Ředitel CERMATu Pavel Zelený byl sice včera odvolán, to ale nic nemění na tom, že je třeba dořešit jednu zásadní otázku spojenou s důvěryhodností maturit. Je nebo není pravda, že vedení CERMATu měnilo během opravování písemek kritéria i míru přísnosti hodnocení a že tlačilo na hodnotitele, aby byli přísnější na ty, kteří byli na hranici propadnutí? Přečtěte si, co se píše v mailové korespondenci CERMATu.
Z článku Tomáše Feřtka v Blog.RESPEKT.cz vybíráme:
Cituji z mailu, který byl poslán z vedení CERMATu trenérům týmů, někteří z nich ho pak takto interpretovali hodnotitelům. Na vysvětlenou: VHP je vedoucí hodnocení předmětu, tedy nadřízený trenéra hodnotitelů, CeHOPP – centrální hodnotitel písemných prací – tedy to, čemu se běžně říká hodnotitel, PP je písemná práce, cut off je hranice propadnutí.
Citace: Čeho si všimli analytici: Po opakovaných upozorněních na to, že nenecháváme projít PP, které by projít měly, nastává – sice nijak dramaticky – opačný problém. Vkládáme do hodnocení více subjektivity, zejména u PP, které jsou hraniční – 11/12, tam se více přikláníme k 12.
Komentář: Text potvrzuje, že impulz ke změně nevyšel od trenérky týmu, která nahlíží do hodnocení svých lidí, jak tvrdil pan Zelený, ale z centra.
Citace: VHP některé PP, které byly nad cut off, přehodnotila tak, že neprojdou. Hodnotitelé by si ještě měli znova projít práce na 12 bodů. … Jestliže je přehodnocení třeba udělat neprodleně (balíček expiruje), pak VHP již nezadá přehodnocení Vám, ale tyto PP odebere a přiřadí sobě. Tím se automatiky přiřadí její počet bodů a komentář ke konkrétní PP.
Komentář: Do hodnocení zasahoval o své vůli někdo nad úrovní trenéra hodnotitelů a rozhodoval podle svého.
Citace: …pokud nastanou případy, kdy se bude muset přehodnocovat velký počet PP někoho konkrétního, pak PP budou odebrány bez náhrady.
Komentář: Hrozba finanční sankce za neuposlechnutí pokynu opravdu existovala.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
23 komentářů:
1. Netroufám si na základě zveřejněných úryvků komunikace učinit závěr, zda hodnotitelé byli, či nebyli manipulováni, či dokonce vydíráni. Nejspíše by to chtělo zveřejnit kompletní komunikaci, nebo alespoň kompletní pokyny, které směřovaly od vedoucího hodnocení předmětů a trenérů směrem k hodnotitelům.
Mnohé věty dostávají totiž pravý význam až v kontextu komunikace předchozí. Otázka pro právníky: Existuje pro takový požadavek v případě možného soudního sporu právní nárok?
2. Co mne ale překvapuje, je jakási mýtická víra v nezbytnost ideálního průběhu zbožštělé Gaussovy křivky.
Opravte mne, jestli se pletu, ale má představa je taková, že rozložení pravděpodobnosti výskytu jednotlivých možností u dějů, které probíhají náhodně, je v mnoha případech odpovídající této křivce.
Tedy že tato křivka zobrazuje nezávisle působící náhodu. Ale nikdy jsem si nemyslel, že by měly být potřebné zjišťované údaje upraveny tak, aby této křivce odpovídaly. Jinak řečeno, že budeme realitou manipulovat tak, "aby nám to vyšlo".
Podotýkám, že je mi jasný princip ověřování a potvrzování výsledků i metody "hodnocení expertů". Ale nejsem si jist, zda v tomto případě snaha o hledání "rovnovážné polohy" nepřešla do úrovně účelového zasahování.
