Gymnaziální učitelka Monika Stehlíková napsala otevřený dopis ministru školství Petru Fialovi. Na konkrétních příkladech popisuje, jak se nový systém maturit ukázal jako nespravedlivý a pro svůj účel nevhodný.
Vážený pane ministře,
Obracím se na vás s žádostí o přezkoumání podoby tzv. státní maturity a s prosbou o zamyšlení, zda je jí opravdu potřeba. Jsem češtinářka, a mé výhrady budou proto směřovat k podobě maturity z českého jazyka a literatury, řada kolegů však naše obavy i námitky sdílí.
Ústní část zkoušky považujeme za relativně povedenou, didaktický test za velmi diskutabilní, způsob, jakým jsou hodnoceny slohové práce, je pro nás však zcela nepřijatelný. Problematické jsou už podmínky, za nichž studenti práci píší. Podobně jako u vyšší úrovně matematiky jsou i zde vystaveni nepřiměřenému časovému tlaku – na základní úroveň mají šedesát minut, na úroveň vyšší minut devadesát. Zatímco několik let vedeme studenty k tomu, aby si každý stylistický projev pečlivě promysleli, v zásadní zkoušce studia jsou nuceni toto pravidlo porušit.
Ještě minulý rok slohové práce opravovali učitelé na příslušné škole, kteří předtím prošli zdlouhavým a bezpochyby drahým školením Cermatu. Vletošním školním roce bylo opakovaně vyškoleno čtyři sta češtinářů, kteří na základě kritérií stanovených Cermatem práce opravovali anonymně. Důvodem této změny byla údajná objektivita hodnocení. Ponechávám stranou, že tím stát udělal z tisíců češtinářů nesvéprávné protopodvodníky, kteří jsou dost dobří na to, aby studenty vyučovali, nikoliv však na to, aby mohli ve finální zkoušce jejich výkony hodnotit. Daleko závažnější mi připadá fakt, že centrálně nastavené neprůhledné bodování zcela ignoruje tak klíčové aspekty, jakými jsou individuální pokrok studentů, a především kreativita.
Letos bylo běžným jevem, že dlouhodobě vynikající studenti získali průměrný až podprůměrný počet bodů, zatímco studenti méně schopní ve slohové práci triumfovali, a to jen proto, že si vybrali jednoduchý návod na přípravu palačinek. Pro budoucí maturanty je to jednoznačný vzkaz k tomu, aby si vybrali cestu nejmenšího odporu a volili neriziková témata. Možná se tak v budoucnosti staneme globální velmocí v kompetenci psát popisy pracovního postupu a vychovávat unifikované prefabrikáty, nikoliv samostatné a kriticky myslící občany.
Ve staré verzi maturit dostal student před ústní maturitou svou písemnou práci do ruky, mohl si ověřit míru objektivity hodnocení a případně si stěžovat. Systém hodnocení ve státní maturitě je naprosto anonymní a složitě ověřitelný. Studenti do rukou dostanou tabulku s body a odborným hodnocením, které je pro ně nesrozumitelné, opravenou práci nevidí, a proto si výsledek nemohou nijak ověřit.
Příkladem může být slohová práce mého studenta, jenž získal celkem sedm bodů, a slohovou zkouškou proto neprošel. Protože šlo o průměrného, nikoli však podprůměrného žáka, přečetla jsem si originál jeho práce a dala ho přečíst i dvěma kolegům, kteří jsou proškolenými hodnotiteli písemných maturit. Oba mi potvrdili, že výkon odpovídá trojce, nikoliv pětce. Další student naší školy, který měl dlouhodobě velmi dobré výsledky, získal 0 bodů, protože údajně nedodržel zadání stylistického útvaru – jeho práce prý byla stížnost, nikoli však stížnost oficiální. Letos u nás maturovalo více než sto studentů, není dost dobře možné, abychom si objektivitu hodnocení ověřovali u každého. V každém případě se však stávající systém ukázal jako nespolehlivý a vůči studentům a koneckonců i vůči učitelům jako nemravný.
Cermat, a především jeho ředitel Pavel Zelený, vystudovaný statistik a člověk, který se na podobě SM podílí již od roku 2006, s bohorovnou arogancí odráží zcela oprávněné výhrady odborníků ve vzdělávání, učitelů i médií. Naši studenti však nejsou statistickými jednotkami a učitelé nejsou lokajové, kteří mají sloužit momentálním rozmarům státu. Přestože se o nás v médiích mluví především jako o křiklounech dožadujících se peněz, řada z nás má svou profesionální čest. Neseme odpovědnost za svou práci před rodičovskou veřejností, před našimi studenty i před vlastním svědomím, dělat slouhy anonymnímu kafkovskému molochu však odmítáme.
Za učitelský sbor gymnázia vedoucí PK českého jazyka a literatury
S úctou Mgr. Monika Stehlíková
PS: Se souhlasem jednoho z poškozených studentů přikládám jak kopii jeho slohové práce, tak hodnocení Cermatu.
Na vědomí: Jiří Struček, radní Plzeňského kraje pro oblast školství, mládeže a sportu, Pavel Zelený – Cermat, média.
16 komentářů:
Jsem češtinářka, a mé výhrady budou proto směřovat k podobě maturity z českého jazyka a literatury, řada kolegů však naše obavy i námitky sdílí.
