V červnu tohoto roku tomu bude přesně 100 let od narození anglického vědce a matematika Alana Mathisona Turinga, který zásadně přispěl k vývoji počítačů do podoby, jak je známe dnes. Jeho jméno je spojeno především s tzv. Turingovým testem, což byl první popis toho, jak si představit umělou inteligenci. Nedávno mi při diskuzi se studenty pedagogiky došlo, jak je tento pojem – mj. stále jedno ze základních témat studia informatiky – vlastně aktuálně vypovídající o dnešních snahách o plošné testování žáků.
Z článku Ondřeje Neumajera v EDUin.cz vybíráme:
Turingův test a příklad čínského pokoje je přesně to, s čím se ve školách setkáváme až příliš často. Studenti se naučí odpovídat na kladené dotazy, aniž by byli schopni porozumět skutečnému obsahu probírané látky. V případě některých předmětů se do takových dobrodružství často ani učitel nepouští a třeba v dějepisu mu mnohdy postačí, když se dozví „správnou“ odpověď.
Samotná schopnost smysluplně odpovídat na položené otázky není dostatečnou pro prokázání schopnosti porozumění dané problematice. Rozhodnutí, zda žák používá pouze „slabou umělou inteligenci“, nebo do problému skutečně pronikl a věc pochopil je úkolem dobrého učitele. Právě proto je pro mne obtížné přijmout myšlenku, že hodnocením žáků formou zaškrtávacích otázek v celostátně používaných testech lze zjistit něco výrazně více, nežli schopnost potrápit své paměťové buňky.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 komentářů:
Prý Loebnerova cena pro první počítač, jehož odpovědi budou od člověka zcela nerozlišitelné, nebyla dosud udělena.
Nechápu, jak je možné, že ještě nikdo nenapsal program, který umí při komunikaci s turingátem pravidelně střídat tři věty:
1. Nerozumím otázce.
2. To jsme nebrali!
3. K čemu nám to bude?
Ale chybí ještě otázky:
4. To myslíte vážně?
5. Promiňte, já jsem Vás přeslechl, můžete zopakovat otázku?
6. Co?
7. Student je "hluchý" jak poleno!
8. Pančelko, my vás máme fakt rádi, ale todle nám nedělejte!
9. Vole, a k čemu mi to na traktoru budeeee?
10. Chrrr. Cožéé? Nechte mně spát, jsem po tahu.
11. No a co jako? Co já s tím?
12. Co zas já? Proč se neptáte jeho?
Zdá se, že na takovou komunikační pestrost tu dostatečně silná umělá inteligence ještě hodně dlouho nebude.
Loebnerův jackpot nepadne!
Ondřeji, díky za článek, který se mi velmi hodí do krámu. Právě v den jeho publikace jsem tuto korespondenci používal ve výuce pro přiblížení konceptu Turingova testu a faktu, že to není zas tak nevinná filozofická hříčka.
Když už jsme u toho, nedá mi to se nezeptat: jak ten dobrý učitel pozná, který žák "do problému skutečně pronikl a věc pochopil", a který si to "pochopení" jenom přečetl a zapamatoval?
Docela se těším, co mi na obdobnou otázku odpoví za dva týdny studenti.
jak ten dobrý učitel pozná, který žák "do problému skutečně pronikl a věc pochopil", a který si to "pochopení" jenom přečetl a zapamatoval?
To jste to, pane Lassnere, vzal hopem.
Než se začneme zabývat otázkou učitelova poznání, je třeba si ujasnit, co znamená to "do problému skutečně pronikl a věc pochopil".
Dále pak, jaký je rozdíl od "pochopení jenom přečetl a zapamatoval" a v neposlední řadě pak, k čemu nám to poznání vlastně bude.
Prvotní problém však je ten rozdíl mezi "vědět" a "chápat".
Jinak bych rád připodotknul, že Turingův test pouze a jen zjišťuje, jestli je stoj schopen plácat stejné nesmysly jako člověk.
