Ve dnech 21. 5. 2012 – 8. 6. 2012 se uskutečnila první celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol.
Ke dni 8. 6. 2012, 14.00 hod., se do generální zkoušky zapojilo 3.658 škol, což je 99,8 % všech škol, pro které byla generální zkouška určena, a 161.653 žáků těchto škol (tj. 96,4 % ze všech registrovaných) vypracovalo celkem 458.933 testů. Použito bylo 73.777 počítačů (průměr 2,2 žáci na 1 počítač). Průběh realizace na straně škol byl nerovnoměrný. Po prvním týdnu generální zkoušky byla realizována téměř polovina všech testů. Technické (kapacitní) problémy prvních dvou dní byly dodavatelem okamžitě odstraněny, takže od 3. dne se problémy neopakovaly, přestože ještě výrazně rostl denní příjem testů.
Z podsystému, který zobrazuje výsledky, je zřejmé, že výsledky cca 80.000 žáků byly zobrazeny opakovaně. Celkem registrujeme více než 400.000 zobrazení (na 161.653 žáků). Lze tedy předpokládat, že rodiče žáků mají o výsledky velký zájem, což dokladují také velmi četné dotazy rodičů týkající se problematiky výsledků žáků zaznamenané na helpdesku systému i v dalších komunikačních kanálech.
V rámci průběhu generální zkoušky sesbírala Česká školní inspekce množství podnětů, připomínek a komentářů. Všechny podněty budou důsledně analyzovány a vypořádávány a celý elektronický testovací systém i obsah testových úloh budou v rámci vývoje, který potrvá ještě další dva roky, nadále vylepšovány.
Příprava druhé celoplošné generální zkoušky pro rok 2013:
- pravděpodobně se bude konat v jiném termínu než v roce 2012
- 9. ročníky je možné testovat jindy než 5. ročníky
- finální stav (po ukončení vývoje) umožní škole zvolit si vlastní termín a délku testování v rámci celého pololetí
- budou zařazeny nové typy úloh
- výsledková listina pro žáka bude rozšířena o seznam dovedností, ve kterých žák je/není úspěšný
- bude zohledněna vyšší podpora žáků se SVP (delší limity, vhodné typy úloh apod.)
- modul školní a domácí testování – učitelé si tvoří a realizují vlastní testy, sdílí úlohy, využívají „státní“ úlohy
- žáci se mohou testovat doma za asistence rodičů (není součástí certifikovaného testování)
- pro všechny tyto moduly bude k dispozici stejná škála nástrojů a výstupů jako u celoplošných zkoušek, systémy však budou on-line webové (nižší požadavky na spolehlivost a zabezpečení)
Průběžné výsledky první celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol (příloha k Tiskové zprávě ze dne 12. 6. 2012)
PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY
Základní úroveň/vyšší úroveň
5. ročník:
Matematika: 53,3 % (43.251 žáků) základní úroveň, 44,7 % (36.260 žáků) vyšší úroveň
Český jazyk: 23,1 % (18.588 žáků) základní úroveň, 75,7 % (61.014 žáků) vyšší úroveň
Angličtina: 27,1 % (21.399 žáků) základní úroveň, 71,6 % (56.550 žáků) vyšší úroveň
9. ročník:
Matematika: 44,1 % (33.398 žáků) základní úroveň, 54,3 % (41.148 žáků) vyšší úroveň
Český jazyk: 15,0 % (11.265 žáků) základní úroveň, 84,1 % (63.128 žáků) vyšší úroveň
Angličtina: 25,9 % (18.298 žáků) základní úroveň, 73,0 % (51.512 žáků) vyšší úroveň
Zbývající percentuální podíl do celkových 100 % představují žáci, kteří příslušný test zahájili,
ale z nějakého důvodu jej nedokončili.
Podíl škol dle průměrné úspěšnosti žáků v základní úrovni testů (porovnání vůči standardu)
Pozn.: 0 – 20 % kritický výsledek
21 – 40 % rizikový výsledek
Obojí ale musí být posuzováno v rámci kontextu situace školy a např. zastoupení žáků se SVP.
