S rámcovými vzdělávacími programy přišlo do všech středních škol nové pojetí výuky zaměřené na klíčové kompetence, očekávané výstupy a průřezová témata. Učivo již není hlavním cílem výuky, ale stalo se prostředkem k jejich dosahování. Měla by se změnit i maturitní zkouška? Určitě!
Maturity a RVP
Stávající pojetí maturit (ve společné i školní části) zatím nijak nezareagovalo na kurikulární reformu, která přišla se školními vzdělávacími programy. Zkouší se hlavně znalosti, méně pak dovednosti. Na středních odborných školách je sice součástí maturity i praktická zkouška, ale na gymnáziích nikoliv.
Zkoušet žáka pouze ze zvládnutí učiva ve vybraných vyučovacích předmětech už dávno nestačí. Pokud jsou oficiálním cílem vzdělávání na středních školách klíčové kompetence, je třeba míru jejich osvojení hodnotit u maturity. Navíc se chystá revize RVP, kde by ke klíčovým kompetencím přibyly ještě tzv. gramotnosti, tedy matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost (případně i gramotnost informační, finanční, počítačová či mediální…).
Jak by se tedy maturitní zkouška měla proměnit, aby byla kvalitnější a komplexnější? Aby v ní absolventi středních škol prokázali, jak si osvojili klíčové kompetence a tzv. funkční gramotnost? Především by se musela rozrůst o novou část! Na některých základních školách (např. ZŠ Londýnská v Praze) už nyní probíhají na konci 9. ročníku tzv. „malé maturity“. K maturitám, jak je známe ze středních škol, ale mají tyto malé maturity daleko – jsou totiž mnohem praktičtější…
Veřejná obhajoba absolventské práce
Žáci si nejprve sami zvolí téma (teoretické či praktické), kterému se chtějí věnovat (mohou to být třeba „éčka“ v potravinách, zrakové klamy, konkrétní bitva, elektrárny či jakékoliv téma z jakéhokoliv oboru…). Následně se dohodnou s učitelem, který jim práci povede a se kterým budou moci konzultovat problémy. Výsledkem jejich práce musí být vytvoření prezentace v PowerPointu (či jiném prezentačním programu), která bude splňovat všechna předem stanovená kritéria (např. rozsah, začlenění obrázků do textu, čitelnost pro diváky, použitou literaturu a zdroje nebo resumé v angličtině). Žáci nakonec tyto své prezentace obhajují před komisí, která je tvořena učiteli, žáky z 8. ročníku, případně hosty či odborníky odjinud. Diváky těchto obhajob mohou být spolužáci, rodiče apod.
Tento model by se dal celý převzít a začlenit do maturitní zkoušky v její školní části. Student SŠ by si ve 3. ročníku vybral téma, které bude během celého 4. ročníku zpracovávat. Měl by k němu konzultanta ze své školy, případně externistu. Nakonec by musel svou práci veřejně obhájit před komisí tvořenou učiteli z dané školy s předsedou z jiné školy. Podívat se na obhajoby by mohl kdokoliv. Její součástí by byla prezentace s resumé v angličtině (v psané i mluvené formě) a dále nutnost zodpovědět otázky hodnotitelů i hostů. Práce by se odevzdávala i v písemné formě (jako taková „malá bakalářská práce na VŠ). Absolventské práce, prezentace i jejich hodnocení podle předem daných kritérií by škola musela zveřejnit na svých internetových stránkách.
Absolvent, který by takovouto zkouškou prošel, by byl určitě lépe připraven pro další studium na VŠ i pro zaměstnání, než je tomu dosud. Tato podoba maturit by měla vliv i na změnu ve způsobu výuky na středních školách. Studenti by se totiž museli naučit spoustě praktických činností jako je veřejné vystupování, obsluha počítače, vyhledávání informací, psaní textů, angličtině apod.
Další části maturitní zkoušky
Byly by po zavedení obhajob absolventských prací nutné i další části maturit, jak je známe dnes? Myslím si, že už nikoliv… Státní maturity by se obešly bez společných didaktických testů dvou úrovní i oprav slohových prací externisty. Pokud by ale stát trval na zachování současných pravidel maturit, nevadilo by to…
Didaktické testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka by mohly být zachovány. Měly by se ale zaměřit na gramotnosti (tedy dovednosti využít naučené v praxi), nikoliv na pouhé znalosti jako nyní.
Také slohová práce by mohla zůstat. Jen bych nabídl ke zvážení, zda mají maturanti psát o přípravě palačinek, jak tomu bylo letos… Není to téma spíše pro základní školu? Neměli by maturanti prokázat ve slohové práci jistou úroveň myšlení? Proč by měli maturanti prokazovat, že zvládnou napsat vypravování či úvahu nebo referát či reportáž? Jazyk je především nástrojem myšlení! Studenti by tedy u maturit měli prokázat, že umějí formulovat své myšlenky a že umějí své názory podpořit pádnými argumenty. Proto se pro maturitní sloh hodí spíše tzv. argumentační esej. Povídky, ať si píší studenti ve volném čase… K tvorbě referátů a dalších odborných textů nemají studenti při psaní slohové práce podklady, takže stěží mohou v časovém presu vzniknout kvalitní texty. (A navíc to popírá celý způsob vědecké práce založené na studiu pramenů a odborné literatury!) Odborný text budou přece studenti psát právě pro obhajoby svých absolventských prací, nemusí ho tudíž tvořit znovu… Studentům můžeme zadat při slohové maturitní práci psaní reportáže či zprávy, ale opět tím popíráme podstatu práce novináře, což je špatně! Reportér má psát o události, u které byl (a jedinou události, u níž je aktuálně maturant, je právě psaní slohové práce, může si tedy nanejvýš něco vymyslet, což je v přímém rozporu s etickým kodexem novináře, jak ho zformuloval Syndikát novinářů ČR…). Nemluvě o zprávě, kde je třeba ověřovat informace z různých zdrojů, což bez možnosti použít telefon či internet maturant při psaní slohové práce nemůže nikdy udělat. Výsledkem podobných zadání je pouze „hra na funkční styly a jejich pravidla“, navíc spíše než o hru, jde o podfuk – a k němu přece maturanty vést nechceme! Vlastně dnes s nostalgií vzpomínám na zlaté časy „nestátních maturit“, kdy jsem studentům na gymnáziu mohl svobodně připravit téma v podobě citátu od T. G. Masaryka či z Bible, a lituji současné studenty, kteří absolvují státní maturity zbavené veškerého étosu – rozhodují se, zda budou psát o přípravě palačinek s tvarohem či špenátem… Tomu říkám totální devalvace maturit!
