CERMAT: Kolem hodnocení písemných prací byla publikována řada mystifikací

čtvrtek 14. června 2012 ·

Systém hodnocení maturitních písemných prací z češtiny a cizích jazyků byl v médiích v uplynulých týdnech opakovaně podroben kritice. Řada postřehů a argumentů, které některé novinářky a novináři v souvislosti s centrálním hodnocením písemek publikovali, jsou přitom na hony vzdáleny realitě.


„Vzhledem k rozsáhlé mediální kampani a množícím se nepravdivým informacím a zavádějícím informacím vytrženým z kontextu musím porušit svůj záměr nevyjadřovat se k probíhajícím procesům do doby zpracování výsledků,“ uvedl Jiří Zíka, který je pověřen řízením Cermatu.

Jaké oblasti máte na mysli?

„Zejména bych rád v této souvislosti připomněl, i když to bylo jistě mnohokrát zmíněno, že koncept zkoušek, a tedy i zkoušky z českého jazyka, není individuální aktivitou Cermatu. Cermat je organizací povinnou ze zákona připravit a realizovat maturitní zkoušky v souladu s platnou legislativou a metodickými materiály; zde mám na mysli zejména katalogy požadavků. Tento koncept je dlouhodobě znám a neměl být pro školy ani žáky překvapením. Jiná věc je, že, mluvíme-li konkrétně o písemné práci z českého jazyka, byl původně princip hodnocení založen na dvou hodnotitelích. Tato metoda zdvojení hodnocení byla však v průběhu přípravy prvního ročníku maturity zrušena a v legislativě zůstal jen jeden hodnotitel. Následně pak, po zkušenostech z roku 2011, byl s cílem posílit prvek srovnatelnosti hodnocení legislativně upraven režim na tzv. centrální. Legislativou byl tedy vytvořen rámec, ve kterém Cermat zkoušku připravil a realizoval.“

Znamená to tedy, že systém hodnocení, tak jak byl v loňském roce upraven legislativou, není dostatečně odolný vůči individuálním chybám?

„Určitě v něm chybí institut oponentního nebo paralelního posouzení. Protože při takovém nastavení, s použitím zdravého rozumu, není možné vyloučit individuální odchýlení se od definované metodiky a standardu. Proto připravil Cermat speciálně pro účely hodnocení písemných prací třístupňový proces. Práce hodnotili certifikovaní hodnotitelé zařazení do týmů (cca po dvaceti) a všechny týmy pak spadaly pod vedoucího hodnocení předmětu. Úkolem vedoucích týmů hodnotitelů a následně pak vedoucích hodnocení předmětu byla zejména kontrola konzistence a srovnatelnosti hodnocení. Tato aktivita Cermatu dokázala do jisté míry suplovat druhého hodnotitele.“

Často se objevuje námitka, že Cermat právě v tomto režimu centrálně ovlivňoval hodnotitele.

„Ne, nic takového se nedělo. Cermat nevytvářel, ani nedefinoval předem očekávaný průběh četnosti hodnocení a v žádném případě se do nějaké takové „fazóny“ nesnažil (pod jakoukoli hrozbou) hodnotitele tlačit. Bylo tomu právě naopak. Kontrolní systém poskytoval zpětnou informaci o konzistenci hodnocení a umožnil postupně v diskusích korigovat přirozeně očekávaný jev odchylek od definovaného standardu.“

Přes všechna tato opatření však došlo k chybným výrokům hodnotitelů, jak ukazují reakce veřejnosti.

„Nikdo není tak bláhový, aby očekával, že v jakémkoli procesu, kde rozhoduje člověk, nemůže dojít k chybě, a to i v tak sofistikovaném vícestupňovém kontrolním mechanizmu. Pro tyto případy, s nimiž přirozeně zákonodárce počítal, je v legislativě upraven proces žádosti o přezkoumání výsledků a/nebo průběhu zkoušky. Ten má každý žák, který nabude dojmu, že byl při hodnocení poškozen, možnost využít a konkrétně u písemných prací požádat o přezkoumání krajský úřad.

Objevují se však hlasy a zprávy v médiích, že krajské úřady předávají tyto žádosti k přezkoumání Cermatu.

Tato kooperace byla nastavena a ukázala se jako funkční již v loňském roce. Krajské úřady se na CERMAT obracejí s žádostí o součinnost. Cermat v tomto režimu poskytuje krajskému úřadu oponentní posudek hodnocení. Výroky, které Cermat vydává, jsou tedy koncipovány jako výroky posuzující hodnocení, nikoli práci samu. Jde o výroky prokazující to, že se hodnotitel ve svém hodnocení neodchýlil od metodiky a definovaného standardu. Cermat tedy v žádném případě není rozhodným orgánem. Finální rozhodnutí o vyhovění či nevyhovění žádosti vystavuje krajský úřad.

V posledních výrocích médií se objevila informace, že oponentní posudek vystavují stejní hodnotitelé, tedy ti, kteří práci hodnotili v první instanci.