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
15 komentářů:
učitelé se sebereflexí :o)
Je zvláštní, jak v té naší zaprděné kotlině každý nadává na učitele, že nic nedělají, berou prachy a užívají si prázdnin. Stejně tak se nadává na řemeslníky, že jsou naprosto nepoužitelní. Ale jakmile jde o domácího mazlíčka Pepíčka či Aničku, tak se z drsných kritiků stanou milující rodiče, kteří chtějí pro svého prcánka jen ty nejlepší známky za jakoukoliv cenu, jen aby nepropadl. Takoví prcánci by měli být ze zákona zbaveni doživotně sociálních dávek a živit by je měli ti milující rodiče.
http://www.youtube.com/watch?v=MbimiabGF3c řekl(a)...
učitelé se sebereflexí :o)
13. června 2012 19:09
To je pro odlehčení, pobavení - pokud to někoho uráží, to je mi líto.
No, mě taky zrovna dvakrát nebaví, když se takto mluví o dětech a rodičích ...
A k tiskové zprávě Čši o plošných testech dodávám: zajímavá čísla, hezké grafy - a co jako?
"pravděpodobně se bude konat v jiném termínu než v roce 2012
9. ročníky je možné testovat jindy než 5. ročníky
finální stav (po ukončení vývoje) umožní škole zvolit si vlastní termín a délku testování v rámci celého pololetí
budou zařazeny nové typy úloh
výsledková listina pro žáka bude rozšířena o seznam dovedností, ve kterých žák je/není úspěšný
bude zohledněna vyšší podpora žáků se SVP (delší limity, vhodné typy úloh apod.)"
- pokud by toto byl výsledek zpracovaných výstupů prosincové pilotáže, tak by to asi bylo zajímavější (např. že by generálka byla v dalším školním roce, než pilotáž, ne po termínu přijímacího řízení na sš třeba, zohledňovala by žáky s SVP, oproti pilotáži by obsahovala jiný typ otázek a výstupy by byly rozšířeny o slibované informace o tom, v čem je žák dobrý, také kdyby se vedla diskuse s rodiči).
"Podíl škol dle průměrné úspěšnosti žáků v základní úrovni testů (porovnání vůči standardu)
Pozn.: 0 – 20 % kritický výsledek
21 – 40 % rizikový výsledek
Obojí ale musí být posuzováno v rámci kontextu situace školy a např. zastoupení žáků se SVP."
- k tomuto mě zajímají přesnější informace, jak toto "bude posuzováno" (asi ne samo)
Jsou vydávány rámcové vzdělávací programy? Jsou!!! Je v nich napsáno, co mají žáci umět? Ano!!! Existuje klasifikační řád? Ano!!! Tak co sakra řešíte? Budou hodnotitelé testů mít k dispozici známky žáků? Ne? Pak je to celé k hovnu. Jak je možné, že mi do třídy na maturitní obor nastoupila dívčina, která měla v deváté třídě samé jedničky, ale přitom má inteligenci houpacího koně. Vydržela rok, budiž, přinesla do školy dotace... Ale ředitele takové základní školy bych hnal k zodpovědnosti. A být v kůži těch rodičů, jejichž děti se na střední školy nedostaly kvůli takovým "jedničkářkám", šel bych toho ředitele odstřelit. Takové věci kdysi zvládl uhlídat jeden školský inspektor na okrese.
Ad 13. června 2012 22:30
Píšete tu kraviny a vůbec netušíte co základky obnáší...
na maturitní obor
To je právě důkaz toho, že by právě kadeřnice nemusely nutně mít maturitu.
Takových podobných případů jsem zažil povícero, ale neházel bych to zrovna na učitele ZŠ. Ta dívka se klidně mohla chytit nějaké party, začít drogovat, chlastat,.. Na to, že jste možná učitel, máte velmi "rychlý odsudek".
Nezlobte se na mne, ale testy jsou evidentně při pohledu na koláčové grafy špatně nastavené či výsledky špatně interpretované.
Nebo snad chcete tvrdit, že v této republice máme nejschopnější učitele rodného jazyka na světě a všichni matikáři a angličtináři stojí pod psa? Je potřeba si uvědomit, že testy dělají ze všech předmětů ty samé děti a jejich velmi rozdílné hromadné výsledky v testech jsou statistický nesmysl.
Minimálně by bylo potřeba upravit interpretaci výsledků. Vždyť na základce platí zlaté pravodlo: 50 % úspěšnost v ČJ je 5 a 50 % úspěšnost v matematice je 3.