Zbývá ústní zkoušení. I to můžeme zachovat, ale není už spíše přežitkem? Vždyť kultivovanost vyjadřování i vystupování můžeme zjistit právě při obhajobách absolventských prací…
Učitelům cizích jazyků se určitě bude zdát, že resumé v angličtině je málo. Proto bych byl pro zachování zkoušky z cizího jazyka přibližně v současné podobě. Lepší by ale bylo, kdyby šlo o zkoušku mezinárodně uznávanou. Stát by studentovi zaplatil ale pouze první pokus. Všechny další pokusy už by si student musel hradit sám. To se týká i opakování ostatních částí maturit…
Závěrem
Přijde vám mnou nastíněná nová podoba maturit lepší, než je ta současná? Pokud ano, můžete obhajoby absolventských prací začlenit do školní části maturitní zkoušky již nyní. Lepší by ale bylo, kdyby šlo o povinnou součást maturit a jejich základ!
Autor je šéfredaktorem vzdělávacího portálu www.eucebnice.cz.
Převzato s laskavým souhlasem autora z EDUin.cz.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
58 komentářů:
Já mám pocit, že si z nás snad ti "odborníci" dělají srandu. Obhajoba absolventské práce určitě není na škodu, ale jednak nenahradí ani v nejmenším didaktické testy a jednak omezuje žákovu pozornost na jeden velmi malý problém. Ano, jednou za deset let nějaký chytrolín objeví nový druh kůrovce, nebo svými pozorováními, či vývojem nějakého algoritmu obohatí i "skutečnou vědu", ale to bohužel ani v nejmenším nevyváží zničení všeobecného vzdělání alespoň nějaké části populace středoškoláků. Tento typ "výuky" je zcela běžný ve většině amerických států, ne-li ve všech a já jsem ho zažil na vlastní kůži a nikomu ji nedoporučuji. Nebývávalo za mých časů zvykem, aby středoškolák nevěděl co je to Evropa (i když už za mě jsem zažil studentku-dceru místního podnikatele a podporovatele školy, která nedokázala na mapě světa najít Českou Republiku. Pravda, byla to původem Slovenka, nicméně už tehdy se začalo blýskat na časy postdemokratické vzdělávací soustavy, jejíchž plodů nám bude se nadítí během příštích desítek let, než dojde k dramatické revoluci. Mám jasnou představu o maturitě. Klidně nechť mají žáci povinnost napsat absolventskou práci, ale zároveň vždy musí mít povinnost skládat centralizovanou zkoušku v podobě tří didaktických testů zaměřených výhradně na jednoznačné znalosti a dovednosti v matematice, znalost gramatiky českého jazyka a znalost gramatiky a schopnost dorozumět se v cizím jazyce. Žádné přihlouplé eseje hodnocené poblouzněnými češtináři, žádné prázdné biflování datumů, názvů děl a jmen autorů, žádné biflování zeměpisných údajů. Doba je skutečně jiná a pokud někdo má biflovací mozek, který tedy dnes není úplně ku potřebě, nechť se bifluje až poté, co zvládne elementární matematické operace a gramatiku rodného jazyka.
Naprosto souhlasím s názorem p. Doležela. Pan Sárközi je naprosto mimo.Živě si představuji maturanty, kteří hledají cestičky k tomu, aby obešli, co se obejít dá a ze školy potom vyjdou bez elementárních znalostí. Nejde o nabiflované učivo, ale o to, aby se absolventi uměli orientovat. Ale jak se takový produkt může orientovat, když nezná základní věci.
Pan Doležel sice zvolil hned na začátku "kontroverzní tón", ale nakonec se vším, co je uvedeno v mém článku, souhlasil. :-) Radek Sárközi
O nějaké formě jakési odborné "absolvetské práce" a její obhajobě jsem intenzivně uvažoval už za svého působení na elektroprůmyslovce na sklonku osmdesátých let. Přišlo mi vhodné využít tenkrát nezanedbatelný tvůrčí potenciál žáků školy.
Našlo se ovšem tisíc důvodů proč by to bývalo nešlo. Tak jsem žádal, aby žáci mohli u maturity používat svoje konstrukční práce vytvořené v průběhu studia. Prý by se to zneužívalo jako tahák(?). Tak jsem aspoň v rámci své působnosti při zadávání praktické maturity žákům povolil jakoukoli odbornou literaturu. I tak chlapci občas rupli.