Otázka pro metodiky: Jak bylo zajištěno objektivní nastavení parametrů hodnocení prací a stanovení cut-off score?
3. Z uvedeného i dříve zveřejněných textů je zřejmá snaha CERMATu o odstranění "zubu" křivky na hranici úspěšnosti - 11/12 bodů.
Ptám se: PROČ?
Nejsem češtinář, ale i při hodnocení běžných písemných prací se řídím zásadou, že pokud se nemohu jednoznačně rozhodnout mezi klasifikací u žáka,
pak při průběžném hodnocení se přikláním většinou ke známce horší - jako forma motivace žáka o větší snahu,
ale při závěrečné klasifikaci naopak ke známce lepší - přičemž jedním z mých motivů je snaha zbytečně neublížit. Mnohokrát jsem dokonce kvůli jednomu "přivřenému oku" přepočítával klasifikaci žáků ostatních.
(Uvedený postup je samozřejmě jen zkratkou, která celkový přístup k hodnocení možná až příliš trivializuje, snaha o maximální objektivnost je přitom základem. Ale věřím, že určité samozřejmosti není nutno na tomto učitelském fóru dopodrobna vysvětlovat.)
Chci ale zdůraznit, že právě ona existence "zubu" křivky na hranici udělal/neudělal je snad samozřejmá, očekávatelná a podle mne naprosto přirozená.
Že zkrátka ona Gaussova křivka v tomto případě nepopisuje jevy až tak naprosto náhodné.
Mám-li se přece při maturitní klasifikaci rozhodnout, zda bodové hodnocení "před zaokrouhlením" je 11,45 nebo 11,55 pak prostě volím cestu, která je vůči žákovi méně bolestivá. A to nikoli z důvodů osobního alibismu, ale proto, že nevidím důvod, proč by na mou nerozhodnost měl doplácet žák.
Věřím, že podobně hodnocení vnímá většina kolegů a nechápu, proč by tomu právě u maturitního hodnocení písemných prací mělo být jinak.
Otázka tedy zní: Jaké důvody vedly k instrukcím hodnotitelům, aby se u hraničního bodového hodnocení rozhodovali tu jedním, tu opačným směrem? (Svou hypotézu mám.)
Nerozhodovali se tu jedním, tu opačným směrem. Prostě přečetli znovu všechny 11 bodové a 12 bodové práce a znovu je posoudili. Sama jsem v průběhu celého hodnocení všechny práce, které u mne neprocházely, konzultovala se svou trenérkou. Nebylo jich mnoho, u některých jsem si byla jistá, že projít nemohou, přesto jsem chtěla mít druhý názor. Myslím, že takhle postupovala celá naše hodnotitelská skupina, tedy 21 hodnotitelů. Hodnotili jsme podle svého nejlepšího svědomí, práce jsme četli několikrát. Loni moje kolegyně opravovala práce sama, nekonzultovala s nikým, tabulku a metodiku nedodržovala, ale nikdo si nestěžoval. Do jaké míry šlo o objektivní hodnocení vím. Její třída měla nejlepší výsledky ve slohu. Musely být přece nějak kompenzovány bodové ztráty z didaktického testu.
L.
L.
Paní kolegyně, má 3. otázka nesměřovala na hodnotitele.
"Citace: Po opakovaných upozorněních na to, že nenecháváme projít PP, které by projít měly, nastává – sice nijak dramaticky – opačný problém. Vkládáme do hodnocení více subjektivity, zejména u PP, které jsou hraniční – 11/12, tam se více přikláníme k 12."
Nevím, jestli tento text lze interpretovat jinak, nežli:
"Hodnotitelé, bacha. Předtím nám neprošly práce, které měly projít a nyní zase příliš mnoho prací prochází - příliš často se přikláníte k 12."
Ptám se, pokud byla metodika jednoznačně stanovena a hodnocení trojstupňově kontrolováno, proč tedy vůbec někdo posílal takové upozornění. Nezlobte se na mne, ale tato formulace, působí jako návodná, nenápadně doporučující.