Zdá se mi, že tuto republiku tam někde nahoře ovládají čím dál tím větší patláci, kteří nevnímají ani lety odzkoušená a potvrzená pravidla. Jinak by nemohli u všech předmětů napsat stejně
0 – 20 % kritický výsledek
21 – 40 % rizikový výsledek.
Že by to mělo platit pro češtinu a matematiku ve stejných procentech je pěkná blbost.
Potvrzují to i výsledky SCIO testů. Žák s úspěšností 50 % má v ČJ percentil 59 a žák s úspěšností 50 % v matematice má percentil 78 .
Už se tam proboha na té ČŠI vzpamatujte nebo si lidé s letitou praxí, kteří podobné věci sledují, o vás budou myslet, že jste blbci.
Jedná se o podobný diletantismus jako u státních maturit. Prostě katastrofa.
Sám jste patlák. Bez znalosti konstrukce toho konkrétního testu, přece nemůžete zpochybňovat nastavení těch hladin. Scio asi dělá úplně jiný test, ne?
Ať dělá SCIO test jaký chce, příspěvek z 8:14 je pravdivý. Je nesmysl domnívat se, že máme v češtině geniální jedince, ale v matematice a angličtině jsou z nich najednou nepoužitelná telata.
Stejně tak jsou v tomto směru podezřelé výsledky maturit. V češtině najednou zázraci (jen 1, 8 % neúspěšných) a v matematice nepoužitelní (téměř 20 % neúspěšných)? Divné ne? Trošku se nad tím zamyslete sakra!!!
A už jen tak naokraj. Ty testy se od testů SCIO svou konstrukcí vůbec neliší. Liší se pouze způsobem vyhodnocování. A to je podstatný rozdíl.
Díval jsem se na stránky NIQES a přečetl si článek "Žáci mají rezervy v matematice". Musím však konstatovat, že rezervy v matematice mají především ti, kteří to celé vyhodnocují.
Ono by to s tou matematikou navíc bylo trošku lepší, kdyby češtináři naučili děcka už na prvním stupni přistupovat k textu tak, že prvotní není ho plynule a "umělecky" přečít, ale tak, že prvotní je mu porozumět. To že děcka v matematickém příkladu přečtou větu a nejsou schopné z ní cokoliv pochopit je z velké části "zásluha" češtinářů.
Když budu chtít testovat tělesnou zdatnost mládeže, pak stanovím určité výkonnostní parametry a budu zjišťovat, jak jsou naplněny.
Třeba za kolik dítka uběhnou stovku, jak daleko doskočí s rozběhem a sounož, zda vůbec udělají kotrmelec vzad a podobně.
Pouhým porovnáním s "osnovami" z dob nedávných zjistím vcelku rychle, jak na tom mládež je.
Je zaručena přehlednost a možnost meziročního srovnávání, na základě kterého lze usuzovat na trendy ve vývoji, případně zkoumat zda dříve uplatněná opatření mají nějaký vliv a tudíž i smysl.
Řekněme, že v matematice či českém jazyku je to "trochu složitější".
Ale bez stanoveného standardu, vůči kterému porovnáváme a bez zajištění objektivního meziročního srovnání veškeré testování postrádá jakýkoliv smysl.
A teď se ptám.
Máme vůbec definovaný standard výstupů 5. a 9. ročníku?
A pokud ne, tak co tady vlastně testujeme, kromě vlastních chimérických představ?
Bez toho přece vůbec nemá smysl vést debatu, jak úspěšné jsou děti v matematice a jak v jazycích?
A netvrďte mi, probůh, že tímto standardem je RVP.
Vypadá to, že to, čemu se u nás říká "standard" je prostě nějaká asi průměrná hodnota z výsledků nějakých testů? Nebo třebas mírně nadprůměrná?
Ale co když je to popis nějakého výkonu žáka, jímž žák dokládá zvládnutí určité úrovně v daném oboru/předmětu? Z popisů neuděláte průměr ani jiné číslo. A tak úřad z moci a moudrosti úřední přidělí číselným výsledkům testů nějakou "laťku". Kde ji vzal? Znáte ty lidi, kteří ji tam nasadili? Myslím osobně?: mluvili jste s nimi, víte, jak jim to odborně myslí a jaké mají třeba IQ? Pořád nerozumím tomu, kde se bere ta důvěra, že ta čísla, co ty zeměměřičské úřady ve školství stanovují, má nějaké oprávnění. Proč se o tom tolik lidí jakoby vážně baví?