Se slzou v oko vzpomínám jak jednou si chlapci do odborné učebny k maturitám na rudlíku přivezli celou knihovnu.
Když už se ptáme, k če,u je maturita, měli bychom také uvažovat, zda by se měla týkat celé šíře myšlení a dovedností (humantiní, technické, přírodovědné).
Ad obhajoby: o formě profilové části zkoušky rozhoduje ředitel, a tak absolvenstské práce s obhajobami jsou běžnou součástí maturit na mnoha školách.
Co znamená "běžnou"? 5%? 10%?
Pan Sárközy se asi zasnil nad představou skvělých absolventských prací, které by žáci nikde neopsali (případně si na jejich vytvoření dokonce někoho nenajali), a vlastně neví, kolik částí by maturita měla mít, zda testy ano, či ne... - viz: "Státní maturity by se obešly bez společných didaktických testů dvou úrovní i oprav slohových prací externisty. Pokud by ale stát trval na zachování současných pravidel maturit, nevadilo by to…"
Myslím, že pokud chce někdo navrhovat "kvalitní maturity", mohl by mít poněkud jasnější koncepci. Třeba ji bude mít skupina Fialových expertů a "expertů"…
V současnosti není problém nechat si zpracovat bakalářskou, mnohdy i diplomovou práci někým najatým. Proč by tohle nemohl využít maturant? Jen pár poctivců by to doopravdy odmakalo, jako vždy a ve všem.
A ještě bonbónek - na VŠ se rozmáhá posílat za sebe na dílčí zkoušku náhradní osobu. Inu proč ne, examinátor nezná z toho kvanta lidí na přednáškách většinou nikoho.
Jak chcete podvádět při prezentaci? Na kontrolu původnosti elektronických materiálů existuje software!
...prezentace v PowerPointu (či jiném prezentačním programu), která bude splňovat všechna předem stanovená kritéria (např. rozsah, začlenění obrázků do textu, čitelnost pro diváky, použitou literaturu a zdroje nebo resumé v angličtině).
Prezentaci mu udělá kámoš nebo tátův známý - a jak to učitel nebo komise pozná? Nepředpokládáte, že by se s tím žák dělal až u maturity, že ne? Je to úkol na několik měsíců, tak na to má času dost, zainteresovat "odborníky".
Maturitní otázku mu zpracuje kámoš... Ale naučit se to pak musí sám. Stejně tak při prezentování za maturanta nikdo cizí nic neodprezentuje. Doplňující dotazy za něj nikod nezodpoví. Proč by ale někdo prosil kamaráda, aby mu vytvořil prezentaci, když to bude umět z hodin informatiky udělat sám?
Pánové, dobrý večer!
Dovolte mi, prosím, k tomu přispět se svou troškou do mlýna. Na naší střední škole je jednou (nikoli jedinou) profilovou zkouškou tvorba a obhajoba maturitní práce. Za tímto účelem je vypracován systém (i elektronický) evidence, vedení a průběžných KONTROL, kritérií hodnocení, několikastupňového hodnocení a při obhajobách je zde dostatečný prostor nejen na teoretikum k dané problematice a praktické předvedení (to je povinné), ale i na dotazy komise. Pravda, některé práce nejsou na špičkové úrovni, ale také ne všichni žáci projdou tímto sítem.
Nyní k žákům samotným. Vzhledem k tomu, že žák si vybírá téma, které je mu blízké v součinnosti s vedoucím práce, nebývá problém s realizací a v minimálním míře se ve škole setkáváme s tím, že by žák při realizaci podváděl. Žáci tvorbu maturitní práce berou jako bonus, jako zhodnocení toho, co se naučili a chtějí se většinou předvést... chtějí se ukázat v nejlepším světle a mnohé projekty pak mají úspěch v SOČ a některé svým zaměřením odpovídají problematice vyučované na VŠ. Některé VŠ (ne humanitně zaměřené), se kterými máme partnerství, si také vybírají uchazeče na základě toho, jakou měli maturitní práci. Do maturitních projektů také hodně mluví sociální partneři v podobě firem, které využívají reálné výstupy prací maturantů. Také mnohdy participují na hodnocení jako externí oponenti práce. Žáci si v neposlední řadě také zkusí mluvený projev před publikem v rozsahu a obsahu, který je čeká snad jen párkrát za život. Po obhajobách je vidět, jak někteří úplně září, že se ukázali v nejlepším světle, jak je to těší, když se jim něco takového povede. Je to pro ně pozitivní motivace. Nezmiňuji se již o dokumentaci k maturitnímu výrobku, která je též povinná a její formální rozsah je srovnatelný s bakalářskými pracemi. O to je to pro ně cennější zkušenost.
Celá záležitost samozřejmě vyžaduje maximální nasazení vyučujících (byť špatně placených) je snad zcela jasné a kdo to chce flákat, ten to fláká - nejen žák, ale i vyučující. Moc jich naštěstí není (odfláknout se dá konec konců jakékoli hodnocení, ať už by se jednalo o jakoukoli formu zkoušky). Zkušený pedagog nicméně pozná, zdali průběžně předkládaná práce je, či není výtvorem dotyčného člověka. Stačí k tomu pár dobře mířených otázek k předkládanému řešení (upozorním ještě, že konzultace jsou povinné a je stanoveno několik kontrolních bodů a deadline pro odevzdání - což žáky nutní k jisté důslednosti). Tohle je o našem nasazení - nasazení pedagogů. Je to o naši profesionalitě. Žáci udělají jen to, co se jim dovolí.
