Petr Zelenka: Čecháčci versus snobové u maturit

Státní maturita očima čerstvého absolventa, který je s hrstkou dalších studentů unikátní tím, že ji neabsolvoval.

Letos u státních maturit propadlo přes 20 procent studentů. Sedm tisíc jich požádalo o přezkoumání výsledků, více než polovina z nich se odvolala proti hodnocení slohových prací.

Jsou státní maturity skutečně tak obtížné a neobjektivní, jak se leckdy tvrdí? A neměli bychom jim dát přeci jen ještě šanci, byť jejich nynější model označil samotný premiér Petr Nečas za mrtvý. Přinášíme zajímavý pohled čerstvého maturanta Petra Zelenky, který jako student anglicko-jazyčného gymnázia státní maturity absolvovat nemusel.

Tenhle článek nebude objektivní. Vlastně možná nebude ani úplně věcně správný, neboť jsem jako student soukromého anglicko-jazyčného gymnázia státní maturitu vůbec nepsal. Přesto, že se nás netýkala, rozdmýchávala ve studentech mezinárodní školy bouřlivé emoce – při sledování humbuku okolo státních maturit jsme se jednou „lámali“ smíchy, jindy zase rudli vzteky. Dovolte mi proto podělit se o pohled na státní maturitu očima čerstvého maturanta, který je s hrstkou dalších studentů unikátní tím, že ji neskládal.

Jednoho dne, někdy v polovině mého zkouškového období, jsem si na svůj facebookový profil dal odkaz na článek serveru idnes.cz s titulkem, který mě pobavil: „Těžká maturita z matematiky byla těžká až moc, stěžují si studenti“. Okamžitě jsem si vybavil Trautenberkovu repliku z Krkonošských pohádek a odkaz jsem ironicky okomentoval: „jo, a to kyselo je moc kyselý, že jo“. Netušil jsem, jak emočně vyhrocená diskuse se na základě nevinné poznámky strhne.
Během několika málo minut se objevily desítky komentářů.

Některé si ze státní maturity utahovaly:

• „Hlavní problém vidím v tom, že takových 23 příkladů na 120 minut je přehnané množství a stresová situace…“ Aha, stresová situace… Chudáci!
• Dneska jsem popsal 10 stránek na angličtinu, cca 1800 slov, na jedno téma, čítá to 25 % mé známky. Enough said...
• Až budeš dělat IB (studijní program International Baccalaureate Diploma-pozn. red.), tak něco říkej. Teď radši drž hubu a soustřeď se na svoje finals...

Jiné zase studenty bránily:

• (…) přijde mi, že už možná trochu přeháníte s tím, jak je česká maturita „lehká“. Sice ještě nevím, jaké je IB, ale rozhodně si nemyslím, že je česká maturita oproti IB nic... Tak vás prosím, abyste tady přestali konečně brečet, jak lehký to oni mají oproti vaší IB... Trochu respektu.
• (…) má pravdu. Nevím, komu to IB furt cpete… Mám kamarádku, která byla zrovna přijatá do Edinburghu, kam, pokud vím, se docela dost lidem nepovedlo dostat za ta léta, co IB u nás existuje, a to nakonec měli i dobrý skóre. Vtipný na tom je, že ta kamarádka studuje asi tak nejhorší gymnázium, co znám.
• Jde tu o to, že tady urážíte studenty, co dělají českou maturitu, a to je myslím nejvíc zbytečný.

Co nás k takovýmto debatám na internetu i v hospodě nad pivem vedlo? V podstatě to samé, co mě vyburcovalo k napsání tohoto článku. Nechte mě všechny body postupně shrnout.

Kapka prvá: Obtížnost

Jen tak na vysvětlenou – jak to, že jsem byl státní maturity ušetřen? Moje gymnázium má už od začátku svého bytí v roce 1994 výjimku od ministerstva školství (MŠMT). Šestileté studium zakončuje dvouletý studijní program International Baccalaureate Diploma (zkráceně IB), přičemž diplom, který po úspěšných zkouškách získáme, nám MŠMT za určitých okolností (například musíme mít zkoušku z češtiny) uznává jako plnohodnotný ekvivalent české státní maturity. Rád bych tedy IB krátce popsal, neboť podle mě je to mimořádně povedený a náročný studijní program, který by mohl být vzorem i pro naši státní maturitu.

Diplom za celoroční práci

Jde o mezinárodní zkoušku v anglickém jazyce (ale je možné ji absolvovat i ve francouzštině nebo španělštině). Skládá se ze šesti předmětů. Povinnou součástí je ještě výzkumná esej na libovolné téma v rozsahu 4000 slov, mimoškolní sportovní i dobročinné aktivity a kurz teorie poznání (jakési základy epistemologie).

1. Alespoň jeden jazyk na úrovni rodilého mluvčího (studuje se tedy výhradně literatura, a to do značné hloubky),
2. další jazyk na jakékoliv úrovni,
3. matematika (jsou volitelné tři úrovně obtížnosti, a pak ještě „přídavná“ matematika pro zvláště nadané studenty, která se počítá jako další předmět),
4. jedna experimentální věda (biologie, chemie, fyzika, ale i například environmentální systémy),
5. společenská věda (dějepis, psychologie, atd.),
6. šestý předmět, kterým může být například divadlo, hudba, výtvarné umění, nebo libovolný předmět z pěti vyjmenovaných kategorií.

Není to zkouška, kterou člověk „jen tak napíše“ na konci roku. Ve všech předmětech tvoří určité procento známky práce, kterou studenti odevzdají v průběhu roku. Například polovina výsledné známky z češtiny na nejvyšší úroveň se skládá ze dvou esejů (jeden má mít rozsah 1000 – 1500 slov) a dvou ústních zkoušek, které se nahrají a pošlou examinátorům třeba až do Austrálie (v případě češtiny většinou na Slovensko). Druhou polovinu známky pak tvoří eseje, které studenti napíšou přímo ve zkoušce. Ty mají mít zhruba podobný rozsah – na oba je vymezený čas dvě hodiny.

Celý článek na webu ČESKÁ POZICE