„Omlouvám se za tvrdší výraz, není to mým zvykem se takto vyjadřovat, ale musím s plnou vážností konstatovat, že se jedná o lživé tvrzení, pustou mystifikaci. Cermat připravil pro proces zpracování oponentních posudků velmi korektní systém. V něm platí, že oponentní posudek musí zpracovávat zcela jiný hodnotitel, a to dokonce z jiného týmu. Závěrečné slovo v případech hodných zřetele má v procesu ještě trojčlenná komise.“

4 komentářů:

Peter Sedláček řekl(a)...
15. června 2012 v 16:12  

Vážený pane Zíko, ve svém vyjádření si stěžujete na nepravdivé a zavádějící informace a sám se jich ve svém projevu ve značné míře dopouštíte.
Na úvod schováváte svá pochybení za „koncept“, který Vám kdosi zadal (mimochodem toto zadání bychom všichni rádi viděli – pak by bylo možno posoudit, jakou míru volnosti jste měli, za co je zodpovědný zadavatel, a co je Vaše práce). Následně tvrdíte, že koncept je dlouhodobě znám a školy a žáci měli dost času se připravit. Zde jste velmi nekonzistentní a zavádějící. Na jednu stranu byla pro žáky pravidla dlouhodobě jasná a známá - takže se nemají na co vymlouvat – ale jedním dechem se ta pravidla stále měnila a to má být omluva vašich pochybení. Naopak si troufám tvrdit, že dnešní maturanti byli na tom mnohem hůře než Cermat. Po celé čtyři roky se pro ně měnily podmínky. Navíc kantoři, kteří neprošli plošně Vaším posledním kolem školení, museli mít zákonitě nedostatek informací a nemohli ani žákům podrobně sdělit veškerá „očekávání“. Naopak Cermat měl více než 10 let a několik miliard na vytvoření spolehlivého a fungujícího systému. Jak tedy například vysvětlíte, že 14.6. ráno pošlete školám celkové výsledky a po obědě už posíláte omluvu a opravu? Fakt, že legislativa vytvořila rámec není omluvou Vašich chyb. Vámi popsaný systém, kdy konzistenci hodnocení zaručuje vedoucí týmu je pochybný. Konzistenci by zaručilo mnohem lépe provedení kontrolních hodnocení a statistické vyhodnocení odchylek na vzorku dejme tomu 10% všech prací. Ale jaké nástroje mohl použít vedoucí týmu? Není pravda, že by taková aktivita mohla suplovat druhého hodnotitele, opět klamete. (To nám prosím prozraďte, jaké postupy vedoucí týmu skutečně používal. Podobně by bylo dobré zveřejnit Vámi uváděný kontrolní systém. Pokud to bylo tak, že se některé práce objevily na stole pana ředitele Cermatu, jak sám uvedl, tak to nebude zcela dostačující systém) Řešení pomocí mnou navrhovaných kontrolních hodnocení by bylo jistě o něco nákladnější, určitě by však nepřekročilo náklady na vyřízení všech odvolání. Ve Vašem následujícím textu je další protimluv: Systém označujete za „sofistikovaný“ - ovšem výsledky jsou tristní kvůli chybám jednotlivců. Skutečně sofistikovaný systém by chyby jednotlivců účinně omezil na minimální možnou míru. Vaše tvrzení, že kooperace s Cermatem při odvolání je funkční (rozuměj Cermat rozhodne, jestli Cermat správně pracoval), je opět funkční jen z pohledu Cermatu. Pro Vás funkční splývá s pojmem pro Cermat pohodlné. Z hlediska poškozeného studenta je to ale absurdní postup. Cermat poskytne krajskému úřadu oponentní posudek na svoji vlastní práci a na základě tohoto posudku se má krajský úřad rozhodnout zda Cermat správně hodnotil? Další nepravda – cituji: „Cermat připravil … velmi korektní systém“. Pokud jakýkoli subjekt zpracovává oponentní posudek na vlastní práci je to velmi nekorektní.

Anonymní řekl(a)...
16. června 2012 v 12:30  

Cermat jako obvykle pohlíží na složitou problematiku zcela povrchně. Hlavní příčinou sporného hodnocení slohových prací není totiž absence druhého hodnotitele. Je jí představa, že člověk se ve škole promění v standardizovaný lidský zdroj a že vzdělání je sériově produkované zboží. Kus jako kus, jen s jiným výrobním číslem a na zakázku upraveným vnějším vzhledem.
Karel Lippmann

Anonymní řekl(a)...
16. června 2012 v 15:57  

zcela povrchně

Prohlížel jste si někdy slohové práce na některých středních školách? Těžko. Ony se totiž mnohde nepíšou, nebo jen tak formálně, aby se neřeklo. Valná většina studentů totiž nedá dohromady tři logicky navazující rozvité věty, které něco smysluplného sdělují. Neoponujte mi a jděte se prosím sám přesvědčit. A pak něco melte o prefabrikované výrobě.

Anonymní řekl(a)...
16. června 2012 v 19:06  

Mě dost zarážejí příspěvky některých letošních neúspěšných maturantů na diskusních fórech: nedokážou formulovat věty a rozumně z nich tvořit souvětí, o pravopise nemluvě, a najednou se diví, že mají z maturitního slohu třeba osm bodů, když vždycky dostávali dvojku nebo trojku. Po pravdě bych ty práce také chtěla vidět - anebo spíš nechtěla...

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.