Pánové, chápu vaše obavy, ale z mé přímé zkušeností vyplývá, že v tomto případě při správném systémovém nastavení se s problémy, které uvádíte, setkávám v minimální míře - a pokud, pak je občas problém nejen na straně žáka (a to se také asi špatně poslouchá).
S přáním pěkného zbytku večera
Jenda
Pro technické a přírodovědné obory a vědy - asi dobrá věc. Ale pro humanitní? Pochybuju.
Děkuji panu učiteli "Jendovi" za skvělý diskuzní příspěvek a podrobný popis toho, jak to funguje na jeho střední škole! Myslím si, že když v rámci tzv. malých maturit zvládnou obhajobu absolventských prací deváťáci, zvládnou to i všichni maturanti (včetně humanitních oborů)... Samozřejmě to není o jednorázové "zkoušce", ale o promyšlené přípravě a intenzivní práci pedagogů i studentů, která začíná už v prvním ročníku a její intenzita se zvětšuje až k ročníku maturitnímu. Takto pojatá maturita má vliv i na zajímavost a praktičnost výuky a studenty vnitřně angažuje a motivuje. Mohou se totiž blýsknout, co všechno dokážou v oblasti, o kterou se zajímají! Budu rád, když na základě mého článku začne více škol (středních i základních) uvažovat o začlenění obhajob absolventských prací do ŠVP a výuky. (Radek Sárközi)
Jen pár poctivců by to doopravdy odmakalo
V dnešním pojetí světa správně zní:
"Jen pár blbců...".
Podvádí se odjaktěživa. Domácí úkoly, samostatné práce, konstrukční cvišení, seminárky, bakalářky, diplomky...
Celebrity mají víkendové tituly, i do zahraničí si pro ně zajedou.
Jde o to, co si kdo od studia slibuje a čím se hodlá živit.
Jde o to, jaký je stav naší společnosti.
Dobrý den pane Sárközi,
rád bych jen zareagoval na poslední větu Vašeho komentáře: "Budu rád, když na základě mého článku začne více škol (středních i základních) uvažovat o začlenění obhajob absolventských prací do ŠVP a výuky".
Považuji za důležité (a z mého předchozího komentáře to nevyplývá) ozřejmit, že u nás na škole se nejedná o horkou novinku, ale o stav trvající bezmála 20 let. Pamětník (se kterým sdílím kabinet) nedávno vzpomínal, jak jezdil na ministerstvo, aby se svého času našla možnost začlenit tvorbu a obhajobu maturitní práce mezi způsoby ukončení studia (alespoň nějak). Toto je výsledek 20 letého stavu a není to chvilkový rozmar. Navíc je potřeba k tomu namotivovat (naformátovat) všechny zainteresované.
Přeji Vám, aby se na základě Vašeho článku přidaly další školy, musím však podotknout, že to chce svůj čas a hlavně společnou vizi uvnitř organizace. Není to žádná "hurá" akce a kdo si tím neprošel a neví, co všechno to obnáší, bude možná zaskočen, posléze naštván a nakonec znechucen. Je to dlouhodobá práce a nejvíce překážek může být na (i ze) strany kolegů.
Není to módní vlna a rozhodně si nemyslím, že se jen tak nějaká škola rozhodne ukončovat studium touto (administrativně, organizačně, pedagogicky, časově, obecně systémově) náročnou formou zkoušky, pokud to bude chtít řešit kvalitně.
Přeji pěkný den
Jenda
Proti maturitní práci nic nemám, ale rozhodně nesouhlasím s tím, co se v článku naznačuje, tedy že by mohla nahradit didaktické testy. Věcně je určitě nenahradí. A také nesouhlasím s tím, že by nebylo možné napsat kvalitní práci v oblasti humanitních oborů. Nerad bych ale, aby zase skoro všichni utíkali před matematikou k "pisům" a k opisování a kompilování knih.
Didaktický test by mi v zásadě nevadil, kdyby testoval gramotnosti. Nemůžeme ale od něj očekávat, že otestuje hlavní cíle vzdělávání na SŠ, kterými jsou podle RVP klíčové kompetence... (Radek Sárközi)
Didaktický test by mi v zásadě nevadil...
Těmi gramotnostmi myslíte, pane Sárközi, gramotnost čtenářskou, matematickou, přírodovědnou, finanční a ICT?
A těmi klíčovými kompetencemi pak kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní kompetence?
Ony se dnes u maturit didakticky testují? Ptám se zcela vážně. Moje aktivní účast na společné části maturitní zkoušky spočívá v držení dozoru na chodbě, totiž.
(Nestěžuji si, konstatuji)
Klíčové kompetence mne nezajímají. Nevidím důvod k testování něčeho, o čem nikdo přesně neví, co to znamená. Mě zajímá, jestli student umí zderivovat funkci nebo neumí, jestli umí řešit nerovnice, nebo neumí. V jazyce mě zajímá, kolik gramatických chyb v průměru student učiní na jednu větu a případně, jak je schopen větu sestavit a zda se nedopouští nějakých stylistických zhovadilostí. Toto vše lze s jistou mírou nepřesnosti otestovat vhodným didaktickým testem.
No, co zajímá nebo nezajímá pana Doležela je myslím naprosto jedno! Důležité je, co požaduje po žácích RVP... To, že student najde v didaktickém testu ze čtyř vět jednu s pravopisnou chybou vůbec neznamená, že je schopen napsat větu, která dává smysl a je bez pravopisných chyb. (Radek Sárközi)
A pravopis (konkrétně interpunkci) by si mohl doplnit i p. Sárközy. Patrně jste chyběl, když se probíralo psaní interpunkce v souvětích:).
