Počet žáků vstupujících do prvních ročníků středních škol se ve školním roce 2011/2012 opět snížil, i když už ne tak výrazně jako v předchozím roce. Nejvíce se pokles dotkl maturitních oborů odborného vzdělání bez odborného výcviku, kam nastoupilo o 3 500 žáků méně než v roce 2010/11. K nejmenšímu poklesu došlo naopak na gymnáziích. Tyto i další a podrobnější informace přináší publikace Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání 2011/12, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání.
V roce 2010 poklesl vlivem populačního vývoje počet žáků v prvních ročnících středních škol téměř o 15 tisíc (11,5 %), v roce 2011 o 6 tisíc (5,3 %). Pokles se projevil u všech kategorií vzdělání, nepotvrdila se ale prognóza, že nejhůř na tom budou učební obory. Naopak po mnoha letech dochází ke snížení procenta žáků vstupujících do maturitních oborů. Jejich podíl po maximu dosaženém v roce 2008 (69 %) mírně klesá, v letošním školním roce se snížil na 67,4 %.
Obr. 1: Podíl žáků vstupujících do maturitních a nematuritních oborů
Pokles podílu žáků v učebních oborech se zastavil
Podíl žáků vstupujících do učebních oborů po dlouhé etapě mírného poklesu od roku 2009 nepatrně stoupá: v roce 2011/12 se zvýšil na 31,64 %, což ovšem vzhledem k poklesu populace znamená snížení počtu o 1 214 žáků. Přesto lze považovat za příznivé, že nedošlo k přesunům většiny nově přijímaných žáků do maturitních oborů a k výraznému omezení podílu žáků v učňovském školství, jak v minulých letech prognózovalo MŠMT.
Ve srovnání s předchozím rokem nastoupily výrazně vyšší podíly žáků do strojírenských, potravinářských, zemědělských a lesnických oborů, výrazně nižší naopak do stavebních oborů, oborů z oblasti osobních služeb a gastronomie, hotelnictví a turismu. „Je zřejmé, že u skupiny Stavebnictví se přes výraznou propagaci a podporu náboru žáků projevuje velmi nepříznivá reálná situace ve stavebním odvětví, což se odráží i v zájmu žáků základních škol o přípravu v oborech této skupiny,“ vysvětlil spoluautor analýzy Jiří Vojtěch.
Do maturitních oborů s odborným výcvikem (L0) vstupuje téměř 7 % populačního ročníku, počet žáků v prvních ročnících se však ve školním roce 2011/12 snížil asi o 800, což je v procentuálním vyjádření druhý nejvyšší pokles – 10,2 %.
Podíl žáků vstupujících do maturitních oborů klesá, pouze u gymnázií mírně roste
V počtech žáků prvních ročníků zaznamenaly největší pokles maturitní obory odborného vzdělání bez odborného výcviku (kategorie M, vč. oborů lyceí), a to o
3 500 žáků, což představuje pokles o 8 %.
Nejvíce žáků nastupuje v této kategorii stále do ekonomických oborů, v tomto roce však došlo ke snížení téměř o 1 p. b., což představuje asi tisíc žáků. Významný pokles vykazují také zdravotnické obory a lycea (v obou případech o 1,6 p. b.), počet přijatých naopak nejvýrazněji vzrostl v oborech z oblasti informatiky (1,0 p. b.) a v uměleckých oborech (0,8 p. b.).
Podíl žáků v prvních ročnících čtyřletých
gymnázií a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií se již druhým rokem drží nad dvacetiprocentní hranicí (
20,9 %). Co se týče počtu žáků, došlo v této kategorii k nejmenšímu poklesu – o 500 žáků.
Obr. 2: Vývoj podílů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání (u víceletých gymnázií do vyššího stupně), vč. žáků neveřejných škol a žáků se zdravotním postižením
Výrazné meziroční snížení počtu nově přijatých zaznamenaly nástavbové obory (po vyučení), a to o 1 450 žáků v denní formě studia (pokles o 13,5 %). „V roce 2011/12 bylo nově přijato asi 9,2 tisíce žáků, což představuje třetinu všech vyučených v daném roce. Skutečností ovšem je, že asi třetina přijatých žáků toto studium nedokončí,“ uvedl Jiří Vojtěch z NÚV.
Ve vyšším odborném vzdělávání došlo v roce 2011 po dvou letech nárůstu k poklesu nově přijatých o téměř 1 000 žáků (10 %). Vzhledem k dostupnosti bakalářského studia na vysokých školách lze předpokládat pokles i v dalších letech.
Druhá část publikace je věnována postavení mladých lidí na trhu práce v EU a v ČR. Jsou zde informace o nezaměstnanosti i zaměstnanosti mladých v evropských zemích a o jejich výhledu do budoucnosti - vše z pohledu plnění všeobecné strategie Europe 2020.