Tak když tedy byli všichni tak perfektně proškoleni, tak je měl CERMAT nechat hodnotit a pak pátrat po příčinách výsledků, které mu nesedí do předpokladu.
Jestli měl někoho upozorňovat, pak konkrétního hodnotitele: "Pane kolego Vonásku, nějak příliš často Váš trenér přidává/ubírá jeden bod. Hodnoťte objektivněji."
Takhle to působí spíše: "Vážení, uberte. Takhle by nám neuspělo (uspělo) příliš mnoho studentů."
Já otázky přeformuluji, aby to bylo zřejmější:
2. PROČ, Z JAKÉHO DŮVODU někdo VŮBEC posílal VŠEM takové instrukce.
A podstatnější:
3. Proč by mělo být špatně, že v hraničních případech se hodnotitel rozhodne "ještě" ve prospěch studenta.
Nechci se vměšovat do dialogu. Ale:
Proč operatér zajede skalpelem do tkáně tu o desetinu mm vlevo, tu o desetinu mm vpravo? Vždyť to nelze nijak změřit, každý pacient je jiný, a přesto se operatér musí rozhodnout. Jak? Je veden jen svou mnohonásobnou zkušeností a svým citem. Totéž a pouze to má ku pomoci hodnotitel, domnívám se. Neměli bychom je apriori zbavovat schopnosti a pravomoci rozhodnout se v kritických momentech, jsou to také odborníci.
U Vašeho přístupu, p. poste.restante, se mi nelíbí tendence vždy ulevit studentovi a přiklonit se "k méně bolestivému řešení". Proč? Co Vám k tomu dává právo? Odmítáte připustit, že máme i nedostatečně vzdělané studenty? I když mám pochybnosti o své klasifikaci konkrétního žáka, musím se vždy nějak rozhodnout, co nejobjektivněji.
Mimochodem, co když cermat opravdu plnil politické rozhodnutí? A bylo by snad na tom něco špatně, kdyby se řeklo - pod 9 bodů je nedostatečná? Nebo- pod 5 bodů. U nás při přijímačkách se dělá čára pro přijetí každý rok teprve podle počtu přihlášených. Dokonce už jsme brali i s nulou!! A nikdo neprotestoval - z a j í m a v é .
Jen se klidně vměšujte, Vaše poznámky jsou naprosto správné.
Právě tímto směrem totiž vedou mé otázky.
Pokud se ukáže, že CERMAT plnil politické zadání, pak to znevěrohodňuje celý princip státních maturit. Přesně to jsme mnozí kritizovali od provopočátku. Tedy že mechanismus SM byl od počátku konstruován nikoli jako definovaná úroveň minimálních znalostí a následně systém jejich ověření, ale jako systém, ve kterém někdo (CERMAT, ministr, nějaký politik?) rozhodne, kolik studentů smí letos udělat SM a kolik ne.
Že neprotestují žáci, které jste přijali, ani učitelé, kteří budou mít práci, to není nijak překvapující. :-)
Vůbec neodmítám připustit, že máme nepřipravené studenty. Právě naopak. Chci aby to zcela jasně vyšlo najevo, jaká tedy opravdu situace s absolventy je. Možná je horší, nežli si myslíme. A možná právě naopak.
Ale to právě nebude nikdy jasné, dokud bude systém fungovat tak, že se nejdřív koukneme na výsledky a pak podle nich rozhodneme, komu "to ještě dáme a komu už ne", anebo když už v průběhu hodnocení budeme výsledky ohýbat směrem k výsledku, který jsme si naplánovali.
A proč mám tendence v hraničních případech rozhodovat ve prospěch žáka?