Vy jste zřejmě vystudoval pedagogiku, viďte pane Sarközy a ještě k tomu s nějakou humanitní aprobací? Co vám mám vysvětlovat? Buď chceme mít děti vzdělané a pracovité, nebo chceme psát nicneříkající dokumenty povětšinou za tzv. evropské peníze. Sepsání seznamu někým vymyšlených jakýchsi gramotností a jakýchsi kompetencí nikoho ještě nezgramotnilo ani nezkompetentnilo. Čím více se kydá o gramotnostech a kompetencích, tím méně toho děti umí. To, že dítě se má umět učit, že má myslet v souvislostech, že má umět spolupracovat s ostatními, že má umět komunikovat, na tom se shodne drtivá většina populace. Ale jak to zařídit? Jak naučí hloupé dítě hloupý učitel myslet v souvislostech, když ani jeden z nich neumí ani myslet, natožpak v souvislostech? Já vám a vám podobným Feřtekům a Hausenblasům neupírám angažovanost, ale vy prostě jako v lepším případě humanitně orientovaní a v horším nevzdělaní jedinci do toho vzdělávání vidíte jen skrz jednu velmi malou dírku a navíc jen z jedné strany. Pokud didaktické testy ve vašich aprobacích nepovažujete za nezbytné, prosím. Já vám do toho kecat nebudu, i když se domnívám, že základy gramatiky a stylistiky by měl středoškolák zvládat na velmi slušné úrovni a vím i od bohemistů, kteří učí, že to vyžadují. Vy mi ale neříkejte co jsou a co nejsou schopny otestovat didaktické testy v matematice, protože tomu ani za mák nerozumíte. Já, jako matematik, tvrdím, že mi dobré didaktické testy dokáží dostatečně spolehlivě setřídit populaci žáků podle jejich matematických (chcete-li) gramotností. A jestli je Pepíček ukecanej, nebo zakřiknutej, jestli ho učení baví, nebo ne, jak je motivován a jestli se na test učil týden, nebo dvě hodiny-to mi nepřísluší hodnotit a ani na to nemám spolehlivé metriky. Škola je služba daňovým poplatníkům. Pokud se student necítí dostatečně vnitřně motivován ke studiu, nechť nestuduje.
No, máte svobodu blábolit cokoliv, nebudu vám to upírat... Jen je vidět, že pedagogické vzdělání nemáte. Konzistentnost vašich myšlenek je minimální. Před chvílí jste tu obhajoval didaktické testy z češtiny, že prý jsou schopné něco ověřit, což nejsou. Teď už zase vás čeština nezajímá a oháníte se didaktickými testy matematiky. Nerozlišujete matematickou gramotnost a znalosti. V jednom příspěvku stihnete popřít sám sebe a urazit několik lidí, kteří na rozdíl od vás školství rozumějí. Jestli tohle je myšlení matematika, tak potěš... Spíš bych ale řekl, že opravdoví matematici myslí a argumentují věcněji. (Radek Sárközi)
Pedagogické vzdělání naštěstí skutečně nemám, proto také považuji kupříkladu letošní těžší verzi maturitního testu z matematiky za plně vyhovující. A nejen já, i moje středoškolská profesorka matematiky, která před časem napsala veřejný dopis na toto téma a která má jednak nějakých 20 let zkušeností s výukou matematiky na gymnáziu a jednak má vystudováno učitelství matematiky na matfyzu.
Ano, jsem pevně přesvědčen, že didaktické testy z češtiny jsou schopné ověřit spoustu jazykových dovedností a nejsem sám, nicméně jazykové schopnosti studentů mě až tak netrápí. Popravdě, kdybych byl sobec, asi bych každý den oslavoval, protože to, co vy a vám podobní, chrlí na trh práce, nás (dříve vystudované) absolutně nemůže na trhu práce ohrozit. Protože úplný nejsem, jsem tím spíše znechucen.
Byl byste tak laskav a vysvětlil nevzdělanému matematikovi a ekonomovi jaký je rozdíl mezi matematickými znalostmi a matematickou gramotností? Budu vám velmi vděčný, když mi to srozumitelně vysvětlíte.
Stačí, když si přečtete materiály PISA, kde se matematická gramotnost ověřuje - to byste mohl být schopen při svém vzdělání dohledat... Bohužel názor vaší středoškolské učitelky matematiky nesdílejí vysoké školy a vyšší úroveň didaktického testu nezohledňují u přijímacích zkoušek a jejich zástupci (z technických oborů) se k ní vyjádřili negativně. Možná byste se nemusel plést do školství, když nemáte pedagogické vzdělání. Klidně se věnujte oboru, který jste vystudoval a dělejte dobře svou práci. To by mělo stačit...
Nevidím rozdíl mezi gramotností a znalostmi. Já chápu, že je moderní hovořit o gramotnostech, když o nich "hovoří" i anglicky psaná literatura, byť třeba pochybné odborné kvality, ale podle mě, když žák má perfektní znalost logaritmu, plyne z toho, že je schopen s ním pracovat. Nebudete asi moc dobrý učitel, když mi rozdíl mezi matematickými znalostmi a gramotností vysvětlujete odkazem. Mě pochopitelně zajímala vaše interpretace. Já ani z PISA testů rozdí nevnímám.
