V učebních oborech právě skončily závěrečné zkoušky, při nichž většina škol dobrovolně využila jednotné zadání. Oproti minulému školnímu roku se nejvíc zvýšila účast škol u učebních oborů pro žáky s handicapem, a to o 43 procentních bodů. U klasických učebních oborů, jako je zedník, kuchař, prodavač, či automechanik, se podíl škol, které přijaly jednotné zadání, zvýšil o 5 procentních bodů. Od školního roku 2014/15 by použití jednotného zadání mělo být povinné pro všechny školy.
Zájem o novou závěrečnou zkoušku v roce 2011/2012:
- 344 škol (80,6 %) s tříletými učebními obory kategorie H
- 83 škol (61 %) s obory kategorie E pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
- Celkem letos skládalo novou závěrečnou zkoušku 24 990 žáků, z toho 23 321 v oborech kategorie H a 1 669 v oborech kategorie E.
Zatímco státní maturita se týká všeobecných předmětů, u závěrečných zkoušek jde o sjednocení odborného obsahu. Jejich reformu má na starosti Národní ústav pro vzdělávání a finančně na ni přispívá Evropský sociální fond v rámci projektu Nová závěrečná zkouška 2.
Učební obory pro žáky s handicapem mají svá specifika
Poměrně velká část žáků se zdravotním handicapem navštěvuje učební obory kategorie E. Ty jsou zakončeny výučním listem, mají ale jednodušší teoretickou přípravu a důraz se klade na praktické dovednosti. Jde o takové obory, jako Zahradnické práce, Zednické práce, Keramická výroba, Kartáčnické a košíkářské práce apod. Přibližně z jedné třetiny do nich chodí i žáci, kteří nemají žádné znevýhodnění, ale jejich studijní předpoklady jsou nižší, takže jim takto koncipované obory vyhovují.
Závěrečné zkoušky oborů pro handicapované žáky se začaly sjednocovat teprve v minulém školním roce, kdy byla vytvořena jednotná zadání pro 25 oborů, letos už to bylo pro 52 oborů. Jak ukazuje rychle vzrůstající počet škol, které využily jednotné zadání, přijaly školy novou závěrečnou zkouškou za svou.
Jednotná zadání pro tyto obory jsou poněkud jednodušší, např. v nich nejsou zahrnuty pokyny pro žáky, protože ti často nejsou schopni pochopit delší texty a mohli by být dezorientovaní. Pokyny jim přetlumočí jejich učitelé, kteří zvolí vhodnou formu. Při zkouškách se pracuje hodně s různými obrázky nebo ukázkami materiálů či rostlin a využívají se testy, protože pro mnohé žáky je snazší zaškrtnout správnou odpověď, než ji samostatně napsat. „Příprava jednotných zadání je v těchto oborech hodně náročná, autoři totiž musejí najít vhodný způsob, jak vědomosti z dětí dostat,“ upřesňuje Romana Jezberová z Národního ústavu pro vzdělávání.
Jak probíhají závěrečné zkoušky u žáků s handicapem
Střední škola Aloyse Klara nabízí kromě jiného také dva obory kategorie E pro handicapované: Keramické práce a Kartáčnické a košíkářské práce. Tato škola se dřív specializovala na zrakově postižené, dneska do ní ale chodí i žáci s kombinovanými vadami či s mentálním postižením. Od začátku se škola podílí na vzniku jednotných zadání pro různé učební obory. „Pracujeme v autorských týmech a díky tomu se do jednotných zadání dostávají témata, která považujeme za důležitá. A když jsou v týmu různé názory, tak se nakonec dohodne kompromis a všichni vědí, jak vznikl. Učitelé jsou pak jednotnému zadání příznivě nakloněni, nemají pocit, že by jim někdo shora diktoval,“ zdůvodňuje Marcela Piskořová, zástupkyně ředitelky pro teoretické vyučování.
Podle ní nemají žáci se závěrečnými zkouškami připravenými na základě jednotného zadání problémy, protože na rozdíl od nových maturit mají školy větší možnost vytvořit individuální podmínky. Žákům třeba dávají delší čas na vypracování úkolů nebo jim pokládají doplňující otázky. „Např. tady máme chlapce s vadou řeči, který se vyjadřuje hodně zdlouhavě, ale my víme, že umí na otázku odpovědět – tak mu poskytneme dost času, aby své vědomosti mohl prokázat,“ uvádí Marcela Piskořová.
„U žáků, kteří mají nějaké specifické problémy, není ve škole hlavním cílem, aby se naučili kvanta vědomostí a dovedností, ale aby se socializovali. I když třeba nejsou schopni obsáhnout celý obor, mohou se naučit aspoň nějakou část a díky tomu jsou zaměstnatelní,“ upřesňuje Romana Jezberová z Národního ústavu pro vzdělávání.
0 komentářů:
Okomentovat