Jestli tohle ovšem má být projev inteligence...
Pardon, špatný odkaz. Měla jsem na mysli tento: http://www.youtube.com/watch?v=IhVu2hxm07E
Dan Lessner:
Zda žák do problému skutečně pronikl a věc pochopil lze poznat třeba podle toho, zda umí klást vhodné otázky a dále na ně hledat odpovědi.
Pytlík:
Ano, slabá umělá inteligence je v nejlepším případě napodobení té lidské. Otázkou zůstává, zda neexistují i jiné formy inteligentních projevů, nežli ty naše, které si neumíme představit.
ON
Pytlík:
Jasně že jsem to vzal hopem, předpokládám v diskusi sečtělé lidi ;-). Uvedená spojení jsem uvažoval v tom naivně intuitivním významu, jako, troufám si tvrdit, většina učitelů, a patrně i ON. Souhlasím s tím, že je třeba si obojí nejdřív definovat, resp. ujasnit si, proč vlastně. Dále spekulativně předjímám, že obvyklý učitel se snaží učit "opravdové pochopení", a v souladu s tím přirozeně očekává, že se to bude lišit od "tupého nabiflování". S takovým názorem se setkávám nejčastěji. S názorem na to, v čem ten rozdíl principielně spočívá, se setkávám málokdy. Sám to nevím. Což mě vrací zpět na začátek - kdybych to věděl, mohl bych skrz ten rozdíl oba jevy definovat. A naopak, z definice by měl být jasný rozdíl.
Že je člověk jako etalon inteligence celkem slabota, na tom se shodneme, koneckonců taky učím. Na druhou stranu, v souvislosti se zůstavší otázkou ON: jiné formy inteligence si možná nepředstavíme teď, přece protože jsme je jakože nikdy neviděli. Jenže až je uvidíme, jak na to přijdeme? Nezbyde nám nakonec spokojit se s tím lidským plácáním?
Každopádně se dobře scházíme v postřehu, že t. test, byť zprvu o umělé inteligenci, obratem ukazuje potíže s tou naší.
ON:
To je hezký námět, děkuju. Dané chování se nejspíš taky dá předstírat, ale dá to už aspoň dost práce, aby si to zasloužilo ocenění. Taky se mi líbí, že je to o vnějších projevech a ne o situaci v žákově hlavě, kde se tedy může dít ledasco.
Jen je potíž (což nejspíš bude taky vždycky), že to není jen o pochopení, ale i jiných schopnostech. A na druhé straně, což se jeví jako hlubší zádrhel, já třeba kladením vhodných (aspoň myslím) otázek dávám najevo spíš to, že dosud nechápu ;-)
Po mém soudu, a jak to nejspíš i povětšínou bývá, "vědět" máme spojeno s "co" a "jak".
A "rozumět" pak s "proč".
Když někdo něco jenom "ví", projevuje se to zpravidla tím, že při reprodukci informace přemýšlí, vybavuje si, dělá chyby a "neví" dost dobře proč to tak je, jak to použít a jaké jsou vztahy toho s něčím jiným. Pokud to všechno ale "ví", pak to hodnotíme, jako že tomu i rozumí. Mozek, který toho "ví" doopravdy o hodně víc než před tím, začne dokonce klást i otázky, aby si vytvořil ještě více vazeb a souvislostí a ještě lépe se mu to vstřebávalo a následně vybavovalo. Na určitém stupni poznání, kdy toho "ví" víc než bývá v kraji zvykem, jej ostatní začnou považovat za toho, kdo tomu opravdu rozumí. Mohou-li, tak dají mu výpověď nebo jej vyškrtnou z kandidátky.
Nejsem si ovšem jist, jestli jsem to popsal správně. Z poslední zkoušky z psychologie mám sotva trojku.
Nerozuměl jsem otázce, protože jsem o tom hovno věděl, totiž.
Okomentovat