Nemyslím si, že názor můj a mé profesorky matematiky nesdílejí vysoké školy. Já bych také maturitní test nebral jako postačující podmínku pro přijetí na VŠ. Pouze nutnou. A nutnou podmínkou pro přijetí na mnohé vysoké školy maturita z matematiky aktuálně je.
Možná byste se vy neměl plést do oborů, kterým nerozumíte. Víte, ono v našich končinách se bohužel rozmohl takový nešvar, kdy učitel si myslí, že je kompetentní k vytváření vzdělávacích systémů, lékař se domnívá, že je kompetentní vytvářet systém plateb za zdravotní péči a psycholog se dnes už pomalu jako novodobý šaman vyjadřuje ke všemu. Vy nejste ani lingvista, ani historik, ani odborník na testování, vy jste učitel českého jazyka a dějepisu. Já zase rozumím konstrukci testů, vyznám se v pojmech jako je reliabilita a validita. Nejsem sice učitel, ale na vysoké škole jsem jako postgraduální student učil, takže asi dvouleté zkušenosti s učením mám. Jaké zkušenosti máte vy z komerční sféry? Co vy víte o "skutečném" světě a trhu práce? Víte, pro co a jak vlastně žáky máte připravovat? Co po nich budou zaměstnavatelé chtít?
Těžko s vámi mohu diskutovat na úrovni, když jste se rozhodl ignorovat např. gramotnosti a další základní prvky moderního pojetí vzdělávání - tím vlastně škrtnout minimálně posledních 100 let vývoje pedagogiky. Nebudu ztrácet čas s člověkem, který jen neustále někoho osočuje a pro své sebepotvrzení si potřebuje vytvořit ve své mysli obraz nepřítele, se kterým pak sveřepě bojuje. Když vás to baví, pokračujte si v tom, ale beze mě...
Troll (internet)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(internet)
Já jsem se nerozhodl něco ignorovat, já jen tak nějak zpochybňuji ten váš pokrok v pedagogice. Zatím jsem si nevšiml, že by přesun na nesmyslné dokumenty o cílech vzdělávání vedl k nějakému zlepšení ve výkonech žáků. Naopak, i ty didaktické testy provozované v rámci výzkumu PISA potvrzují, že znalosti a dovednosti našich žáků se poměrně rychle zhoršují. Čím to asi bude, když se jim věnují takoví pedagogičtí odborníci jako jste vy a mají k dispozici kydání o klíčových kompetencích a gramotnostech?
No, já učím 30 let, ale co to jsou gramotnosti tuším taky jen velmi vzdáleně. Je to nějaké přebásnění toho, co požaduje PISA a co se normálně učí ve škole, ale musí to znít odborně - moderně. Aby to vypadalo, že se za posledních 100 let pedagogika někam pohnula, že?
Jestli mně to nevysvětlí p. Sárkozy názorně, pak musím tvrdit stejně jako p. Doležel, že gramotnosti vznikly jen proto, aby měl VÚP nějakou činnost.
Podle Wikipedie:
Gramotnost je individuální schopnost číst a psát.
Podle mne:
"Čtenářská gramotnost" je čtenářská schopnost číst a psát.
Pak tu máme ještě třeba nejlepší optimum, největší maximum, ustálený standard a pitomého blbce.
Gramotnost je...
Jenže poučený pedagog by asi měl vědět, že gramotnost obecně je něco jinačího než gramotnost ve vzdělávání (viz vyhledávač kousek níž). V tom je ten oříšek. Tam se to pak začne hemžit termity a je vymalováno. Kdepak, dnes se nelze vyjadřovat jednoduše, vše musí mít inovovaný háv a perspektivu řešení.
gramotnost obecně je něco jinačího
To je jako se vzděláváním.
Vzdělávání obecně je poměrně dost velká dřina.
Ovšem vzdělávání ve vzdělávání je zábava zúčastněných a záminka k prošustrování peněz. Jsou-li.
Moje řeč. Já mám ze školy několikanásobnou zkušenost, že ten kdo o učení nejméně kecá, nakonec nejvíce naučí. Jednak neplýtvá čas zbytečnostmi-ostatně na kecání máme přece Feřteky, Hausenblase a spol. a jednak nemá potřebu kecat o blbostech. Mně to připadá jako rozdíl mezi nositelem Nobelovy ceny za kvantovou termodynamiku a novinářem, který sice umí o kvantové termodynamice vyprávět pohádky, ale jinak neumí ani vynásobit dvě matice. Dokumentů a vyhlášek už bylo dost. Dost bylo podpory nejrůznějšího vyhýbání se práci. Pojďme konečně podporovat ty, kteří učí a ne ty, kteří píší nesmyslné dokumenty o blbostech.
Vy nějak podporujete ty, kteří učí? Jakpak? Čtu jen, že někoho neustále urážíte a osočujete... Asi si tak potřebujete uměle zvednout sebevědomí!
Jinak nebudu ignorantům vysvětlovat, co jsou gramotnosti v pojetí PISA či klíčové kompetence, stejně to ani vědět nechcete. Kdybyste chtěli, sami si to najdete, protože na internetu máte zdrojů habaděj.
(Radek Sárközi)
Tak předně do státního rozpočtu, z nějž je hrazena mzda drtivé většiny učitelů posílám nemalé peníze. Navíc jsem se poměrně dlouho podílel na vzdělávání učitelů v oblasti sociometrie. Dělím učitele na kvalitní a nekvalitní, lidi na hloupé a chytré. Ještě nikdy jsem nezaznamenal, že by se ze špatného učitele stal dobrý tím, že si přečetl definici "funkční" gramotnosti, nebo, že by se z blbce stal inteligent tím, že ho najednou místo učiva budeme učit kompetencím, nebo gramotnostem. Ono už samo tvrzení, že žáky učíme učivo jako prostředek k dosažení vyšších cílů je nesmyslné. Ono totiž cokoliv žáky učíte, stává se učivem.
