Ondřej Neumajer: Mýty a mylnosti o ICT ve vzdělávání

Článek se zabývá problematikou obecně oblíbených omylů s nimiž je spojeno využívání informačních a komunikačních technologií v učení a ve vzdělávání.



Problematika využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v učení a ve vzdělávání je stejně jako jiné obory lidské činnosti opředena mnoha mýty. Kde jinde nežli ve vzdělávání bychom ale měli být schopni s nimi úspěšně bojovat? Někdy nám k tomu pomáhají výsledky pedagogického výzkumu, někdy postačí vlastní šedá kůra mozková v kombinaci s vlastními zkušenostmi z učení a výuky.

Pokusit se pochybovat o poznatcích, které jsme považovali za samozřejmé a triviální, je přirozenou součástí lidské osobnosti a mělo by být i důležitým principem práce učitele. Možná zjistíte, že některá tvrzení jste dosud mlčky přijímali jako fakta, nikdy o nich nepřemýšleli a přitom je dovedete na základě vlastní zkušenosti při troše snahy vyvrátit.

Seznamte se s následujícími deseti tvrzeními a zamyslete se nad tím, proč je autor přesvědčen, že se jedná o mýty či miskoncepce. Pokuste se o nich diskutovat s kolegy.

1. Využívání ICT je dnes ve výuce zcela běžné.

ČŠI ve školním roce 2010/11 zjistila, že na základních školách nebylo ICT vůbec využito v 78,7 % navštívených hodin, pouze ve 4,5 % byla u neinformatických předmětů zaznamenána přímá práce všech dětí s ICT. Na středních školách nebylo ICT využito v 67,3 % navštívených hodin, přímá práce všech žáků byla zaznamenána v 8,3 % případů (i zde nejsou do statistiky započteny hodiny informatických předmětů).

Má-li žák přístup k počítači na základní škole přibližně každou dvaadvacátou hodinu, nelze to považovat ve výuce za zcela běžné.

2. ICT samy o sobě nejsou cílem výuky, jsou POUZE prostředkem výuky.

Tvrzení velmi časté. Nejčastěji jej pronášejí lidé, kteří tím chtějí říct, že počítače by se neměly povyšovat nad osobnost učitele. S tím lze v mnoha ohledech souhlasit, ovšem pouze za předpokladu, pokud se tím autor takového výroku nesnaží zastřít své nedostatečné kompetence ke smysluplnému využívání ICT. Technologie jsou nejen prostředkem moderního (rozuměj dnešního) vzdělávání, ale i samotným učivem a vzdělávacím obsahem (stejnojmenného vzdělávacího oboru). Tedy tím, co někteří učitelé mylně označují za cíl výuky. Stejně jako je kniha součástí základních literárních pojmů v učivu Českého jazyka a literatury a dále se učí a pracuje s ní v jiných vzdělávacích oborech, jsou i ICT součástí jiných vzdělávacích oborů a jsou tedy učivem. Kniha i ICT jsou tedy prostředkem i učivem.


Žádné učivo totiž není cílem, ale pouze prostředkem pro dosažení stanovených očekávaných výstupů žáků! Seznamte se s cíli základního vzdělávání, které jsou popsány v RVP ZV.

3. Učivo je s ICT pro žáky přitažlivější.

Využívání technologií ve škole je pro mnoho žáků přitažlivé. Ovšem, není to samotné učivo, ale především použité metody a formy práce s těmito technologiemi, které děti přitahují více, nežli tradiční a běžný přístup. Dětem poskytují technologie nový „hlas“ na vyjadřování (webové stránky, blogy, podcasty), nové způsoby vytváření dynamických výstupů (YouTube, Lip dub, Glogster), podporují rozvoj strategií učení a mohou poskytovat nové sociální interakce (např. sociální sítě). Činnostní a interaktivní charakter práce s technologiemi je přitažlivější nežli výklad učitele. To vše je pro zvídavé děti lákavé.

4. Hlavním způsobem využití ICT ve výuce je naučit děti hledat na Internetu.

Mnoho učitelů si možné používání ICT ve svém předmětu spojuje především s vyhledáním určité informace na Internetu. To by měl být ale pouhý začátek. Následovat musí kritické posouzení zdroje, jeho relevance a informační hodnoty, následně ověření informace z dalších nezávislých zdrojů. Dále by měla být informace vhodně začleněna do práce studenta či týmu, řádně vysvětlena a okomentována, uveden její původní zdroj. Výsledné dílo by mělo být prezentováno způsobem, který umožňuje ostatním žákům ho sdílet, komentovat a vyjadřovat se k němu. Právě zpracování informací je navíc oblastí, ve které mohou studenti uplatnit tolik vyžadovanou tvořivost. Využívání ICT konstruktivním či konstruktivistickým způsobem, tedy vytváření, zkoumání, objevování, vyjadřování, konstruování a remixování je pak oblastí, do které by měli učitelé přednostně směrovat svoji pozornost v jakémkoli vyučovacím předmětu.

Hledání informací na Internetu je dnes díky zvyšující se intuitivnosti a inteligenci vyhledávačů stále jednodušší, další zpracování informací ale vyžaduje stále větší pozornost a důslednost. Proto je potřeba se ve výuce zaměřovat i na tuto část práce s informacemi a snažit se technologie používat konstruktivisticky.

5. Masivnější používání ICT ve výuce nastane, až nastoupí více mladých absolventů pedagogických fakult do škol.

Dlouhodobě se ukazuje, že na pedagogické využití ICT nemá vliv věk ani délka pedagogické praxe učitele. Mladí absolventi fakult vzdělávajících učitele sice mají lepší ICT kompetence v oblasti základních funkčních dovedností, tedy ovládání práce s textem, tabulkami, práce na Internetu, ale v zařazování ICT do výuky tápou stejně, jako jejich déle vyučující kolegové. Smysluplné je tedy intenzivní vzdělávání a další formy podpory učitelů, kteří dnes ve školách pracují.

Celý článek na Spomocník.RVP.cz