Petr Naske: Informatika jako maturitní předmět

Sumář tezí k diskusi o maturitním standardu v oblasti informatika (INF) a informační a komunikační technologie (ICT).

1. Skládání maturitní zkoušky z informatiky probíhá na školách v profilové části nejčastěji formou ústní, na SOŠ je oblast ICT ověřována i při závěrečných zkouškách vybraných oborů a při praktické zkoušce, na ostatních školách bývá dle dispozic školy zařazován maturitní předmět s ohledem na zvyklosti výuky ve škole. Forma ústní bývá v některých případech nahrazena formou obhajoba maturitní práce dle platné vyhlášky. Forma ryze písemné zkoušky se ve školách v profilové části neobjevuje.
2. Ve společné části maturitní zkoušky jsou platné katalogy požadavků pro tento zkušební předmět vyhlášené MŠMT a CERMATem z roku 2010. Pro jarní termín MZ rok 2013 mohou dle platné legislativy žáci volit jako třetí povinný předmět ve volbě matematika, občanský a společensko-vědní základ a informatika. Katalogy v platném znění schvalovalo MŠMT na základě odborné diskuse pracovních skupin a ve spolupráci s kurikulárními ústavy – tehdy NUOV a VÚP.
3. CERMAT pověřený přípravou společné části, pracuje na modelu informatiky ve společné části v této podobě
   1. Teoretická část zkoušky bude realizována klasickým didaktickým testem na 45 minut; test je složen jen z uzavřených úloh.
   2. Praktická úloha bude realizována na ICT technice školy v aplikacích používaných ve výuce v čase 75 minut; úlohy musí nabízet nezávislost na konkrétním programovém vybavení školy; test je složen z úloh, jejichž výsledkem jsou soubory, které následně hodnotí proškolená síť raterů CERMATu.
   3. S ohledem na pravidla počítačových učeben bude CERMAT popisovat cestu, jak minimalizovat rizika nepříznivého průběhu zkoušky (např. zamezení sdílení souborů, zajištění záložních pracovišť a podobně). Zajištění funkčnosti ICT techniky bude ale plně na odpovědnosti školy; CERMAT bude nabízet metodická doporučení a příklady dobré praxe pro školy, které budou potřebovat s nastavováním pravidel bezpečnosti a spolehlivosti svých PC učeben.
   4. U praktické úlohy bude školám nabídnuto více běhů konání zkoušky tak, aby se více rozprostřel zájem jednotlivých žáků v případně omezeném počtu PC učeben školy.
   5. Zkouška je plně otevřena širokému portfoliu operačních systémů a aplikací proprietárních či volně šiřitelných. Základním měřítkem je fakt, že výuka daných nástrojů ve škole probíhá v souladu s licenčními podmínkami daného softwaru.
4. Při volbě tohoto maturitního předmětu pro každého jednotlivého žáka ve společné i profilové části je nutné brát v úvahu zejména následující
   1. Pozice oblasti informatiky a ICT v rámci výuky na škole. Zkušební předmět INF a ICT je definován katalogem jako striktně průřezový. Ze strany žáka je tedy nutné se orientovat ve všech 9 celcích katalogu příslušné úrovně a i samotný test musí obsahovat průřezově úlohy na všechny tyto celky katalogu.
   2. Srovnatelnost s jinými kvalifikačními rámci. Výklady standardu výkonu minimálním či optimálním v oblastech ICT a INF se velmi různí s ohledem na široký záběr RVP oblasti ICT a INF a také díky různému druhu kvalifikace učitelů informatiky přímo na školách. Různorodost výkladu dokumentů RVP i nejasné stanovení standardu žáka základní školy má za příčinu, že formativní vliv zkoušky z INF a ICT bude značný. I přesto je vhodné na standardech nadále pracovat a hledat také souvislosti se zahraničními modely ověřování ICT (a INF) gramotnosti.
   3. Mezioborové přesahy. Zejména oblast ICT bývá často ve školách vyučována průřezovým a mezioborovým způsobem. Je zřejmé, že většina z těchto aspektů je neslučitelná se zárukou, že katalog maturitního předmětu musí popisovat průřezově znalosti a dovednosti žáků napříč všemi maturitními obory bez ohledu na znalosti z jiných oborů (které by musely být předem jasně v katalogu informatiky deklarovány). CERMAT proto v rámci svých úloh bude prosazovat větší pojetí ICT oblasti jako řešení problémů za pomocí ICT technologií. Mezioborové souvislosti se v úlohách mohou objevovat jen do té míry, pokud odkazují na příslušné znalosti a dovednosti žáka školy základní (např. matematika při práci s tabulkovým procesorem a podobně).
   4. Nejasná návaznost na znalosti a dovednosti základní školy. V informatice je složité nalézt sdílený pohled na přidanou hodnotu střední školy, pokud neexistuje shoda o tom, jak z hlediska výkonu žáka (míra znalostí, dovedností, konkrétních výtvorů v digitálním portfolio a podobně) vstupuje na střední školu žák po devítileté školní docházce. Věřím, že v této diskusi je možné pokračovat, například jako v případě minimálního standardu vyvíjeného v roce 2011 pracovní skupinou MŠMT.
5. Ke spolupráci na úlohách i dalších dokumentech CERMATu jsou průběžně zváni aktivní učitelé informatiky a ICT koordinátoři, kteří sdílejí mezi sebou zkušenosti z výuky předmětu, ze zajištění ICT techniky a pomáhají nastavit celý rámec ověřování ICT a INF ve společné části maturitní zkoušky. CERMAT přijímá průběžně zájemce o role autorů či revizorů testových úloh, ratery souborů, školy s možností nabídnout své žáky k pretestům úloh.
6. Se školami a odbornou veřejností se bude v létě 2012 pokračovat ve veřejných diskusích o obsahu připravených testových sad a o proveditelnosti modelu zkoušky jako celku.

Teze byly vytvořeny za účelem vymezení hlavních milníků možné diskuse o maturitním rámci informatiky a informačních a komunikačních technologií.

CERMAT ve spolupráci s VÚP v Praze v roce 2011 uspořádal větší veřejnou diskusi o pozici ICT ve vzdělávání na SŠ, na diskusi neparticipovalo dostatek účastníků, její závěry si však můžete přečíst na stránce http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=5175.

Závěrečná poznámka: „Děkuji všem učitelům, kteří se účastnili v týdnu od 18. června 2012 seminářů ke stavu přípravy maturity z informatiky. Jako jedna z připomínek se ukázala potřeba škol více sdílet náměty na činnosti v hodinách a na to, jak činnost žáka hodnotit. Věřím, že obec učitelská v informatice najde platformu na sdílení zkušeností z výuky a vzájemnou výměnu zkušeností. Základní volba pro žáka s technickým či přírodovědným zaměřením pro třetí povinný předmět je složitá a musí být vysvětlována a podporována modelem maturity ve škole jako celku – té „státní/společné“, tak i té profilové. Názory VŠ k pojetí vyšší úrovně dle platných katalogů vnímám jako možnost sladit očekávání VŠ od absolventů SŠ a umožnit zvolit jednotný jazyk o vstupních požadavcích maturantů z ICT (a INF) do studia na VŠ. V obou úrovních obtížnosti je nasnadě diskutovat o očekávaných znalostech a dovednostech v ICT maturantů při vstupu na pracovní trh.“


Převzato z blogy.rvp.cz