Pokud jde o gramotnosti, jistě není problém najít si "definice". To snad je jasné, že nejsem abych tak řekl primitivní ignorant prvního řádu. Mně jde o nějaký hlubší, řekněme filosofický význam jednak samotných pojmů a jednak toho žonglování s nimi. Dříve to byly dovednosti, schopnosti a znalosti, dnes jsou to gramotnosti a kompetence. Proč? No inu proto, aby měl Výzkumný ústav pedagogický smysl své existence. Já netvrdím, že by ten smysl se nedal najít v něčem skutečném, ale to, co předvádíte vy, to není nic jiného, než hra se slovy. Četl jste Wittgensteina a jeho jazykové hry? Znáte postmoderní filosofii? Ono je to poněkud hlouběji, než jak to chcete, nebo jste odkázán viděti.
Matematická gramotnost je schopnost jedince poznat a pochopit roli, kterou hraje matematika ve světě, dělat dobře podložené úsudky a proniknout do matematiky tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zainteresovaného a přemýšlivého občana.
Pokud pominu fakt, že 90% lidí pronikne do matematiky tak, že podle jejich mínění zcela splňuje jejich životní potřeby, tj. vůbec, nemohu pominout fakt, že pravděpodobně neexistuje matematicky gramotný člověk, neboť pochopit roli, kterou matematika hraje ve světě, to je pro jedince nemožné. To, co mi ale vadí nejvíce, je snaha matematických negramotů vnutit do všeobecného povědomí představu, že nerozumět elementárním funkcím ještě neznamená býti matematicky negramotným (pokud jste schopen pochopit, co se tím snažím na příkladu naznačit). To totiž vyplývá z jakési té nesmyslné představy, že didaktické testy nejsou potřeba, protože gramotnosti neověří. Ano, kupříkladu matematická gramotnost byla někým vymyšlena tak, aby jí ověřit nešlo. Všimněte si ovšem, že jí tedy není možné ověřit ani ústně, ani zadáním nějaké maturitní práce. Pikantní v tomto ohledu je odvolávání se na testy PISA, které gramotnosti podle vás samého ověřují, ačkoliv jde o testy, které se rovněž administrují a hodnotí centrálně a na základě jednotných kritérií. Celý problém vidím v tom, že místo aby se skuteční odborníci vyjadřovali k potřebám znalosti žáků v jednotlivých předmětech, či oblastech studia, vyrostli nám zde znenadání nějací "jiní odborníci" (povětšinou, resp. prakticky výhradně hrazeni ze státního rozpočtu, nebo jiného veřejného zdroje-prašť jako uhoď), kteří sice nerozumí žádné z těchto oblastí, ale tváří se, že rozumí tomu, čeho je v těchto oblastech žákům třeba dosáhnouti (vynikající ukázkou je jakýsi Feřtek). Já tedy na žácích oceňuji když umí roznásobovat závorku mnohem více, než když to neumějí, ale namísto toho si uvědomují roli matematiky ve světě a když už dělají dobře podložené úsudky, tak výhradně zcela triviální a pronikli do matematiky tak, že dokonale splňuje jejich životní potřeby jako tvořivých, zainteresovaných a přemýšlivých občanů (ovšem samosebou bez nutnosti umět roznásobovat závorky). Vyprávění o gramotnostech má smysl snad v humanitních oborech, kde také vznikly, aby si každý biflovací mozek mohl přečíst, že nabiflovat se nazpaměť dějiny národa českého není postačující podmínkou pro úspěšné uplatnění na trhu práce, do exaktních věd ale svou blábolivost, prosím, nevnášejte. Málokterý myslící člověk se totiž hrou se slovy dá zmanipulovat.
Á propos, jak ověříte čtenářskou gramotnost?
Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.
Já už vidím ty "výzkumné týmy", které ze sebe tuto rádoby definici vysoukaly. Zmiňte, moc prosím, alespoň nějakou hodnotu potřebnou pro užívání textů. Já třeba, když je nouze nejvyšší, používám některé texty (podotýkám, že vybrané náhodně) v individuálním kontextu utírání zadku, jindy zase třeba v sociálním kontextu utírání zadku mé dcery. Budu to muset snad předvádět i před maturitní komisí? Nebo jsem špatně pochopil to "užívání textu"? Jakými hodnotami a postoji je třeba vybavit žáka, aby užíval texty správně? A co třeba takový druh textu řekněme na straně 158 druhého dílu knihy o diferenciálním počtu prof. Jarníka? Říkám si totiž, když "všech", tak všech.
Pan Sárközi by možná ještě mohl prozradit, kolik tříd dovedl k maturitě a zda při ní tento svůj nápad uplatnil (např. ve formě jedné z částí školní maturity). Absolventské práce či povinné SOČ mají na mnoha školách, tak by mě zajímalo, zda autor tento návrh ověřil i vlastní zkušeností.
Velký problém pana Doležela je, že si vybájil nějaké názory, které následně přiřkl mně (případně někomu dalšímu), aniž bych je zastával a někde publikoval. Následně se je pokouší vyvrátit. Ve skutečnosti ale vede vnitřní dialog o ničem a hádá se sám se sebou... Já se mu do toho plést nehodlám, vystačí si sám. :-) (Radek Sárközi)
Mám takový skličující a neodbytný pocit, že se zatím ještě ani pořádně neví, jestli je ta gramotnost mimo jiné i souhrnem různých těch kompetencí nebo jestli musí být ten žáák tak nějak gramotný, aby nabyl nějaké té kompetence.