1. Vždy se snažím o maximální objektivitu.
2. Pokud je někdo opravdu "na hranici" a já se nemohu čestně a objektivně rozhodnout, volím variantu lepší pro studenta.
Zkuste si své otázky postavit obráceně:
"U Vašeho přístupu, p. poste.restante, se mi nelíbí tendence vždy UŠKODIT studentovi a přiklonit se "k VÍCE bolestivému řešení". Proč? Co Vám k tomu dává právo?
A zkuste si představit, že kladete tyto otázky učiteli, který "odstřelil" Vaše dítě.
A zkuste si představit, že kladete tyto otázky učiteli, který "odstřelil" Vaše dítě.
To ano, v tom dávám za pravdu, a nejen proto, že se mi to u obou vlastních dětí stalo. Ale stejně nemám stoprocentně jasno, co je správně. Pro lepší školství v téhle zemi.
Nejsem analytik, matematik ani statistik a nerozumím moc cut-off score a podobným lahůdkám, ale při zběžné četbě výchozího článku vidím, že některé věci nejsou řečeny na rovinu, nýbrž záměrně otáčeny a ohýbány. Těžko my normální učitelé zjistíme, co bylo řízeno "shora" a co vzešlo přirozeně z hodnocení prací. Můj názor je, že pro letošek a možná i příští rok by se mohlo mírně ubrousit ostří, protože někteří studenti nemohli nebo nechtěli kriticky pohlédnout na své znalosti, někteří mohli být přesvědčování o dobré přípravě, a přitom.... ne každý umí naučit, ne každý student chce být učen.
Co se mi ale líbí jednoznačně - že se půlka národa baví o slohových druzích a žánrech, to tu už dlouho nebylo :) !! Všechny tyhle mediální rošády kéž přispějí k zvednutí zájmu o práci škol a o pochválení výborných učitelů, k motivaci studentů pracovat a nespoléhat na protekci.
Těm letošním - v tom jsme zajedno - držím palce, snad nebudou v životě neúspěchem poškozeni, pokud k němu přišli neprávem či selháním někoho. Letos bych snad i ten jeden bodík taky přihodil, ale jen pro začátek.
Přečetla jsem zběžně Vaše komentáře, přidávám se k poznámce paní,která uvádí, že její kolegyně minulý rok metodiku nedodržovala a nikdo si nestěžoval...Najednou je z hodnocení PP velká kauza, vzniká panika, mnoho žáků se cítí poškozeno, vševědoucí pedagogové znevažují práci jiných...kritizovat umí každý, proč ale takto hlasitě nynější protestující nekritizovali nedávnou, ale i současnou dobu, kdy maturitu složí dnes každý, že žák není schopen napsat žádost, dopis, úvahu - a pokud možno bez 20 hrubých chyb - to evidentně nikomu nevadilo a nevadí, že pedagogové se mnohdy snížili a snižují k neprofesionální klasifikaci - známce zadarmo, jen proto, aby měli od svého nadřízeného pokoj, zachránili si zaměstnání nebo aby zastřeli svoji neschopnost. To evidentně nikoho nezaráželo, nikdo nepsal do novin, nevystupoval v médiích... Kam chcete, aby už tak bídná úroveň našeho školství ještě dospěla? Všichni umí všechno, nikdo neumí nic, všichni máme maturitu a co dál?
No, ještě k těm zásahům státu. My dříve narození jsem je brali jako samozřejmou věc - směrná čísla byla zavedena ve všem, od množství banánů na osobu po počet přijatých na školy. Tím neříkám, že je to dobře. Je jiná doba, studovat může každý, kdo má zájem ... bohužel taky dnes vidíme, k čemu liberalismus ve vzdělávání a školství vede.