Paní učitelka o sobě mluví v množném čísle? Není to známka psychické poruchy? :)
Dopis je podepsán jménem učitelského sboru vedoucí předmětové komise, jde o chybu omluvitelnou naštváním.
Chápu. Naštváním lze omluvit i pravopisné chyby paní učitelky češtiny a vedoucí PK českého jazyka. ;)
Ta slohovka je dost hrozna, s takovou nekdo zkousi odmaturovat? :P
Anonyme, když poukazuji na pravopisné chyby někoho, bylo by dobré činit tak konkrétně. Velmi často totiž údajné chyby jsou jen neznalostí kárajícího. Ondřej Skácel
Připojuji se k prosbě Ondřeje Skácela, aby nám anonym vysvětlil, kde paní učitelka udělala ty pravopisné chyby. Já jsem po pečlivém druhém čtení objevil pouze jeden překlep.
Co se týče té slohovky - považuji ji za dost zoufalou. Nevím, jestli je zrovna šťastné použít tuto práci jako argument proti hodnotitelům Cermatu.
Upozornění na pravopisné chyby bez uvedení konkrétních případů je úsměvné. Nicméně po poměrně pečlivém čtení jsem nalezla jeden překlep a jedinou chybu, která však není pravopisná (již zmiňované „naše“); samozřejmě jsem mohla něco přehlédnout.
Snad by bylo možné se místo dětinských projevů držet tématu.
Co se týče dopisu, zcela souhlasím v tom, že úroveň státních maturit (ať už co do způsobu hodnocení či pokud jde o zadání) je tristní; loni to snad bylo omluvitelné tím, že se vše teprve uvádělo do chodu, čím se to omlouvá letos, to věru netuším.
Uvedená písemná práce je po stránce kompozice skutečně nevalná, ale neodpovídá hodnocení 5; adekvátnější by byla známka 4.
Já jsem na první hrubé čtení našel "Vletošním", kdyby si češtináři zapnuli kontrolu pravopisu, tak by to viděli.
„Vletošním“ je onen zcela evidentní překlep, považovat to za neznalostí způsobenou chybu je skutečně k smíchu... Jak již řečeno, bylo by snad vhodnější se věnovat tématu.
Jsem také češtinář a právě jsem dočetl jednak velmi emotivní dopis, který udělá více škody než užitku v napravování maturity, jednak samotnou práci toho studenta, která je opravdu bídná, jako argument udělá, myslím, také víc škody než užitku. Paní kolegyně, šlápla jste vedle, takto se to nesmí dělat.
Tak každý systém bude mít své výhody a nevýhody. Myslím, že tenhle je mnohem objektivnější a spravedlivější, než když si práce opravovali na škole sami. Tam byli ovlivněni nejen průměrnou úrovní dané školy, tedy tím, že už si zvykli porovnávat jen své žáky mezi sebou a tak se průměrným studentům na horší škole mohlo dostat stejné známky jako průměrným studentům na velmi těžkém gymnáziu. A nedivil bych se, kdyby na některých, především soukromých školách vznikaly incentivy k vylepšení známek některých studentů. A co se týče kreativity, tak její ubíjení je spíše proces dlouhodobý provázející celou dobu školní docházky, než jednu závěrečnou zkoušku. Navíc je pravděpodobné, že paní učitelka a její kolegové kreativitu hodnotí velmi pozitivně, ale nemusí tomu tak být na všech školách, naopak bych řekl že není, tudíž ostatní žáci by byli oproti jejím znevýhodněni a tak je dle mého soudu spravedlivější, když slohy budou opravovat stejně vyškolení lidé pro všechny žáky stejně.
Jsem hodnotitelka a z kreativních prací mám radost, byly hodnoceny vysokým počtem bodů. (To však neznamená to, že by průměrné práce měly propadnout...)
Viz výstižný příspěvek studenta Michala na eduin, který napsal výborný fejeton, a nakonec měl vzhledem k informacím z médií strach, že neudělá maturitu, když je jedničkář. A hle - anonymní centrální hodnotitel mu dal třicet bodů...
Mažu výraz "to" z předchozího příspěvku, aby mě někdo nechytil za slovo. Člověk nikdy neví...
Někdo by mi mohl napsat pod příspěvek - styďte se, jak někdo takový jako Vy může opravovat slohové práce:):):)
Studenti a jejich učitelé zažívají OBJEKTIVNÍ hodnocení v nehorázné míře! Ani disertační práce často nejsou hodnoceny pro autora zcela neznámým člověkem!
Proč tito studenti (a jejich učitelé) nebyli před takovou situaci postaveni zkusmo třeba předloni a loni? Slohovky se přece píšou v každém ročníku. Mohlo se zorganizovat nějaké posuzování prací zvnějšku alespoň v nějaké orientační podobě.
P.Sovová
Dizertacni prace je trochu jina liga. Tam se take stava, ze na svete dane tema resi tak malo lidi, ze se jaksi doktorand a oponent znat museji, nebot se v ramci oboru znaji proste vsichni.
.....ten kdo zvolil jiné téma než Postup palačinek měl mizernou práci!!!!! Maturitní sloh dělali ti, kdo si zvolili toto směšné téma a ti, kdo chtěli práci mít vypracovanou, to projeli. To vám, přijde normální?
Okomentovat