, které v blogu poukazují na
skutečnost, že my řešíme takovéto směšné problémy se zdravou výživou
a děti jinde nemají co jíst. Pan Payne (asi jste si již také všimli
toho, že on je ve skutečnosti hlavním hybatelem dění v našem příběhu)
zřídil na portálu JustGiving organizujícím charitu všeho druhu stránku Veg from NeverSeconds,
přes niž lze věnovat peníze Mary's Meals. Marta touto cestou poslala
první příspěvek ze svých vlastních úspor a vyzvala čtenáře, aby se
přidali. Již 4. června bylo vybráno 760£.
6. června Marta zmiňuje, že díky jejímu blogu měli ve školní jídelně kontrolu, která sledovala veškeré dění během oběda a zvláštní pozornost věnovala tomu, co děti nesnědí a vyhazují do kontejneru.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz.
0 komentářů:
Okomentovat