Všichni víme, že vysokých škol i středních škol je u nás příliš. Minimálně dva roky je tlak na snížení jejich počtu - leč nic se neděje, až na pár výjimek. Není divu, kdo by sám sebe rušil a redukoval úvazky. Co když jistý tlak státu intervenovat do tohoto neřešitelného problému začne právě na úrovni ztížení maturit? Těm na konci pelotonu to už nedáme, to se dá v testování zařídit. Nikdo přece předem nevěděl, kolik studentů udělá maturitu výborně, velmi dobře, dobře, atd. Když nejslabších cca 5 -10% odřízneme, přispěje to k tomu, že výsledky těch studentů, kdo opravdu úspěšně odmaturovali, jsou přesvědčivější a zaslouženější.
Jako "strategie nejvyššího zoufalství nad stavem školství a neochotou regionálních orgánů jej řešit" by se toto snad i dalo pochopit. A říkám to hlavně s vědomím vyluxovaných základek a trojkařů bez zájmu o studium na VG.
Je zajímavé sledovat diskusi kolem hodnocení letošních maturit. Je zajímavé, že se krituzují jen ty zkoušky, kde studenti nedopadli dobře nebo dle vlastního očekávání. Mě naopak zaráží opačný jev. V didaktických testech v češtině naopak dopadli studenti až příliš dobře. To však kritiku nevyvolává, protože studenti si samozřejmě neztěžují na dobré hodnocení.
Ještě malá poznámka- jsem jen zvědavá, jak bude pan mimistr Fiala řešit začínající a postupující upadající úroveň VŠ. Některé bakalářské a magisterské práce na úrovni bohapustého kompilátu s bídnou stylizací, hrubkami jsou klasifikovány velmi dobrými známkami. A co teprve motivační dopisy se životopisy s hrubkami,jejichž prostřednictvím se absolventi VŠ ucházejí o pracovní pozice. K tomu se dá ještě přičíst nesmírné sebevědomí právě otitulovaných studentů a náme profil absolventa VŠ jako vyšitý! Takže všichni si poplácávejme po zádech, jak jsme dobří, plivejme na Cermat, radujme se z toho, že p. Zelený už není šéfem Cermatu. Uvidíme za pár let, jakou vzdělanostní úrovní se náš národ bude moci pochnlubit. Do té doby přeji všem pěkné a pokojné dny.
Nevím, kde je pravda. Jenom vím, že dcera měla celé 4 roky z češtiny dvojku. U ústní maturity má 4 x ze jedna, didaktický a angličtina plný počet bodů a ze slohovky bodů 9. Když to zkusila opravit její profesorka, konstatovala, že žádný zázrak, ale 14 bodů by jí určitě dala. No tak asi přišla o jeden rok, však na někom se ty testy vyzkoušet musí.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dokončilo jednání s veřejnými vysokými školami o počtech studentů pro akademický rok 2012/2013. Celkový dohodnutý limit počtu studentů klesne o 5% a limit počtu studentů přijímaných do prvních ročníků téměř o 10%.(cit.)
To 10. června 2012 22:40
Napadlo Vás třeba, že nároky na schopnost psát sloh, vyjadřovat se písemně, jsou na škole Vaší dcery příliš nízké?
A pozor, didaktický test z ČJ byl směšně jednoduchý. Takže žádné překvapení, že dcera měla výborný výsledek.
Neuvěřitelná pohádka o geniální dívence, co neumí napsat sloh, ale vše ostatní má na 100%. Ať si podá přihlášku na září, a bude to taky za 100. A tu vejšku ještě stihne.
V zemích, kde testování rozumí o trochu více než u nás existuje jakýsi kodex řádného testování. Jsou v něm vcelku jasné a pochopitelné zásady. Např. testovat lze jen to, co bylo vyučováno.
Pokud si ale dobře pročtete diskuse kolem písemných prací, tak letos stejně jako loni zjistíte, že mnoho češtinářů stále dobře nerozumí tomu, co mělo být v písemných pracích testováno. Jak to tedy mohli učit?
