Bořivoj Brdička: Nebezpečí vynucování otevřenosti podle Veletsianose

Článek na základě reakcí na přednášku profesora vzdělávacích technologií z University of Texas George Veletsianose o využívání online prostředí sociálních sítí učiteli vyvrací tvrzení o nátlaku vnucujícím otevřenost i těm, kdo o ni nestojí.

Učitelský spomocník se dlouhodobě snaží v rámci teorie konektivismu prosazovat politiku otevřenosti, sdílení a volné dostupnosti výukových materiálů (Vliv volné dostupnosti materiálů na školství) nebo celých kurzů (Masivní otevřené online kurzy). Dá se říci, že se z tohoto přístupu pomalu stává celosvětové hnutí s přímými důsledky pro školství (Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna). Mnoho odborníků předpovídá, že nás čekají velké změny, které se dotknou každého žáka i učitele. Vycházejí přitom z přesvědčení, že se podaří prosadit systém celoživotního vzdělávání v otevřeném online prostředí, kde je každý ochoten sdílet své myšlenky s kýmkoli. Představa to je velmi lákavá. Zdá se, že by mohla pomoci řešit celou řadu palčivých problémů současnosti. Pohled na realitu nás ale zatím spíše utvrzuje v přesvědčení, že se možná jedná jen o naše zbožné přání. Asi je na místě neočekávat, že otevřenost bude okamžitě ochoten přijmout za svou každý. Proto je třeba se ptát, co je příčinou poměrně časté neochoty nejen našich učitelů sdílet své poznatky, zkušenosti, výukové materiály apod.

Jedním z těch, kdo se touto problematikou zabývají na vědecké úrovni, je profesor vzdělávacích technologií z University of Texas George Veletsianos. Měl jsem příležitost se s ním virtuálně potkat v rámci velmi zajímavého dlouhodobého MOOC kurzu Change 2011 vedeného našimi již mnohokrát osvědčenými inspirátory Stephenem Downesem, Georgem Siemensem a Davem Cormierem. K tomuto kurzu se jistě brzy vrátím podrobněji. Zatím se podívejme alespoň na týden 33, kdy zde měl přednášku George Veletsianos. Její název byl Scholars’ participation and practices online. Přiznávám, že mám problém, jak do češtiny jednoduše převést anglické slovo scholar. V původním významu je to nejspíše učenec, znalec určité problematiky na vědecké úrovni působící typicky jako vysokoškolský učitel.

Georgeův výzkum se sice zabývá pouze online aktivitami učitelů vysokoškolských, my se ale pokusíme jeho myšlenky vztáhnout i na ostatní. Jeho cílem je odpovědět na tyto 3 otázky: 1. Jak učitelé využívají sociální sítě? 2. Jaké zkušenosti s nimi mají? 3. Jakým problémům budeme nuceni čelit, budeme-li využití sociálních sítí ve výuce zavádět?

V první řadě je třeba říci, že George Veletsianos je představitelem tradičního pojetí vědy, která se snaží experimentálními metodami popisovat existující skutečnosti a dělat na základě získaných dat závěry. Svůj výzkum realizoval tak, že prostě zkoumal praktické využívání sociálních sítí u svých 45 kolegů, z toho u 3 detailně. Zjišťoval, zda více ovlivňují technologie učitele, či naopak a dospěl k závěru, že obojí se v různých případech děje. Snažil se zjistit, jak jsou různé nástroje (blog, Facebook, Twitter) používány a zda se nějak významně liší v obsahu sdělení a cílech. Identifikoval několik hlavních všeobecných zjištění, k čemu mohou být sociální sítě učiteli dobré:

• Nalezení hranice mezi profesionálním a osobním životem (viz Jste rezident nebo návštěvník?).
• Udržování vhodných a smysluplných spojení.
• Cílevědomé budování vlastního obrazu online (viz Bloomova taxonomie pro kreativní prostředí).
• Efektivní využití času.

Přednáška samotná žádná velká překvapení nepřinesla. Vyvolala několik reakcí (k nimž jsou ostatně účastníci otevřených kurzů cíleně vedeni). Za nejzajímavější považuji příspěvek What is a scholar? [1] v blogu Jenny Mackness. Shrnuje diskuzi, která se během přednášky rozproudila v rámci chatu a na tabuli (kreslící ploše webinářového prostředí Blackboard Collaborate). Zde jsou některé její závěry:

• Vzdělání nelze získat bez interaktivity.
• Sdílení je důležitou součástí vzdělanosti.
• Nelze být učencem bez (online) spojení s jinými.
• Každý učenec potřebuje, aby jeho práci někdo kriticky hodnotil.
• Blogování může být jedním z průvodních znaků učence.
• Řídící procesy uvnitř institucí vývoji učenosti brání.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz