Kreativita je stejně důležitá jako racionalita nebo systematičnost, ale zatímco nadbytek racionality u maturity studentovi spíše pomůže, nadbytek kreativity ho může přivést až k tomu, že propadne.
Z článku Aleny Zemančíkové v DeníkReferendum.cz vybíráme:
Když takto přemýšlím o státních maturitách, napadá mě ještě, že přece škola je vždycky odrazem společnosti. To moje normalizační gymnázium bylo zbabělé a bez úrovně (výjimky potvrzovaly pravidlo), protože taková byla doba. To dnešní je u maturity úzkoprsé, formální a nespravedlivé, protože takový je i svět, do kterého své absolventy vypravuje. Na vysokých pozicích vidím vítěznou konformitu, nikoli kreativitu. Vidím hyperracionální osobnosti, zformované zkušením pomocí testů, které jakoby neměly žádné takzvaně zbytečné znalosti.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
2 komentářů:
Ten celý článek si přečtěte, je dobře napsán a dává rozum. Já si nad ním uvědomil, jak cermatická maturita navádí školství k "životu ve lži", kterého jsme se tak těžko zbavovali.
V diskusi pod tím článkem píše religionista I. Štampach toto:
"Oni sice tvůrci těch maturitních nesmyslů ve skutečnosti chtějí, aby žáci napsali úvahu a slovo "esej" se do zadání dostalo jen proto, že ti truhlíci neumí pořádně ani česky, ani anglicky, nicméně i tak: vložit sloh do té části maturitní zkoušky, u které jde o srovnatelnost a tudíž musí mít víceméně testový charakter, mohl jen blbec anebo zaměstnanec Cermatu."
A zajímavé je, co k tomu dál poznamenává M.Profant (snad se nemýlím: byl tuším za Buzkové jejím hlavním poradcem a ideově řídil MŠMT, když ji to moc nezajímalo, a tuším že to on zplodil např. ideu zrušit tehdejší čerstvě resuscitovaná pedagogická centra...). Nicmémě v diskusi tam vysvětluje, proč se státní sloh nehodí k maturitě:
"Právě proto, že měla testovat minimum, měla být "společná část" pro průměrného gymnazistu až směšně lehká; náročná měla být na gymplech "školní část"(zatímco na učňáku s maturitou by se náročnost obou částí shodovala)."
Jak dávno už byla hloupost v kořenech uvažování o maturitě: do špičkové zkoušky vzdělanosti mladého člověka měl být zašit nástroj kontroly pro nejslabší výkon, a ten navíc měl být vymezením normálu pro školy učňovské.
Pejsek s kočičkou na M%ŠMT vaří po léta dort, a aby byl dobrý, dávají do něj vše dobré: buřt a kakao, kedlubnu a pivo. Jak asi dopadne ten, kdo to zbaští?
Souhlasím.
S kreativitou je vždycky potíž. Představte si, že by se státně maturovalo z výtvarné výchovy. A teď si přestavte, že by maturoval Dalí nebo Picasso.
K tématu hodnocení písemných prací doporučuji tento článek:
http://www.lidovky.cz/cermat-smyslem-maturit-je-ohodnotit-momentalni-vykon-pp2-/ln_veda.asp?c=A120611_145606_ln_domov_mc
Nejvíce mne zaujala pasáž, která, podle mého názoru, mnohé osvětluje:
Lidovky.cz: Není ale nadání žáka potlačeno a přednost nedostává jen forma? Pokud jeden žák napíše správně charakteristiku, která je ale naprosto tristní, dostane nakonec lepší známku, než talentovaný student, který má skvělou stylistiku, gramatiku i pointu, ale rozepíše se, odchýlí se od tématu a hodnotitel mu dá špatnou známku kvůli nedodržení tématu.
Odp.:To je problematické. Při své maturitě jsem taky věděl, že když nedodržím téma, tak jsem neprošel. Dostal bych pětku a nikdo by se se mnou nebavil. Samozřejmě existují smíšené útvary, ale žák musí dodržet pravidla pro ty jednotlivé styly. Při maturitách se třeba objevilo téma: 'Jak jsem se stal pověrčivý'. Je logické, že pointou příběhu musí být, že se student stal pověrčivým. Když někdo napíše krásný sloh, ale dojde k závěru, že se pověrčivým nestal, tak to přece není naplnění tématu! Přirovnal bych to ke zkoušce z matematiky, kdy má žák sčítat a přitom odčítá.
Okomentovat