Jinými slovy, je prakticky jisté, že mnozí žáci byli testování z něčeho, co je nikdo neučil. A někteří za to byli i potrestáni. Zcela neprávem. Za to žáci nemohou, a vlastně za to nemohou ani učitelé. Bylo úkolem a zodpovědností státu (mšmt, cermatu) zajistit, aby všichni žáci byli dostatečně vyučování tomu, co bude obsahem státní maturity. A to se nestalo. Pan Dobeš "odvážně" spustil státní maturitu aniž by o takových věcech měl sebemenší představu.
Že si to žáci mohli zjisti a naučit se sami. No mohli. V této logice je ovšem možné střední školy zcela zavřít - žáci si v katalozích zjistí, co mají umět a naučí se to.
K panu Štefflovi dodám jen, že jedna ze zásad, kterou celou dobu přípravy SM opakuji, zní:
Pravidla, podle kterých má být zkoušeno u SM by měl znát žák v době, kdy podává přihlášku na střední školu. Po celou dobu jeho studia by tato pravidla neměla být měněna.
Ad Neuvěřitelná pohádka.
No tak si studenti sjedou písemnou práci na podzim. Neměli být blbí a měli psát o palačinkách. Vždyť vo co gou, že jo?
Mně takový postoj učitele vůči žákovi přijde jako neuvěřitelná arogance.
Jistěže je jednodušší vysvětlit vše nízkými nároky na žáky. Zvláštní je, že tedy zřejmě byly jen v češtině.
Nějak se mi příčí představa, že všichni vyučující českého jazyka, kteří doposud připravovali své žáky, činili tak hloupě a amatérsky, zatímco hodnotitelé absolvováním kurzu získali "patent na rozum".
testovat lze jen to, co bylo vyučováno
Jenže v závazném dokumentu pro každého vyučujícího, tedy RVP, je vše, co se týká jazykového porozumění a vyjádření velmi a velmi široce rozvedeno, ovšem poněkud obecně. Dále záleží na ŠVP jednotlivých škol, jak konkrétně se tam vše rozpsali a zda je učitel dodržuje a v jaké kvalitě.
Podle běžné praxe vím, že se slohy mnohde odbývají, protože studenti málo čtou, mají malou slovní zásobu a přesvědčovat je o plochosti jejich stylu je sysifovská práce.
Takže - stěžujte si ve své škole.
Já si dovolím ještě jednu metodickou připomínku.
Státní maturita je testem ověřujícím, hodnocení by tedy mělo říkat, zda žák vyhověl předem stanoveným požadavkům. Správně by se tedy nemělo rozhodovat "mezi 11 a 12 body", ale "zda žák prokázal schopnosti A, B, C... na požadované úrovni". Nemělo by např. u Čj platit, že žák tragickou gramatiku dožene výbornou slovní zásobou nebo naopak.
Rozdělení výsledků by rozhodně mělo být bez "zubů" (nemusí přitom odpovídat zrovna Gaussově křivce, jsou i jiné možnosti). Obrazovkou mi už prošlo hodně grafů rozložení výsledků a u tak velkých vzorků jako byl ten maturitní je náhodná "zubatost" prakticky vyloučena. Jediné korektní vysvětlení "zubu" by bylo, že by žáci už během řešení uměli dobře odhadnout svůj výsledek. Vyřešil jsem dostatek úloh - fajn, než zkusím počítat další, pořádně si to po sobě zkontroluju. To ovšem není případ slohu, tam jen píšu a doufám :)
Jinak je podle mě v pořádku, že práce s hodnocením blízko hranice přečte ještě někdo jiný, aby se minimalizovalo riziko chybného rozhodnutí. Neměly by se ovšem číst jen práce z jedné strany hranice.
Výjimečně odpovím anonymnímu:
Jenže v závazném dokumentu pro každého vyučujícího, tedy RVP, je vše, co se týká jazykového porozumění a vyjádření velmi a velmi široce rozvedeno, ovšem poněkud obecně. Dále záleží na ŠVP jednotlivých škol, jak konkrétně se tam vše rozepsali a zda je učitel dodržuje a v jaké kvalitě.