Co kdyby se "standard" radši říkalo takovému popisu žákovy činnosti (činnosti využívající jeho znalostí, dovedností a možná i postavené na jeho postojích k věci), který by byl SPRAVEDLIVĚ NÁROČNÝ?
Zaprvé bychom viděli, že takový standard ještě nemáme, ani se na něm nepracuje. A možná by nás napadlo, že aby byl SPRAVEDLIVÝ, musela by ho chápat, uznávat a asi i společně vytvářet většina učitelů (přinejmenším v daném oboru).
Zadruhé bychom asi museli kvůli té rozumnosti a spravedlivosti brát v úvahu, že dobrý výkon žáka musí nějak souviset s realitou (neumím říct, jak by to bylo v matematice, ta je speciálně abstraktní oblastí vědění, ale v realita v češtině je dost jasná: dítě / žák se dokáže dorozumět s lidmi a pochopit text, dokáže čerpat informace z pramenů, dokáže vyjádřit a sdělit své pocity i myšlenky. V oblasti čtenářské je to ještě trochu složitější a méně přesně vymezitelné, jde o estetický zážitek. Čili nejsou v tom zahrnuty takové povrchní nástroje jako určování gramatického rodu, ani znalosti slovních druhů nebo názvy uměleckých směrů atp.)
Zatřetí bychom brzy poznali, jak je obtížné standard zjistit a formulovat pomocí výzkumu očekávání, která mají od žákovy práce učitelé z praxe, analýzami práce jejich žáků i analýzou toho, jak různě se kde vyučuje. A navíc by nás čekala ještě práce s tím, aby se na těch zjištěných očekáváních učitelé dohodli, kolik toho tedy náročně chceme očekávat a tedy k čemu chceme žáky vést.
V zahraničí, kde tohle dělali (trvává to tak 15 let opravdu odborné práce propojení s praxí učitelů a žáků), vědí, jak moc takový společný vývoj standardu učitelům i školství pomůže ujasnit si a ujednotit se na tom, co je vlastně důležité ve vzdělávání a taky co máme hodnotit.
Teprve pak je možné porozumět jakýmkoliv testům a číslům z nich pošlým. Dokud se - jako u nás - jen hází slepě napočítanými číslicemi, nebo se představují amatérsky sestavené úlohy pro testování, pojdou z nich spíše žáci, učitelé a s nimi i národní vzdělanost.
A nejhorší ze všeho jsou standardy v podobě ukázkových testových úloh, které se mají stát součástí švp od září 2012. (A nebo trpaslíci?)
Jsem bytostně přesvědčen, že testovat populaci je naprosto nezbytné, neboť jinak bychom si ani nevšimli, jak špatně na tom jsme. A když všimli, pak bychom netušili, kde nás bota tlačí. A když nakrásně tušili, tak bychom nevěděli, jak z toho ven. A když věděli, tak bychom si nebyli jisti, jestli se nám to povedlo.
Proto jsem uvítal výsledky toho šetření, jak se v něm praví, že jsme v porovnáíní s jinými zeměmi eu na tom nedobře v informační gramotnosti.
Hluboce jsem se zastyděl, protože i já jsem součástí tohoto selhání a rozhodl jsem se, že s tím něco udělám, neboť zvláště propad v oblasti programování mne hněte.
Proto jsem při nejbližší příležitosti o tomto neutěšeném stavu naší vzdělanosti informoval svoje žáky. I oni se evidentně zastyděli, protože klopili zraky.
Byl jsem přesvědčen, že jsme se vydali správným směrem k nápravě a to až do doby, než vyšlo najevo, že prostě jen nezvedli oči od svých profilů na fejsbůku.
jinak bychom si ani nevšimli, jak špatně na tom jsme
...a taky by nám stále nějací reformátorující pedagozi věšeli na nos bulíky, že jsme na tom vlastně fajn. A že nemáme dbát na výsledky, hlavně aby ten proces byl hezký, tedy veselý a zábavný a aby děti hodně povídaly, protože to je známka toho, že kriticky přemýšlejí.
No jenomže k čemu hezký proces, když výsledky jsou na prd? Chybí nám zkrátka ta motivace. Ale ta se změřit nedá. Ani ten proces. Tak nezbývá než měřit výsledky, holt.
Tedy pokud nechceme vše nechat při starém a jenom bědovat, kam až jsme to nechali dojít.
Okomentovat