Hlavně, aby nám tady neběhala klíčově nezkompetentněná děcka bez gramotností v pojetí PISA. Nebo dokonce nekonkurenceschopná pro příští tisíciletí. Protože pak fakt nevim.
Pane Sarközy, já vycházím z vašeho článku.
Cituji namátkou: "Zkoušet žáka pouze ze zvládnutí učiva ve vybraných vyučovacích předmětech už dávno nestačí. Pokud jsou oficiálním cílem vzdělávání na středních školách klíčové kompetence, je třeba míru jejich osvojení hodnotit u maturity. Navíc se chystá revize RVP, kde by ke klíčovým kompetencím přibyly ještě tzv. gramotnosti...", "Jak by se tedy maturitní zkouška měla proměnit, aby byla kvalitnější a komplexnější? Aby v ní absolventi středních škol prokázali, jak si osvojili klíčové kompetence a tzv. funkční gramotnost?", "Didaktické testy z češtiny, matematiky a cizího jazyka by mohly být zachovány. Měly by se ale zaměřit na gramotnosti (tedy dovednosti využít naučené v praxi), nikoliv na pouhé znalosti jako nyní."
Nevím, kde jste vzal to "využít naučené v praxi". Zřejmě jste nestudoval bibli svatou dostatečně pozorně. Netuším, jak víte, že testy neověřují schopnost uplatnit naučené v praxi. Schopnosti tvořivě používat naučená schémata na nikdy neviděné úlohy, se říká inteligence a tu lze ovlivňovat jen velmi málo. Vycházím z biochemie a tvrzení neurobiologů, kupříkladu prof. Koukolíka, který má (nebo měl) zajímavé pořady na rádiu Leonardo. Vám by zase zjevně prospělo, kdybyste si prostudoval rozdíl mezi vědou a pavědou. Doporučuji začít Karlem Popperem a přečíst pár textů prof. Heřta (ten by mohl být snad trochu srozumitelnější).
A vy byste si mohl prostudovat, jak se píše moje příjmení, nedokážete ho ani opsat... (Radek Sárközi)
Pardón, povýšil jsem vás na bývalého prezidenta. Opisování mi naštěstí moc nejde.
funkční gramotnost
Jo! Funkční!
To je to, co mi chybělo do skládačky. Řádný přívlastek.
Asi se na školství vykašlu a půjdu prodávat třeba jezdící auta nebo pečící trouby.
Pane Sárközi, vážně bych prosil o poučení (stále mi to nedochází a nikdo mi to není schopen vysvětlit, buď jsou ty texty VÚP moc obecné, nesrozumitelné pro "neodborníky", nebo jsem holt funkčně čtenářsky negramotný), jak je to, když student popisuje žárovku nebo vypravuje příhodu z prázdnin. Prokazuje tím své znalosti, schopnosti, dovednosti, klíčové kompetence, gramotnosti případně funkční gramotnosti? Předem děkuji za objasnění.
své znalosti, schopnosti, dovednosti, klíčové kompetence
Nakoupil jsem maso, mléko, pečivo a základní potraviny.
Pár citací s Wikipedie. Tu vyloženě miluji.
"Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot..."
"Počítačová gramotnost je soubor znalostí, schopností a dovedností..."
"Informační gramotností lze rozumět následující sadu kompetencí jedince... Informační gramotnost je širší pojem" (než ta počítačová pozn. Pytlik)
Pojem stíhá pojem,
až mám z toho dojem,
že nikdo neví přesně,
co chrupky jsou a co třešně.
:)
Školství už mě nudí,
každý tu jen prudí.
Půjdu radši k vodě,
dám si dva tři sledě.
"Vodě" - "sledě" nejdou k sobě!
To ví každé malé robě.
Když už teda k vodě,
tak s partnerkou v shodě.
A chte-li jíst sledě,
tak jedině v sedě.
Kompetence, gramotnost,
k vzdělanosti nutný most!
Kruh se uzavírá...
pedagog jen zírá...
Blaho, na Vás nemám!!
Dám si pololetí tvůrčího psaní u p. dr. Kostečky, a pak si to rozdáme!
(Komu se to nelíbí,
omlouvám se za chyby.
Totiž...
V tom je ta potíž,
že když píšu rychle,
padne třeba "krichle".)
Tak dík za ocenění.
Byla to hračka.
Ale básnička to není.
Spíše rýmovačka.
P.S.
Než trumfovat Kostečku,
dám si radši zpátečku.
Uf! Tak jo:
Nebyla jsem u vody,
ale na rybízu.
Kdo pomůže? "Nobody!"
Ještě chtějí pizzu.
Víc ze sebe nevymáčknu.
ale na rybízu
Promiňte, ale spíš
"ribizzu", čti "ribicu",
totiž.
Nejste Vy náhodou učitel?
Furt musí poučovat :(
To je volný styl, s uvolněnými pravidly, totiž.
Asi by to šlo líp zarapovat, teda když už. Helejte, co ze mě vypadlo.
Má řeč se láme, slova na rtech pálí,
běžím jak kojot, co všude cestou kálí,
nechci to tu vidět, mám už všeho dost,
proč ten hnusnej rybíz tak mohutně tu vzrost´.
Koukám, že je Česká škola plná básnických střev!
Okomentovat