...
Takže - stěžujte si ve své škole.
Ne, škola za to nemůže. Státní maturitu i RVP zavedl stát. A student nemá za úkol (ani možnost) kontrolovat, zda jeho škola plní, co zvedl stát. To je úkolem státu, ten měl, a to před spuštěním maturit zkontrolovat, zda všechny školy plní, co jim RVP ukládá, a pokud neplní, zařídit aby plnily. A to, jak je zřejmé, neudělal.
Smutné je, že mnozí z úspěchu viní studenty či školu a nevidí principální pochybení státu.
Jan Hučín řekl(a)...
Rozdělení výsledků by rozhodně mělo být bez "zubů"
Teoreticky sice ano, ale přesně a opakovaně to vysvětluje poste.restante: i zde platí In dubio pro reo - v pochybnostech ve prospěch maturanta. A u eseje je pochybností nutně vždy mnoho. Čili naopak bych očekával, že na 10 a 11 bodech bude zub, který se přesune na 12 bodů.
Tak může za všechno stát-ignorant, nebo ještě někdo jiný?
Připomeňme si fakta:
V důsledku poklesu vzdělanosti žáků během posledních téměř deseti let Česká republika zřejmě přišla v horizontu budoucích 80 let o HDP ve výši cca 13 500 mld. Kč, což odpovídá cca 169 mld. Kč ročně. A to je částka řádově srovnatelná s deficitem státního rozpočtu, se kterým každý rok bojují ministři financí.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=16608
"Smutné je, že mnozí z úspěchu viní studenty či školu a nevidí principální pochybení státu." tvrdí p. Šteffl. Ale co s tím? Nezažalujeme tedy stát z neplnění povinností?
Nemůžu si pomoct: za většinou příspěvků v diskusi je to, že se kvůli testům musí ve školách učit nebo začít učit totéž (tedy asi v tom minimu). Ale to vypadá, že zájmem státu je to, aby střední školy a jejich výuka a absolventi byli stejní. Sice se "jako" mluví o minimu, ale přitom se stanovuje i vyšší/těžší úroveň minima, protože studenti stejní nejsou. A nevím, proč by ze škol měli vycházet stejní lidé. Nemá to náhodou být tak, že i LIDÉ RŮZNĚ VZDĚLANÍ MOHOU BÝT TAKÉ DOBŘÍ? Jen proto, že stát (ani nikdo jiný) neumí jednotně a celoplošně TESTOVAT dobrou vzdělanost, se vzdáme toho, že bychom za vzdělanost považovali různé co nejlepší varianty? Protože umíme "objektivně" otestovat jen ubohé základní vědomosti, vnutíme školám úsilí o ubohé vzdělání (čtěte v diskusích, jak už se u nás školy pohotově zaměřují na průpravu žáků k testům). A navíc už dnes vidíme, že ani tuhle nejnižší úroveň neumí stát spravedlivě ani rozumně zjišťovat a hodnotit - on ji neumí testovat! Tak co se do toho tlačí? Proto, že se některým lidem zdá, že máme moc maturantů a málo dělníků, mají školy začít produkovat lidi stejně chabě vzdělané. Toho se ani Orwell ani Huxley nenadáli!
Že by mohly existovat i jiné cesty k péči o kvalitu středních škol? To u nás v Kocourkově jaksi nikdo nebere v úvahu.
Doporučuji tento článek:
http://www.lidovky.cz/cermat-smyslem-maturit-je-ohodnotit-momentalni-vykon-pp2-/ln_veda.asp?c=A120611_145606_ln_domov_mc
Mnohé v letošním hodnocení písemných prací začne dávat souvislosti.
Pochybení státu jsou vždy v reálu pochybením konkrétních jednotlivců. A ty k odpovědnosti volat lze. (Tedy pokud jejich odpovědnost není pouze "politická".)
Okomentovat