Studio STOP Českého rozhlasu 6 na téma smysluplnosti a efektivnosti plošného testování žáků pátých až devátých ročníků, které bylo zahájeno takzvanou generálkou od 21. května.
Z pořadu moderovaném Terezií Jiráskovou na Rozhlas.cz vybíráme:
David GREGER, odborník na vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Pro zpětnou vazbu, pokud je cílem toho testování zpětná vazba, tak pak je třeba to dělat jindy. Je třeba to dělat nějak důkladně, a nejen otestovat, ale taky potom s těmi výsledky nějak pracovat. Ať už Česká školní inspekce, tak i naučit učitele a školy, jak s těmi výsledky mohou dále pracovat, aby to mohlo sloužit ke zlepšování žáků. Na konci pátýho a na konci devátýho ročníku by to mělo jenom smysl pro to, jak jste se tázala, pro přijímání na ty střední školy, případně víceletá gymnázia. A jak už jsem řekl, k tomu ty testy sloužit nemůžou. Takž od počátku pro nás bylo otázkou, proč se to dělá zrovna v pátém a devátém ročníku. Ony tam na počátku ty záměry byly s tím, aby to bylo používáno k přijímání žáků na střední školy. Tento záměr, teda aspoň slovy ministra, exministra Dobeše, tento záměr už odpadl, ale to zaměření na ty ročníky nakonec zůstal.(...)
Já bych jen doplnil to, co tu zaznělo od obou kolegů, že to doporučení organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj říká: nejdříve dopracujte teda ty standardy a to dvojím směrem. Jednak ať zahrnují ty cíle, které jsou netestovatelné, a které se stejně hodnotit mají, aby se děti i v těchto oblastech posouvali. Ale také to, co říkal tady kolega Suchomel. Oni nemůžou teďka inspekce říkat: nemůžeme je testovat v jiných ročnících než v pětce a devítce, protože nemáme žádný standard. Takže v zahraničí zpravidla ty standardy bývají i po ročnících a po jednotlivých oblastech. A to taky můžeme říct. Ta doporučení říkají: dopracujte ty standardy. A až když máte standardy, můžete tvořit testy. A to si myslím, že se tady na tom shodujem a my teď tvoříme testy na nějaké standardy, o kterých říkáme, že jsou nekvalitní. A na mě to trošku působí, jako bychom chtěli odzkoušet znovu jakoby logistiku. To, jestli nám budou padat počítače nebo nebudou. Abychom připravili nějaký nástroj, který v budoucnu může být možná použitelný užitečným směrem. Ale obávám se, že jestli to není zbytečný plýtvání časem škol a dětí. A jestli, abychom neskončili stejně jako s maturitou, že budeme tři roky testovat nějakej nástroj, kterej vychytáme, ale nebudeme vlastně se zabývat tím, co hodnotíme.
Záznam pořadu v MP3
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Nejotřesnější příspěvek, co jsem tu kdy četl. Klasifikuji nedostatečně!
Řekla bych, že u nás máme nejvíc odborníků na dělání z komára velblouda. Nejhorší je, že si všichni říkají odborníci na vzdělávání.
Příspěvek je fakt otřesný a neomlouvá ho ani mluvená forma.
Já jsem si pustil ten rozhovor ze záznamu. Byl velmi zajímavý. Problém vidím v tom, že tady Česká škola zase vytrhla do textu jen to, co je negativní vůči jedné straně, tedy proti testování. Prostě tady klasika.
Z testování jsem docela otrávená, protože nejlepší výsledky vyšly dětem, které ve škole jen lelkují a jsou povrchní, sází na první dobrou a ono jim to náhodou vyjde na sto procent. Studenti, kteří mají více vědomostí, přemýšlí nad věcí, chtějí mít co nejpřesnější odpověď, jsou za ni potrestáni, protože počítač je nastaven jen na vyhodnocení základní odpovědi.
Dám příklad z češtiny:
studenti měli ve větě zvýrazněno slovo váš, měli určit jeho slovní druh. Když určili navíc, že se jedná o přivlastňovací zájmeno, test vykázal chybu. Co jim mám teď na to říct? Stačí vám, abyste věděli jen základní informaci a nesnažili se být v popisu podrobnější?
Znám školy, kde se opisovalo a opisovalo. Žák, který pomalu neví kolik je 1 + 1 má potom 80% úspěšnost. Evidentně vyhozené peníze.
Ve školách, kde se opisovalo a opisovalo, dokáží pro "dobré výsledky" udělat asi i jiné, méně riskantní věci a jejich "jedničkáři" díky lepším známkám teď předbíhají Vaše v přijímacích řízeních. Skutečnost, že se podvádí i při takové prkotině, znamená, že na některých školách nejsou schopni (ochotni) udržet kvalitu a protože jiným způsobem se tyto školy nečistí, musí nastoupit testování. S externím dozorem a postihy pro ty školy, které podvádějí.
7. června 2012 22:45
Bohužel, toto nebude nikdy objektivní. Extrémní dozor a postihy jsou záležitostí nesmírně finančně náročnou. Výsledkem bude pokračování těchto nekalých praktik na ZŠ i SŠ. Kde nebude žalobce, tam nebude ani soudce. Jen zkuste některému z učitelů prokázat, že se díval z okna nebo do zdi a neviděl. Finanční postihy? Velká část učitelů je na tarifu. Propuštění? Chybí důkazy.
Vzhledem k tomu, že vziká tlak na zlepšení kvality výsledků (tedy pouze kvantitativních), je jasné, že se vyučující a jednotlivé školy budou snažit dosáhnout lepšího "čísla" všelijak - nápúovědou, tolerancí opisování, absencí nejslabších žáků apod. (ředitel porovná čísla učitelů, zřizovatel ředitelů apod.). Výsledek je stoprocentně žalostný. Včetně nesmyslného termínu testování žáků na konci školního roku. Jenže stav je horší než za totality - všude se zveřejňují jen souhlasné názory, negativní se potlačují. A tak vesele stát vyhazuje stamiliony do žumpy ....
Jediný lék na šlendrián, korupci ajiné české manýry, je transparentnost. U politiků po ní voláme, ale ve školství dáme přednost nadržování, tutlání, neprůhlednosti, přivírání očí nad prominenty...?
I za cenu tvrdšího rozjezdu souhlasím se státní maturitou a s anonymními hodnotiteli. Jestli je v něčem průšvih, tak v tom, že někteří profesoři češtiny si nevěděli rady s výukou slohu, nebo ji podcenili, nebo jedničkářům prostě tolerovali stylistickou ne/hodnotu, hlavně když něco napsali a nehemžilo se to gramatickými hrubkami.
Pak přijde dotyčný premiant do života a neumí napsat žádost o grant, životopis, zprávu o výzkumu. O diplomových výtvorech ani nemluvě.
Tak jako se jednoznačně posuzují výsledky exaktních předmětů, musíme se s tím naučit zacházet i v češtině. I ta má své normy, jen jsme je zadupali do země a říkáme tomu originalita a tvořivost.
Okomentovat