Publikaci
Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii - 2011/12 najdete na
www.nuv.cz
7 komentářů:
Na některých gymnáziích berou žáky, kteří mají na základkách čtverky od vrchu a dolů, takže maturitní obory odborných škol už nabírají i propadlíky. A ani to jim nestačí k naplnění. No tak to budou muset šáhnout do absolventů zvláštních škol nebo rovnou do ústavů pro mentálně postižené.
No tyhle citové výlevy mám opravdu nejraději. Můžete být prosím konkrétní? Která gymnázia to jsou?
Navíc se Vaše úvahy ubírají zcela nesprávným směrem. Podle oficiálních čísel je podíl žáků nastupujících na gymnázia srovnatelný (17 vs. 20%) se situací těsně před revolucí. Tj. gymnázia nemohou za nedostatek žáků na maturitních oborech odborných škol.
Za to si mohou odborné školy samy, resp. za to mohou ti, kteří povolili nárůst jejich počtu ze 400 (těsně před revolucí) na neuvěřitelných současných 900!
Pavel
"Podle oficiálních čísel je podíl žáků nastupujících na gymnázia srovnatelný (17 vs. 20%) se situací těsně před revolucí. "
Tak tomu se zdráhám uvěřit. Nevím o žádném zaniklém gymnáziu, pouze o nově otevřených/rozšířených po listopadu.
Jsou v té statistice zahrnuta víceletá gymnázia (resp. jejich žáci?).
Tak tomu věřte.
Ze Zprávy o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikované MŠMT cituji:
"Po roce 1989 se v České republice rozšířila síť středních škol. Vzniklo velké množství většinou malých středních škol s poměrně roztříštěnou strukturou oborů, přičemž svůj vliv sehrál rovněž rozvoj nestátního (soukromého a církevního) školství a geograficky nerovnoměrný vývoj v jednotlivých krajích. Od roku 1991/92 můžeme sledovat prudký nárůst počtu středních odborných škol, jejichž počet začíná významněji klesat až po roce 1996/97, kdy střední odborné školy nenaplnily první ročník v důsledku zavedení povinné devítileté školní docházky do základní školy. Podobné tendence lze pozorovat i u gymnázií i u středních odborných učilišť, ovšem v mírnější podobě. Počet gymnázií je od roku 1999/00 víceméně stabilizovaný a k žádným výrazným výkyvům zde nedochází."
Podle zprávy jsou nárůsty počtů škol od roku 1990/91 do roku 2007/8 následující (čísla jsou vyčtena z grafu a tudíž přiměřeně zaokrouhlena):
Gymnázia
z 220 na 380 (přírůstek 160)
SOŠ
z 400 na 900 (přírůstek 500)
SOU
z 650 na 580 (úbytek 70)
A zde je vývoj podílů žáků nastupujících do jednotlivých druhů škol (zase od roku 90/91 do 2007/8):
Gymnázia
z 16% na 20%
SOŠ
z 27% na 42%
SOU s maturitou
z 5% na 8%
SOU bez maturity
z 52% na 30%
Každý si jistě udělá obrázek o tom, kde je největší problém, sám.
Pavel
Ještě upřesnění. Ano, v těch číslech jsou i žáci víceletých gymnázií.
Pavel
Čísla je třeba vidět i v souvislostech.
Mnohé střední školy opravdu neúměrně expandovaly a šly vstříc "honbě za maturitou". Obzvláště v časech krátce po revoluci vznikaly především různé "manažerské a marketingově zaměřené" školy a obory. Všichni chtěli pracovat v zahraničním obchodu a řídit privatizované firmy. Vznikaly různé VOŠ, které byly často propojeny s existující střední školou, na které došlo k úpravě studijních programů.
Je ale také fakt, že mnohé střední školy vyprofilovaly obory, které byly koncipovány jako příprava na vysokoškolské studium.
Zdůraznil bych především obor Technické lyceum a návazně vznikající lycea dalších typů.
Gymnázia měla ztratit svůj "monopol" na vysokoškolskou přípravu a jejich výkony a podíl na celku měl být také patřičně ponížen. Což se ale nestalo.
Nezapomínejme také na fakt, že žák, který nastoupil na víceleté gymnázium obvykle už na jiný typ školy nepřestoupí a tento fakt není v "hrubých" procentech zohledněn.
"Nezapomínejme také na fakt, že žák, který nastoupil na víceleté gymnázium obvykle už na jiný typ školy nepřestoupí a tento fakt není v "hrubých" procentech zohledněn."
Tomu nerozumím.
Do 20% podílu žáků nastupujících do gymnázií se počítají všichni, kteří nastoupí do 1. ročníku čtyřletého a do 1. ročníku vyššího stupně víceletého gymnázia (tedy např. u osmiletého gymnázia do kvinty). Tzn. jsou tam všichni!
A pokud jde o to, že lycea měla nahradit gymnázia, tak o tom jsem opravdu nikdy neslyšel, ani neznám žádný dokument, který by to říkal.
Pavel
Okomentovat