Bořivoj Brdička: Nebezpečí vynucování otevřenosti podle Veletsianose

pondělí 18. června 2012 ·

Článek na základě reakcí na přednášku profesora vzdělávacích technologií z University of Texas George Veletsianose o využívání online prostředí sociálních sítí učiteli vyvrací tvrzení o nátlaku vnucujícím otevřenost i těm, kdo o ni nestojí.

Učitelský spomocník se dlouhodobě snaží v rámci teorie konektivismu prosazovat politiku otevřenosti, sdílení a volné dostupnosti výukových materiálů (Vliv volné dostupnosti materiálů na školství) nebo celých kurzů (Masivní otevřené online kurzy). Dá se říci, že se z tohoto přístupu pomalu stává celosvětové hnutí s přímými důsledky pro školství (Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna). Mnoho odborníků předpovídá, že nás čekají velké změny, které se dotknou každého žáka i učitele. Vycházejí přitom z přesvědčení, že se podaří prosadit systém celoživotního vzdělávání v otevřeném online prostředí, kde je každý ochoten sdílet své myšlenky s kýmkoli. Představa to je velmi lákavá. Zdá se, že by mohla pomoci řešit celou řadu palčivých problémů současnosti. Pohled na realitu nás ale zatím spíše utvrzuje v přesvědčení, že se možná jedná jen o naše zbožné přání. Asi je na místě neočekávat, že otevřenost bude okamžitě ochoten přijmout za svou každý. Proto je třeba se ptát, co je příčinou poměrně časté neochoty nejen našich učitelů sdílet své poznatky, zkušenosti, výukové materiály apod.

Jedním z těch, kdo se touto problematikou zabývají na vědecké úrovni, je profesor vzdělávacích technologií z University of Texas George Veletsianos. Měl jsem příležitost se s ním virtuálně potkat v rámci velmi zajímavého dlouhodobého MOOC kurzu Change 2011 vedeného našimi již mnohokrát osvědčenými inspirátory Stephenem Downesem, Georgem Siemensem a Davem Cormierem. K tomuto kurzu se jistě brzy vrátím podrobněji. Zatím se podívejme alespoň na týden 33, kdy zde měl přednášku George Veletsianos. Její název byl Scholars’ participation and practices online. Přiznávám, že mám problém, jak do češtiny jednoduše převést anglické slovo scholar. V původním významu je to nejspíše učenec, znalec určité problematiky na vědecké úrovni působící typicky jako vysokoškolský učitel.

Georgeův výzkum se sice zabývá pouze online aktivitami učitelů vysokoškolských, my se ale pokusíme jeho myšlenky vztáhnout i na ostatní. Jeho cílem je odpovědět na tyto 3 otázky: 1. Jak učitelé využívají sociální sítě? 2. Jaké zkušenosti s nimi mají? 3. Jakým problémům budeme nuceni čelit, budeme-li využití sociálních sítí ve výuce zavádět?

V první řadě je třeba říci, že George Veletsianos je představitelem tradičního pojetí vědy, která se snaží experimentálními metodami popisovat existující skutečnosti a dělat na základě získaných dat závěry. Svůj výzkum realizoval tak, že prostě zkoumal praktické využívání sociálních sítí u svých 45 kolegů, z toho u 3 detailně. Zjišťoval, zda více ovlivňují technologie učitele, či naopak a dospěl k závěru, že obojí se v různých případech děje. Snažil se zjistit, jak jsou různé nástroje (blog, Facebook, Twitter) používány a zda se nějak významně liší v obsahu sdělení a cílech. Identifikoval několik hlavních všeobecných zjištění, k čemu mohou být sociální sítě učiteli dobré:

Přednáška samotná žádná velká překvapení nepřinesla. Vyvolala několik reakcí (k nimž jsou ostatně účastníci otevřených kurzů cíleně vedeni). Za nejzajímavější považuji příspěvek What is a scholar? [1] v blogu Jenny Mackness. Shrnuje diskuzi, která se během přednášky rozproudila v rámci chatu a na tabuli (kreslící ploše webinářového prostředí Blackboard Collaborate). Zde jsou některé její závěry:
  • Vzdělání nelze získat bez interaktivity.
  • Sdílení je důležitou součástí vzdělanosti.
  • Nelze být učencem bez (online) spojení s jinými.
  • Každý učenec potřebuje, aby jeho práci někdo kriticky hodnotil.
  • Blogování může být jedním z průvodních znaků učence.
  • Řídící procesy uvnitř institucí vývoji učenosti brání.

7 komentářů:

obyčejná učitelka řekl(a)...
18. června 2012 v 15:57  

Bezesporu zajímavý článek. Zaujal mě však jeden ze závěrů: "Nelze být učencem bez (online) spojení s jinými. "

Dovolím si jej poopravit - Dnes již nelze... Jinak by totiž vyplývalo, že učenci typu Sokrata, Aristotela, ale i třeba Schliemanna a mnoha dalších, vlastně nebyli a nejsou učenci, neboť nebyli on-line. Anebo je tento závěr chybný? Nebo dokonce účelový?

BoBr řekl(a)...
18. června 2012 v 20:47  

Samozřejmě, že dnes. Jedná o jednu z poznámek vložených některým z účastníků webináře v chatu. Celé to bylo o současném světě sociálních sítí. Umím si i dnes představit učence, který si s kritickými kolegy dopisuje snail mailem, ale zdá se to být hodně směšné. My v oboru vzdělávacích technologií už i klasický mail považujeme za překonaný.

Anonymní řekl(a)...
19. června 2012 v 6:47  

"My v oboru vzdělávacích technologií už i klasický mail považujeme za překonaný."

Oprava:
"My v oboru vzdělávacích technologií, odtrzeni od reality, už i klasický mail považujeme za překonaný."

BoBr řekl(a)...
19. června 2012 v 7:38  

Oprava opravy:
My v oboru vzdělávacích technologií, žijící v prostoru globální výměny informací (to je ale stejný svět, v němž funguje též celá ekonomika), už i klasický mail považujeme za překonaný.

Anonymní řekl(a)...
19. června 2012 v 9:48  

Konektivismus je stejné jednostranné vyzdvihování pár jednotlivostí, jako většina jiných -ismů.
Globální výměna informací je sama o sobě k ničemu. Milióny lidí přehazují obrovskou hromadu informačního hnoje sem a tam. Stejně jako kdykoli v minulosti i nejspíš i v budoucnosti nese nový užitečný výsledek až usilovné používání vlastní hlavy. A to je to, co by hlavně měla škola dát.

Do toho, co by škola měla dát, patří samozřejmě i to, jak z té hromady informačního hnoje vylovit ten zlomek promile užitečných informací, který tam někde je, a jak efektivně komunikovat s dalšími, když se hlavy používají kolektivně. Ale je to jen velmi malá součást toho, o co ve škole jde.

Neboli "vzdělávací technologie" jsou samy o sobě taky k ničemu, asi jako lopata, která leží na zemi, případně se o ni někdo opírá.

Pytlik Blaha řekl(a)...
19. června 2012 v 13:57  

asi jako lopata, která leží na zemi

To spíš jako lopata, o které odborníci na lžíce tvrdí, že jedině lopata je zárukou pokroku a bez ní to prostě nejde. A tak se s ní nahazuje štuk stejně zarputile jako se krájí dorty. Kánoistům se vtiskne místo pádla a pak se na ni zavěsí transparent s nápisem "Vzhůru ke konkurenceschopnosti".
Mnozí s lopatou míchají guláš a někteří i spí.
Slyšel jsem, že i čarodejnice inovovaly košťata.

BoBr řekl(a)...
19. června 2012 v 14:31  

Proti příměru označujícímu internet za hromadu informačního hnoje, z něhož máme učit žáky vytahovat perly, nemám námitek. Tak přesně to je.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.